Rozvodnice dílčích povodí dle vyhlášky 393/2010 Sb. o oblastech povodí. Zdrojové rozvodnice byly odvozeny nad digitálním modelem reliéfu 5. generace (DMR5G) a podklady státního mapového díla ZABAGED.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Cenomanská vrstva hydrogeologických rajonů

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Kvartérní vrstva hydrogeologických rajonů

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Základní vrstva hydrogeologických rajonů

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Koncentrace naměřené všemi monitorovacími sítěmi jsou ukládány do imisní databáze ISKO. V databázi jsou archivovány údaje již od počátku měření, koncentrace oxidu siřičitého a suspendovaných částic ze staničních sítí ČHMÚ v severních Čechách a v Praze již od roku 1971. S imisními daty jsou do imisní databáze ukládána i doprovodná meteorologická data, která jsou měřena na velké části automatizovaných imisních stanic ČHMÚ a jsou využívána pro hodnocení imisně-meteorologických vztahů. Imisní databáze ISKO zahrnuje kromě výsledků měření ČHMÚ, které zajišťují pracovníci Imisního monitoringu v centru i na pobočkách, i data poskytovaná spolupracujícími institucemi. Jedná se zejména o Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, Státní zdravotní ústav, ČEZ, a. s., městské úřady a další přispěvatele. V databázi jsou též zahrnuty informace z příhraničních oblastí Slovenska, Německa, Polska a Rakouska. Přehled koncentrací látek znečišťujících ovzduší, pro které jsou stanoveny imisní limity pro ochranu lidského zdraví, naměřené na staničních sítích sledování kvality venkovního ovzduš: r23As – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi As, 2023; r23BaP – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi benzo[a]pyrenu, 2023; r23BZN – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi benzenu, 2023; r23Cd – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi kadmia, 2023; r23NO2 – Přehled stanic s koncentracemi NO2 (roční průměrné a 19. nejvyšší hodinové koncentrace), 2023; r23O3 – Přehled stanic s hodnotami přízemního ozonu (max. denní 8hod. klouzavý průměr, v průměru za 3 roky), 2023; r23PM10 – Přehled stanic s koncentracemi PM10 (roční průměrné a 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace), 2023; r23PM25 – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi PM2,5, 2023; r23SO2zdr – Přehled stanic s koncentracemi SO2 (25. nejvyšší hodinové koncentrace a 4. nejvyšší 24hodinové koncentrace), 2023. Přehled koncentrací látek znečišťujících ovzduší, pro které jsou stanoveny imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace, naměřené na stanicích Státní imisní sítě: r23AOT40 – hodnoty expozičního indexu AOT40, průměr za 5 let, 2023 [µg.m-3.h]; r23NOx – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi NOx, 2023; r23SO2zp – Přehled stanic s koncentracemi SO2 (zimní průměr), 2023; r23SO2rp – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi SO2, 2023.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Koncentrace látek znečišťujících ovzduší v gridu 1x1 km, rok 2023. Imisní limity pro ochranu lidského zdraví SO2 – 4. nejvyšší 24hod. koncentrace SO2 [µg.m-3], PM10 – roční průměrná koncentrace [µg.m-3], PM10 – 36. nejvyšší průměrná 24hod. koncentrace [µg.m-3], PM2.5 – roční průměrná koncentrace [µg.m-3], NO2 – roční průměrná koncentrace [µg.m-3], O3 – 26. nejvyšší maximální denní 8hod. klouzavý průměr koncentrace v průměru za 3 roky, 2021–2023 [µg.m-3], As – roční průměrná koncentrace [ng.m-3], Cd – roční průměrná koncentrace [ng.m-3], benzo[a]pyren – roční průměrná koncentrace [ng.m-3], benzen – roční průměrná koncentrace [µg.m-3]. Oblasti s překročením imisních limitů bez zahrnutí O3. Oblasti s překročením imisních limitů se zahrnutím O3. Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace O3 – hodnoty expozičního indexu AOT40, průměr za 5 let, 2019–2023 [µg.m-3], NOx – roční průměrná koncentrace [µg.m-3], SO2 – rok (roční průměr) a zimní období (zimní průměr) [µg.m-3]. Legislativa (zákon 201/2012 Sb. v platném znění) vyžaduje, aby primárním zdrojem hodnocení byly výsledky stacionárních měření. Naměřené koncentrace mohou být při tvorbě map znečisťujících látek doplněny modelováním a indikativním měřením, aby výsledný odhad poskytoval dostatečné informace o prostorovém rozložení koncentrací znečišťujících látek v ovzduší. V ČR je využíván zejména Eulerovský chemický disperzní model CAMx, doplňkově též Gaussovský model SYMOS a evropský Eulerovský model EMEP. Dále jsou to v případě jednotlivých znečišťujících látek např. nadmořská výška či populační hustota.

Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění

Vrstva umístění vrtů, které sledují stavy hladin podzemních vod mělkých i hlubinných zvodní. V současné době je většina objektů osazena automatickými stanicemi s místním záznamem nebo přenosem dat, které měří 1x denně. Původně vrty sledovali dobrovolní pozorovatelé s četností měření 1x týdně. Nejvíce nových objektů bylo vybudováno v rámci projektu ISPA a zprovozněno v roce 2007. Data se ukládají do Centrální režimové databáze podzemních vod, kterou spravuje oddělení hydrofondu a bilancí.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Vrstva umístění pramenů se sledováním vydatností. V minulosti všechny prameny pozorovali dobrovolní pozorovatelé s četností měření 1x týdně. V současné době se ještě část pramenů pozoruje tímto způsobem a část je osazena přístroji s četností měření 1x denně. Data se ukládají do Centrální režimové databáze podzemních vod, kterou spravuje oddělení hydrofondu a bilancí.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů.

Vrstva umístění vodoměrných stanic Více než 90% měření se provádí pomocí automatických stanic, a to buď s místním záznamem nebo s dálkovým přenosem. Pozorované vodní stavy se převádějí na průtoky pomocí měrných křivek, které se stanovují na základě hydrometrických měření. Data z těchto stanic se ukládají do Centrální režimové databáze množství povrchových vod, kterou spravuje oddělení hydrofondu a bilancí.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Síť imisních měřicích stanic registrovaných v databázi ISKO v roce 2023. Základem pro hodnocení kvality ovzduší jsou koncentrace naměřené na monitorovacích stanicích. Měřicí síť je nejhustší v oblastech s nejvyššími koncentracemi škodlivin, nicméně pokrývá celou ČR. Páteřní sítí monitorovacích stanic je Státní síť imisního monitoringu (SSIM), kterou provozuje ČHMÚ. Její součástí jsou jak stanice s automatizovaným měřicím programem (AIM), tak i stanice s manuálním měřicím programem (MIM), ze kterých jsou odebrané vzorky analyzovány v laboratořích ČHMÚ. V mnoha případech je na jedné lokalitě znečištění ovzduší sledováno současně automatickými i manuálními metodami. Státní síť imisního monitoringu je doplněna monitorovacími stanicemi dalších organizací, jejichž měření je rovněž využíváno při hodnocení kvality ovzduší.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Vrstva zón a aglomerací pro hodnocení a řízení kvality ovzduší na území České republiky. Zóny a aglomerace jsou vymezeny na základě legislativních specifikací Směrnice EU 2008/50/EC a zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Zónou je území vymezené MŽP pro účely sledování a řízení kvality ovzduší; aglomerací je sídelní seskupení, v němž žije nejméně 250 000 obyvatel.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Proces integrované prevence a omezování znečištění (IPPC, Integrated Pollution Prevention and Control) byl implementován do právního řádu České republiky 1. ledna 2003, kdy nabyl účinnosti zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Integrovaná prevence je soubor opatření zaměřených na prevenci znečišťování, na snižování emisí do ovzduší, vody a půdy, na omezování vzniku odpadů a na zhodnocování odpadu s cílem dosáhnout vysokou celkovou úroveň ochrany životního prostředí. Technická úroveň zařízení, zejména z pohledu dosahované výše emisí a množství odpadů, materiálové a energetické náročnosti, způsobu a nástrojů environmentálního řízení, se porovnává s nejlepšími dostupnými technikami – BAT (Best Available Techniques). Ty jsou začleněny do evropských referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BREF). Na území České republiky se nachází cca 1 600 zařízení, na které se vztahuje povinnost mít integrované povolení. Povinnost mít integrované povolení vychází ze zákona č. 76/2002 Sb. a týká se zařízení uvedených v příloze č. 1 tohoto zákona. Zařízení, která mají nebo měla vydané integrované povolení, jsou znázorněna na této mapové vrstvě. Více na www.mzp.cz/ippc.

Zpřístupnění dat z registru IPPC.

IRZ je veřejně přístupná datová sada z databáze údajů o emisích do ovzduší, vody, půdy a o přenosech (odpadech a odpadních vodách). IRZ každoročně poskytuje ucelený přehled ohlášených látek a jejich množstvích odborné i široké veřejnosti. Je jedním z nástrojů ochrany životního prostředí, který napomáhá indikovat míru úspěšnosti environmentálních politik a zároveň zvyšuje dostupnost údajů o znečišťování.

Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Nařízení vlády č. 368/2003 Sb., Vyhláška MŽP č. 572/2004 Sb. Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů.

IRZ je veřejně přístupná datová sada z databáze údajů o emisích do ovzduší, vody, půdy a o přenosech (odpadech a odpadních vodách). IRZ každoročně poskytuje ucelený přehled ohlášených látek a jejich množstvích odborné i široké veřejnosti. Je jedním z nástrojů ochrany životního prostředí, který napomáhá indikovat míru úspěšnosti environmentálních politik a zároveň zvyšuje dostupnost údajů o znečišťování.

Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Nařízení vlády č. 368/2003 Sb., Vyhláška MŽP č. 572/2004 Sb. Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů.

Přehled monitoringu kontaminace pevných matric 2000-2019.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Koncentrace naměřené všemi monitorovacími sítěmi jsou ukládány do imisní databáze ISKO. V databázi jsou archivovány údaje již od počátku měření, koncentrace oxidu siřičitého a suspendovaných částic ze staničních sítí ČHMÚ v severních Čechách a v Praze již od roku 1971. S imisními daty jsou do imisní databáze ukládána i doprovodná meteorologická data, která jsou měřena na velké části automatizovaných imisních stanic ČHMÚ a jsou využívána pro hodnocení imisně-meteorologických vztahů. Imisní databáze ISKO zahrnuje kromě výsledků měření ČHMÚ, které zajišťují pracovníci Imisního monitoringu v centru i na pobočkách, i data poskytovaná spolupracujícími institucemi. Jedná se zejména o Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, Státní zdravotní ústav, ČEZ, a. s., městské úřady a další přispěvatele. V databázi jsou též zahrnuty informace z příhraničních oblastí Slovenska, Německa, Polska a Rakouska. Přehled koncentrací látek znečišťujících ovzduší, pro které jsou stanoveny imisní limity pro ochranu lidského zdraví, naměřené na staničních sítích sledování kvality venkovního ovzduš: r18–r22As – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi As, 2018–2022; r18–r22BaP – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi benzo[a]pyrenu, 2018–2022; r18–r22BZN – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi benzenu, 2018–2022; r18–r22Cd – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi kadmia, 2018–2022; r18–r22NO2 – Přehled stanic s koncentracemi NO2 (roční průměrné a 19. nejvyšší hodinové koncentrace), 2018–2022; r18–r22O3 – Přehled stanic s hodnotami přízemního ozonu (max. denní 8hod. klouzavý průměr, v průměru za 3 roky), 2018–2022; r18–r22PM10 – Přehled stanic s koncentracemi PM10 (roční průměrné a 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace), 2018–2022; r18–r22PM25 – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi PM2,5, 2018–2022; r18–r22SO2zdr – Přehled stanic s koncentracemi SO2 (25. nejvyšší hodinové koncentrace a 4. nejvyšší 24hodinové koncentrace), 2018–2022. Přehled koncentrací látek znečišťujících ovzduší, pro které jsou stanoveny imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace, naměřené na stanicích Státní imisní sítě: r18–r22AOT40 – hodnoty expozičního indexu AOT40, průměr za 5 let, 2018–2022 [µg.m-3.h]; r18–r22NOx – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi NOx, 2018–2022; r18–r22SO2zp – Přehled stanic s koncentracemi SO2 (zimní průměr), 2018–2022; r18–r22SO2rp – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi SO2, 2018–2022.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Vrstva automatických meteorologických, klimatologických a srážkoměrech stanic pozorujících k 1.06.2024

Zákon č. 201/2012 Sb. v platném znění, o ochraně ovzduší

Vrstva Natura 2000 je součástí služby Copernicus pro monitorování území. Obsahuje podrobné informace o využití území v chráněných oblastech soustavy Natura 2000, které jsou bohaté na travnaté porosty ve 39 evropských státech. Jedná se o vektorová data v měřítku cca 1 : 10 000, aktuálně dostupná za roky 2006 a 2012. Technické specifikace jsou k dispozici na http://land.copernicus.eu/user-corner/technical-library, obecné informace na http://land.copernicus.eu.

Vrstva Natura 2000 je vytvářena jako součást služby evropského programu Copernicus pro monitorování území. Jedná se o výřez vrstvy na území ČR pro lepší zpřístupnění služby českým uživatelům. Vytvoření dat bylo financováno Evropskou unií.

Koncentrace látek znečišťujících ovzduší v gridu 1x1 km, roky 2018–2022. Imisní limity pro ochranu lidského zdraví SO2 – 4. nejvyšší 24hod. koncentrace SO2 [µg.m-3], PM10 – roční průměrná koncentrace [µg.m-3], PM10 – 36. nejvyšší průměrná 24hod. koncentrace [µg.m-3], PM2.5 – roční průměrná koncentrace [µg.m-3], NO2 – roční průměrná koncentrace [µg.m-3], O3 – 26. nejvyšší maximální denní 8hod. klouzavý průměr koncentrace v průměru za 3 roky, 2021–2023 [µg.m-3], As – roční průměrná koncentrace [ng.m-3], Cd – roční průměrná koncentrace [ng.m-3], benzo[a]pyren – roční průměrná koncentrace [ng.m-3], benzen – roční průměrná koncentrace [µg.m-3]. Oblasti s překročením imisních limitů bez zahrnutí O3. Oblasti s překročením imisních limitů se zahrnutím O3. Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace O3 – hodnoty expozičního indexu AOT40, průměr za 5 let, 2019–2023 [µg.m-3], NOx – roční průměrná koncentrace [µg.m-3], SO2 – rok (roční průměr) a zimní období (zimní průměr) [µg.m-3]. Legislativa (zákon 201/2012 Sb. v platném znění) vyžaduje, aby primárním zdrojem hodnocení byly výsledky stacionárních měření. Naměřené koncentrace mohou být při tvorbě map znečisťujících látek doplněny modelováním a indikativním měřením, aby výsledný odhad poskytoval dostatečné informace o prostorovém rozložení koncentrací znečišťujících látek v ovzduší. V ČR je využíván zejména Eulerovský chemický disperzní model CAMx, doplňkově též Gaussovský model SYMOS a evropský Eulerovský model EMEP. Dále jsou to v případě jednotlivých znečišťujících látek např. nadmořská výška či populační hustota.

Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění

Riparian Zones (Břehové zóny) jsou součástí služby Copernicus pro monitorování území. Obsahuje podrobné informace o využití území v okolí vodních toků a zmapovaných zelených lineárních prvků (Green Linear Elements) ve 39 evropských státech. Jedná se o vektorová data v měřítku cca 1 : 10 000. Technické specifikace jsou k dispozici na http://land.copernicus.eu/user-corner/technical-library, obecné informace na http://land.copernicus.eu.

Vrstva Riparian Zones je vytvářena jako součást služby evropského programu Copernicus pro monitorování území. Jedná se o výřez vrstvy na území ČR pro lepší zpřístupnění služby českým uživatelům. Vytvoření dat bylo financováno Evropskou unií.

Vrstva obsahuje rozvodnice základních ploch povodí 1. řádu, tj. rozvodnice úmoří Baltského, Černého a Severního moře. Rozvodnice povodí 1. řádu jsou odvozené s využitím digitálního modelu reliéfu 5. generace a vodních toků ZABAGED zpřesněných pomocí leteckého laserového skenování (LLS). Referenční měřítko je cca 1:1 000.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Vrstva obsahuje rozvodnice základních ploch povodí 2. řádu odvozené s využitím digitálního modelu reliéfu 5. generace a vodních toků ZABAGED zpřesněných pomocí leteckého laserového skenování (LLS). Referenční měřítko je cca 1:1 000.

vyhláška 252/2013 Sb. –Vyhláška o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy

Vrstva obsahuje rozvodnice základních ploch povodí 3. řádu odvozené s využitím digitálního modelu reliéfu 5. generace a vodních toků ZABAGED zpřesněných pomocí leteckého laserového skenování (LLS). Referenční měřítko je cca 1:1 000.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Vrstva obsahuje rozvodnice základních ploch povodí 4. řádu odvozené s využitím digitálního modelu reliéfu 5. generace a vodních toků ZABAGED zpřesněných pomocí leteckého laserového skenování (LLS). Referenční měřítko je cca 1:1 000. Vrstva obsahuje informace o ploše povodí a číselném identifikátoru povodí, pramenného povodí a následujícího povodí (číslo hydrologického povodí, ČHP).

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Vrstva obsahuje rozvodnice základních ploch povodí 4. řádu rozšířené o rozvodnice ploch k vodoměrným stanicím ve správě ČHMÚ, mimoúrovňovým křížením a vodním dílům. Rozvodnice povodí 4. řádu plus jsou odvozené s využitím digitálního modelu reliéfu 5. generace a vodních toků ZABAGED zpřesněných pomocí leteckého laserového skenování (LLS). Referenční měřítko je cca 1:1 000. Vrstva obsahuje informace o ploše povodí a číselném identifikátoru povodí, pramenného povodí a následujícího povodí (číslo hydrologického povodí, ČHP).

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů