Emisní bilance (celorepubliková a krajská) v členění REZZO 1-4 a ve struktuře NFR (Nomenclature for reporting)

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Dle nařízení Evropského parlamentu a rady EU 2018/1999 jsou všechny členské státy EU povinny každoročně do 15. března následujícího roku (t+1) podávat Evropské Komisi Národní inventarizační zprávu společně s oficiálními tabulkami pro reporting (CRF – Common Reporting Format) a k 15. září sekretariátu Rámcové Úmluvy OSN o změně klimatu, což je zavedeno od roku 2024 v rámci nových podmínek Pařížské dohody nově už ve formátu CRT (Common Reporting Tables). V rámci Pařížské dohody se ČR jako člen EU přihlásila s ostatními členskými státy EU společně snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 % ve srovnání s rokem 1990.

Účel: Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Ozonosondážní data měřená na území Česka. Měřena jsou meteorologická data ve volné atmosféře v rozsahu od zemského povrchu až do výšky cca 33 km. Obsahují pro každou měřenou hladinu informace o času měření, atmosférickém tlaku, geopotenciální výšce, teplotě vzduchu, relativní vlhkosti, teplotě rosného bodu, směru větru, rychlosti větru, zeměpisných souřadnicích měření, koncentraci ozonu a teplotě uvnitř boxu s ozonovým čidlem. Vertikální rozlišení je cca 6 m. Detailní popis struktury dat je v souboru “radiosondaz_popis_cz.pdf”

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Radiosondážní data měřená na území Česka na stanici Prostějov ve správě A ČR. Měřena jsou meteorologická data ve volné atmosféře v rozsahu od zemského povrchu až do výšky cca 33 km. Obsahují pro každou měřenou hladinu informace o času měření, atmosférickém tlaku, geopotenciální výšce, teplotě vzduchu, relativní vlhkosti, teplotě rosného bodu, směru větru, rychlosti větru a zeměpisných souřadnicích měření. Vertikální rozlišení je pro vzestupnou část letu (ascent) cca 6 m, při sestupné části letu (descent) je proměnlivé v závislosti na rychlosti pádu. Detailní popis struktury dat je v souboru “radiosondaz_popis_cz.pdf”.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Radiosondážní data měřená na území Česka na stanici Praha, Libuš. Měřena jsou meteorologická data ve volné atmosféře v rozsahu od zemského povrchu až do výšky cca 33 km. Obsahují pro každou měřenou hladinu informace o času měření, atmosférickém tlaku, geopotenciální výšce, teplotě vzduchu, relativní vlhkosti, teplotě rosného bodu, směru větru, rychlosti větru a zeměpisných souřadnicích měření. Vertikální rozlišení je pro vzestupnou část letu (ascent) cca 6 m, při sestupné části letu (descent) je proměnlivé v závislosti na rychlosti pádu. Detailní popis struktury dat je v souboru “radiosondaz_popis_cz.pdf”.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Tabulka obsahuje územní průměry ročního úhrnu srážek pro celé území České republiky a pro kraje za období od roku 1961. Územní průměry jsou počítány z pravidelného rastru získaného interpolací údajů naměřených v lokalitách stanic ve správě ČHMÚ. Data za ukončený kalendářní rok jsou doplňována v únoru následujícího roku.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Tabulka obsahuje územní průměry měsíčního úhrnu srážek pro celé území České republiky a pro kraje za období od roku 1961. Územní průměry jsou počítány z pravidelného rastru získaného interpolací údajů naměřených v lokalitách stanic ve správě ČHMÚ. Data za ukončený kalendářní rok jsou doplňována v únoru následujícího roku.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Tabulka obsahuje územní průměry měsíčního úhrnu srážek pro celé území České republiky a pro kraje za aktuální rok. Územní průměry jsou počítány z pravidelného rastru získaného interpolací údajů naměřených v lokalitách stanic ve správě ČHMÚ. Data jsou doplňována po ukončení aktuálního měsíce.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Tabulka obsahuje územní průměry průměrné roční teploty vzduchu pro celé území České republiky a pro kraje za období od roku 1961. Územní průměry jsou počítány z pravidelného rastru získaného interpolací údajů naměřených v lokalitách stanic ve správě ČHMÚ. Data za ukončený kalendářní rok jsou doplňována v únoru následujícího roku.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Tabulka obsahuje územní průměry průměrné měsíční teploty vzduchu pro celé území České republiky a pro kraje za období od roku 1961. Územní průměry jsou počítány z pravidelného rastru získaného interpolací údajů naměřených v lokalitách stanic ve správě ČHMÚ. Data za ukončený kalendářní rok jsou doplňována v únoru následujícího roku.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Tabulka obsahuje územní průměry průměrné měsíční teploty vzduchu pro celé území České republiky a pro kraje za aktuální rok. Územní průměry jsou počítány z pravidelného rastru získaného interpolací údajů naměřených v lokalitách stanic ve správě ČHMÚ. Data jsou doplňována po ukončení aktuálního měsíce.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Hranice územních obvodů regionálních pracovišť AOPK ČR; © AOPK ČR, 2025

Informace pro žadatele

Vrstva obsahuje metodicky sjednocené vymezení územního systému ekologické stability (ÚSES, dle § 2 vyhl. č. 395/1992 Sb.), všech hierarchických úrovní (lokální, regionální a nadregionální) a typů (biocentra, biokoridory a interakční prvky) na území chráněných krajinných oblastí (CHKO) Beskydy, Bílé Karpaty, Blaník, Blanský les, Broumovsko, České středohoří, Český kras, Český les, Český ráj, Jeseníky, Jizerské hory, Křivoklátsko, Lužické hory, Moravský kras, Orlické hory, Pálava, Slavkovský les, Třeboňsko, Žďárské vrchy a Železné hory. Dále obsahuje hranice aktualizovaných nadregionálních biocenter napříč celou Českou republikou vymezené nad katastrálními příp. lesnickými obrysovými mapami. Proběhla revize (ve smyslu § 3 vyhl. 395/1992 Sb) veškeré stávající dokumentace a aktualizace vymezení skladebných částí místního, regionálního a nadregionálního ÚSES na území výše uvedených CHKO v návaznosti na vymezení ÚSES v sousedních katastrálních územích mimo CHKO. Základním metodickým podkladem pro plány ÚSES byla aktualizovaná Metodika vymezování ÚSES (MŽP, 2017) s ohledem zejména na specifické požadavky ochrany přírody a krajiny na území CHKO. Byl zde zdůrazněn specifický biologický aspekt řešeného území, tedy především zahrnutí vybraných přírodních a přírodě blízkých biotopů a zajištění jejich konektivity. ; © AOPK ČR, 2025

Vrstva ÚSES přispěje k naplnění Státní politiky životního prostředí 2012 – 2020 (MŽP, 2012) a to zejména v oblasti prioritního cíle 3.1.1 - Zvýšení ekologické stability krajiny. Bude moct být využita jako odborný dokument orgánů ochrany přírody, jako podklad pro ÚPD, pozemkové úpravy, lesní hospodářské plán a pro rozhodování o daném území. Zároveň přispěje k účelnému vynakládání finančních prostředků OPŽP na realizaci projektů zaměřených na zakládání biocenter, biokoridorů a interakčních prvků v rámci specifického cíle.

Česká republika je stejně jako všechny státy, které jsou smluvními stranami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), povinna plnit mezinárodní opatření ke zmírnění změny klimatu způsobené antropogenní činností, v jejichž rámci musí pravidelně zveřejňovat také projekce emisí skleníkových plynů. Reportingem projekcí ČR naplňuje i své závazky jako členský stát EU podle článku 18 nařízení č. 2018/1999. Za provádění a předkládání těchto reportů je zodpovědný Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který každé dva roky, 15. března (t-2), podává zprávy Evropské komisi a sekretariátu UNFCCC, které je následně využívají k tvorbě dalších právních předpisů a politických opatření ke snížení emisí nebo zvýšení propadů (pohlcování) skleníkových plynů.

Účel: Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Stavem povrchových vod se podle vodního zákona rozumí obecné vyjádření stavu útvaru povrchové vody určené ekologickým nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší. Ekologickým stavem se rozumí vyjádření kvality struktury a funkce vodních ekosystémů vázaných na povrchové vody. Dobrým stavem povrchových vod se rozumí takový stav útvaru povrchové vody, kdy je jeho ekologický i chemický stav přinejmenším dobrý. Dobrým chemickým stavem povrchových vod se rozumí chemický stav potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí, při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy environmentální kvality. Normou environmentální kvality se rozumí koncentrace znečišťující látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech, která nesmí být překročena z důvodů ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Ekologický potenciál určuje stav silně ovlivněného nebo umělého vodního útvaru povrchové vody. Stav a potenciál útvarů povrchových vod se eviduje v rozsahu údajů o jejich číselném identifikátoru a klasifikaci jejich chemického a ekologického stavu/potenciálu. Stav vodních útvarů je hodnocen v rámci zpracování plánů povodí. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/UtvaryPOVStav

Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb, o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.

Evidence obsahuje údaje o vyhodnocení stavu útvarů podzemních vod v ČR. Stavem podzemních vod vodní zákon rozumí obecné vyjádření stavu útvaru podzemní vody určené kvantitativním nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší. Dobrým stavem podzemních vod se rozumí takový stav útvaru podzemních vod, kdy je jeho kvantitativní i chemický stav přinejmenším dobrý, Dobrým chemickým stavem podzemních vod se rozumí chemický stav potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí (§ 23a), při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy environmentální kvality. Normou environmentální kvality se rozumí koncentrace znečišťující látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech, která nesmí být překročena z důvodů ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Kvantitativním stavem podzemních vod se rozumí vyjádření míry ovlivnění útvaru podzemních vod přímými a nepřímými odběry. Hodnocení stavu útvarů podzemních vod spočívá v hodnocení jejich chemického a kvantitativního stavu. Pro hodnocení stavu útvarů podzemních vod se využívají výsledky získané ze sítě zjišťování stavu podzemních vod, analýz všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí a hodnocení dopadů lidské činnosti na stav útvarů podzemních vod. Stav vodních útvarů je hodnocen v rámci zpracování plánů povodí. Stav útvarů podzemních vod se eviduje v rozsahu údajů o jejich identifikátoru a klasifikaci jejich chemického a kvantitativního stavu. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/UtvaryPZVStav

Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb,, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb. Údaje o stavu útvarů podzemních vod jsou evidovány v souladu s § 22 odst, 4 písm, b) vodního zákona. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.

Bodová lokalizace sídel pracovišť AOPK ČR (ředitelství, regionální pracoviště a jejich detašovaná pracoviště); © AOPK ČR, 2025

Informace pro veřejnost

Měsíčně aktualizovaný přehled zařízení spoluspalujících odpad. Informace pro tento přehled jsou získány z pravidelných hlášení České inspekce životního prostředí. Sledovánay jsou tyto informace: změna provozovatele nebo názvu zdroje, technologické úpravy, změny ve složení odpadů, odstavení zdroje nebo zahájení provozu. Tato hlášení také informují o provedených měřeních a plnění emisních limitů. Některé souhrnné informace (zejména množství spáleného odpadu) jsou získávány ze souhrnné provozní evidence. Zveřejňují se ve formě přehledných tabulek, které obsahují následující údaje: identifikační údaje (kraj, název provozovatele, název zařízení, identifikační číslo (IČ), identifikační číslo provozovny (IČP), adresa provozovatele, adresa zařízení) a provozní údaje (rok uvedení do provozu, kapacita v tunách za rok, množství spáleného odpadu za poslední tři roky v tunách za rok), plnění emisních limitů a příslušné poznámky k provozním změnám, provedeným měřením apod.Informace pro tento přehled jsou získány z pravidelných hlášení České inspekce životního prostředí. Sledují se tyto informace: změna provozovatele nebo názvu zdroje, technologické úpravy, změny ve složení odpadů, odstavení zdroje nebo zahájení provozu. Tato hlášení také informují o provedených měřeních a plnění emisních limitů. Některé souhrnné informace (zejména množství spáleného odpadu) jsou získávány ze souhrnné provozní evidence. Zveřejňují se ve formě přehledných tabulek, které obsahují následující údaje: identifikační údaje (kraj, název provozovatele, název zařízení, identifikační číslo (IČ), identifikační číslo provozovny (IČP), adresa provozovatele, adresa zařízení) a provozní údaje (rok uvedení do provozu, kapacita v tunách za rok, množství spáleného odpadu za poslední tři roky v tunách za rok), plnění emisních limitů a příslušné poznámky k provozním změnám, provedeným měřením apod.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Měsíčně aktualizovaný přehled spaloven odpadu: Informace pro tento přehled jsou získány z pravidelných hlášení České inspekce životního prostředí. Sledovány jsou tyto informace: změna provozovatele nebo názvu zdroje, technologické úpravy, změny ve složení odpadů, odstavení zdroje nebo zahájení provozu. Tato hlášení také informují o provedených měřeních a plnění emisních limitů. Některé souhrnné informace (zejména množství spáleného odpadu) jsou získávány ze souhrnné provozní evidence. Zveřejňují se ve formě přehledných tabulek, které obsahují následující údaje: identifikační údaje (kraj, název provozovatele, název zařízení, identifikační číslo (IČ), identifikační číslo provozovny (IČP), adresa provozovatele, adresa zařízení) a provozní údaje (rok uvedení do provozu, kapacita v tunách za rok, množství spáleného odpadu za poslední tři roky v tunách za rok), plnění emisních limitů a příslušné poznámky k provozním změnám, provedeným měřením apod.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

