Klasifikace pokryvu zemského povrchu v rozsahu ČR. Cílem projektu CORINE Land Cover 1990 (CLC_90) bylo vytvořit databázi krajinného pokryvu na základě jednotné metodiky. Databáze byla vytvořena interpretací snímků družice LANDSAT nasnímaných mezi roky 1986 – 1995. Výstupem je mapa vegetačního pokryvu v měřítku 1:100 000, rozděleného do 44 tříd. S pomocí této databáze lze zajistit podporu ochraně ekosystémů, sledovat důsledky klimatických změn, vyhodnocovat rozvoj v zemědělství atd.
Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.
Změnová databáze CLC2000-Changes (CHA2000_CZ) byla odvozena za databáze CLC1990 vizuálním porovnáním rastrových podkladů z roku 1990 a 2000. Identifikuje plochy s různým krajinným pokryvem v databázích CLC90 a CLC2000. Zaznamenány byly všechny změny splňující mapovací kritéria (rozloha > 5 ha, posun hranic > 100 m). Více o popisu metodologie zpracování v Büttner, G., Kosztra, B. 2007. CLC2006 Technical Guidelines, European Environment Agency (EEA).
Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.
Databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v rozsahu ČR v roce 2000. CORINE Land Cover 2000 (CLC_2000) je aktualizací databáze krajinného pokryvu z roku 1990. Na území České republiky je registrováno 28 kategorií krajinného pokryvu z celkového počtu 44 kategorií, které zahrnuje databáze CLC2000. Tyto třídy jsou uspořádány v hierarchické struktuře o třech úrovních, v nejvyšší úrovni jsou rozděleny do pěti skupin (urbanizovaná území, zemědělské plochy, lesy a polopřírodní oblasti, humidní území, vodní plochy).
Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.
Změnová databáze CLC2006-Changes (CHA06_CZ) byla odvozena za databáze CLC2000 vizuálním porovnáním rastrových podkladů z roku 2000 a 2006. Zaznamenány byly všechny změny splňující mapovací kritéria (rozloha > 5 ha, posun hranic > 100 m). Více o popisu metodologie zpracování v Büttner, G., Kosztra, B. 2007. CLC2006 Technical Guidelines, European Environment Agency (EEA).
Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.
Databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v rozsahu ČR v roce 2006 vznikla v rámci projektu GMES Fast Track Service, zahajeném Evropskou agenturou životního prostředí (EEA). V České republice byl projekt spolufinancován Ministerstvem životního prostředí. Databáze CLC2006 (CLC06_CZ) byla interpretována z aktualizované databáze CLC2000. Velikost nejmenší mapovací jednotky pro polygony CLC2006 byla stanovena na 25 ha. Více o popisu metodologie zpracování v Büttner, G., Kosztra, B. 2007. CLC2006 Technical Guidelines, European Environment Agency (EEA).
Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.
Změnová databáze CORINE Land Cover 2012 byla odvozena z databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v roce 2006 vizuálním porovnáním rastrových podkladů z roku 2006 a 2012. Zaznamenány byly všechny změny splňující mapovací kritéria (rozloha > 5 ha, posun hranic > 100 m).
Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.
Databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v rozsahu ČR v roce 2012. Databáze CLC2012 byla interpretována z aktualizované databáze CLC2006. Velikost nejmenší mapovací jednotky pro polygony CLC2012 byla stanovena na 25 ha.
Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.
Revidovaná databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v rozsahu ČR v roce 2012. V rámci tvorby databáze CLC2018 byla revidována a aktualizována databáze CLC2012. Velikost nejmenší mapovací jednotky pro polygony CLC2012 je stanovena na 25 ha.
Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.
Změnová databáze CORINE Land Cover 2018 byla odvozena z databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v roce 2012 vizuálním porovnáním rastrových podkladů z roku 2012 a 2018. Zaznamenány byly všechny změny splňující mapovací kritéria (rozloha > 5 ha, posun hranic > 100 m).
Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.
Databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v rozsahu ČR v roce 2018. Databáze CLC2018 byla interpretována z aktualizované databáze CLC2012. Velikost nejmenší mapovací jednotky pro polygony CLC2018 byla stanovena na 25 ha.
Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.
Oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem (Areas of Potential Significant Flood Risk, zkráceno „APSFR“), pro které budou dále zpracovávány mapy povodňového nebezpečí a rizik a plány pro zvládání povodňových rizik, byly identifikovány z pohledu rizika fluviálních povodní. Postup vymezení oblastí s potenciálně významným povodňovým rizikem je podrobně popsán v Návrhu metodiky předběžného vyhodnocení povodňových rizik v České republice (viz příloha č. 1 zprávy Předběžné vyhodnocení povodňových rizik v České republice 2011). Metodika je postavena na možných nepříznivých účincích budoucích povodní (podle čl. 4d Směrnice). Hlavními kritérii výběru byl počet trvale žijících osob a hodnota majetku dotčená teoretickou povodní s pravděpodobností výskytu 5, 20 a 100 let a to pro katastrální území jednotlivých obcí. Kvantitativní vyjádření hledisek předběžného vyhodnocení povodňového rizika bylo založeno na definici rizika, tj. kombinace pravděpodobnosti výskytu nežádoucího jevu (povodně, scénáře nebezpečí) a jeho nepříznivých dopadů na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost. Tento přístup, který zohledňuje více scénářů nebezpečí, umožnil zahrnout do vyhodnocení i přínosy stávajících strukturálních protipovodňových opatření. Výsledné úseky vodních toků, které definují oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem, byly popsány číselným kódem se značkou povodí, říčním kilometrem, slovním vyjádřením vymezení úseku, názvem vodního toku a geografickými souřadnicemi.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).
Hodnocení minulých povodní bylo založeno na informacích, které jsou o těchto povodních dostupné, V ČR je současný způsob dokumentace a vyhodnocení povodní upraven §76 vodního zákona. Zprávy o povodních zpracovávají povodňové orgány obcí a správci vodních toků, souhrnnou zprávu za povodí zpracovávají správci povodí a souhrnnou hodnotící zprávu, včetně analýzy rozsahu a výše povodňových škod a účelnosti provedených opatření, zpracovávají povodňové orgány krajů. Evidenci vyhodnocených povodní zajišťují správci povodí. Evidenci povodní z hlediska hydrologického, včetně meteorologických údajů o příčinách přirozených povodní, zajišťuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Významné povodně, které zasáhly rozsáhlá území a způsobily značné škody a ztráty na lidských životech, byly počínaje povodní v roce 1997 vyhodnocovány v rámci komplexních projektů, zpracovaných na základě usnesení vlády ČR a financovaných s podporou státního rozpočtu, Tímto způsobem byly vyhodnoceny povodně v červenci 1997, v srpnu 2002, v březnu až dubnu 2006, přívalové povodně v červnu až červenci 2009, povodně v květnu až červnu 2010 a v srpnu 2010. Zprávy o starších povodních již nejsou úplné a systematicky vedené. Pokud byly zaznamenány ve stanicích pozorovacích sítí ČHMÚ, jsou jejich hydrologické charakteristiky uloženy v databázích ústavu. Zpravidla však již nejsou k dispozici úplné údaje o důsledcích povodní, rozsahu a výši celkových povodňových škod. Zprávy za ucelená povodí jsou uloženy u státních podniků Povodí, většinou i s informacemi o povodňových škodách na tocích a vodohospodářských objektech. Dále jsou pro některé povodně k dispozici zprávy povodňových orgánů územních celků (obcí a krajů).
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).
Datová sada obsahuje údaje o vymezení rozsahu povodně s dobou opakování 100 let (středně vysoká pravděpodobnost výskytu), formálně upravené pro potřeby reportingu podle směrnice 2007/60/ES (FD). Výchozí datovou sadou jsou rozlivy Q100 I, plánovacího cyklu vytvořené v rámci tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik v roce 2013.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).
Databáze obsahuje situaci měřících stanovišť vertikálního elektrického profilování a měřené sondážní křivky na území České republiky. Registr měření geoelektrickou metodou vertikálního elektrického sondování (VES) je budován od r. 1994. Vrstva byla transformována do formy vyhovující specifikaci INSPIRE pro objekt Geoph Station z aplikačního schématu Geophysics.
splnění požadavků směrnice INSPIRE
Databáze obsahuje údaje o geofyzikálních měřeních provedených převážně Geofyzikou Brno od počátku padesátých let minulého století. Podle měřítka původního zákresu do map rozlišujeme prozkoumanost regionální, která znázorňuje rozsáhlá měření v mapách 1 : 200 000, a prozkoumanost lokální se zákresy měření menšího rozsahu v měřítku 1 : 50 000. Vrstva byla transformována do formy vyhovující specifikaci INSPIRE pro objekt Campaign z aplikačního schématu Geophysics.
splnění požadavků směrnice INSPIRE
Geologická mapa ČR v měřítku 1 : 500 000 z roku 2007, upravená pro účely splnění požadavků INSPIRE (výřez pouze pro území ČR, harmonizace dat připojením pojmů z INSPIRE kódovníků).
splnění požadavků směrnice INSPIRE
High Resolution Layers (HRL) jsou rastrová data s prostorovým rozlišením 10 m (resp. 20 m pro změnovou vrstvu), který jsou součástí programu Copernicus pro monitorování území. Produkt Lesy (Forest) obsahuje 3 datové sady: Hustota lesních porostů (Tree Cover Density - TCD), Druh lesa (Dominant Leaf Type - DLT) a Změnovou vrstvu druhu lesa (Dominant Leaf type Change - DLTC). Data jsou vytvářena poloautomatickými postupy nad družicovými snímky každé 3 roky. Technické specifikace dat naleznete zde: https://land.copernicus.eu/user-corner/technical-library/hrl-forest, informace o programu na http://land.copernicus.eu.
High Resolution Layers jsou vytvářeny jako součást služby evropského programu Copernicus pro monitorování území pravidelně každé 3 roky. Jedná se o výřez vrstvy na území ČR v souřadnicovém systému S-JTSK pro lepší zpřístupnění služby českým uživatelům. Údaje byly vytvořeny s financováním ze strany Evropské unie. Program Copernicus
High Resolution Layers (HRL) jsou rastrová data s prostorovým rozlišením 10 m (resp. 20 m pro změnovou vrstvu) a 100 m, který jsou součástí programu Copernicus pro monitorování území. Produkt obsahuje 2 datové sady: Louky (Grassland) obsahuje vyklasifikovanou vrstvu luk (Grassland Layer – GRA) a Změnovou vrstvu luk (Grassland Change - GRAC). Data jsou vytvářena poloautomatickými postupy nad družicovými snímky každé 3 roky. Technické specifikace dat naleznete zde: https://land.copernicus.eu/user-corner/technical-library/hrl-grassland-technical-document-prod-2015/view, informace o programu na http://land.copernicus.eu.
High Resolution Layers jsou vytvářeny jako součást služby evropského programu Copernicus pro monitorování území pravidelně každé 3 roky. Jedná se o výřez vrstvy na území ČR v souřadnicovém systému S-JTSK pro lepší zpřístupnění služby českým uživatelům. Údaje byly vytvořeny s financováním ze strany Evropské unie. Program Copernicus.
High Resolution Layers (HRL) jsou rastrová data s prostorovým rozlišením 10 m (resp. 20 pro změnovou vrstvu) a 100 m, který jsou součástí programu Copernicus pro monitorování území. Produkt Nepropustnost povrchu (Imperviousness) obsahuje 3 datové sady: Procento nepropustnosti povrchu (Degree of Imperviousness - IMD), Změnu procenta nepropustnosti povrchu (Degree of Imperviousness change - IMC) a Klasifikovanou změnu procenta nepropustnosti povrchu (Degree of Imperviousness change classified - IMCC). Data jsou vytvářena poloautomatickými postupy nad družicovými snímky každé 3 roky. Technické specifikace dat naleznete zde: https://land.copernicus.eu/user-corner/technical-library/hrl-imperviousness-technical-document-prod-2015, informace o programu na http://land.copernicus.eu.
High Resolution Layers jsou vytvářeny jako součást služby evropského programu Copernicus pro monitorování území pravidelně každé 3 roky. Jedná se o výřez vrstvy na území ČR v souřadnicovém systému S-JTSK pro lepší zpřístupnění služby českým uživatelům. Vytvoření dat bylo financováno Evropskou unií. Údaje byly vytvořeny s financováním ze strany Evropské unie. Program Copernicus.
High Resolution Layers (HRL) jsou rastrová data s prostorovým rozlišením 10 m (resp. 20 m rppo změnovou vrstvu) a 100 m, který jsou součástí programu Copernicus pro monitorování území. Produkt Vodní plochy a mokřady (Water and Wetness) obsahuje 2 datové sady: Vrstvu vodních ploch a mokřadů (Water and Wetness – WAW) a Index pravděpodobnosti výskytu vodních ploch a mokřadů (Water-Wetness-Probability-Index - WWPI). Data jsou vytvářena poloautomatickými postupy nad družicovými snímky každé 3 roky. Technické specifikace dat naleznete zde: https://land.copernicus.eu/user-corner/technical-library/hrl-water-wetness-technical-document-prod-2015, informace o programu na http://land.copernicus.eu.
High Resolution Layers jsou vytvářeny jako součást služby evropského programu Copernicus pro monitorování území pravidelně každé 3 roky. Jedná se o výřez vrstvy na území ČR v souřadnicovém systému S-JTSK pro lepší zpřístupnění služby českým uživatelům. Vytvoření dat bylo financováno Evropskou unií. Údaje byly vytvořeny s financováním ze strany Evropské unie. Program Copernicus.
Základní vrstva hydrogeologických rajonů
Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
Tato datová sada obsahuje prostorová data biogeografického členění České republiky. Toto členění bylo původně vypracováno pro účely vymezování územního systému ekologické stability krajiny. Má svou vlastní hierarchii, která se skládá z individuálních a typologických jednotek. Vyšší jednotky (biogeografické provincie, podprovincie a regiony) mají individuální charakter. Na území Česka jsou zastoupeny dvě provincie, čtyři podprovincie a 94 bioregionů. Hierarchicky nižší jednotky (biochory a skupiny typů geobiocénů) mají typologický charakter. Všechny jednotky s výjimkou skupin typů geobiocénů byly vymezeny v mapách v měřítku 1 : 50 000 a jsou součástí tohoto datasetu. Zdroje: * CULEK, M. et al. (1996). Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma. 347 s. ISBN 80-85368-80-3. * CULEK, M. et al. (2005). Biogeografické členění České republiky: II. díl. Vydání 1. Praha: AOPK ČR. 590 s., 1 CD. ISBN 80-86064-82-4. * CULEK, M. et al. (2013). Biogeografické regiony České republiky. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita. 447 s., 1 mapa. ISBN 978-80-210-6693-9.
Toto členění bylo původně vypracováno pro účely vymezování územního systému ekologické stability krajiny.
Datová sada obsahuje prostorová data o chráněných územích v České republice, která mají přidělenou kategorii chráněného území dle kategorizace Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Součástí jsou jak zvláště chráněná území, tak smluvně chráněná území. Chráněná území v této datové sadě jsou členěna do kategorií IUCN dle číselníku INSPIRE (http://inspire.ec.europa.eu/codelist/IUCNDesignationValue). Ne všechny kategorie musejí být v konkrétním čase naplněny; © AOPK ČR, 2024
Zákon č. 114/1992 Sb. a vyhláška č. 45/2018 Sb., naplnění směrnice INSPIRE
Proces integrované prevence a omezování znečištění (IPPC, Integrated Pollution Prevention and Control) byl implementován do právního řádu České republiky 1. ledna 2003, kdy nabyl účinnosti zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Integrovaná prevence je soubor opatření zaměřených na prevenci znečišťování, na snižování emisí do ovzduší, vody a půdy, na omezování vzniku odpadů a na zhodnocování odpadu s cílem dosáhnout vysokou celkovou úroveň ochrany životního prostředí. Technická úroveň zařízení, zejména z pohledu dosahované výše emisí a množství odpadů, materiálové a energetické náročnosti, způsobu a nástrojů environmentálního řízení, se porovnává s nejlepšími dostupnými technikami – BAT (Best Available Techniques). Ty jsou začleněny do evropských referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BREF). Na území České republiky se nachází cca 1 600 zařízení, na které se vztahuje povinnost mít integrované povolení. Povinnost mít integrované povolení vychází ze zákona č. 76/2002 Sb. a týká se zařízení uvedených v příloze č. 1 tohoto zákona. Zařízení, která mají nebo měla vydané integrované povolení, jsou znázorněna na této mapové vrstvě. Více na www.mzp.cz/ippc.
Zpřístupnění dat z registru IPPC.
IRZ je veřejně přístupná datová sada z databáze údajů o emisích do ovzduší, vody, půdy a o přenosech (odpadech a odpadních vodách). IRZ každoročně poskytuje ucelený přehled ohlášených látek a jejich množstvích odborné i široké veřejnosti. Je jedním z nástrojů ochrany životního prostředí, který napomáhá indikovat míru úspěšnosti environmentálních politik a zároveň zvyšuje dostupnost údajů o znečišťování.
Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Nařízení vlády č. 368/2003 Sb., Vyhláška MŽP č. 572/2004 Sb. Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů.