Evropská
        unie,
        Evropský sociální fond, Operační program Zaměstnanost Zpět na seznam modulů ↑ Otevřená Data

Analýza přínosů a rizik publikace otevřených dat

V tomto modulu se budeme zabývat stanovením přínosů a rizik publikování otevřených dat.

Pokud organizace nestanoví přínosy a rizika publikace navržených datových sad, nedokáže zhodnotit možnosti využití publikovaných dat různými subjekty a zohlednit všechny možné problémy – od právních, např. porušení ochrany osobních údajů, až po technické, např. omezený přístup k datům z informačního systému.

Otevřená data představují příležitost...

Analýza přínosů otevírání dat je jedním z klíčových bodů při tvorbě publikačního plánu.

Je dobré vzít v úvahu, že přínosy mohou vznikat nejen na straně publikující organizace, ale také u dalších institucí či veřejnosti.

Otevřená data představují i riziko...

Analýza rizik otevírání dat přirozeným protějškem analýzy přínosů při tvorbě publikačního plánu.

Identifikace rizik publikace jednotlivých datových sad a řízení rizik je předpokladem pro úspěšné publikování otevřených dat.

Vybrané přínosy otevřených dat

Nyní si uvedeme několik ukázek přínosů otevřených dat.

Mějte na paměti, že ne každý přínos, který zde uvedeme, je relevantní pro vaši instituci. Může být ovšem inspirací pro tvorbu vlastního seznamu.

Příklady přínosů I.

Podpora opětovného použití dat – strojová čitelnost, dostupnost metadat a právní otevřenost dat zajišťují větší znovuvyužitelnost dat veřejného sektoru. Díky tomu je jednodušší vyvíjet aplikace a služby postavené na otevřených datech.

Ilustrace: S využitím otevřených dat MZd ČR / ÚZIS mohou provozovatelé zpravodajských webů přinášet aktuální vizualizace dat, které se týkají koronavirové epidemie.

Zdroj: Novinky.cz

Příklady přínosů II.

Zlepšení služeb veřejné správy a zlepšení kvality života – veřejný sektor poskytuje data, nad nimiž mohou být postaveny aplikace napomáhající zlepšení kvality života.

Díky otevřeným datům, které poskytuje Magistrát hlavního města Prahy je k dispozici aktuální přehled obsazenosti parkovišť P+R v Praze.

Zdroj: tsk-praha.cz

Příklady přínosů III.

Posílení transparentnosti – lepší dostupnost a přístup k informacím o fungování orgánů veřejné správy, například přístup ke smlouvám a veřejným zakázkám.

Díky otevřeným datům z různých zdrojů může fungovat taková služba jako je např. Hlídač smluv.

Zdroj: hlidacstatu.cz

Přehled přínosů

V rámci tohoto modulu jsme uvedli jen několik příkladů.

Větší množství kritérií / přínosů uvádíme na Portálu pro poskytovatele otevřených dat.

Přehled jednotlivých rizik

Nyní si uvedeme několik příkladů rizik spojených s publikací otevřených dat.

Na Portálu pro poskytovatele otevřených dat je pak k dispozici i širší přehled rizik.

Příklady rizik I.

Zveřejnění dat v rozporu se zákonem

  • Vždy nutno ověřit, zda publikaci datové sady nebrání související legislativa.
  • Velká část možných důvodů pro nezveřejnění informací je pokryta v zák. č. 106/1999 Sb. (Zákon o svobodném přístupu k informacím).

Příklady rizik II.

Porušení ochrany obchodního tajemství

  • Dále je nutno zvážit, zda publikace datové sady neporušuje obchodní tajemství, specifikované např. ve smlouvě s dodavatelem.

Příklady rizik III.

Dezinterpretace dat

  • Zvážit, zda otevřená data nebude možno dezinterpretovat, např. nevysvětlením používaných pojmů.
  • Nejedná se o důvod pro nezveřejnění dat. V takovém případě je nezbytné zajistit kvalitní popis dat v dokumentaci a eliminovat tak riziko dezinterpretace dat.

Příklady rizik IV.

Ochrana osobních údajů

  • Ověřit, zda se datové sady jsou v souladu s legislativou v oblasti ochrany osobních údajů.
  • Otázka osobních údajů je popsána na Portálu pro poskytovatele.
  • Obecným principem je využívat publikování agregovaných či anonymizovaných dat, anebo publikace omezeného rozsahu informací, jejichž publikace v souladu s ochranou osobních údajů je.

Kdo by měl analýzu přínosů a rizik otevírání dat provádět?

Koordinátor otevírání dat s Kurátory dat.

Jak při analýze přínosů / rizik postupovat? I.

  1. Jedná-li se o datové sady zmiňované ve vzorovém publikačním plánu, lze hodnocení přínosů / rizik převzít a případně doplnit.
  2. Jde-li o sady, které nejsou zmíněny ve vzorovém publikačním plánu, můžeme postupovat “pásmovým přístupem” (ukážeme na následujícím slidu).

Jak při analýze přínosů / rizik postupovat? II.

Pro danou datovou sadu, jejíž přínosy / rizika analyzujeme, budeme pro každý z jednotlivých přínosů, resp. každé z rizik určovat stupeň tohoto přínosu / rizika podle následujícího klíče, tzv. pásmovým přístupem:

0
žádný přínos / žádné riziko
1
nízký přínos / nízké riziko
2
střední přínos / střední riziko
3
významný přínos / významné riziko

Jak při analýze přínosů / rizik postupovat? III.

Přidělování stupňů jednotlivým přínosům / rizikům probíhá na základě expertních odhadů.

Ideální je vytvářet tabulku, ve které “se potkají jednotlivé datové sady a jednotlivé přínosy / rizika”, přičemž v komentářích pak mohou být ještě zdůvodnění uváděných hodnot.

Klíčová je i cesta…

Při analýze přínosů a rizik je velmi cenná i samotná cesta, tedy diskuse nad subjektivními výstupy těch, co ohodnocují přínosy / rizika jednotlivých datových sad a způsob agregace – a to, jak z diskuse vzejde výsledné ohodnocení.

Jak s riziky nakládat?

Díky předchozí analýze máme již přehled o tom, jaká rizika se týkají konkrétních datových sad.

To je první krok k tomu, abychom mohli rizika minimalizovat a řídit.

Podívejme se nyní na příklady, jaké přístupy lze ke zmírnění či eliminaci rizik uplatňovat.

Anonymizace/agregace dat

V mnoha případech nelze primární data poskytnout, např. kvůli požadavkům na jejich ochranu: příkladem je třeba obchodní tajemství, bezpečnostní požadavky či osobní údaje.

V takových situacích je vhodné zvážit možnost agregace či anonymizace dat.

Vhodná komunikační strategie

V situaci, kdy rizika vychází nikoliv ze samotné publikace dat, ale z jejich využití, je klíčové nastavit správnou komunikační strategii – je potřeba:

  • určit, jak a kdy bude o datové sadě informováno,
  • identifikovat potenciální negativní reakce a připravit příslušné odpovědi,
  • stanovit způsoby komunikace s uživateli,
  • oslovit cílové skupiny uživatelů dat.

Vytvoření kompletních metadat a doplňujících informací

V případě rizika dezinterpretací může být adekvátní reakcí vytvoření vhodných metadat a doplňujících informací a propojit je s podmínkami užití. To vše ideálně v návaznosti na komunikační strategii organizace.

  • Uvést do metadat popis předpokladů týkajících se využití dat a upozornění na možná úskalí.
  • Publikovat doplňující informace – např. metodiku pořízení a zpracování dat, použité výpočty, definice ukazatelů apod.

Revize seznamu datových sad určených k otevření

Nyní jsme v situaci, kdy ke každé datové sadě máme určeny přínosy i rizika, v případě některých rizik též způsob, jak rizika minimalizovat.

Následuje krok, při kterém prochází Koordinátor s Kurátory seznam datových sad k otevření a reviduje jej.

Revize seznamu datových sad určených k otevření II.

Klíčové otázky k jednotlivým sadám:

  1. Pokud se nepodařilo identifikovat výraznější přínos otevření dané datové sady – vyplatí se ji vůbec otevírat?
  2. Pokud bylo identifikováno významné riziko a nejste schopni nalézt způsob, jak riziko eliminovat – je rozumné datovou sadu v její aktuální podobě otevírat?

Pozn.: Je dobré mít na paměti, že i přes negativní odpovědi na výše uvedené otázky má analýza rizik a přínosů smysl. Již proto, že v budoucnu se může situace změnit.

Jak často je vhodné revizi seznamu provádět?

Jak přínosy tak i rizika otevřených dat revidovat vždy při aktualizaci publikačního plánu.

(Reálně: to znamená min. 1x ročně.)

Konec modulu

Pokračujte prosím na následující modul.