Datová sada indikátoru udržitelného rozvoje Agenda 2030 1.5.3: Počet zemí, které přijímají a realizují národní strategie omezování rizika katastrof v souladu s Rámcem ze Sendai pro snižování rizika katastrof (Sendai Framework for Disaster Risk Reduction 2015–2030). Vytvořeno z podkladových dat organizace Ministerstvo životního prostředí ČR
Datová sada indikátoru udržitelného rozvoje Agenda 2030 1.5.4: Podíl místních správních orgánů, které přijímají a realizují strategie omezování rizik živelních pohrom a technických havárií v souladu s národními strategiemi omezování rizik živelních pohrom a technických havárií. Vytvořeno z podkladových dat organizace Ministerstvo životního prostředí ČR
Datová sada indikátoru udržitelného rozvoje Agenda 2030 11.b.1: Počet zemí, které přijímají a realizují národní strategie omezování rizika katastrof v souladu s Rámcem ze Sendai pro snižování rizika katastrof (Sendai Framework for Disaster Risk Reduction 2015–2030). Vytvořeno z podkladových dat organizace Ministerstvo životního prostředí ČR
Datová sada indikátoru udržitelného rozvoje Agenda 2030 11.b.2: Podíl místních správních orgánů, které přijímají a realizují strategie omezování rizik živelních pohrom a technických havárií v souladu s národními strategiemi omezování rizik živelních pohrom a technických havárií. Vytvořeno z podkladových dat organizace Ministerstvo životního prostředí ČR
Datová sada indikátoru udržitelného rozvoje Agenda 2030 13.1.2: Počet zemí, které přijímají a realizují národní strategie omezování rizika katastrof v souladu s Rámcem ze Sendai pro snižování rizika katastrof (Sendai Framework for Disaster Risk Reduction 2015–2030). Vytvořeno z podkladových dat organizace Ministerstvo životního prostředí ČR
Datová sada indikátoru udržitelného rozvoje Agenda 2030 13.1.3: Podíl místních správních orgánů, které přijímají a realizují strategie omezování rizik živelních pohrom a technických havárií v souladu s národními strategiemi omezování rizik živelních pohrom a technických havárií. Vytvořeno z podkladových dat organizace Ministerstvo životního prostředí ČR
Datová sada indikátoru udržitelného rozvoje Agenda 2030 13.2.1: Počet zemí s národně stanovenými příspěvky, dlouhodobými strategiemi, národními adaptačními plány a adaptační komunikací, jak byly hlášeny sekretariátu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Vytvořeno z podkladových dat organizace Ministerstvo životního prostředí ČR
Datová sada indikátoru udržitelného rozvoje Agenda 2030 15.5.1: Index Červeného seznamu. Vytvořeno z podkladových dat organizace Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Datová sada indikátoru udržitelného rozvoje Agenda 2030 15.5.1: Index Červeného seznamu. Vytvořeno z podkladových dat organizace Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna. Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění. Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod. Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Záplavová území na území Libereckého kraje. V atributu POSKYT_UAP je uvedeno, zda je Krajský úřad Libereckého kraje poskytovatel údaje o území konkrétního záplavového území. Hodnota "A" označuje úseky, kde Liberecký kraj je poskytovatelem údaje o území (oficiální údaj) Hodnota "N" označuje úseky, které byly převzaty na základě spolupráce s příslušnou obcí s rozšířenou působností, jejíž vodoprávní úřad záplavové území stanovil. Uživatelé by si měli ověřit aktuálnost a oficiální status údajů podle tohoto atributu. Data jsou poskytována jako otevřená bez záruky úplnosti nebo právní závaznosti.Zdrojová data jsou vedena v souřadnicovém systému S-JTSK / Krovak East North (EPSG:5514). Pro publikaci prostřednictvím platformy ArcGIS Online byla data transformována do WGS 1984 Web Mercator Auxiliary Sphere (EPSG:3857) za použití transformační metody S_JTSK_To_WGS_1984_1. Při zpětném převodu doporučujeme použít stejnou transformační metodu.
Datová sada s prostorovou lokalizací aktivní zóny záplavového území stoleté vody. Zdrojem dat je Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Data stažena zVodohospodářského informačního portálu VODA https://voda.gov.cz/ Průběh polygonů záplavových území v této vrstvě je pouze ORIENTAČNÍ, jedná se o kompilaci dat jednotlivých dílčích záplavových území, v rámci které byly provedeny úpravy (vyhlazení) geometrie v místě návaznosti jednotlivých částí. Pro závazné informace ohledně průběhu polygonů kontaktujte správce daného vodního toku nebo místě příslušný vodoprávní úřad.
Meteorologická data měřená v intervalu 10 minut (dostupnost dat se liší dle pozorovacího programu stanic), seznam pozorovaných prvků na jednotlivých stanicích je uveden v metadatech stanic. Měřené prvky: teplota vzduchu (°C), maximální teplota vzduchu (°C), minimální teplota vzduchu (°C), přízemní teplota vzduchu (°C), relativní vlhkost vzduchu (%), tlak vzduchu (hPa), trvání slunečního svitu (s), úhrn srážek (mm), výška sněhové pokrývky (cm), vodní hodnota sněhové pokrývky (mm), směr a rychlost větru (stupně, m/s), průměrný směr a rychlost větru (stupně, m/s), maximální náraz větru a jeho směr(m/s, stupně), čas výskytu maximálního nárazu větru (kód), teplota půdy v 5, 10, 20, 50 a 100 cm (°C), průměrná intenzita globálního záření(W/m2), průměrná intenzita rozptýleného záření (W/m2), průměrná intenzita erythemového UV záření (mW/m2). Prvky odvozené z 10minutových měření automatických meteorologických stanic, prvky měřené a pozorované v intervalu 1 hodina a dopočtené charakteristiky v intervalu 1 hodina: tlak vodní páry (hPa), úhrn trvání slunečního svitu (h), úhrn srážek (mm), pokrytí oblohy oblačností (osminy), teplota rosného bodu (°C),, vodorovná dohlednost (kód), tlak vzduchu (hPa), tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře (hPa), geopotenciální výška standardní tlakové hladiny 925 hPa (m), geopotenciální výška standardní tlakové hladiny 850 hPa (m), tlaková tendence (hPa), stav počasí v termínu pozorování (kód), průběh počasí (kód).
Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
Pravidelné týdenní shrnutí aktuálního stavu a naznačení vývoje sucha v systému HAMR. Zpráva obsahuje všechny podstatné informace o předchozím týdnu, vývoj počasí, množství srážek, v zimě rozložení a vodní hodnotu sněhu, stav povrchových a podzemních vod. V létě je zde v případě potřeby více rozebrán stav sucha a okomentována případná výstraha. Na závěr zprávy je vždy uveden očekávaný výhled na další týden.
Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů.
Obsahuje aktuální hladinu vody v centimetrech oproti obvykle naměřenému stavu. Zároveň obsahuje teplotu ve stupních Celsia a procentuální vlhkost v ovzduší, ale za tyto hodnoty neručíme.
Evidence odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace či vzdouvání povrchových vod ve vodních nádržích je jednotlivými správci povodí zřízena, vedena a aktualizována v rámci zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod [§ 21 odst. 2 písm. c) bod 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vodní zákon“].
Evidence odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace či vzdouvání povrchových vod ve vodních nádržích je jednotlivými správci povodí zřízena, vedena a aktualizována v rámci zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod [§ 21 odst. 2 písm. c) bod 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vodní zákon“].
Evidence odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace či vzdouvání povrchových vod ve vodních nádržích je jednotlivými správci povodí zřízena, vedena a aktualizována v rámci zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod [§ 21 odst. 2 písm. c) bod 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vodní zákon“].
Evidence odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace či vzdouvání povrchových vod ve vodních nádržích je jednotlivými správci povodí zřízena, vedena a aktualizována v rámci zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod [§ 21 odst. 2 písm. c) bod 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vodní zákon“].
Evidence odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace či vzdouvání povrchových vod ve vodních nádržích je jednotlivými správci povodí zřízena, vedena a aktualizována v rámci zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod [§ 21 odst. 2 písm. c) bod 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vodní zákon“].
Evidence odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace či vzdouvání povrchových vod ve vodních nádržích je jednotlivými správci povodí zřízena, vedena a aktualizována v rámci zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod [§ 21 odst. 2 písm. c) bod 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vodní zákon“].
Evidence odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace či vzdouvání povrchových vod ve vodních nádržích je jednotlivými správci povodí zřízena, vedena a aktualizována v rámci zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod [§ 21 odst. 2 písm. c) bod 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vodní zákon“].
Dle nařízení Evropského parlamentu a rady EU 2018/1999 jsou všechny členské státy EU povinny každoročně do 31. července aktuálního roku (t) podávat zprávy o přibližných (aproximativních) inventurách emisí skleníkových plynů za rok (t-1). Jedná se pouze o přibližné odhady. Finální inventury emisí skleníkových plynů jsou publikována následující rok (t+1).
Účel: Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
Vymezení území, která nesplňují charakteristiku zón ochrany přírody národních parků a neslouží k dosažení cíle zóny národního parku, ale jejich zařazení do příslušné zóny je nezbytné z důvodů udržení celistvosti plochy segmentu zóny. Tato data úzce souvisejí s datovou sadou Zonace velkoplošných zvláště chráněných území a doporučuje se je používat s touto datovou sadou společně. Vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2020
Stanovení režimu ochrany s ohledem na přírodní hodnoty území
Autorizované osoby podle paragrafu 32 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, mohou na základě jejich autorizace vykonávat následující činnosti, které slouží pro podporu výkonu státní správy v oblasti ochrany ovzduší: Jednorázové měření emisí, Měření úrovně znečištění, Dohled nad tepelným zpracováním odpadu, Zpracování odborného posudku, Zpracování rozptylové studie, Certifikace biopaliv a ověřování zprávy o emisích Rozhodnutí o autorizaci vydává Ministerstvo životního prostředí na dobu neurčitou. Autorizace vydané podle předchozího zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, (jejichž lhůta platnosti vypršela po datu 1. 9. 2012) jsou i nadále platné a není potřeba je dále prodlužovat.