Datová sada obsahuje časovou řasu s indexy tržeb v odvětví maloobchodu v České republice od roku 2000. Index tržeb udává, jak se změnily (zvýšily nebo snížily) tržby ve sledovaném období v porovnání se srovnávací základnou. Podle typu indexu se srovnávací základnou rozumí buď stejné období předchozího roku (meziroční index) nebo průměrné období bazického roku (bazický index). Velikost tržeb v průběhu roku má v některých odvětvích silně sezónní charakter (například maloobchod v nespecializovaných prodejnách s převahou potravin apod.). Pro zjištění dlouhodobějších trendů, ale i pro možnost porovnání vývoje jednotlivých měsíců mezi sebou, používá ČSÚ sezónně očištěné údaje, kdy se pomocí matematického modelu od původní „hrubé“ řady oddělí ta část tržeb, která je způsobena rozdílným počtem pracovních dní v měsíci a sezónním výkyvem. Po provedení sezónního očištění lze pak vzájemně porovnat nejen meziroční, ale i meziměsíční vývoj.

Datová sada obsahuje časovou řasu s indexy tržeb v odvětví maloobchodu v České republice od roku 2000. Index tržeb udává, jak se změnily (zvýšily nebo snížily) tržby ve sledovaném období v porovnání se srovnávací základnou. Podle typu indexu se srovnávací základnou rozumí buď stejné období předchozího roku (meziroční index) nebo průměrné období bazického roku (bazický index). Velikost tržeb v průběhu roku má v některých odvětvích silně sezónní charakter (například maloobchod v nespecializovaných prodejnách s převahou potravin apod.). Pro zjištění dlouhodobějších trendů, ale i pro možnost porovnání vývoje jednotlivých měsíců mezi sebou, používá ČSÚ sezónně očištěné údaje, kdy se pomocí matematického modelu od původní „hrubé“ řady oddělí ta část tržeb, která je způsobena rozdílným počtem pracovních dní v měsíci a sezónním výkyvem. Po provedení sezónního očištění lze pak vzájemně porovnat nejen meziroční, ale i meziměsíční vývoj.

Datová sada obsahuje časovou řasu s indexy tržeb v odvětví maloobchodu v České republice od roku 2000. Index tržeb udává, jak se změnily (zvýšily nebo snížily) tržby ve sledovaném období v porovnání se srovnávací základnou. Podle typu indexu se srovnávací základnou rozumí buď stejné období předchozího roku (meziroční index) nebo průměrné období bazického roku (bazický index). Velikost tržeb v průběhu roku má v některých odvětvích silně sezónní charakter (například maloobchod v nespecializovaných prodejnách s převahou potravin apod.). Pro zjištění dlouhodobějších trendů, ale i pro možnost porovnání vývoje jednotlivých měsíců mezi sebou, používá ČSÚ sezónně očištěné údaje, kdy se pomocí matematického modelu od původní „hrubé“ řady oddělí ta část tržeb, která je způsobena rozdílným počtem pracovních dní v měsíci a sezónním výkyvem. Po provedení sezónního očištění lze pak vzájemně porovnat nejen meziroční, ale i meziměsíční vývoj.

Tato datová sada obsahuje výsledky měření kvality metadat datových sad registrovaných v Národním katalogu otevřených dat (NKOD) agregovaných na úroveň datových sad, poskytovatelů a celého NKOD.

Tato datová sada obsahuje výsledky měření kvality metadat datových sad registrovaných v Národním katalogu otevřených dat (NKOD).

Služba zprostředkovává veřejně publikovatelné informace o plodinách, odrůdách, subjektech a jejich vazbách na odrůdy, registraci odrůd, právní ochraně odrůd, genetických modifikacích odrůd, klonech odrůd, popisech odrůd, fakturacích za registraci a zkoušky odrůd a číslo zápisu do státní odrůdové knihy.

Základní ukazatele IM sektoru - roční data.

Seznam zaměstnavatelů v centrální databázi, na které bylo vydáno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo insolvenčního řízení a kde lze uplatnit mzdové nároky.

Koncentrace naměřené všemi monitorovacími sítěmi jsou ukládány do imisní databáze ISKO. V databázi jsou archivovány údaje již od počátku měření, koncentrace oxidu siřičitého a suspendovaných částic ze staničních sítí ČHMÚ v severních Čechách a v Praze již od roku 1971. S imisními daty jsou do imisní databáze ukládána i doprovodná meteorologická data, která jsou měřena na velké části automatizovaných imisních stanic ČHMÚ a jsou využívána pro hodnocení imisně-meteorologických vztahů. Imisní databáze ISKO zahrnuje kromě výsledků měření ČHMÚ, které zajišťují pracovníci Imisního monitoringu v centru i na pobočkách, i data poskytovaná spolupracujícími institucemi. Jedná se zejména o Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, Státní zdravotní ústav, ČEZ, a. s., městské úřady a další přispěvatele. V databázi jsou též zahrnuty informace z příhraničních oblastí Slovenska, Německa, Polska a Rakouska. Přehled koncentrací látek znečišťujících ovzduší, pro které jsou stanoveny imisní limity pro ochranu lidského zdraví, naměřené na staničních sítích sledování kvality venkovního ovzduš: r23As – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi As, 2023; r23BaP – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi benzo[a]pyrenu, 2023; r23BZN – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi benzenu, 2023; r23Cd – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi kadmia, 2023; r23NO2 – Přehled stanic s koncentracemi NO2 (roční průměrné a 19. nejvyšší hodinové koncentrace), 2023; r23O3 – Přehled stanic s hodnotami přízemního ozonu (max. denní 8hod. klouzavý průměr, v průměru za 3 roky), 2023; r23PM10 – Přehled stanic s koncentracemi PM10 (roční průměrné a 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace), 2023; r23PM25 – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi PM2,5, 2023; r23SO2zdr – Přehled stanic s koncentracemi SO2 (25. nejvyšší hodinové koncentrace a 4. nejvyšší 24hodinové koncentrace), 2023. Přehled koncentrací látek znečišťujících ovzduší, pro které jsou stanoveny imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace, naměřené na stanicích Státní imisní sítě: r23AOT40 – hodnoty expozičního indexu AOT40, průměr za 5 let, 2023 [µg.m-3.h]; r23NOx – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi NOx, 2023; r23SO2zp – Přehled stanic s koncentracemi SO2 (zimní průměr), 2023; r23SO2rp – Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi SO2, 2023.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Koncentrace látek znečišťujících ovzduší v gridu 1x1 km, rok 2023. Imisní limity pro ochranu lidského zdraví SO2 – 4. nejvyšší 24hod. koncentrace SO2 [µg.m-3], PM10 – roční průměrná koncentrace [µg.m-3], PM10 – 36. nejvyšší průměrná 24hod. koncentrace [µg.m-3], PM2.5 – roční průměrná koncentrace [µg.m-3], NO2 – roční průměrná koncentrace [µg.m-3], O3 – 26. nejvyšší maximální denní 8hod. klouzavý průměr koncentrace v průměru za 3 roky, 2021–2023 [µg.m-3], As – roční průměrná koncentrace [ng.m-3], Cd – roční průměrná koncentrace [ng.m-3], benzo[a]pyren – roční průměrná koncentrace [ng.m-3], benzen – roční průměrná koncentrace [µg.m-3]. Oblasti s překročením imisních limitů bez zahrnutí O3. Oblasti s překročením imisních limitů se zahrnutím O3. Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace O3 – hodnoty expozičního indexu AOT40, průměr za 5 let, 2019–2023 [µg.m-3], NOx – roční průměrná koncentrace [µg.m-3], SO2 – rok (roční průměr) a zimní období (zimní průměr) [µg.m-3]. Legislativa (zákon 201/2012 Sb. v platném znění) vyžaduje, aby primárním zdrojem hodnocení byly výsledky stacionárních měření. Naměřené koncentrace mohou být při tvorbě map znečisťujících látek doplněny modelováním a indikativním měřením, aby výsledný odhad poskytoval dostatečné informace o prostorovém rozložení koncentrací znečišťujících látek v ovzduší. V ČR je využíván zejména Eulerovský chemický disperzní model CAMx, doplňkově též Gaussovský model SYMOS a evropský Eulerovský model EMEP. Dále jsou to v případě jednotlivých znečišťujících látek např. nadmořská výška či populační hustota.

Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění

Vrstva umístění vrtů, které sledují stavy hladin podzemních vod mělkých i hlubinných zvodní. V současné době je většina objektů osazena automatickými stanicemi s místním záznamem nebo přenosem dat, které měří 1x denně. Původně vrty sledovali dobrovolní pozorovatelé s četností měření 1x týdně. Nejvíce nových objektů bylo vybudováno v rámci projektu ISPA a zprovozněno v roce 2007. Data se ukládají do Centrální režimové databáze podzemních vod, kterou spravuje oddělení hydrofondu a bilancí.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Vrstva umístění pramenů se sledováním vydatností. V minulosti všechny prameny pozorovali dobrovolní pozorovatelé s četností měření 1x týdně. V současné době se ještě část pramenů pozoruje tímto způsobem a část je osazena přístroji s četností měření 1x denně. Data se ukládají do Centrální režimové databáze podzemních vod, kterou spravuje oddělení hydrofondu a bilancí.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů.

Vrstva umístění vodoměrných stanic Více než 90% měření se provádí pomocí automatických stanic, a to buď s místním záznamem nebo s dálkovým přenosem. Pozorované vodní stavy se převádějí na průtoky pomocí měrných křivek, které se stanovují na základě hydrometrických měření. Data z těchto stanic se ukládají do Centrální režimové databáze množství povrchových vod, kterou spravuje oddělení hydrofondu a bilancí.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Síť imisních měřicích stanic registrovaných v databázi ISKO v roce 2023. Základem pro hodnocení kvality ovzduší jsou koncentrace naměřené na monitorovacích stanicích. Měřicí síť je nejhustší v oblastech s nejvyššími koncentracemi škodlivin, nicméně pokrývá celou ČR. Páteřní sítí monitorovacích stanic je Státní síť imisního monitoringu (SSIM), kterou provozuje ČHMÚ. Její součástí jsou jak stanice s automatizovaným měřicím programem (AIM), tak i stanice s manuálním měřicím programem (MIM), ze kterých jsou odebrané vzorky analyzovány v laboratořích ČHMÚ. V mnoha případech je na jedné lokalitě znečištění ovzduší sledováno současně automatickými i manuálními metodami. Státní síť imisního monitoringu je doplněna monitorovacími stanicemi dalších organizací, jejichž měření je rovněž využíváno při hodnocení kvality ovzduší.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Vrstva zón a aglomerací pro hodnocení a řízení kvality ovzduší na území České republiky. Zóny a aglomerace jsou vymezeny na základě legislativních specifikací Směrnice EU 2008/50/EC a zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Zónou je území vymezené MŽP pro účely sledování a řízení kvality ovzduší; aglomerací je sídelní seskupení, v němž žije nejméně 250 000 obyvatel.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Tato datová sada obsahuje prostorová data biogeografického členění České republiky. Toto členění bylo původně vypracováno pro účely vymezování územního systému ekologické stability krajiny. Má svou vlastní hierarchii, která se skládá z individuálních a typologických jednotek. Vyšší jednotky (biogeografické provincie, podprovincie a regiony) mají individuální charakter. Na území Česka jsou zastoupeny dvě provincie, čtyři podprovincie a 94 bioregionů. Hierarchicky nižší jednotky (biochory a skupiny typů geobiocénů) mají typologický charakter. Všechny jednotky s výjimkou skupin typů geobiocénů byly vymezeny v mapách v měřítku 1 : 50 000 a jsou součástí tohoto datasetu. Zdroje: * CULEK, M. et al. (1996). Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma. 347 s. ISBN 80-85368-80-3. * CULEK, M. et al. (2005). Biogeografické členění České republiky: II. díl. Vydání 1. Praha: AOPK ČR. 590 s., 1 CD. ISBN 80-86064-82-4. * CULEK, M. et al. (2013). Biogeografické regiony České republiky. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita. 447 s., 1 mapa. ISBN 978-80-210-6693-9.

Toto členění bylo původně vypracováno pro účely vymezování územního systému ekologické stability krajiny.

data odvozená z ploch a koridorů Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Karlovarského kraje (nabytí účinnosti 13. 7. 2018) prostorové rozlišení 1 : 100 000 (měřítko vydání ZÚR) údržba je vázána na vydávané aktualizace ZÚR podmínky pro přístup a užití - bez omezení omezení veřejného přístupu - bez omezení

Využití území dle Zásad územního rozvoje.

data odvozená z ploch a koridorů Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje prostorové rozlišení 1:100.000 (měřítko vydání ZÚR údržba je vázána na vydávané aktualizace ZÚR podmínky pro přístup a užití - bez omezení omezení veřejného přístupu - bez omezení

Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje

Datová sada obsahuje prostorová data o chráněných územích v České republice, která mají přidělenou kategorii chráněného území dle kategorizace Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Součástí jsou jak zvláště chráněná území, tak smluvně chráněná území. Chráněná území v této datové sadě jsou členěna do kategorií IUCN dle číselníku INSPIRE (http://inspire.ec.europa.eu/codelist/IUCNDesignationValue). Ne všechny kategorie musejí být v konkrétním čase naplněny; © AOPK ČR, 2025

Zákon č. 114/1992 Sb. a vyhláška č. 45/2018 Sb., naplnění směrnice INSPIRE