Data zobrazují zasakování srážkových vod v závislosti na typu horninového prostředí a míry vhodnosti soustředěného zasakování srážkových vod z hlediska propustnosti horninového prostředí. Rozlišuje se 5 kategorií: - zasakování vhodné I Kolektor tvořený písčitými štěrky vhodný pro zasakování srážkových vod. Technické řešení zasakování se bude odvíjet od mocnosti povodňových hlín překrývajících tento kolektor. Při malé mocnosti povodňových hlín bude vsakovací jímka ukončena přímo ve štěrcích. V případě, že povrch kvartérního propustného kolektoru bude v hloubce větší než 3 m (z důvodu zvýšených mocností navážek), bude nutné uvažovat o propojení vsakovací jímky s kolektorem pomocí hydrogeologického objektu (vsakovací kopané či vrtané studny). - zasakování vhodné II Vsakování dešťových vod v těchto oblastech je možné, přičemž propustnost horninového prostředí je obecně dobrá, pouze lokálně v místech výskytu jílovitohlinitých pokryvů zhoršená. - zasakování podmínečně vhodné Zasakování do sprašových sedimentů je obecně obtížné, jejich propustnost je nízká, přičemž při zvodnění těchto sedimentů se vlivem bobtnání jílovitých minerálů ještě dále snižuje. Do sprašového komplexu lze zasakovat podzemní vody pouze z malých zpevněných ploch cca do 350 m2 (jednotlivé RD, drobné provozovny), u větších areálů je zapotřebí zasakovací systém doplnit o hydrogeologický objekt zahloubený až do dobře propustných fluviálních terasových písčitých štěrků, do kterých by bylo možno prostřednictvím vsakovací vrtané či kopané studny odpadní srážkové vody úspěšně zasakovat. Štěrkové terasy jsou většinou zvodněné pouze při bázi, což je z hlediska zasakování pozitivní faktor. V žádném případě ale nelze připustit vsakování vod přímo pod základy stavebních objektů založených ve spraších z důvodu existence nebezpečí prosedání základů. - zasakování nevhodné Pokud není možno vsakovací jímku vybudovanou ve sprašových sedimentech propojit s propustnějšími klastickými polohami, pojme horninové prostředí jen velmi malé množství zasakovaných vod. V těchto oblastech není možno soustředěně zasakovat odpadní srážkové vody u areálů se zpevněnými plochami nad cca 350 m2, poněvadž by si to vyžádalo vybudování velkokapacitních retenčních nádrží. U objektů se zpevněnými plochami do 350 m2 je zasakování odpadních srážkových vod možné, i když vzhledem k nutnosti vybudování retenčních systémů většinou také neekonomické. - zasakování nerealizovatelné Vzhledem k tomu, že neogenní jíly představují z hydrogeologického hlediska izolátor (pro vodu prakticky nepropustné prostředí), je soustředěné zasakování odpadních srážkových vod do těchto sedimentů neproveditelné. Výjimkou mohou být pouze případné písčité vložky v jílech, které však vzhledem k prostorové omezenosti nejsou většinou pro zasakování rovněž vhodné. Data jsou součástí pasportu geologie, hydrogeologie a inženýrské geologie (nyní Georizika) města Brna, který byl vytvořen v roce 2004 a je vždy ke konci roku aktualizován externí firmou. Generel byl vytvořen pro pracovníky úřadů, kteří se odborně vyjadřují k investičním akcím, projektové dokumentaci nebo vydávají rozhodnutí dle příslušných zákonů (stavební zákon, vodní zákon). Nyní je využíván i pracovníky příspěvkových organizací (např. KAM) a poskytován jako podklad pro zpracovatele studií zadávaných Statutárním městem Brno (SMB). Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.