Oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem (Areas of Potential Significant Flood Risk, zkráceno „APSFR“), pro které budou dále zpracovávány mapy povodňového nebezpečí a rizik a plány pro zvládání povodňových rizik, byly identifikovány z pohledu rizika fluviálních povodní. Postup vymezení oblastí s potenciálně významným povodňovým rizikem je podrobně popsán v Návrhu metodiky předběžného vyhodnocení povodňových rizik v České republice (viz příloha č. 1 zprávy Předběžné vyhodnocení povodňových rizik v České republice 2011). Metodika je postavena na možných nepříznivých účincích budoucích povodní (podle čl. 4d Směrnice). Hlavními kritérii výběru byl počet trvale žijících osob a hodnota majetku dotčená teoretickou povodní s pravděpodobností výskytu 5, 20 a 100 let a to pro katastrální území jednotlivých obcí. Kvantitativní vyjádření hledisek předběžného vyhodnocení povodňového rizika bylo založeno na definici rizika, tj. kombinace pravděpodobnosti výskytu nežádoucího jevu (povodně, scénáře nebezpečí) a jeho nepříznivých dopadů na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost. Tento přístup, který zohledňuje více scénářů nebezpečí, umožnil zahrnout do vyhodnocení i přínosy stávajících strukturálních protipovodňových opatření. Výsledné úseky vodních toků, které definují oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem, byly popsány číselným kódem se značkou povodí, říčním kilometrem, slovním vyjádřením vymezení úseku, názvem vodního toku a geografickými souřadnicemi.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).
Hodnocení minulých povodní bylo založeno na informacích, které jsou o těchto povodních dostupné, V ČR je současný způsob dokumentace a vyhodnocení povodní upraven §76 vodního zákona. Zprávy o povodních zpracovávají povodňové orgány obcí a správci vodních toků, souhrnnou zprávu za povodí zpracovávají správci povodí a souhrnnou hodnotící zprávu, včetně analýzy rozsahu a výše povodňových škod a účelnosti provedených opatření, zpracovávají povodňové orgány krajů. Evidenci vyhodnocených povodní zajišťují správci povodí. Evidenci povodní z hlediska hydrologického, včetně meteorologických údajů o příčinách přirozených povodní, zajišťuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Významné povodně, které zasáhly rozsáhlá území a způsobily značné škody a ztráty na lidských životech, byly počínaje povodní v roce 1997 vyhodnocovány v rámci komplexních projektů, zpracovaných na základě usnesení vlády ČR a financovaných s podporou státního rozpočtu, Tímto způsobem byly vyhodnoceny povodně v červenci 1997, v srpnu 2002, v březnu až dubnu 2006, přívalové povodně v červnu až červenci 2009, povodně v květnu až červnu 2010 a v srpnu 2010. Zprávy o starších povodních již nejsou úplné a systematicky vedené. Pokud byly zaznamenány ve stanicích pozorovacích sítí ČHMÚ, jsou jejich hydrologické charakteristiky uloženy v databázích ústavu. Zpravidla však již nejsou k dispozici úplné údaje o důsledcích povodní, rozsahu a výši celkových povodňových škod. Zprávy za ucelená povodí jsou uloženy u státních podniků Povodí, většinou i s informacemi o povodňových škodách na tocích a vodohospodářských objektech. Dále jsou pro některé povodně k dispozici zprávy povodňových orgánů územních celků (obcí a krajů).
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).
Datová sada obsahuje údaje o vymezení rozsahu povodně s dobou opakování 100 let (středně vysoká pravděpodobnost výskytu), formálně upravené pro potřeby reportingu podle směrnice 2007/60/ES (FD). Výchozí datovou sadou jsou rozlivy Q100 I, plánovacího cyklu vytvořené v rámci tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik v roce 2013.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).
Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) jsou § 28 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) definovány jako oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod. V těchto oblastech se zákonem č. 254/2001 Sb., v rozsahu stanoveném nařízením vlády, zakazuje: (a) zmenšovat rozsah lesních pozemků, (b) odvodňovat lesní pozemky, (c) odvodňovat zemědělské pozemky, (d) těžit rašelinu, (e) těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, (f) těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, (g) ukládat radioaktivní odpady, Vláda tyto oblasti vyhlašuje nařízením. Hranice těchto oblastí jsou vymezeny v nařízeních vlády č.40/1978 Sb., č.10/1979 Sb., č.85/1981 Sb., Evidence je vedena v rozsahu územní identifikace, popisu hranic a názvu chráněné oblasti. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: https://heis.vuv.cz/isvs/chopav
Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí, Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.
Byly identifikovány plochy, na kterých může v případě zasažení přívalovými srážkami dojít extrémnímu povrchovému odtoku a vzniku přívalové povodně. Uzávěrový profil těchto ploch (tzv. kritický bod) leží na hranici intravilánu. Případnou povodňovou situací je tak bezprostředně ohroženo zastavěné území a obyvatelstvo. Více informací na https://heis.vuv.cz/uap/kritbody
Mapy jsou zpracovány pro oblasti s významným povodňovým rizikem, které jsou definovány úseky toků. Mapy povodňového nebezpečí zobrazují rozsah povodně, hloubky zaplavení a rychlosti proudění pro povodňové scénáře 5, 20, 100 a 500 let. Mapy povodňového ohrožení rozdělují zaplavované území do čtyř kategorií na základě intenzity povodně (kombinace hloubek a rychlostí). Mapy povodňového rizika znázorňují plochy, které jsou v riziku vzhledem k jejich zranitelnosti (tj. jejich využití). Vytvářet a aktualizovat tyto mapy v šestiletém cyklu je povinnost daná evropskou směrnicí 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. Data jsou dostupn na vyžádání, pokud je udělen souhlas správce povodí. Data lze prohlížet na portálu MŽP: https://cds.mzp.cz . Více informací na: https://heis.vuv.cz/xmicka/record/basic/PovodNebezpeci
Mapy jsou zpracovány pro oblasti s významným povodňovým rizikem, které jsou definovány úseky toků. Mapy povodňového nebezpečí zobrazují rozsah povodně, hloubky zaplavení a rychlosti proudění pro povodňové scénáře 5, 20, 100 a 500 let. Mapy povodňového ohrožení rozdělují zaplavované území do čtyř kategorií na základě intenzity povodně (kombinace hloubek a rychlostí). Mapy povodňového rizika znázorňují plochy, které jsou v riziku vzhledem k jejich zranitelnosti (tj. jejich využití). Vytvářet a aktualizovat tyto mapy v šestiletém cyklu je povinnost daná evropskou směrnicí 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: https://heis.vuv.cz/uap/povodnoveohrozeni
Datová sada obsahuje místa monitoringu podzemních vod vybraná a vyhodnocená pro potřeby Nitrátové směrnice. Prostorová i popisná složka dat byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting podle Nitrátové směrnice v roce 2016.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 91/676/EHS (Směrnice o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů - Nitrátová směrnice).
Datová sada obsahuje místa monitoringu povrchových vod vybraná a vyhodnocená pro potřeby Nitrátové směrnice. Prostorová i popisná složka dat byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting podle Nitrátové směrnice v roce 2016.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 91/676/EHS (Směrnice o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů - Nitrátová směrnice).
Zranitelné oblasti jsou § 33 zákona č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů definovány jako území, kde se vyskytují: povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Vláda stanovuje zranitelné oblasti nařízením a zároveň v nich akčním programem upravuje používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření. Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu. Zranitelné oblasti jsou stanovené nařízením vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. Vymezení zranitelných oblastí bylo revidováno nařízením vlády č. 235/2016 Sb. Datová sada obsahuje vymezení katastrálních území aktuálně určených jako zranitelné oblasti upravené pro potřeby reportingu Evropské komisi.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 91/676/EHS (Směrnice o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů - Nitrátová směrnice).
Prahové hodnoty podzemních vod určují hranice koncentrací znečišťujících látek mezi dobrým a špatným (nevyhovujícím) stavem útvarů podzemních vod. Protože se chemický stav útvarů podzemních vod hodnotí podle různých kritérií, jsou některé prahové hodnoty vykazovány nikoliv jedinou hodnotou, ale rozsahem. Kromě prahových hodnot se také vykazuje, podle kterých kritérií byly prahové hodnoty odvozeny - jestli podle požadavků na užívání, což v případě ČR znamená, že podle limitů pro pitné vody; podle limitů pro povrchové vody (to se týká relevantních prioritních látek) nebo podle jiných kritérií (např. na základě přirozeného pozadí nebo expertního odhadu). Naprostá většina ukazatelů má jen jednu prahovou hodnotu s výjimkou dusičnanů, amonných iontů a fosforečnanů, pro ně je jednak určena hodnota pro podzemní vodu jako takovou - podle pitných vod, ale pro vybrané lokality, kde jsou související povrchové vody, jsou limity na úrovni hranice mezi dobrým a středním ekologickým stavem povrchových vod. Protože tyto ukazatele jsou pro povrchové vody typově specifické (tj. hranice mezi dobrým a středním ekologickým stavem je různá podle typu povrchové vody), liší se i prahové hodnoty podle toho, jakého typu jsou související povrchové vody.
Datová sada obsahuje základní údaje o vymezení aglomerací nad 2000 EO v ČR, formálně upravené pro potřeby reportingu podle Směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod. Popisná složka zahrnuje údaje o odvádění a způsobu čištění odpadních vod ze všech aglomerací nad 2 000 EO včetně názvů, souřadnic, množství přiváděného znečištění a informací o napojení na stokovou soustavu.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 91/271/EHS (Směrnice o čištění městských odpadních vod - Urban Waste Water Treatment Directive),
Datová sada obsahuje jednotlivé údaje o bodech vypouštění z čistíren odpadních vod, individuálních vhodných systémech nebo volných výústech. Zahrnuty jsou informace o oblastech vypouštění odpadních vod a souvisejících vodních útvarech (řekách, povodích).
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 91/271/EHS (Směrnice o čištění městských odpadních vod - Urban Waste Water Treatment Directive).
Povrchové vody na území České republiky jsou podle § 15 odst, 1 nařízení vlády č. 401/2015 Sb. ve znění pozdějších předpisů všechny vymezeny jako citlivé oblasti.
Datová sada obsahuje jednotlivé údaje o čistírnách odpadních vod v aglomeracích nad 2000 EO včetně lokalit bez připojení na stokovou soustavu, včetně informací o kapacitě čistíren odpadních vod, typu čištění, odstraňování dusíku a fosforu a údaje o účinnosti čištění.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 91/271/EHS (Směrnice o čištění městských odpadních vod - Urban Waste Water Treatment Directive).
Vrstva obsahuje vymezení chráněných území s vazbou na vodu a je formálně upravena pro potřeby reportingu podle směrnice 2000/60/ES (WFD). Obsažena jsou chráněná území, která nebyla reportována na základě jiné legislativy, tedy Ramsarské mokřady a maloplošná zvláště chráněná území. Prostorová i popisná složka dat byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting Plánů oblastí povodí v roce 2016.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 2000/60/ES (Rámcová směrnice o vodě - Water Framework Directive),
Datová sada obsahuje vybraná místa monitoringu podzemních a povrchových vod. Prostorová i popisná složka dat byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting Plánů oblastí povodí v roce 2016.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 2000/60/ES (Rámcová směrnice o vodě - Water Framework Directive),
Datová sada obsahuje údaje o vymezení dílčích povodí na území České republiky, formálně upravené pro potřeby reportingu podle směrnice 2000/60/ES (WFD). Mezinárodní i dílčí povodí určuje Vyhláška č. 393/2010 Sb,, o oblastech povodí. Prostorová i popisná složka byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting Plánů oblastí povodí v roce 2016.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 2000/60/ES (Rámcová směrnice o vodě - Water Framework Directive).
Vrstva obsahuje vymezení oblastí hlavních povodí České republiky (oblasti povodí Labe, Dunaje a Odry) formálně upravené pro potřeby podle směrnice 2000/60/ES (WFD). Mezinárodní i dílčí oblasti povodí definuje vyhláška 393/2010 Sb. o oblastech povodí. Prostorová i popisná složka byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting Plánů oblastí povodí v roce 2016.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 2000/60/ES (Rámcová směrnice o vodě - Water Framework Directive).
Datová sada obsahuje údaje o vymezení útvarů podzemních vod v ČR, formálně upravené pro potřeby reportingu podle směrnice 2000/60/ES (WFD). Výchozí datovou sadou jsou útvary podzemních vod vedené v evidenci ISVS. Prostorová i popisná složka útvarů byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting Plánů oblastí povodí v roce 2016.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 2000/60/ES (Rámcová směrnice o vodě - Water Framework Directive).
Datová sada obsahuje údaje o vymezení útvarů povrchových vod v ČR, formálně upravené pro potřeby reportingu podle směrnice 2000/60/ES (WFD). Výchozí datovou sadou jsou útvary povrchových vod II. plánovacího cyklu schválené v roce 2013 a vedené v ISVS. Prostorová i popisná složka útvarů byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting Plánů oblastí povodí v roce 2016. Vrstva polygonů představuje znázornění povrchových vod stojatých.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 2000/60/ES (Rámcová směrnice o vodě - Water Framework Directive).
Datová sada obsahuje údaje o vymezení útvarů povrchových vod v ČR, formálně upravené pro potřeby reportingu podle směrnice 2000/60/ES (WFD). Výchozí datovou sadou jsou útvary povrchových vod II. plánovacího cyklu schválené v roce 2013 a vedené v ISVS. Prostorová i popisná složka útvarů byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting Plánů oblastí povodí v roce 2016. Vrstva linie představuje znázornění útvarů povrchových vod tekoucích v modelu multipart bez virtuálních úseků.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 2000/60/ES (Rámcová směrnice o vodě - Water Framework Directive).
Datová sada obsahuje údaje o vymezení útvarů povrchových vod v ČR, formálně upravené pro potřeby reportingu podle směrnice 2000/60/ES (WFD). Výchozí datovou sadou jsou útvary povrchových vod II, plánovacího cyklu schválené v roce 2013 a vedené v evidenci ISVS, Prostorová i popisná složka útvarů byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting Plánů oblastí povodí v roce 2016. Vrstva Centrelinie představuje úsekový model souvislé hydrologické sítě složené z povrchových vod tekoucích a virtuálních úseků nahrazujících povrchové vody stojaté.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 2000/60/ES (Rámcová směrnice o vodě - Water Framework Directive).
Záplavová území jsou podle §66 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území stanovuje Ministerstvo životního prostředí vyhláškou ( vyhláška 79/2018 Sb.). Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/zapluz
Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.