Sport v EU: Kdo cvičí, kdo pracuje a kdo vyhrává?
, Jiří KaňaKdy jste naposledy cvičili? Pro část Evropanů představuje pohyb denní rutinu, pro jiné spíše ojedinělou událost. Analýza otevřených dat odhaluje výrazné odlišnosti v pohybových návycích napříč Unií, rostoucí význam sportu na trhu práce i nepřehlédnutelnou dominanci evropských sportovců na olympijských hrách v Paříži. Sport v Evropě totiž funguje nejen jako pilíř zdraví, ale i jako klíčové hospodářské odvětví a nástroj mezinárodní reprezentace.
Zapojení populace a genderové odlišnosti
Pravidelně cvičí nebo sportuje 38 % obyvatel Evropské unie. Za tímto průměrem se však skrývají zásadní regionální rozdíly. Na špici stojí Finsko, kde se pohybu věnuje 71 % dospělých, následované Lucemburskem a Nizozemskem. Naopak v Rumunsku, Bulharsku a Portugalsku sportuje pravidelně méně než čtvrtina lidí.
Data zároveň ukazují přetrvávající genderový odstup. V průměru EU sportují muži o 7 procentních bodů častěji než ženy. Zatímco v severských zemích je tento rozdíl minimální a v Lucembursku dokonce mírně vedou ženy, v Irsku, Polsku či na Slovensku dosahuje odchylka 13 až 14 procentních bodů. Porozumění těmto dynamikám je zásadní pro vytváření inkluzivního sportovního prostředí.
Sportovní sektor jako zaměstnavatel
Sport představuje významný a stále rostoucí zdroj pracovních příležitostí. V celém Unijním bloku zaměstnává přes 1,7 milionu lidí – od trenérů a instruktorů po manažery a organizátory akcí. Podíl sektoru na celkové zaměstnanosti vzrostl z 0,6 % v roce 2011 na téměř 0,9 % v roce 2025. Nejširší nabídku profesí vykazuje Švédsko (1,6 %), následované Dánskem a Finskem, zatímco Rumunsko a Česko zůstávají pod průměrem EU.
Sport je zároveň klíčovým odvětvím pro vstup mladých lidí na trh práce. Pracovníci ve věku 15 až 29 let tvoří 36 % celkové pracovní síly ve sportu, což představuje dvojnásobek oproti zbytku ekonomiky (18 %). V severských zemích dosahuje podíl mladých zaměstnanců ve sportovním odvětví dokonce více než 47 %.
Úspěchy na Letních olympijských hrách 2024
Výsledky LOH 2024 v Paříži potvrdily silné postavení evropského sportu. Zástupci EU vybojovali 309 medailí a Evropa jako celý kontinent získala 414 medailí, čímž předstihla všechny ostatní regiony. Nejúspěšnější unijní zemí byla hostitelská Francie se 64 medailemi, následovaná Itálií, Německem a Španělskem. Vedle velkých států vynikla vysokou efektivitou menší národní družstva, především Nizozemsko (34 medailí) a Maďarsko (19 medailí).
Dominance evropských sportovců byla nejvýraznější v cyklistice, kde země EU získaly téměř polovinu všech cenných kovů, a dále ve vodních či týmových míčových sportech. Prostor pro zlepšení naopak odhalily výsledky v gymnastice a přesnostních disciplínách.
Závěr a výhled
Otevřená data ukazují, že sport prostupuje evropskou společností jako faktor veřejného zdraví, ekonomického rozvoje i národní hrdosti. Současně však poukazují na přetrvávající regionální a genderové nerovnosti. Přesné datové podklady představují jasný základ pro tvorbu politik, které pomohou tyto bariéry odstraňovat a sport dále zpřístupňovat široké veřejnosti.
Data a informace převzaty z článku Sport in Europe: Who plays, who works, who wins