V souladu se zákonem 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí, v platném znění. ČHMÚ zpřístupnil verifikované primární a agregované údaje pro látky znečišťující venkovní ovzduší. Jedná se o základní znečišťující látky s imisním limitem dle současné legislativy: arsen (As), benzen, benzo[a]pyren, kadmium (Cd), oxid uhelnatý (CO), nikl (Ni), oxid dusičitý (NO2), oxidy dusíku (NOX), přízemní ozon (O3), olovo (Pb), suspendované částice PM10, suspendované částice PM2,5, oxid siřičitý (SO2). Údaje vycházejí z naměřených dat na stanicích ve vlastnictví ČHMÚ za období 1969–2022. Primární data jsou uvedena v intervalech měření: 30min, 1h nebo 24h dle typu měření. Agregovaná data jsou vypočtena z výše uvedených primárních dat. Jedná se tyto údaje: denní průměry, měsíční průměry, roční průměry a počty překročení hodnoty imisního limitu. Verifikovaná data za další kalendářní roky počínaje rokem 2020 budou vždy dostupná k 1. 7. roku následujícího.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Prahové hodnoty podzemních vod určují hranice koncentrací znečišťujících látek mezi dobrým a špatným (nevyhovujícím) stavem útvarů podzemních vod. Protože se chemický stav útvarů podzemních vod hodnotí podle různých kritérií, jsou některé prahové hodnoty vykazovány nikoliv jedinou hodnotou, ale rozsahem. Kromě prahových hodnot se také vykazuje, podle kterých kritérií byly prahové hodnoty odvozeny - jestli podle požadavků na užívání, což v případě ČR znamená, že podle limitů pro pitné vody; podle limitů pro povrchové vody (to se týká relevantních prioritních látek) nebo podle jiných kritérií (např. na základě přirozeného pozadí nebo expertního odhadu). Naprostá většina ukazatelů má jen jednu prahovou hodnotu s výjimkou dusičnanů, amonných iontů a fosforečnanů, pro ně je jednak určena hodnota pro podzemní vodu jako takovou - podle pitných vod, ale pro vybrané lokality, kde jsou související povrchové vody, jsou limity na úrovni hranice mezi dobrým a středním ekologickým stavem povrchových vod. Protože tyto ukazatele jsou pro povrchové vody typově specifické (tj. hranice mezi dobrým a středním ekologickým stavem je různá podle typu povrchové vody), liší se i prahové hodnoty podle toho, jakého typu jsou související povrchové vody.

Vybrané parametry vypočtené z radiosondážního měření. Obsahuje pro dané měření vypočtenou konvektivní dostupnou potenciální energii (CAPE), inhibici konvekce (CIN), deep convective index (DCI), konvekční teplotu (Tkonv), výstupnou kondenzační hladinu (VKH) a konvekční kondenzační hladinu (KKH). Detailní popis struktury dat je v souboru “radiosondaz_popis_cz.pdf”

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Vybrané parametry vypočtené z radiosondážního měření. Obsahuje pro dané měření vypočtenou konvektivní dostupnou potenciální energii (CAPE), inhibici konvekce (CIN), deep convective index (DCI), konvekční teplotu (Tkonv), výstupnou kondenzační hladinu (VKH) a konvekční kondenzační hladinu (KKH). Detailní popis struktury dat je v souboru “radiosondaz_popis_cz.pdf”

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Tabulka obsahuje normál územních úhrnu srážek pro měsíce a rok za období 1991–2020 pro celé území České republiky a kraje. Územní průměry jsou počítány z pravidelného rastru získaného interpolací údajů normálu srážkového úhrnu v lokalitách stanic ve správě ČHMÚ.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Tabulka obsahuje normál územní průměrné měsíční a průměrné roční teploty vzduchu za období 1991–2020 pro celé území České republiky a kraje. Územní průměry jsou počítány z pravidelného rastru získaného interpolací údajů normálu měsíční a roční teploty vzduchu v lokalitách stanic ve správě ČHMÚ.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů