Vývoj alokace prostředků z fondů EU na projekty v oblasti ochrany životního prostředí od roku 2000, zahrnující alokace v rámci ISPA, OPI a OPŽP. Vytvořeno z podkladových dat organizace Ministerstvo financí.

Dle nařízení Evropského parlamentu a rady EU 2018/1999 jsou všechny členské státy EU povinny každoročně do 31. července aktuálního roku (t) podávat zprávy o přibližných (aproximativních) inventurách emisí skleníkových plynů za rok (t-1). Jedná se pouze o přibližné odhady. Finální inventury emisí skleníkových plynů jsou publikována následující rok (t+1).

Účel: Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Vymezení území, která nesplňují charakteristiku zón ochrany přírody národních parků a neslouží k dosažení cíle zóny národního parku, ale jejich zařazení do příslušné zóny je nezbytné z důvodů udržení celistvosti plochy segmentu zóny. Tato data úzce souvisejí s datovou sadou Zonace velkoplošných zvláště chráněných území a doporučuje se je používat s touto datovou sadou společně. Vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2020

Stanovení režimu ochrany s ohledem na přírodní hodnoty území

Autorizované osoby podle paragrafu 32 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, mohou na základě jejich autorizace vykonávat následující činnosti, které slouží pro podporu výkonu státní správy v oblasti ochrany ovzduší: Jednorázové měření emisí, Měření úrovně znečištění, Dohled nad tepelným zpracováním odpadu, Zpracování odborného posudku, Zpracování rozptylové studie, Certifikace biopaliv a ověřování zprávy o emisích Rozhodnutí o autorizaci vydává Ministerstvo životního prostředí na dobu neurčitou. Autorizace vydané podle předchozího zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, (jejichž lhůta platnosti vypršela po datu 1. 9. 2012) jsou i nadále platné a není potřeba je dále prodlužovat.

Hranice 366 typů biochor, 94 bioregionů a 4 biogeografických podprovincií na území České republiky publikované v: CULEK, M. et al. (2005). Biogeografické členění České republiky: II. díl. Vydání 1. Praha: AOPK ČR. 590 s., 1 CD. ISBN 80-86064-82-4.; (vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © Culek et al., 2005) a následně zaktualizované dle publikace: Culek M., Grulich V., Laštůvka Z., Divíšek J. (2013): Biogeografické regiony České republiky. - Masarykova univerzita. Brno. 447 s. + mapová příloha. ISBN 978-80-210-6693-9.; (vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © Culek et al., 2013). Digitalizovala AOPK ČR.

Podklad pro vymezení ÚSES a územní plánování

Hranice biosférických rezervací vymezených v rámci programu Člověk a biosféra (Man and the Biosphere Programme) na území ČR; vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2013

Evidence mezinárodně významných částí přírody

Biotop vybraných druhů (vlk, rys, medvěd, los) vymezený v rozsahu nutném pro zachování jejich existence na území ČR. Vymezení je založeno na recentních datech o výskytu těchto druhů, prostorové habitatové analýze a terénní kontrole fragmentace v krajině.

Vymezení prostorů omezujích průchodnost migračních koridorů

Na území ČR výrazně převládá výskyt porostů s jednoduchou strukturou. Porosty s bohatou strukturou se nacházejí především v přirozených lesních ekosystémech a porostech s výběrným způsobem hospodaření, jejichž výskyt na našem území je velmi řídký. Ve větší míře se u nás vyskytují porosty, které se svojí prostorovou a věkovou skladbou porostům s bohatou strukturou pouze blíží, a to především ve fázi obnovy, případně jde o porosty spontánně vznikající na dříve nelesních pozemcích (sukcese). Vytvořeno z podkladových dat organizace Národní lesnický institut.

Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008. Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data: Digitalní referenční mapa Praha-bloková mapa budovy Liniová vrstva uličních úseku Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o. Digitální model terénu DMR25 Ortofotosnímky ČR.
Vrstva vznikla kombinací vrstvy vegetačního pokryvu a rastrové vrstvy urbanizace, která byla vytvořená z uzlových bodů 25x25 m. Pro každý bod se vypočítal poměr ploch zástavby ve čtverci 100 x 100 m k celkové ploše zájmového území. Výslednávrstva byla překlasifikována do pěti kategorií (I - nejlepší pro kvalitu bonity, V - nejhorší)

Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008. Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data: Digitalní referenční mapa Praha-bloková mapa budovy Liniová vrstva uličních úseku Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o. Digitální model terénu DMR25 Ortofotosnímky ČR.
Vrstva vznikla na základě algoritmu pro výpočet globální solární radiace.Výslednávrstva byla překlasifikována do pěti kategorií (I - nejlepší pro kvalitu bonity, V - nejhorší)

Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008. Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data: Digitalní referenční mapa Praha-bloková mapa budovy Liniová vrstva uličních úseku Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o. Digitální model terénu DMR25 Ortofotosnímky ČR.
Vrstva vznikla váženou kombinací vrstvy topografickcýh překážek v 8 směrech proudění a vrstvy četností větru v těchto směrech.Výslednávrstva byla překlasifikována do pěti kategorií (I - nejlepší pro kvalitu bonity, V - nejhorší)

Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008. Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data: Digitalní referenční mapa Praha-bloková mapa budovy Liniová vrstva uličních úseku Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o. Digitální model terénu DMR25 Ortofotosnímky ČR.
Vrstva vznikla interpolací uzlových bodů rychlosti větru v hladině 10 m nad terénem.Výslednávrstva byla překlasifikována do pěti kategorií (I - nejlepší pro kvalitu bonity, V - nejhorší)

Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008. Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data: Digitalní referenční mapa Praha-bloková mapa budovy Liniová vrstva uličních úseku Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o. Digitální model terénu DMR25 Ortofotosnímky ČR.
Vrstva vznikla interpolací uzlových bodů četností bezvětří v hladině 10 m nad terénem. Výsledná vrstva byla překlasifikována do pěti kategorií (I - nejlepší pro kvalitu bonity, V - nejhorší)

Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008. Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data: Digitalní referenční mapa Praha-bloková mapa budovy Liniová vrstva uličních úseku Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o. Digitální model terénu DMR25 Ortofotosnímky ČR.
Vrstva vznikla kombinací rozložení polí koncentrací NO2 a PM10. Výsledná vrstva byla překlasifikována do pěti kategorií (I - nejlepší pro kvalitu bonity, V - nejhorší)

Vymezení ploch definovaných jako tzv. brownfields. Brownfields jsou definované jako "plochy uvnitř urbanizovaného území, které ztratily svoji původní funkci, jsou úplně, popřípadě zčásti opuštěné nebo minimálně využívané". Může se jednat o průmyslové, zemědělské, vojenské areály, drážní pozemky a také o areály veřejné vybavenosti (např. zařízení zdravotnictví, sportu aj.). Fyzicky a ekonomicky negativně ovlivňují své okolí a v důsledku své původní činnosti jsou pravděpodobně kontaminovány nebo jinak zdevastovány, což snižuje jejich atraktivitu pro budoucí využití." Více informací lze nalézt v dokumentu Vymezení lokalit brownfields v zastavěném území města Brna z roku 2014. Součastí dat je původní a doporučené využití plochy, kategorie brownfield a další informace. Data jsou zobrazena v mapové aplikaci Brownfields - rozvojové lokality. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Databáze brownfields a greenfields v Libereckém kraji představuje komplexní přehled pozemků a nemovitostí vhodných pro investice, přestavbu nebo rozvoj. Brownfields jsou opuštěné, zanedbané nebo nedostatečně využívané objekty a pozemky, často s průmyslovou, zemědělskou či jinou historickou funkcí, které vyžadují revitalizaci. Naopak greenfields označují nedotčené pozemky, obvykle mimo zastavěné oblasti, které jsou určeny pro nové investiční projekty bez nutnosti předchozí sanace.

V rámci lesního hospodaření se vedle úmyslné těžby plánované lesními hospodářskými plány nebo lesními hospodářskými osnovami provádí také těžba nahodilá. K nahodilé těžbě, se přistupuje nejčastěji v případě kalamitních situací způsobených celou řadou abiotických a biotických faktorů, často vyvolaných probíhající změnou klimatu (např. větrná, hmyzová mokrý sníh, ledovka nebo sucho). Objem nahodilé těžby je důležitým ukazatelem ekologické stability lesních ekosystémů, jejíž míra z velké části závisí na zdravotním stavu a na vhodné druhové i věkové skladbě porostu. Vytvořeno z podkladových dat organizace Český statistický úřad;Národní lesnický institut.

V rámci lesního hospodaření se vedle úmyslné těžby plánované lesními hospodářskými plány nebo lesními hospodářskými osnovami provádí také těžba nahodilá. K nahodilé těžbě, se přistupuje nejčastěji v případě kalamitních situací způsobených celou řadou abiotických a biotických faktorů, často vyvolaných probíhající změnou klimatu (např. větrná, hmyzová mokrý sníh, ledovka nebo sucho). Objem nahodilé těžby je důležitým ukazatelem ekologické stability lesních ekosystémů, jejíž míra z velké části závisí na zdravotním stavu a na vhodné druhové i věkové skladbě porostu. Vytvořeno z podkladových dat organizace Český statistický úřad.

Celková produkce odpadů je součtem celkové produkce ostatních a nebezpečných odpadů. Snížení produkce odpadů je možné předcházením jejich vzniku, což je v souladu s principy oběhového hospodářství. Vytvořeno z podkladových dat organizace Česká informační agentura životního prostředí;Český statistický úřad.

Celková produkce odpadů je součtem celkové produkce ostatních a nebezpečných odpadů. Snížení produkce odpadů je možné předcházením jejich vzniku, což je v souladu s principy oběhového hospodářství. Vytvořeno z podkladových dat organizace Česká informační agentura životního prostředí;Český statistický úřad.

Holiny jsou běžnou součástí obhospodařování lesů, proto by měl být v rámci pěstebních postupů kladen důraz na snižování jejich negativního dopadu na lesní ekosystémy. Malé holiny otevírají při vhodně zvolených pěstebních postupech prostor pro přirozené zmlazení, ale i umělou obnovu a umožňují tak vlastníkům lesa rychlou a efektivní přeměnu druhové skladby dřevin. Naopak velkoplošné holiny, vzniklé např. po vytěžení kůrovcového dřeva způsobují náhlou změnu vlastností lesní půdy a výrazně tak znesnadňují následné zalesnění. Vytvořeno z podkladových dat organizace Český statistický úřad.

Hodnocení vývoje objemu odebraných podzemních a povrchových vod s rozdělením dle jednotlivých sektorů. Vytvořeno z podkladových dat organizace Ministerstvo zemědělství;Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, v.v.i.;Český statistický úřad.

Biomasa použitá k výrobě biopaliv, meziprodukty určené k výrobě biopaliv a samotná biopaliva musí plnit tzv. kritéria udržitelnosti. Splnění kritérií udržitelnosti se prokazuje tzv. Prohlášením o splnění kritérií udržitelnosti“ vydaným prodejcem biomasy, výrobcem, dovozcem nebo prodejcem meziproduktu určeného k výrobě biopaliv nebo výrobcem, dovozcem či prodejcem biopaliva. Oprávněnost vydávat tento doklad se prokazuje certifikátem vydaným osobou oprávněnou Ministerstvem životního prostředí k této činosti. DS identifikuje certifikované osoby oprávněné k vydávání Prohlášení o splnění kritérií udržitelnosti, číslo a platnost certifikátu, druh produktu, ke kterému je certifikovaná osoba oprávněna vydávat Prohlášení a identifikační číslo osoby, která vydala certifikát.

Vývoj a stav počtu žádostí (přijatých a vyplacených) a poskytnuté podpory v rámci běžícího programu NZÚ. Podrobné rozlišení dle jednotlivých výzev, krajů a oblastí podpory pro rodinné domy, bytové domy a budovy veřejného sektoru. Vytvořeno z podkladových dat organizace Ministerstvo životního prostředí.

Číselník obsahuje typy tříděného odpadu, kód a jejich anglický ekvivalent.