Emisní bilance (celorepubliková a krajská) v členění REZZO 1-4 a ve struktuře NFR (Nomenclature for reporting)
Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
Dle nařízení Evropského parlamentu a rady EU 2018/1999 jsou všechny členské státy EU povinny každoročně do 15. března následujícího roku (t+1) podávat Evropské Komisi Národní inventarizační zprávu společně s oficiálními tabulkami pro reporting (CRF – Common Reporting Format) a k 15. září sekretariátu Rámcové Úmluvy OSN o změně klimatu, což je zavedeno od roku 2024 v rámci nových podmínek Pařížské dohody nově už ve formátu CRT (Common Reporting Tables). V rámci Pařížské dohody se ČR jako člen EU přihlásila s ostatními členskými státy EU společně snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 % ve srovnání s rokem 1990.
Účel: Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
Hranice územních obvodů regionálních pracovišť AOPK ČR; © AOPK ČR, 2025
Informace pro žadatele
Vrstva obsahuje metodicky sjednocené vymezení územního systému ekologické stability (ÚSES, dle § 2 vyhl. č. 395/1992 Sb.), všech hierarchických úrovní (lokální, regionální a nadregionální) a typů (biocentra, biokoridory a interakční prvky) na území chráněných krajinných oblastí (CHKO) Beskydy, Bílé Karpaty, Blaník, Blanský les, Broumovsko, České středohoří, Český kras, Český les, Český ráj, Jeseníky, Jizerské hory, Křivoklátsko, Lužické hory, Moravský kras, Orlické hory, Pálava, Slavkovský les, Třeboňsko, Žďárské vrchy a Železné hory. Dále obsahuje hranice aktualizovaných nadregionálních biocenter napříč celou Českou republikou vymezené nad katastrálními příp. lesnickými obrysovými mapami. Proběhla revize (ve smyslu § 3 vyhl. 395/1992 Sb) veškeré stávající dokumentace a aktualizace vymezení skladebných částí místního, regionálního a nadregionálního ÚSES na území výše uvedených CHKO v návaznosti na vymezení ÚSES v sousedních katastrálních územích mimo CHKO. Základním metodickým podkladem pro plány ÚSES byla aktualizovaná Metodika vymezování ÚSES (MŽP, 2017) s ohledem zejména na specifické požadavky ochrany přírody a krajiny na území CHKO. Byl zde zdůrazněn specifický biologický aspekt řešeného území, tedy především zahrnutí vybraných přírodních a přírodě blízkých biotopů a zajištění jejich konektivity. ; © AOPK ČR, 2025
Vrstva ÚSES přispěje k naplnění Státní politiky životního prostředí 2012 – 2020 (MŽP, 2012) a to zejména v oblasti prioritního cíle 3.1.1 - Zvýšení ekologické stability krajiny. Bude moct být využita jako odborný dokument orgánů ochrany přírody, jako podklad pro ÚPD, pozemkové úpravy, lesní hospodářské plán a pro rozhodování o daném území. Zároveň přispěje k účelnému vynakládání finančních prostředků OPŽP na realizaci projektů zaměřených na zakládání biocenter, biokoridorů a interakčních prvků v rámci specifického cíle.
Česká republika je stejně jako všechny státy, které jsou smluvními stranami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), povinna plnit mezinárodní opatření ke zmírnění změny klimatu způsobené antropogenní činností, v jejichž rámci musí pravidelně zveřejňovat také projekce emisí skleníkových plynů. Reportingem projekcí ČR naplňuje i své závazky jako členský stát EU podle článku 18 nařízení č. 2018/1999. Za provádění a předkládání těchto reportů je zodpovědný Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který každé dva roky, 15. března (t-2), podává zprávy Evropské komisi a sekretariátu UNFCCC, které je následně využívají k tvorbě dalších právních předpisů a politických opatření ke snížení emisí nebo zvýšení propadů (pohlcování) skleníkových plynů.
Účel: Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
Stavem povrchových vod se podle vodního zákona rozumí obecné vyjádření stavu útvaru povrchové vody určené ekologickým nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší. Ekologickým stavem se rozumí vyjádření kvality struktury a funkce vodních ekosystémů vázaných na povrchové vody. Dobrým stavem povrchových vod se rozumí takový stav útvaru povrchové vody, kdy je jeho ekologický i chemický stav přinejmenším dobrý. Dobrým chemickým stavem povrchových vod se rozumí chemický stav potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí, při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy environmentální kvality. Normou environmentální kvality se rozumí koncentrace znečišťující látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech, která nesmí být překročena z důvodů ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Ekologický potenciál určuje stav silně ovlivněného nebo umělého vodního útvaru povrchové vody. Stav a potenciál útvarů povrchových vod se eviduje v rozsahu údajů o jejich číselném identifikátoru a klasifikaci jejich chemického a ekologického stavu/potenciálu. Stav vodních útvarů je hodnocen v rámci zpracování plánů povodí. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/UtvaryPOVStav
Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb, o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.
Evidence obsahuje údaje o vyhodnocení stavu útvarů podzemních vod v ČR. Stavem podzemních vod vodní zákon rozumí obecné vyjádření stavu útvaru podzemní vody určené kvantitativním nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší. Dobrým stavem podzemních vod se rozumí takový stav útvaru podzemních vod, kdy je jeho kvantitativní i chemický stav přinejmenším dobrý, Dobrým chemickým stavem podzemních vod se rozumí chemický stav potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí (§ 23a), při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy environmentální kvality. Normou environmentální kvality se rozumí koncentrace znečišťující látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech, která nesmí být překročena z důvodů ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Kvantitativním stavem podzemních vod se rozumí vyjádření míry ovlivnění útvaru podzemních vod přímými a nepřímými odběry. Hodnocení stavu útvarů podzemních vod spočívá v hodnocení jejich chemického a kvantitativního stavu. Pro hodnocení stavu útvarů podzemních vod se využívají výsledky získané ze sítě zjišťování stavu podzemních vod, analýz všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí a hodnocení dopadů lidské činnosti na stav útvarů podzemních vod. Stav vodních útvarů je hodnocen v rámci zpracování plánů povodí. Stav útvarů podzemních vod se eviduje v rozsahu údajů o jejich identifikátoru a klasifikaci jejich chemického a kvantitativního stavu. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/UtvaryPZVStav
Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb,, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb. Údaje o stavu útvarů podzemních vod jsou evidovány v souladu s § 22 odst, 4 písm, b) vodního zákona. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.
Bodová lokalizace sídel pracovišť AOPK ČR (ředitelství, regionální pracoviště a jejich detašovaná pracoviště); © AOPK ČR, 2025
Informace pro veřejnost
Měsíčně aktualizovaný přehled zařízení spoluspalujících odpad. Informace pro tento přehled jsou získány z pravidelných hlášení České inspekce životního prostředí. Sledovánay jsou tyto informace: změna provozovatele nebo názvu zdroje, technologické úpravy, změny ve složení odpadů, odstavení zdroje nebo zahájení provozu. Tato hlášení také informují o provedených měřeních a plnění emisních limitů. Některé souhrnné informace (zejména množství spáleného odpadu) jsou získávány ze souhrnné provozní evidence. Zveřejňují se ve formě přehledných tabulek, které obsahují následující údaje: identifikační údaje (kraj, název provozovatele, název zařízení, identifikační číslo (IČ), identifikační číslo provozovny (IČP), adresa provozovatele, adresa zařízení) a provozní údaje (rok uvedení do provozu, kapacita v tunách za rok, množství spáleného odpadu za poslední tři roky v tunách za rok), plnění emisních limitů a příslušné poznámky k provozním změnám, provedeným měřením apod.Informace pro tento přehled jsou získány z pravidelných hlášení České inspekce životního prostředí. Sledují se tyto informace: změna provozovatele nebo názvu zdroje, technologické úpravy, změny ve složení odpadů, odstavení zdroje nebo zahájení provozu. Tato hlášení také informují o provedených měřeních a plnění emisních limitů. Některé souhrnné informace (zejména množství spáleného odpadu) jsou získávány ze souhrnné provozní evidence. Zveřejňují se ve formě přehledných tabulek, které obsahují následující údaje: identifikační údaje (kraj, název provozovatele, název zařízení, identifikační číslo (IČ), identifikační číslo provozovny (IČP), adresa provozovatele, adresa zařízení) a provozní údaje (rok uvedení do provozu, kapacita v tunách za rok, množství spáleného odpadu za poslední tři roky v tunách za rok), plnění emisních limitů a příslušné poznámky k provozním změnám, provedeným měřením apod.
Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
Měsíčně aktualizovaný přehled spaloven odpadu: Informace pro tento přehled jsou získány z pravidelných hlášení České inspekce životního prostředí. Sledovány jsou tyto informace: změna provozovatele nebo názvu zdroje, technologické úpravy, změny ve složení odpadů, odstavení zdroje nebo zahájení provozu. Tato hlášení také informují o provedených měřeních a plnění emisních limitů. Některé souhrnné informace (zejména množství spáleného odpadu) jsou získávány ze souhrnné provozní evidence. Zveřejňují se ve formě přehledných tabulek, které obsahují následující údaje: identifikační údaje (kraj, název provozovatele, název zařízení, identifikační číslo (IČ), identifikační číslo provozovny (IČP), adresa provozovatele, adresa zařízení) a provozní údaje (rok uvedení do provozu, kapacita v tunách za rok, množství spáleného odpadu za poslední tři roky v tunách za rok), plnění emisních limitů a příslušné poznámky k provozním změnám, provedeným měřením apod.
Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
V souladu se zákonem 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí, v platném znění. ČHMÚ zpřístupnil verifikované primární a agregované údaje pro látky znečišťující venkovní ovzduší. Jedná se o základní znečišťující látky s imisním limitem dle současné legislativy: arsen (As), benzen, benzo[a]pyren, kadmium (Cd), oxid uhelnatý (CO), nikl (Ni), oxid dusičitý (NO2), oxidy dusíku (NOX), přízemní ozon (O3), olovo (Pb), suspendované částice PM10, suspendované částice PM2,5, oxid siřičitý (SO2). Údaje vycházejí z naměřených dat na stanicích ve vlastnictví ČHMÚ za období 1969–2022. Primární data jsou uvedena v intervalech měření: 30min, 1h nebo 24h dle typu měření. Agregovaná data jsou vypočtena z výše uvedených primárních dat. Jedná se tyto údaje: denní průměry, měsíční průměry, roční průměry a počty překročení hodnoty imisního limitu. Verifikovaná data za další kalendářní roky počínaje rokem 2020 budou vždy dostupná k 1. 7. roku následujícího.
Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
Prahové hodnoty podzemních vod určují hranice koncentrací znečišťujících látek mezi dobrým a špatným (nevyhovujícím) stavem útvarů podzemních vod. Protože se chemický stav útvarů podzemních vod hodnotí podle různých kritérií, jsou některé prahové hodnoty vykazovány nikoliv jedinou hodnotou, ale rozsahem. Kromě prahových hodnot se také vykazuje, podle kterých kritérií byly prahové hodnoty odvozeny - jestli podle požadavků na užívání, což v případě ČR znamená, že podle limitů pro pitné vody; podle limitů pro povrchové vody (to se týká relevantních prioritních látek) nebo podle jiných kritérií (např. na základě přirozeného pozadí nebo expertního odhadu). Naprostá většina ukazatelů má jen jednu prahovou hodnotu s výjimkou dusičnanů, amonných iontů a fosforečnanů, pro ně je jednak určena hodnota pro podzemní vodu jako takovou - podle pitných vod, ale pro vybrané lokality, kde jsou související povrchové vody, jsou limity na úrovni hranice mezi dobrým a středním ekologickým stavem povrchových vod. Protože tyto ukazatele jsou pro povrchové vody typově specifické (tj. hranice mezi dobrým a středním ekologickým stavem je různá podle typu povrchové vody), liší se i prahové hodnoty podle toho, jakého typu jsou související povrchové vody.
Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (čl. 4.1) a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES, o ochraně volně žijících ptáků (čl. 4.3) ukládá členským státům EU předkládat Evropské komisi informace o soustavě Natura 2000 na svém území prostřednictvím formátu SDF (definován rozhodnutím Komise 2011/484/EU). Standardní datový formulář (SDF) obsahuje mimo jiné základní údaje o lokalitě (lokalizace, vyhlašovací předpisy), předmětech ochrany (populace, rozloha a kvalita stanoviště), ochraně a vlivech působících na lokalitu. SDF za Českou republiku zpracovává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Ekologické informace, které jsou obsahem této datové sady, jsou informace o populaci druhů a rozloze a kvalitě přírodních stanovišť, předmětů ochrany. Od roku 2020 probíhá aktualizace těchto údajů - u stanovišť ve vazbě na aktualizaci mapování biotopů a u druhů na podkladu údajů z Nálezové databáze ochrany přírody za 6leté období (aktuálně 2013-2018). © AOPK ČR
Zpracování SDF pro Evropskou komisi
Dle nařízení Evropského parlamentu a rady EU 2018/1999 jsou všechny členské státy EU povinny každoročně do 15. března následujícího roku (t+1) podávat Evropské Komisi Národní inventarizační zprávu společně s oficiálními tabulkami pro reporting (CRF – Common Reporting Format) a k 15. září sekretariátu Rámcové Úmluvy OSN o změně klimatu, což je zavedeno od roku 2024 v rámci nových podmínek Pařížské dohody nově už ve formátu CRT (Common Reporting Tables). V rámci Pařížské dohody se ČR jako člen EU přihlásila s ostatními členskými státy EU společně snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 % ve srovnání s rokem 1990.
Účel: Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
Jedná se o tabulku s vypočtenými objemy vody ve sněhové pokrývce a s průměrnými, minimálními a maximálními vodními hodnotami sněhu pro různě definované oblasti /SNOW_AREA_YYYYMMDD/.
Tabulka obsahuje vypočtené zásoby vody v milionech m3 a průměrnou, minimální a maximální vodní hodnotu v mm pro 138 definovaných povodí, dále pro 6 výškových pásem a pro 14 krajů včetně celkové hodnoty pro celou ČR. Hodnoty se vypočítávají v týdenním kroku, vždy k pondělí, a to během celé zimní sezóny od začátku listopadu po konec dubna, pokud rozsah a výška sněhové pokrývky umožňují věrohodnou interpolaci dat. Ve výjimečných situacích s dostatečnou sněhovou pokrývkou jsou hodnoty vypočteny i mimo období listopad až duben. Mezi 138 vybranými povodími jsou jednak ucelená povodí velkých toků jednak povodí k závěrovým profilům středních a menších toků a také samozřejmě povodí pro významná vodní díla. Poskytovaná data jsou důležitou informací zejména pro plánování manipulací na vodních dílech jednotlivých podniků Povodí, s. p.
Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
Datová série obsahuje tabulku s vypočtenými objemy vody ve sněhové pokrývce a s průměrnými, minimálními a maximálními vodními hodnotami sněhu pro různě definované oblasti, vrstvu interpolované výšky sněhu ČR a vrstvu interpolované vodní hodnoty sněhu ČR.
Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
V souladu přílohou 2 Vyhlášky 106/2025 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona veřejné hydrometeorologické službě, ČHMÚ zpřístupnil verifikované primární a agregované údaje pro látky znečišťující venkovní ovzduší (koncentrace znečišťujících látek z monitorovacích stanic s automatickým a manuálním programem v rozsahu a časových agregacích dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší). Jedná se o základní znečišťující látky s imisním limitem dle současné legislativy: arsen (As), benzen, benzo[a]pyren, kadmium (Cd), oxid uhelnatý (CO), nikl (Ni), oxid dusičitý (NO2), oxidy dusíku (NOX), přízemní ozon (O3), olovo (Pb), suspendované částice PM10, suspendované částice PM2,5, oxid siřičitý (SO2). Údaje vycházejí z naměřených dat na stanicích ve vlastnictví ČHMÚ za období od roku 1969. Primární data jsou uvedena v intervalech měření: 30min, 1h nebo 24h dle typu měření. Agregovaná data jsou vypočtena z výše uvedených primárních dat. Jedná se tyto údaje: denní průměry, měsíční průměry, roční průměry a počty překročení hodnoty imisního limitu. Poslední verifikovaná data, která jsou k dispozici, pocházejí přibližně z období před 18 měsíci k aktuálnímu dni, což odpovídá procesu verifikace dat.
Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
V souladu s přílohou 2 Vyhlášky 106/2025 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o veřejné hydrometeorologické službě, ČHMÚ zpřístupnil operativní (neverifikované) primární a agregované údaje pro látky znečišťující venkovní ovzduší (koncentrace znečišťujících látek ze stanic s automatickým programem v rozsahu a časových agregacích dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší). Jedná se o základní znečišťující látky s imisním limitem dle současné legislativy: arsen (As), benzen, benzo[a]pyren, kadmium (Cd), oxid uhelnatý (CO), nikl (Ni), oxid dusičitý (NO₂), oxidy dusíku (NOₓ), přízemní ozon (O₃), olovo (Pb), suspendované částice PM₁₀, suspendované částice PM₂.₅, oxid siřičitý (SO₂). Údaje vycházejí z naměřených dat na stanicích ve vlastnictví ČHMÚ za období od roku 1969. Primární data jsou uvedena v intervalech měření: 30 min, 1 h nebo 24 h dle typu měření. Agregovaná data jsou vypočtena z výše uvedených primárních dat. Jedná se o tyto údaje: denní průměry, měsíční průměry, roční průměry a počty překročení hodnoty imisního limitu. Předběžné údaje obsahují data o kvalitě ovzduší starší než hodinu. Verifikovaná data se nachází v datové sadě Měření kvality ovzduší – ověřené údaje, a to v souladu s procesem verifikace naměřených dat. K verifikaci dochází jednou ročně, nejpozději k 1.7. (RRRR-1).
Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
V souladu s přílohou 2 Vyhlášky 106/2025 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o veřejné hydrometeorologické službě, ČHMÚ zpřístupňuje aktuální operativní (neverifikované) hodinové údaje pro látky znečišťující venkovní ovzduší (koncentrace znečišťujících látek z monitorovacích stanic s automatickým měřicím programem v rozsahu dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší). Zpřístupněná data zahrnují základní znečišťující látky s imisními limity podle současné legislativy: oxid dusičitý (NO₂), oxidy dusíku (NOₓ), přízemní ozon (O₃), suspendované částice PM₁₀ a PM₂,₅, oxid siřičitý (SO₂) a oxid uhelnatý (CO). Údaje vycházejí z měření prováděných na stanicích vlastněných ČHMÚ.
Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
Česká republika je stejně jako všechny státy, které jsou smluvními stranami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), povinna plnit mezinárodní opatření ke zmírnění změny klimatu způsobené antropogenní činností, v jejichž rámci musí pravidelně zveřejňovat také projekce emisí skleníkových plynů. Reportingem projekcí ČR naplňuje i své závazky jako členský stát EU podle článku 18 nařízení č. 2018/1999. Za provádění a předkládání těchto reportů je zodpovědný Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který každé dva roky, 15. března (t-2), podává zprávy Evropské komisi a sekretariátu UNFCCC, které je následně využívají k tvorbě dalších právních předpisů a politických opatření ke snížení emisí nebo zvýšení propadů (pohlcování) skleníkových plynů.
Účel: Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
V souladu s přílohou 2 Vyhlášky 106/2025 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o veřejné hydrometeorologické službě, ČHMÚ zpřístupňuje operativní (neverifikované) hodinové údaje indexu kvality ovzduší. Index kvality ovzduší (IKO) poskytuje souhrnnou informaci o kvalitě ovzduší na konkrétní měřicí stanici. Tento index byl navržen Úsekem kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem (SZÚ). Konkrétní rady a doporučení SZÚ zaměřené na ochranu lidského zdraví jsou uvedeny zde www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/d_szu.pdf. Pravidla pro stanovení IKO a jeho výpočet je uveden na https://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/iko3h_cz.pdf.
Informace pro veřejnost prostřednictvím jednoduchého a srozumitelného ukazatele, který komplexně charakterizuje kvalitu ovzduší s ohledem na zdravotně podložená doporučení Světové zdravotnické organizace.
Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
V souladu s přílohou 2 Vyhlášky 106/2025 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o veřejné hydrometeorologické službě, ČHMÚ zpřístupňuje aktuální operativní (neverifikované) hodinové údaje indexu kvality ovzduší. Index kvality ovzduší (IKO) poskytuje souhrnnou informaci o kvalitě ovzduší na konkrétní měřicí stanici. Tento index byl navržen Úsekem kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem (SZÚ). Konkrétní rady a doporučení SZÚ zaměřené na ochranu lidského zdraví jsou uvedeny zde www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/d_szu.pdf. Pravidla pro stanovení IKO a jeho výpočet je uveden na https://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/iko3h_cz.pdf.
Informace pro veřejnost prostřednictvím jednoduchého a srozumitelného ukazatele, který komplexně charakterizuje kvalitu ovzduší s ohledem na zdravotně podložená doporučení Světové zdravotnické organizace.
Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
V souladu s přílohou 2 Vyhlášky 106/2025 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o veřejné hydrometeorologické službě, ČHMÚ zpřístupnil verifikované a agregované údaje pro hodnoty koncentrací chemického složení srážek. Jedná se o chemické látky: úhrn srážek (RAIN), vodivost (cond), pH, arsen (As), vápenaté ionty (Ca²⁺), kadmium (Cd), chloridové ionty (Cl⁻), kobalt (Co), chrom (Cr), měď (Cu), fluoridové ionty (F⁻), železo (Fe), rtuť (Hg), draselné ionty (K⁺), hořečnaté ionty (Mg²⁺), mangan (Mn), sodné ionty (Na⁺), amonné ionty (NH₄⁺), nikl (Ni), dusičnanové ionty (NO₃⁻), olovo (Pb), celkový fosfor (P-sum), selen (Se), síranové ionty (SO₄²⁻), stroncium (Sr), vanad (V), zinek (Zn) a vybrané perzistentní organické látky: polycyklické aromatické uhlovodíky (POPs-PAH) a polychlorované bifenyly (POPs-PCB).
Data jsou k dispozici od roku 1976 a jsou vázána na lokalitu. Primární data jsou uvedena v intervalech odběru 1 den, 1 týden, 1 měsíc nebo nepravidelně, podle typu měření. Agregovaná data jsou vypočtena z výše uvedených primárních dat. Jedná se o tyto údaje: týdenní, měsíční a roční koncentrace a týdenní, měsíční a roční depozice. Poslední verifikovaná data pocházejí přibližně z období před 18 měsíci k aktuálnímu dni, což odpovídá procesu verifikace dat.
Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
Roční charakteristiky teploty vzduchu (průměr, maximum, minimum, počet charakteristických dní) jsou odvozeny z termínových měření v klimatologických termínech 7, 14 a 21 h místního středního slunečního času a denních hodnot průměrné denní teploty vzduchu, maximální denní teploty vzduchu, minimální denní teploty vzduchu, minimální noční teploty vzduchu. Všechny uvedené charakteristiky jsou udávány ve °C.
Roční charakteristiky jsou spočteny za podmínky, že v daném roce nechybí více než 5 hodnot a hodnoty chybí maximálně ve třech za sebou jdoucích dnech. Dostupnost charakteristik teploty vzduchu se liší dle pozorovacího programu stanic. Seznam pozorovaných prvků na jednotlivých stanicích je uveden v metadatech.
Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
Měsíční charakteristiky teploty vzduchu (průměr, maximum, minimum, počet charakteristických dní) jsou odvozeny z denních hodnot průměrné denní teploty vzduchu, maximální denní teploty vzduchu, minimální denní teploty vzduchu, minimální noční teploty vzduchu. Všechny uvedené charakteristiky jsou udávány ve °C.
Měsíční charakteristiky teploty vzduchu (průměr, maximum, minimum, počet charakteristických dní) jsou odvozeny z termínových měření v klimatologických termínech 7, 14 a 21 h místního středního slunečního času a denních hodnot průměrné denní teploty vzduchu, maximální denní teploty vzduchu, minimální denní teploty vzduchu, minimální noční teploty vzduchu. Všechny uvedené charakteristiky jsou udávány ve °C.
Měsíční charakteristiky jsou spočteny za podmínky, že v daném měsíci nechybí více než 5 hodnot a hodnoty chybí maximálně ve třech za sebou jdoucích dnech. Dostupnost charakteristik teploty vzduchu se liší dle pozorovacího programu stanic. Seznam pozorovaných prvků na jednotlivých stanicích je uveden v metadatech.
Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů