Evidence obsahuje údaje o vymezení citlivých oblastí v ČR, Údaje evidence zpracovává a do informačního systému veřejné správy ukládá Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce. Citlivé oblasti jsou vodním zákonem definovány jako vodní útvary povrchových vod: a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod, b) které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l, nebo c) u nichž je z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem nutný vyšší stupeň čištění odpadních vod. Citlivé oblasti vymezuje vláda nařízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá přezkoumání v pravidelných intervalech nepřesahujících 4 roky, Pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do povrchových vod ovlivňujících kvalitu vody v citlivých oblastech stanovuje vláda nařízením ukazatele přípustného znečištění odpadních vod a jejich hodnoty. Citlivé oblasti jsou aktuálně stanoveny nařízením vlády č, 401/2015 Sb, o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Podle § 15 odst, 1 nařízení vlády č, 401/2015 Sb, ve znění pozdějších předpisů jsou všechny povrchové vody na území České republiky vymezeny jako citlivé oblasti.

Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č, 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí, Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č, 252/2013 Sb, o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy,

Oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem (Areas of Potential Significant Flood Risk, zkráceno „APSFR“), pro které budou dále zpracovávány mapy povodňového nebezpečí a rizik a plány pro zvládání povodňových rizik, byly identifikovány z pohledu rizika fluviálních povodní. Postup vymezení oblastí s potenciálně významným povodňovým rizikem je podrobně popsán v Návrhu metodiky předběžného vyhodnocení povodňových rizik v České republice (viz příloha č. 1 zprávy Předběžné vyhodnocení povodňových rizik v České republice 2011). Metodika je postavena na možných nepříznivých účincích budoucích povodní (podle čl. 4d Směrnice). Hlavními kritérii výběru byl počet trvale žijících osob a hodnota majetku dotčená teoretickou povodní s pravděpodobností výskytu 5, 20 a 100 let a to pro katastrální území jednotlivých obcí. Kvantitativní vyjádření hledisek předběžného vyhodnocení povodňového rizika bylo založeno na definici rizika, tj. kombinace pravděpodobnosti výskytu nežádoucího jevu (povodně, scénáře nebezpečí) a jeho nepříznivých dopadů na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost. Tento přístup, který zohledňuje více scénářů nebezpečí, umožnil zahrnout do vyhodnocení i přínosy stávajících strukturálních protipovodňových opatření. Výsledné úseky vodních toků, které definují oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem, byly popsány číselným kódem se značkou povodí, říčním kilometrem, slovním vyjádřením vymezení úseku, názvem vodního toku a geografickými souřadnicemi.

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).

Hodnocení minulých povodní bylo založeno na informacích, které jsou o těchto povodních dostupné, V ČR je současný způsob dokumentace a vyhodnocení povodní upraven §76 vodního zákona. Zprávy o povodních zpracovávají povodňové orgány obcí a správci vodních toků, souhrnnou zprávu za povodí zpracovávají správci povodí a souhrnnou hodnotící zprávu, včetně analýzy rozsahu a výše povodňových škod a účelnosti provedených opatření, zpracovávají povodňové orgány krajů. Evidenci vyhodnocených povodní zajišťují správci povodí. Evidenci povodní z hlediska hydrologického, včetně meteorologických údajů o příčinách přirozených povodní, zajišťuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Významné povodně, které zasáhly rozsáhlá území a způsobily značné škody a ztráty na lidských životech, byly počínaje povodní v roce 1997 vyhodnocovány v rámci komplexních projektů, zpracovaných na základě usnesení vlády ČR a financovaných s podporou státního rozpočtu, Tímto způsobem byly vyhodnoceny povodně v červenci 1997, v srpnu 2002, v březnu až dubnu 2006, přívalové povodně v červnu až červenci 2009, povodně v květnu až červnu 2010 a v srpnu 2010. Zprávy o starších povodních již nejsou úplné a systematicky vedené. Pokud byly zaznamenány ve stanicích pozorovacích sítí ČHMÚ, jsou jejich hydrologické charakteristiky uloženy v databázích ústavu. Zpravidla však již nejsou k dispozici úplné údaje o důsledcích povodní, rozsahu a výši celkových povodňových škod. Zprávy za ucelená povodí jsou uloženy u státních podniků Povodí, většinou i s informacemi o povodňových škodách na tocích a vodohospodářských objektech. Dále jsou pro některé povodně k dispozici zprávy povodňových orgánů územních celků (obcí a krajů).

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).

Datová sada obsahuje údaje o vymezení rozsahu povodně s dobou opakování 100 let (středně vysoká pravděpodobnost výskytu), formálně upravené pro potřeby reportingu podle směrnice 2007/60/ES (FD). Výchozí datovou sadou jsou rozlivy Q100 I, plánovacího cyklu vytvořené v rámci tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik v roce 2013.

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).

Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) jsou § 28 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) definovány jako oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod. V těchto oblastech se zákonem č. 254/2001 Sb., v rozsahu stanoveném nařízením vlády, zakazuje: (a) zmenšovat rozsah lesních pozemků, (b) odvodňovat lesní pozemky, (c) odvodňovat zemědělské pozemky, (d) těžit rašelinu, (e) těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, (f) těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, (g) ukládat radioaktivní odpady, Vláda tyto oblasti vyhlašuje nařízením. Hranice těchto oblastí jsou vymezeny v nařízeních vlády č.40/1978 Sb., č.10/1979 Sb., č.85/1981 Sb., Evidence je vedena v rozsahu územní identifikace, popisu hranic a názvu chráněné oblasti. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: https://heis.vuv.cz/isvs/chopav

Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí, Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.

Byly identifikovány plochy, na kterých může v případě zasažení přívalovými srážkami dojít extrémnímu povrchovému odtoku a vzniku přívalové povodně. Uzávěrový profil těchto ploch (tzv. kritický bod) leží na hranici intravilánu. Případnou povodňovou situací je tak bezprostředně ohroženo zastavěné území a obyvatelstvo. Více informací na https://heis.vuv.cz/uap/kritbody

Mapy jsou zpracovány pro oblasti s významným povodňovým rizikem, které jsou definovány úseky toků. Mapy povodňového nebezpečí zobrazují rozsah povodně, hloubky zaplavení a rychlosti proudění pro povodňové scénáře 5, 20, 100 a 500 let. Mapy povodňového ohrožení rozdělují zaplavované území do čtyř kategorií na základě intenzity povodně (kombinace hloubek a rychlostí). Mapy povodňového rizika znázorňují plochy, které jsou v riziku vzhledem k jejich zranitelnosti (tj. jejich využití). Vytvářet a aktualizovat tyto mapy v šestiletém cyklu je povinnost daná evropskou směrnicí 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. Data jsou dostupn na vyžádání, pokud je udělen souhlas správce povodí. Data lze prohlížet na portálu MŽP: https://cds.mzp.cz . Více informací na: https://heis.vuv.cz/xmicka/record/basic/PovodNebezpeci

Mapy jsou zpracovány pro oblasti s významným povodňovým rizikem, které jsou definovány úseky toků. Mapy povodňového nebezpečí zobrazují rozsah povodně, hloubky zaplavení a rychlosti proudění pro povodňové scénáře 5, 20, 100 a 500 let. Mapy povodňového ohrožení rozdělují zaplavované území do čtyř kategorií na základě intenzity povodně (kombinace hloubek a rychlostí). Mapy povodňového rizika znázorňují plochy, které jsou v riziku vzhledem k jejich zranitelnosti (tj. jejich využití). Vytvářet a aktualizovat tyto mapy v šestiletém cyklu je povinnost daná evropskou směrnicí 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: https://heis.vuv.cz/uap/povodnoveohrozeni

Mapy jsou zpracovány pro oblasti s významným povodňovým rizikem, které jsou definovány úseky toků. Mapy povodňového nebezpečí zobrazují rozsah povodně, hloubky zaplavení a rychlosti proudění pro povodňové scénáře 5, 20, 100 a 500 let. Mapy povodňového ohrožení rozdělují zaplavované území do čtyř kategorií na základě intenzity povodně (kombinace hloubek a rychlostí). Mapy povodňového rizika znázorňují plochy, které jsou v riziku vzhledem k jejich zranitelnosti (tj. jejich využití). Vytvářet a aktualizovat tyto mapy v šestiletém cyklu je povinnost daná evropskou směrnicí 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik.

Datová sada obsahuje místa monitoringu podzemních vod vybraná a vyhodnocená pro potřeby Nitrátové směrnice. Prostorová i popisná složka dat byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting podle Nitrátové směrnice v roce 2016.

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 91/676/EHS (Směrnice o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů - Nitrátová směrnice).

Datová sada obsahuje místa monitoringu povrchových vod vybraná a vyhodnocená pro potřeby Nitrátové směrnice. Prostorová i popisná složka dat byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting podle Nitrátové směrnice v roce 2016.

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 91/676/EHS (Směrnice o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů - Nitrátová směrnice).

Zranitelné oblasti jsou § 33 zákona č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů definovány jako území, kde se vyskytují: povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Vláda stanovuje zranitelné oblasti nařízením a zároveň v nich akčním programem upravuje používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření. Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu. Zranitelné oblasti jsou stanovené nařízením vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. Vymezení zranitelných oblastí bylo revidováno nařízením vlády č. 235/2016 Sb. Datová sada obsahuje vymezení katastrálních území aktuálně určených jako zranitelné oblasti upravené pro potřeby reportingu Evropské komisi.

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 91/676/EHS (Směrnice o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů - Nitrátová směrnice).

Oblasti povrchových vod využívaných ke koupání („koupací oblasti“) jsou vodním zákonem definovány jako povrchové vody využívané ke koupání osob pro vyhovující jakost vody, které obvykle používá ke koupání větší počet osob, Dne 27.5. 2011 vstoupila v platnost vyhláška č. 157/2011 Sb., kterou se zrušuje vyhláška č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob, ve znění pozdějších předpisů. Počínaje rokem 2012 je každoročně před koupací sezónou sestavován seznam dle § 6g odst. 1 písm, a) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 151/2011 Sb, (dále jen seznam). Tento seznam je vytvářen Ministerstvem zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/koupobl

Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb, o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.

Ochranná pásma vodních zdrojů slouží podle vodního zákona k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok a zdrojů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité vody. Ochranná pásma vodních zdrojů stanovuje vodoprávní úřad a to na návrh anebo z vlastního podnětu. Návrh podává zpravidla vlastník (převážně státní podniky Povodí). Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou, než je uvedeno výše. Vodoprávní úřad může ze závažných důvodů své rozhodnutí o stanovení ochranného pásma též změnit, popřípadě je zrušit. Stanovení ochranných pásem je vždy veřejným zájmem. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/opvz

Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb, o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy. Rozsah evidovaných údajů o ochranných pásmech vodních zdrojů pro informační systém veřejné zprávy je stanoven vyhláškou č. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci ve znění vyhlášky č. 619/2004 Sb, a vyhlášky č. 7/2007 Sb.

Nařízení vlády č. 71/2003 stanovuje povrchové vody, které jsou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, s rozdělením na vody lososové a kaprové, za účelem zvýšení ochrany těchto vod před znečištěním a zlepšení jejich jakosti tak, aby se staly trvale vhodnými pro podporu života ryb náležejících k původním druhům zajišťujícím přirozenou rozmanitost nebo k druhům, jejichž přítomnost je vhodná; dále toto nařízení upravuje způsob zjišťování a hodnocení stavu jakosti uvedených povrchových vod. Pro účely tohoto nařízení se rozumí: lososovými vodami – povrchové vody, které jsou nebo se stanou vhodnými pro život ryb lososovitých (Salmonidae) a lipana (Thymallus thymallus) kaprovými vodami – povrchové vody, které jsou nebo se stanou vhodnými pro život ryb kaprovitých (Cyprinidae) nebo jiných druhů jako je štika (Esox lucius), okoun (Perca fluviatilis) a úhoř (Anguilla anguilla). Lososové/kaprové vody jsou tvořeny úseky vodních toků (kmenový tok nebo jeho úsek a jeho přítoky). K jednotlivým kaprovým/lososovýn vodám je identifikováno příslušné dílčí povodí. Lososové/kaprové vody se evidují v rozsahu údajů o jejich územní identifikaci, názvu, číselném identifikátoru, názvu vodního toku, druhu a hodnocení stavu jakosti vzhledem k požadovaným hodnotám. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/rybvod

Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí, Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.

Prahové hodnoty podzemních vod určují hranice koncentrací znečišťujících látek mezi dobrým a špatným (nevyhovujícím) stavem útvarů podzemních vod. Protože se chemický stav útvarů podzemních vod hodnotí podle různých kritérií, jsou některé prahové hodnoty vykazovány nikoliv jedinou hodnotou, ale rozsahem. Kromě prahových hodnot se také vykazuje, podle kterých kritérií byly prahové hodnoty odvozeny - jestli podle požadavků na užívání, což v případě ČR znamená, že podle limitů pro pitné vody; podle limitů pro povrchové vody (to se týká relevantních prioritních látek) nebo podle jiných kritérií (např. na základě přirozeného pozadí nebo expertního odhadu). Naprostá většina ukazatelů má jen jednu prahovou hodnotu s výjimkou dusičnanů, amonných iontů a fosforečnanů, pro ně je jednak určena hodnota pro podzemní vodu jako takovou - podle pitných vod, ale pro vybrané lokality, kde jsou související povrchové vody, jsou limity na úrovni hranice mezi dobrým a středním ekologickým stavem povrchových vod. Protože tyto ukazatele jsou pro povrchové vody typově specifické (tj. hranice mezi dobrým a středním ekologickým stavem je různá podle typu povrchové vody), liší se i prahové hodnoty podle toho, jakého typu jsou související povrchové vody.

Evidence obsahuje údaje o vyhodnocení stavu útvarů podzemních vod v ČR. Stavem podzemních vod vodní zákon rozumí obecné vyjádření stavu útvaru podzemní vody určené kvantitativním nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší. Dobrým stavem podzemních vod se rozumí takový stav útvaru podzemních vod, kdy je jeho kvantitativní i chemický stav přinejmenším dobrý, Dobrým chemickým stavem podzemních vod se rozumí chemický stav potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí (§ 23a), při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy environmentální kvality. Normou environmentální kvality se rozumí koncentrace znečišťující látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech, která nesmí být překročena z důvodů ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Kvantitativním stavem podzemních vod se rozumí vyjádření míry ovlivnění útvaru podzemních vod přímými a nepřímými odběry. Hodnocení stavu útvarů podzemních vod spočívá v hodnocení jejich chemického a kvantitativního stavu. Pro hodnocení stavu útvarů podzemních vod se využívají výsledky získané ze sítě zjišťování stavu podzemních vod, analýz všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí a hodnocení dopadů lidské činnosti na stav útvarů podzemních vod. Stav vodních útvarů je hodnocen v rámci zpracování plánů povodí. Stav útvarů podzemních vod se eviduje v rozsahu údajů o jejich identifikátoru a klasifikaci jejich chemického a kvantitativního stavu. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/UtvaryPZVStav

Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb,, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb. Údaje o stavu útvarů podzemních vod jsou evidovány v souladu s § 22 odst, 4 písm, b) vodního zákona. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.

Stavem povrchových vod se podle vodního zákona rozumí obecné vyjádření stavu útvaru povrchové vody určené ekologickým nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší. Ekologickým stavem se rozumí vyjádření kvality struktury a funkce vodních ekosystémů vázaných na povrchové vody. Dobrým stavem povrchových vod se rozumí takový stav útvaru povrchové vody, kdy je jeho ekologický i chemický stav přinejmenším dobrý. Dobrým chemickým stavem povrchových vod se rozumí chemický stav potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí, při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy environmentální kvality. Normou environmentální kvality se rozumí koncentrace znečišťující látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech, která nesmí být překročena z důvodů ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Ekologický potenciál určuje stav silně ovlivněného nebo umělého vodního útvaru povrchové vody. Stav a potenciál útvarů povrchových vod se eviduje v rozsahu údajů o jejich číselném identifikátoru a klasifikaci jejich chemického a ekologického stavu/potenciálu. Stav vodních útvarů je hodnocen v rámci zpracování plánů povodí. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/UtvaryPOVStav

Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb, o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.

Evidence obsahuje údaje o vymezení a charakteristikách útvarů podzemních vod v ČR. Vodní útvar je dle vodního zákona definován jako vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod. Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech; kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr. Útvary podzemních vod jsou vymezeny v hloubkové svrchní, základní a hlubinné vrstvě a jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vrstvách hydrogeologických rajónů (svrchní vrstvy kvartérních sedimentů a coniaku, základní vrstvy a hlubinné vrstvy bazálního křídového kolektoru). Útvary podzemních vod se evidují v rozsahu údajů o jejich územní identifikaci, názvu a číselném identifikátoru, názvu a číselném identifikátoru hydrogeologického rajonu, a jejich příslušnosti k mezinárodní oblasti povodí, dílčímu povodí, správci povodí, správnímu obvodu kraje, popřípadě krajů. Aktuální vymezení útvarů povrchových vod je určeno vyhláškou č. 5/2011 Sb,, o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod, ve znění pozdějších předpisů. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/UtvaryPZV

Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb., a zákona č. 150/2010 Sb. Údaje o vymezení útvarů podzemních vod jsou evidovány v souladu s § 22 odst, 4 písm, a) vodního zákona, Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.

Vodní útvar je dle § 2 odst, 3 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod. Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku. Umělý vodní útvar je vodní útvar povrchové vody vytvořený lidskou činností. Silně ovlivněný vodní útvar je útvar povrchové vody, který má v důsledku lidské činnosti podstatně změněný charakter. Útvary povrchových vod jsou rozděleny do kategorií vod tekoucích ("řeka") a stojatých ("jezero"), případně identifikovány jako silně ovlivněné nebo umělé. Útvary povrchových vod tekoucích jsou tvořeny navazujícími úseky vodních toků. K jednotlivým útvarům je identifikováno příslušné mezipovodí. Vodní útvary povrchových vod se evidují v rozsahu údajů o jejich územní identifikaci, názvu, číselném identifikátoru, kategorii a typu, identifikace silně ovlivněného a umělého útvaru a názvu dílčího povodí a názvu mezinárodní oblasti povodí, do kterých útvar spadá. V rámci plánovaní v oblasti vod představuje útvar povrchových vod jednotku pro hodnocení chemického a ekologického stavu. Vymezení útvarů je platné v rámci celého 6ti letého plánovacího cyklu (2010-2015, 2016-2021, 2022-2027). Před každým plánovacím cyklem může být vymezení revidováno. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/UtvaryPOV

Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy. Vymezení vodních útvarů je předmětem Vyhlášky č. 49/2011 Sb.

Datová sada obsahuje základní údaje o vymezení aglomerací nad 2000 EO v ČR, formálně upravené pro potřeby reportingu podle Směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod. Popisná složka zahrnuje údaje o odvádění a způsobu čištění odpadních vod ze všech aglomerací nad 2 000 EO včetně názvů, souřadnic, množství přiváděného znečištění a informací o napojení na stokovou soustavu.

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 91/271/EHS (Směrnice o čištění městských odpadních vod - Urban Waste Water Treatment Directive),

Datová sada obsahuje jednotlivé údaje o bodech vypouštění z čistíren odpadních vod, individuálních vhodných systémech nebo volných výústech. Zahrnuty jsou informace o oblastech vypouštění odpadních vod a souvisejících vodních útvarech (řekách, povodích).

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 91/271/EHS (Směrnice o čištění městských odpadních vod - Urban Waste Water Treatment Directive).

Povrchové vody na území České republiky jsou podle § 15 odst, 1 nařízení vlády č. 401/2015 Sb. ve znění pozdějších předpisů všechny vymezeny jako citlivé oblasti.

Datová sada obsahuje jednotlivé údaje o čistírnách odpadních vod v aglomeracích nad 2000 EO včetně lokalit bez připojení na stokovou soustavu, včetně informací o kapacitě čistíren odpadních vod, typu čištění, odstraňování dusíku a fosforu a údaje o účinnosti čištění.

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 91/271/EHS (Směrnice o čištění městských odpadních vod - Urban Waste Water Treatment Directive).

Vrstva obsahuje vymezení chráněných území s vazbou na vodu a je formálně upravena pro potřeby reportingu podle směrnice 2000/60/ES (WFD). Obsažena jsou chráněná území, která nebyla reportována na základě jiné legislativy, tedy Ramsarské mokřady a maloplošná zvláště chráněná území. Prostorová i popisná složka dat byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting Plánů oblastí povodí v roce 2016.

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 2000/60/ES (Rámcová směrnice o vodě - Water Framework Directive),