Oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem (Areas of Potential Significant Flood Risk, zkráceno „APSFR“), pro které budou dále zpracovávány mapy povodňového nebezpečí a rizik a plány pro zvládání povodňových rizik, byly identifikovány z pohledu rizika fluviálních povodní. Postup vymezení oblastí s potenciálně významným povodňovým rizikem je podrobně popsán v Návrhu metodiky předběžného vyhodnocení povodňových rizik v České republice (viz příloha č. 1 zprávy Předběžné vyhodnocení povodňových rizik v České republice 2011). Metodika je postavena na možných nepříznivých účincích budoucích povodní (podle čl. 4d Směrnice). Hlavními kritérii výběru byl počet trvale žijících osob a hodnota majetku dotčená teoretickou povodní s pravděpodobností výskytu 5, 20 a 100 let a to pro katastrální území jednotlivých obcí. Kvantitativní vyjádření hledisek předběžného vyhodnocení povodňového rizika bylo založeno na definici rizika, tj. kombinace pravděpodobnosti výskytu nežádoucího jevu (povodně, scénáře nebezpečí) a jeho nepříznivých dopadů na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost. Tento přístup, který zohledňuje více scénářů nebezpečí, umožnil zahrnout do vyhodnocení i přínosy stávajících strukturálních protipovodňových opatření. Výsledné úseky vodních toků, které definují oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem, byly popsány číselným kódem se značkou povodí, říčním kilometrem, slovním vyjádřením vymezení úseku, názvem vodního toku a geografickými souřadnicemi.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).
Datová sada obsahuje údaje o vymezení rozsahu povodně s dobou opakování 100 let (středně vysoká pravděpodobnost výskytu), formálně upravené pro potřeby reportingu podle směrnice 2007/60/ES (FD). Výchozí datovou sadou jsou rozlivy Q100 I, plánovacího cyklu vytvořené v rámci tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik v roce 2013.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).
Mapa radonového indexu České republiky 1 : 50 000, sestavená na základě statistického zpracování ploch měření s využitím vektorizovaných kontur geologických jednotek a přizpůsobená požadavkům stahovací služby podle INSPIRE. V mapě jsou vyznačeny 3 kategorie pro předkvartérní i kvartérní horniny – nízký, střední a vysoký index.
splnění požadavků směrnice INSPIRE
Otevřená datová sada obsahuje základní údaje z území České republiky o plochách se známým nebo předpokládaným výskytem hlubinných důlních děl, vzniklých za účelem těžby nebo průzkumu nerostných surovin. Důlní díla jsou v rámci zákresů rozložena nepravidelně a v různých hloubkách. Polygony mohou obsahovat i zcela nepoddolované úseky. Možné postižení terénu hornickou činností je většinou menší než, je rozsah zákresů a pro konkrétní lokality.
Účelem je inventarizace území se zjištěným poddolováním v souladu s ustanovením § 17 geologického zákona (č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů). Tato území mohou mít vliv na vypracování územně plánovací dokumentace a na životní prostředí. ČGS poskytuje údaje o poddolovaných územích orgánům veřejné moci a orgánům územního plánování pro zpracování územně analytických podkladů podle platného stavebního zákona. Dále se tyto údaje používají při zajišťování projevů starých důlních děl a zpracování komplexních informací o území.
Datová sada sesuvů, generovaná pro účely INSPIRE z Registru svahových deformací, který obsahuje základní údaje o evidovaných a terénně ověřených svahových deformacích v České republice (sesuvech, proudech, řícení apod.).
splnění požadavků směrnice INSPIRE
Otevřená datová sada obsahuje údaje o evidovaných svahových deformacích (sesuvech, proudech, skalní řícení apod.) na území České republiky. Jednotlivé sesuvy jsou dále děleny na aktivní, dočasně uklidněné a uklidněné. Databáze je založena na terénně ověřených zákresech svahových deformací v měřítku 1 : 10 000 a jejich strukturovaném popisu, včetně fotodokumentace. Stávající forma dat odpovídá zpřesněné metodice sledování svahových deformací (dříve svahových nestabilit) z roku 2021.
Účelem je inventarizace území se zjištěnými svahovými deformacemi v souladu s ustanovením § 17 geologického zákona (č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů). Tato území mohou mít vliv na vypracování územně plánovací dokumentace a na životní prostředí. ČGS poskytuje údaje o svahových deformacích orgánům veřejné moci a orgánům územního plánování pro zpracování územně analytických podkladů podle platného stavebního zákona.
Záplavová území jsou podle §66 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území stanovuje Ministerstvo životního prostředí vyhláškou ( vyhláška 79/2018 Sb.). Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/zapluz
Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.