Dle nařízení Evropského parlamentu a rady EU 2018/1999 jsou všechny členské státy EU povinny každoročně do 31. července aktuálního roku (t) podávat zprávy o přibližných (aproximativních) inventurách emisí skleníkových plynů za rok (t-1). Jedná se pouze o přibližné odhady. Finální inventury emisí skleníkových plynů jsou publikována následující rok (t+1).
Účel: Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
Fenologické záznamy na fenologických stanicích ČHMÚ jsou zapisovány podle předepsané metodiky ČHMÚ pro fenologická pozorování lesních rostlin. Na stanicích jsou sledovány tyto druhy bylin a dřevin: blatouch bahenní, brusnice borůvka, hluchavka bílá, jahodník obecný, jaterník podléška, jetel plazivý, konvalinka vonná, kopretina luční, podběl obecný, pryskyřník prudký, psárka luční, rákos obecný, sasanka hajní, sněženka podsněžník, srha říznačka, třezalka tečkovaná, vrbka úzkolistá, vřes obecný, borovice lesní, bříza bělokorá, buk lesní, dub letní, habr obecný, javor klen, javor mléč, jeřáb obecný, lípa srdčitá, líska obecná, modřín opadavý, olše lepkavá, slivoň trnka, smrk ztepilý, svída dřín, svída krvavá, třešeň ptačí, trnovník akát a vrba jíva. U bylin jsou sledovány tyto vybrané fenofáze: butonizace, počátek kvetení 10 %, počátek kvetení 50 %, počátek kvetení 100 %, konec kvetení, zralost plodů 10 %, první listy 10 %. U dřevin jsou sledovány tyto vybrané fenofáze: butonizace, počátek kvetení 10 %, počátek kvetení 50 %, počátek kvetení 100 %, konec kvetení, zralost plodů 10 %, zralost plodů 50 %, zralost plodů 100 %, rašení, první listy 10 %, první listy 50 %, první listy 100 %, plné olistění, žloutnutí listů 10 %, žloutnutí listů 100 %, opad listů 10 %, opad listů 100 %, janské výhony. Údaje jsou uvedeny v pořadovém dni roku tzv. Julianech dle Juliánského kalendáře.
Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
Ročně aktualizovaný geografický navigátor: Geografický navigátor uvádí souhrnné roční informace o zařízeních pro spalování a spoluspalování odpadů, které jsou získávány ze souhrnné provozní evidence. Jsou to tyto: identifikační číslo (IČ), název zařízení, adresa provozovatele, adresa zařízení, uvedení do provozu, druhy spalovaných odpadů, jmenovitá kapacita, množství spáleného odpadu v tunách za rok, počet a krátký popis spalovacích linek, výčet zařízení pro snižování emisí, roční emise všech ohlašovaných znečišťujících látek.
Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
V souladu se zákonem 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí ČHMÚ zpřístupnil denní, měsíční a roční klimatologické charakteristiky základních meteorologických prvků naměřených na stanicích ve správě ČHMÚ za období 1961-2023. Zveřejněné charakteristiky: Průměrná teplota vzduchu, maximální a minimální teplota vzduchu, průměrná relativní vlhkost vzduchu, úhrn srážek, výška nového sněhu, celková výška sněhové pokrývky, úhrn doby trvání slunečního svitu, průměrný tlak vzduchu, průměrná a maximální rychlost větru, globální záření.
Zveřejnění dat dle zákona 123/1998 Sb.
V souladu se zákonem 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí ČHMÚ zpřístupnil denní, měsíční a roční klimatologické charakteristiky základních meteorologických prvků naměřených na stanicích ve správě ČHMÚ za období 1961-2023. Globální záření je dáno součtem vertikální složky přímého slunečního záření a rozptýleného (difuzního) slunečního záření dopadajícího na vodorovnou plochu z prostorového úhlu 2π. Denní suma se udává v kJ/m2.
Zveřejnění dat dle zákona 123/1998 Sb.
V souladu se zákonem 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí ČHMÚ zpřístupnil denní, měsíční a roční klimatologické charakteristiky základních meteorologických prvků naměřených na stanicích ve správě ČHMÚ za období 1961-2023.Průměrná denní rychlost větru je počítána jako průměr rychlosti větru v klimatických termínech 7, 14 a 21 h místního středního slunečního času. Udává se v m/s. Maximální rychlost větru je maximum rychlosti větru naměřené v daný den, udává se v m/s. Směr maximální rychlosti větru se udává ve stupních, označuje směr (světovou stranu), ze kterého vítr vane v čase, kdy byla dosažená maximální rychlost větru. Čas dosažení maximální rychlosti větru se udává s přesností na minutu.
Zveřejnění dat dle zákona 123/1998 Sb.
V souladu se zákonem 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí ČHMÚ zpřístupnil denní, měsíční a roční klimatologické charakteristiky základních meteorologických prvků naměřených na stanicích ve správě ČHMÚ za období 1961-2023. Denní úhrn doby trvání slunečního svitu je časový interval mezi východem a západem Slunce, během kterého není sluneční kotouč zakrytý oblačností nebo jinými překážkami. Fyzikálně je definován jako doba, kdy je intenzita toku přímého slunečního záření vyšší než 120 W/m2. Udává se v hodinách.
Zveřejnění dat dle zákona 123/1998 Sb.
V souladu se zákonem 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí ČHMÚ zpřístupnil denní, měsíční a roční klimatologické charakteristiky základních meteorologických prvků naměřených na stanicích ve správě ČHMÚ za období 1961-2023. Výška nově napadlého sněhu je vrstva sněhu nebo ledu, která přímo nebo nepřímo vznikla v důsledku výskytu tuhých srážek (sníh, kroupy, sněhové krupky, sněhová zrna, zmrzlý déšť, námrazové krupky a náledí nikoli však ledovka), které napadly od termínu 7 h předešlého dne do termínu 7 h dne měření. Celková výška sněhové pokrývky je výška vrstvy sněhu nebo ledu, která vznikla v důsledku výskytu tuhých srážek. Měří se v termínu 7 h ráno. Výška nového sněhu i celková výška sněhová pokrývky se udávají v cm.
Zveřejnění dat dle zákona 123/1998 Sb.
V souladu se zákonem 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí ČHMÚ zpřístupnil denní, měsíční a roční klimatologické charakteristiky základních meteorologických prvků naměřených na stanicích ve správě ČHMÚ za období 1961-2023. Průměrná denní teplota vzduchu je počítána jako průměr teplot v klimatických termínech 7, 14 a 21 h místního středního slunečního času, přičemž večerní termín se počítá dvakrát. Maximální denní teplota vzduchu je maximum teploty vzduchu, které bylo dosaženo od 21 h místního středního slunečního času předchozího dne do 21 h místního středního slunečního času dne aktuálního. Minimální denní teplota vzduchu je minimum teploty vzduchu, které bylo dosaženo od 21 h místního středního slunečního času předchozího dne do 21 h místního středního slunečního času dne aktuálního. Charakteristiky teploty vzduchu jsou udávány ve °C.
Zveřejnění dat dle zákona 123/1998 Sb.
V souladu se zákonem 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí ČHMÚ zpřístupnil denní, měsíční a roční klimatologické charakteristiky základních meteorologických prvků naměřených na stanicích ve správě ČHMÚ za období 1961-2023. Průměrný denní tlak vzduchu (na stanici) je počítán jako průměr tlaku vzduchu v klimatických termínech 7, 14 a 21 h místního středního slunečního času. Udává se v hPa.
Zveřejnění dat dle zákona 123/1998 Sb.
V souladu se zákonem 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí ČHMÚ zpřístupnil denní, měsíční a roční klimatologické charakteristiky základních meteorologických prvků naměřených na stanicích ve správě ČHMÚ za období 1961-2023. Denní úhrn srážek je množství srážek, které spadlo za období 24 hodin. Měří se v termínu 7 h místního středního slunečního času a údaj se připisuje k předchozímu dni. Udává se v mm.
Zveřejnění dat dle zákona 123/1998 Sb.
V souladu se zákonem 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí ČHMÚ zpřístupnil denní, měsíční a roční klimatologické charakteristiky základních meteorologických prvků naměřených na stanicích ve správě ČHMÚ za období 1961-2023. Průměrná denní relativní vlhkost vzduchu je počítána jako průměr relativní vlhkosti vzduchu v klimatických termínech 7, 14 a 21 h místního středního slunečního času. Udává se v %.
Zveřejnění dat dle zákona 123/1998 Sb.
Prahové hodnoty podzemních vod určují hranice koncentrací znečišťujících látek mezi dobrým a špatným (nevyhovujícím) stavem útvarů podzemních vod. Protože se chemický stav útvarů podzemních vod hodnotí podle různých kritérií, jsou některé prahové hodnoty vykazovány nikoliv jedinou hodnotou, ale rozsahem. Kromě prahových hodnot se také vykazuje, podle kterých kritérií byly prahové hodnoty odvozeny - jestli podle požadavků na užívání, což v případě ČR znamená, že podle limitů pro pitné vody; podle limitů pro povrchové vody (to se týká relevantních prioritních látek) nebo podle jiných kritérií (např. na základě přirozeného pozadí nebo expertního odhadu). Naprostá většina ukazatelů má jen jednu prahovou hodnotu s výjimkou dusičnanů, amonných iontů a fosforečnanů, pro ně je jednak určena hodnota pro podzemní vodu jako takovou - podle pitných vod, ale pro vybrané lokality, kde jsou související povrchové vody, jsou limity na úrovni hranice mezi dobrým a středním ekologickým stavem povrchových vod. Protože tyto ukazatele jsou pro povrchové vody typově specifické (tj. hranice mezi dobrým a středním ekologickým stavem je různá podle typu povrchové vody), liší se i prahové hodnoty podle toho, jakého typu jsou související povrchové vody.
V souladu se zákonem 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí, v platném znění. ČHMÚ zpřístupnil verifikované primární a agregované údaje pro látky znečišťující venkovní ovzduší. Jedná se o základní znečišťující látky s imisním limitem dle současné legislativy: arsen (As), benzen, benzo[a]pyren, kadmium (Cd), oxid uhelnatý (CO), nikl (Ni), oxid dusičitý (NO2), oxidy dusíku (NOX), přízemní ozon (O3), olovo (Pb), suspendované částice PM10, suspendované částice PM2,5, oxid siřičitý (SO2). Údaje vycházejí z naměřených dat na stanicích ve vlastnictví ČHMÚ za období 1969–2022. Primární data jsou uvedena v intervalech měření: 30min, 1h nebo 24h dle typu měření. Agregovaná data jsou vypočtena z výše uvedených primárních dat. Jedná se tyto údaje: denní průměry, měsíční průměry, roční průměry a počty překročení hodnoty imisního limitu. Verifikovaná data za další kalendářní roky počínaje rokem 2020 budou vždy dostupná k 1. 7. roku následujícího.
Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
Projekce emisí znečišťujících látek dle mezinárodních závazků ČR (EEA a EMEP)
Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
Měsíčně aktualizovaný přehled spaloven odpadu: Informace pro tento přehled jsou získány z pravidelných hlášení České inspekce životního prostředí. Sledovány jsou tyto informace: změna provozovatele nebo názvu zdroje, technologické úpravy, změny ve složení odpadů, odstavení zdroje nebo zahájení provozu. Tato hlášení také informují o provedených měřeních a plnění emisních limitů. Některé souhrnné informace (zejména množství spáleného odpadu) jsou získávány ze souhrnné provozní evidence. Zveřejňují se ve formě přehledných tabulek, které obsahují následující údaje: identifikační údaje (kraj, název provozovatele, název zařízení, identifikační číslo (IČ), identifikační číslo provozovny (IČP), adresa provozovatele, adresa zařízení) a provozní údaje (rok uvedení do provozu, kapacita v tunách za rok, množství spáleného odpadu za poslední tři roky v tunách za rok), plnění emisních limitů a příslušné poznámky k provozním změnám, provedeným měřením apod.
Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
Měsíčně aktualizovaný přehled zařízení spoluspalujících odpad. Informace pro tento přehled jsou získány z pravidelných hlášení České inspekce životního prostředí. Sledovánay jsou tyto informace: změna provozovatele nebo názvu zdroje, technologické úpravy, změny ve složení odpadů, odstavení zdroje nebo zahájení provozu. Tato hlášení také informují o provedených měřeních a plnění emisních limitů. Některé souhrnné informace (zejména množství spáleného odpadu) jsou získávány ze souhrnné provozní evidence. Zveřejňují se ve formě přehledných tabulek, které obsahují následující údaje: identifikační údaje (kraj, název provozovatele, název zařízení, identifikační číslo (IČ), identifikační číslo provozovny (IČP), adresa provozovatele, adresa zařízení) a provozní údaje (rok uvedení do provozu, kapacita v tunách za rok, množství spáleného odpadu za poslední tři roky v tunách za rok), plnění emisních limitů a příslušné poznámky k provozním změnám, provedeným měřením apod.Informace pro tento přehled jsou získány z pravidelných hlášení České inspekce životního prostředí. Sledují se tyto informace: změna provozovatele nebo názvu zdroje, technologické úpravy, změny ve složení odpadů, odstavení zdroje nebo zahájení provozu. Tato hlášení také informují o provedených měřeních a plnění emisních limitů. Některé souhrnné informace (zejména množství spáleného odpadu) jsou získávány ze souhrnné provozní evidence. Zveřejňují se ve formě přehledných tabulek, které obsahují následující údaje: identifikační údaje (kraj, název provozovatele, název zařízení, identifikační číslo (IČ), identifikační číslo provozovny (IČP), adresa provozovatele, adresa zařízení) a provozní údaje (rok uvedení do provozu, kapacita v tunách za rok, množství spáleného odpadu za poslední tři roky v tunách za rok), plnění emisních limitů a příslušné poznámky k provozním změnám, provedeným měřením apod.
Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
Souhrnné údaje z hlášení v ISPOP (celkové emise provozoven, kategorie provozovaných zdrojů, druhy paliv, součtový příkon, atd.)
Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
Evidence obsahuje údaje o vyhodnocení stavu útvarů podzemních vod v ČR. Stavem podzemních vod vodní zákon rozumí obecné vyjádření stavu útvaru podzemní vody určené kvantitativním nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší. Dobrým stavem podzemních vod se rozumí takový stav útvaru podzemních vod, kdy je jeho kvantitativní i chemický stav přinejmenším dobrý, Dobrým chemickým stavem podzemních vod se rozumí chemický stav potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí (§ 23a), při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy environmentální kvality. Normou environmentální kvality se rozumí koncentrace znečišťující látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech, která nesmí být překročena z důvodů ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Kvantitativním stavem podzemních vod se rozumí vyjádření míry ovlivnění útvaru podzemních vod přímými a nepřímými odběry. Hodnocení stavu útvarů podzemních vod spočívá v hodnocení jejich chemického a kvantitativního stavu. Pro hodnocení stavu útvarů podzemních vod se využívají výsledky získané ze sítě zjišťování stavu podzemních vod, analýz všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí a hodnocení dopadů lidské činnosti na stav útvarů podzemních vod. Stav vodních útvarů je hodnocen v rámci zpracování plánů povodí. Stav útvarů podzemních vod se eviduje v rozsahu údajů o jejich identifikátoru a klasifikaci jejich chemického a kvantitativního stavu. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/UtvaryPZVStav
Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb,, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb. Údaje o stavu útvarů podzemních vod jsou evidovány v souladu s § 22 odst, 4 písm, b) vodního zákona. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.
Stavem povrchových vod se podle vodního zákona rozumí obecné vyjádření stavu útvaru povrchové vody určené ekologickým nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší. Ekologickým stavem se rozumí vyjádření kvality struktury a funkce vodních ekosystémů vázaných na povrchové vody. Dobrým stavem povrchových vod se rozumí takový stav útvaru povrchové vody, kdy je jeho ekologický i chemický stav přinejmenším dobrý. Dobrým chemickým stavem povrchových vod se rozumí chemický stav potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí, při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy environmentální kvality. Normou environmentální kvality se rozumí koncentrace znečišťující látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech, která nesmí být překročena z důvodů ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Ekologický potenciál určuje stav silně ovlivněného nebo umělého vodního útvaru povrchové vody. Stav a potenciál útvarů povrchových vod se eviduje v rozsahu údajů o jejich číselném identifikátoru a klasifikaci jejich chemického a ekologického stavu/potenciálu. Stav vodních útvarů je hodnocen v rámci zpracování plánů povodí. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/UtvaryPOVStav
Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb, o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.
Emisní bilance (celorepubliková a krajská) v členění REZZO 1-4 a ve struktuře NFR (Nomenclature for reporting)
Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů