Otevřená data 2025: Česko exceluje navenek, vnitrostátní praxe naráží na limity

Česká republika se v mezinárodním srovnání otevřených dat drží na předních příčkách, vnitrostátní praxe ústředních úřadů však naráží na technologický dluh a omezené kapacitní i finanční možnosti. Vyplývá to z aktuální Zprávy o stavu otevřených dat v České republice za rok 2025, kterou zveřejnila Digitální a informační agentura (DIA). Řešení nabízí přechod k systematické správě dat podle nové legislativy a přenesení osvědčené praxe z krajských samospráv na jednotlivá ministerstva.

Zpráva mapující český datový ekosystém odhaluje výrazný kontrast mezi regionální samosprávou a ústředními orgány státní správy. Kraje v roce 2025 pokračovaly v aktivním rozvoji vlastních datových portálů – příkladem je portál Data KHK nebo nový datový portál Moravskoslezského kraje. Regiony přitom data neotevírají pouze formálně pro naplnění zákonných povinností, ale samy je intenzivně využívají jako klíčový podklad pro analytické rozhodování a efektivní řízení.

Naopak klíčové rezorty čelí provozním limitům: úspěšnost plnění zákonné povinnosti publikovat veřejné registry formou otevřených dat dosáhla v roce 2025 pouhých 42 % a u dynamických dat byla nulová.

Zpráva rovněž poukazuje na zásadní rozdíl mezi věcnou dostupností informací a jejich reálnou technickou kvalitou. U datových sad s vysokou hodnotou (HVDs) se sice daří obsahově zpřístupnit 75 % dat, požadovanou technickou kvalitu – například dostupnost programovatelných rozhraní (API) či správné nastavení CORS – však splňuje pouhých 32 % z nich. Hlavními příčinami jsou dlouhodobý podstav personálních kapacit, omezené rozpočty a chybějící vnitřní procesy.

Přehled dostupnosti a kvality otevřených dat v ČR za rok 2025

Klíčem k systematické publikaci a vyšší kvalitě dat se stává nový zákon o správě dat a o řízeném přístupu k datům, který vstoupil v účinnost v červnu 2026. Poskytovatelům dává do rukou konkrétní nástroje a zároveň jim stanovuje jasné povinnosti a požadavky, aby se správě dat aktivně věnovali. Zákon tím stanovuje jasný rámec pro budování důvěryhodného datového základu, který je nezbytný pro rozvoj digitálních služeb i bezpečné nasazení umělé inteligence.

„To, že se Česko v mezinárodních žebříčcích drží na předních příčkách v EU i OECD, je skvělá vizitka. Úřady dnes data publikují, avšak někdy s technickými nedostatky, což výrazně snižuje jejich dohledatelnost a reálnou využitelnost. Abychom tento potenciál plně přetavili v reálný přínos a smazali vnitřní dluh vůči uživatelům, musíme se od pouhého formálního vystavování souborů posunout k jejich kvalitní řízené správě. Nový zákon o správě dat dává úřadům do ruky nástroj, jak z dat udělat důvěryhodný základ pro moderní digitální služby i pro bezpečné trénování a využití umělé inteligence. Úřadům aktivně pomáháme se systematickou péčí o datové fondy už přes dva roky. Jsme plně připraveni jim být oporou i nadále a nastavit vnitřní procesy tak, aby pro ně správa dat nebyla administrativní zátěží, ale klíčovým pomocníkem,“ uvádí Bohdan Urban, ředitel DIA.

Správě dat podle jednotných pravidel se v Česku věnují již desítky úřadů a jejich počet dále roste. Jen v roce 2025 tuto cestu úspěšně zahájily např. Úřad průmyslového vlastnictví nebo Energetický regulační úřad, které ve spolupráci s DIA začaly v Národním katalogu dat publikovat datové slovníky. Příklady dobré praxe u institucí, jako jsou Česká správa sociálního zabezpečení, Český statistický úřad nebo Ústav zdravotnických informací a statistiky, jednoznačně potvrzují, že posun od pasivního uvolňování souborů k jejich aktivní správě přináší vyšší efektivitu státní správě i celému inovačnímu ekosystému.