Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna.   Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění.   Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod.   Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Evidence odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace či vzdouvání povrchových vod ve vodních nádržích je jednotlivými správci povodí zřízena, vedena a aktualizována v rámci zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod [§ 21 odst. 2 písm. c) bod 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vodní zákon“].

Evidence odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace či vzdouvání povrchových vod ve vodních nádržích je jednotlivými správci povodí zřízena, vedena a aktualizována v rámci zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod [§ 21 odst. 2 písm. c) bod 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vodní zákon“].

Vymezení území, která nesplňují charakteristiku zón ochrany přírody národních parků a neslouží k dosažení cíle zóny národního parku, ale jejich zařazení do příslušné zóny je nezbytné z důvodů udržení celistvosti plochy segmentu zóny. Tato data úzce souvisejí s datovou sadou Zonace velkoplošných zvláště chráněných území a doporučuje se je používat s touto datovou sadou společně. Vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2020

Hranice 366 typů biochor, 94 bioregionů a 4 biogeografických podprovincií na území České republiky publikované v: CULEK, M. et al. (2005). Biogeografické členění České republiky: II. díl. Vydání 1. Praha: AOPK ČR. 590 s., 1 CD. ISBN 80-86064-82-4.; (vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © Culek et al., 2005) a následně zaktualizované dle publikace: Culek M., Grulich V., Laštůvka Z., Divíšek J. (2013): Biogeografické regiony České republiky. - Masarykova univerzita. Brno. 447 s. + mapová příloha. ISBN 978-80-210-6693-9.; (vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © Culek et al., 2013). Digitalizovala AOPK ČR.

Hranice biosférických rezervací vymezených v rámci programu Člověk a biosféra (Man and the Biosphere Programme) na území ČR; vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2013

Biotop vybraných druhů (vlk, rys, medvěd, los) vymezený v rozsahu nutném pro zachování jejich existence na území ČR. Vymezení je založeno na recentních datech o výskytu těchto druhů, prostorové habitatové analýze a terénní kontrole fragmentace v krajině.

Vymezení ploch definovaných jako tzv. brownfields. Brownfields jsou definované jako "plochy uvnitř urbanizovaného území, které ztratily svoji původní funkci, jsou úplně, popřípadě zčásti opuštěné nebo minimálně využívané". Může se jednat o průmyslové, zemědělské, vojenské areály, drážní pozemky a také o areály veřejné vybavenosti (např. zařízení zdravotnictví, sportu aj.). Fyzicky a ekonomicky negativně ovlivňují své okolí a v důsledku své původní činnosti jsou pravděpodobně kontaminovány nebo jinak zdevastovány, což snižuje jejich atraktivitu pro budoucí využití." Více informací lze nalézt v dokumentu Vymezení lokalit brownfields v zastavěném území města Brna z roku 2014. Součastí dat je původní a doporučené využití plochy, kategorie brownfield a další informace. Data jsou zobrazena v mapové aplikaci Brownfields - rozvojové lokality. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Klasifikace pokryvu zemského povrchu v rozsahu ČR. Cílem projektu CORINE Land Cover 1990 (CLC_90) bylo vytvořit databázi krajinného pokryvu na základě jednotné metodiky. Databáze byla vytvořena interpretací snímků družice LANDSAT nasnímaných mezi roky 1986 – 1995. Výstupem je mapa vegetačního pokryvu v měřítku 1:100 000, rozděleného do 44 tříd. S pomocí této databáze lze zajistit podporu ochraně ekosystémů, sledovat důsledky klimatických změn, vyhodnocovat rozvoj v zemědělství atd.

Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.

Změnová databáze CLC2000-Changes (CHA2000_CZ) byla odvozena za databáze CLC1990 vizuálním porovnáním rastrových podkladů z roku 1990 a 2000. Identifikuje plochy s různým krajinným pokryvem v databázích CLC90 a CLC2000. Zaznamenány byly všechny změny splňující mapovací kritéria (rozloha > 5 ha, posun hranic > 100 m). Více o popisu metodologie zpracování v Büttner, G., Kosztra, B. 2007. CLC2006 Technical Guidelines, European Environment Agency (EEA).

Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.

Databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v rozsahu ČR v roce 2000. CORINE Land Cover 2000 (CLC_2000) je aktualizací databáze krajinného pokryvu z roku 1990. Na území České republiky je registrováno 28 kategorií krajinného pokryvu z celkového počtu 44 kategorií, které zahrnuje databáze CLC2000. Tyto třídy jsou uspořádány v hierarchické struktuře o třech úrovních, v nejvyšší úrovni jsou rozděleny do pěti skupin (urbanizovaná území, zemědělské plochy, lesy a polopřírodní oblasti, humidní území, vodní plochy).

Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.

Změnová databáze CLC2006-Changes (CHA06_CZ) byla odvozena za databáze CLC2000 vizuálním porovnáním rastrových podkladů z roku 2000 a 2006. Zaznamenány byly všechny změny splňující mapovací kritéria (rozloha > 5 ha, posun hranic > 100 m). Více o popisu metodologie zpracování v Büttner, G., Kosztra, B. 2007. CLC2006 Technical Guidelines, European Environment Agency (EEA).

Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.

Databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v rozsahu ČR v roce 2006 vznikla v rámci projektu GMES Fast Track Service, zahajeném Evropskou agenturou životního prostředí (EEA). V České republice byl projekt spolufinancován Ministerstvem životního prostředí. Databáze CLC2006 (CLC06_CZ) byla interpretována z aktualizované databáze CLC2000. Velikost nejmenší mapovací jednotky pro polygony CLC2006 byla stanovena na 25 ha. Více o popisu metodologie zpracování v Büttner, G., Kosztra, B. 2007. CLC2006 Technical Guidelines, European Environment Agency (EEA).

Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.

Změnová databáze CORINE Land Cover 2012 byla odvozena z databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v roce 2006 vizuálním porovnáním rastrových podkladů z roku 2006 a 2012. Zaznamenány byly všechny změny splňující mapovací kritéria (rozloha > 5 ha, posun hranic > 100 m).

Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.

Databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v rozsahu ČR v roce 2012. Databáze CLC2012 byla interpretována z aktualizované databáze CLC2006. Velikost nejmenší mapovací jednotky pro polygony CLC2012 byla stanovena na 25 ha.

Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.

Revidovaná databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v rozsahu ČR v roce 2012. V rámci tvorby databáze CLC2018 byla revidována a aktualizována databáze CLC2012. Velikost nejmenší mapovací jednotky pro polygony CLC2012 je stanovena na 25 ha.

Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.

Změnová databáze CORINE Land Cover 2018 byla odvozena z databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v roce 2012 vizuálním porovnáním rastrových podkladů z roku 2012 a 2018. Zaznamenány byly všechny změny splňující mapovací kritéria (rozloha > 5 ha, posun hranic > 100 m).

Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.

Databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v rozsahu ČR v roce 2018. Databáze CLC2018 byla interpretována z aktualizované databáze CLC2012. Velikost nejmenší mapovací jednotky pro polygony CLC2018 byla stanovena na 25 ha.

Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.

Vymezení ploch s odlišnými způsoby péče o maloplošná zvláště chráněná území podle § 2 odst. 1 písm. j vyhlášky č. 45/2018 Sb. (dílčích ploch). Geografická data s vymezením dílčích ploch jsou povinnou součástí plánů péče. Tato vrstva obsahuje platné vymezení všech dílčích ploch doručených do Ústředního seznamu ochrany přírody po roce 2018. Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2024.

Rozdělení rozvodnic 1. řádu na dílčí povodí.

Oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem (Areas of Potential Significant Flood Risk, zkráceno „APSFR“), pro které budou dále zpracovávány mapy povodňového nebezpečí a rizik a plány pro zvládání povodňových rizik, byly identifikovány z pohledu rizika fluviálních povodní. Postup vymezení oblastí s potenciálně významným povodňovým rizikem je podrobně popsán v Návrhu metodiky předběžného vyhodnocení povodňových rizik v České republice (viz příloha č. 1 zprávy Předběžné vyhodnocení povodňových rizik v České republice 2011). Metodika je postavena na možných nepříznivých účincích budoucích povodní (podle čl. 4d Směrnice). Hlavními kritérii výběru byl počet trvale žijících osob a hodnota majetku dotčená teoretickou povodní s pravděpodobností výskytu 5, 20 a 100 let a to pro katastrální území jednotlivých obcí. Kvantitativní vyjádření hledisek předběžného vyhodnocení povodňového rizika bylo založeno na definici rizika, tj. kombinace pravděpodobnosti výskytu nežádoucího jevu (povodně, scénáře nebezpečí) a jeho nepříznivých dopadů na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost. Tento přístup, který zohledňuje více scénářů nebezpečí, umožnil zahrnout do vyhodnocení i přínosy stávajících strukturálních protipovodňových opatření. Výsledné úseky vodních toků, které definují oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem, byly popsány číselným kódem se značkou povodí, říčním kilometrem, slovním vyjádřením vymezení úseku, názvem vodního toku a geografickými souřadnicemi.

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).

Hodnocení minulých povodní bylo založeno na informacích, které jsou o těchto povodních dostupné, V ČR je současný způsob dokumentace a vyhodnocení povodní upraven §76 vodního zákona. Zprávy o povodních zpracovávají povodňové orgány obcí a správci vodních toků, souhrnnou zprávu za povodí zpracovávají správci povodí a souhrnnou hodnotící zprávu, včetně analýzy rozsahu a výše povodňových škod a účelnosti provedených opatření, zpracovávají povodňové orgány krajů. Evidenci vyhodnocených povodní zajišťují správci povodí. Evidenci povodní z hlediska hydrologického, včetně meteorologických údajů o příčinách přirozených povodní, zajišťuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Významné povodně, které zasáhly rozsáhlá území a způsobily značné škody a ztráty na lidských životech, byly počínaje povodní v roce 1997 vyhodnocovány v rámci komplexních projektů, zpracovaných na základě usnesení vlády ČR a financovaných s podporou státního rozpočtu, Tímto způsobem byly vyhodnoceny povodně v červenci 1997, v srpnu 2002, v březnu až dubnu 2006, přívalové povodně v červnu až červenci 2009, povodně v květnu až červnu 2010 a v srpnu 2010. Zprávy o starších povodních již nejsou úplné a systematicky vedené. Pokud byly zaznamenány ve stanicích pozorovacích sítí ČHMÚ, jsou jejich hydrologické charakteristiky uloženy v databázích ústavu. Zpravidla však již nejsou k dispozici úplné údaje o důsledcích povodní, rozsahu a výši celkových povodňových škod. Zprávy za ucelená povodí jsou uloženy u státních podniků Povodí, většinou i s informacemi o povodňových škodách na tocích a vodohospodářských objektech. Dále jsou pro některé povodně k dispozici zprávy povodňových orgánů územních celků (obcí a krajů).

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).

Datová sada obsahuje údaje o vymezení rozsahu povodně s dobou opakování 100 let (středně vysoká pravděpodobnost výskytu), formálně upravené pro potřeby reportingu podle směrnice 2007/60/ES (FD). Výchozí datovou sadou jsou rozlivy Q100 I, plánovacího cyklu vytvořené v rámci tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik v roce 2013.

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).

Hranice kandidátských, národních a mezinárodních geoparků. Pro účely pořizování ÚAP je poskytováno pouze vymezení národních a mezinárodních geoparků (nejsou poskytovány kandidátské geoparky). Vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2024

Hranice mezinárodně významné části přírody pod patronací UNESCO (Global Geoparks) v České republice; vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2015