Neviditelné tepny Evropy

Každý den bereme do ruky chytrý telefon, oblékáme si věci z druhého konce světa a jíme čerstvé potraviny. Málokdy ale přemýšlíme nad tím, jakou cestu za námi toto zboží muselo urazit. Aktuální data Eurostatu poodhalují fungování složitých dodavatelských řetězců – od dominantních dopravních prostředků přes klíčové logistické uzly až po strukturu evropského obchodu.

Námořní obři a kamiony v hlavní roli

Evropské nákladní přepravě jasně vévodí námořní doprava, která zajišťuje plných 67 % celkového výkonu. S výrazným odstupem ji následují kamiony s podílem 26 %. Železnice, vnitrozemské vodní cesty a letectví hrají z pohledu celkového objemu spíše doplňkovou roli.

Tento celoevropský průměr se však výrazně mění podle geografie. Pobřežní a ostrovní státy jako Řecko či Kypr logicky spoléhají na moře, zatímco vnitrozemí křižují především silniční dopravci. Výjimku tvoří například Rakousko a Litva, kde má nadstandardně silnou pozici železnice. Pokud se podíváme na vývoj v posledních deseti letech, rýsuje se jasný trend: silniční přeprava pozvolna, ale vytrvale roste na úkor té námořní.

Strategické uzly vs. hustá pavučina

Geografické rozložení logistiky se dramaticky liší podle zvoleného typu dopravy. Letecká a námořní přeprava se extrémně koncentrují do několika málo strategických uzlů. Letectví dominuje silná trojka v podobě letišť kolem Frankfurtu, Paříže a Amsterdamu. Hlavní námořní brány do Evropy pak představují přístavy v nizozemském regionu Zuid-Holland a v belgických Antverpách.

Naproti tomu silniční doprava žádná takto vyhraněná centra nemá. Funguje jako hustá a rovnoměrná pavučina, která bez rozdílu pokrývá celé vnitrozemí i pobřeží kontinentu a zajišťuje finální distribuci zboží až ke konečným zákazníkům.

Evropa jako dovozce „hmoty“

Zajímavý pohled nabízí také mezinárodní obchod. Měřeno čistě fyzickou hmotností je Evropa jasným dovozcem – váha importovaného zboží v tunách drtivě převyšuje objem vývozu.

Struktura těchto komodit je navíc silně koncentrovaná. Těžké suroviny, fosilní paliva, chemikálie a odpady tvoří 60 % celkové hmotnosti obchodu se třetími zeměmi. Přidáme-li k tomu zemědělské a stavební produkty, dostaneme se na úctyhodných 90 % veškeré přepravované váhy. Evropský vývoz hmotnostně převažuje nad dovozem pouze u jediné skupiny, a tou je zboží s vysokou přidanou hodnotou (IT, elektronika, počítače, farmacie a zdravotnický materiál).

Výzva pro budoucnost

Pohyb zboží v Evropské unii nemá jeden univerzální vzorec. Striktně se přizpůsobuje geografii, dostupné infrastruktuře a povaze konkrétních komodit.

Vzhledem k silné závislosti kontinentu na importu těžkých surovin a setrvale rostoucímu podílu kamionové dopravy čeká Evropu nelehký úkol. Bude muset udržet tyto klíčové dodavatelské řetězce v plném chodu a zároveň je úspěšně transformovat tak, aby v budoucnu odpovídaly moderním technologickým a ekologickým cílům.

Data a informace převzaty z článku Moving goods across Europe: Insights into the EU’s supply chains