Evropská data o rovnosti odhalují hluboké propasti
, Jiří KaňaZa poslední desetiletí prošla role mužů a žen v Evropě viditelnou proměnou. Ženy stále více posilují trh práce a muži se aktivněji zapojují do chodu domácností. Realita všedního dne však ukazuje, že k úplné paritě máme stále daleko.
Podle nejnovějšího Indexu rovnosti pohlaví, který sestavuje Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE), dosahuje průměrné skóre Evropské unie pouhých 63,4 bodů ze 100. Nová strategie EU pro rovnost (2026–2030) proto reaguje na hluboce zakořeněné systémové rozdíly. Analýza otevřených dat jasně odhaluje, že přetrvávající genderové role mají přímé a tvrdé dopady na ekonomiku, kariérní růst i kvalitu stáří.
Skleněný strop a evropská unie dvou rychlostí
Nejslabším článkem evropské snahy o zrovnoprávnění zůstává oblast rozhodování a vlivu. Míra zastoupení žen v politice či vrcholovém managementu, získala v celounijním hodnocení pouhých 40,5 bodu. Tento takzvaný skleněný strop jasně ukazuje, jak obtížný je pro ženy přístup k vlivným a vedoucím pozicím napříč celým kontinentem.
Data navíc odhalují propastné regionální rozdíly a ukazují Evropu dvou rychlostí. Zatímco na vrcholu žebříčku stojí Švédsko s hodnotou 73,7 bodu, následované Francií a Dánskem, na chvostu s hlubokými genderovými propastmi zůstávají Kypr, Maďarsko a také Česko s pouhými 53,2 body. Statistiky potvrzují přímou úměru: celkový úspěch jednotlivých států v oblasti rovnosti závisí na tom, kolik prostoru země dává ženám v klíčových rozhodovacích rolích.
Past zkrácených úvazků a neviditelná dělba péče
Bariéry v kariérním postupu těsně souvisejí s tím, jak doma sdílíme neplacenou práci. Ženy upravují svou pracovní dobu nejčastěji kvůli péči o rodinu a domácnost, což jim sice nabízí flexibilitu, ale zároveň limituje jejich dlouhodobé příjmy a profesní růst. V roce 2024 pracovalo v EU na částečný úvazek 28 % žen, ale pouze 8 % mužů – tento trojnásobný nepoměr se od roku 2009 v podstatě nezměnil.
Evropská mapa je v tomto směru silně rozdělena. V západních zemích je model zkrácených úvazků u žen extrémně populární, čemuž vévodí Nizozemsko se 60 %, následované Rakouskem a Německem. Naopak ve střední a východní Evropě, například v Bulharsku (2 %) či Rumunsku (4 %), jsou tyto míry zanedbatelné. Na zkrácený úvazek pracuje v Česku jen zhruba 12 % žen, u mužů je spíš výjimkou. Zde však zdánlivou rovnost často nediktuje spravedlivější dělba rolí, nýbrž ekonomická nutnost dvou plných rodinných příjmů.
Finanční časovaná bomba tiká v důchodu
Rozdílné pracovní vzorce se v průběhu života sčítají a v seniorním věku vytvářejí hlubokou finanční propast. V produktivním věku od 18 do 64 let se přitom průměrný příjmový rozdíl na úrovni EU zdá téměř zanedbatelný a činí přibližně 3 %.
Skutečný náraz přichází až s odchodem do penze. Ve věkové kategorii nad 65 let se propast v příjmech skokově prohlubuje na 11 %. Obdobné výsledky platí i pro Českou republiku.
V zemích jako Estonsko nebo Rakousko se původně drobné rozdíly mění v důchodovou propast dosahující 15 % až 19 %. Nižší platy, kariérní pauzy a roky strávené na zkrácených úvazcích kvůli péči o děti se tak na podzim života proměňují v přímé riziko chudoby pro starší ženy.
Otevřená data jako zrcadlo a návod k akci
Pokrok směrem k rovnosti je v Evropě reálný, ale zůstává nerovnoměrný. Pokud nejsou příležitosti, čas a vliv sdíleny spravedlivě, muži a ženy logicky nedosahují stejných životních jistot. Současná situace vyžaduje strukturální řešení, jako je zajištění dostupné předškolní péče a transparentnost odměňování, namísto pouhého dodatečného hašení následků.
Otevřená data v tomto procesu slouží jako nezbytné zrcadlo. Jasně pojmenovávají skryté nerovnosti a ukazují unijním i národním politikům, kde je nutné okamžitě zasáhnout. Cílem je vybudovat Evropu, kde muži i ženy mohou pracovat, kariérně růst a stárnout za skutečně stejných podmínek.
Data a informace převzaty z článku Closing the gap: gender equality in Europe
Pro Českou republiku jsou k dispozici podrobnější informace v Národním katalogu otevřených dat v příslušných datových sadách: