Železniční koleje
Vrstva zobrazující osy železničních kolejí.
Vrstva zobrazující osy železničních kolejí.
Stanovené vnitřní a vnější zóny havarijního plánování provozovatelů v Jihomoravském kraji zařazených do skupiny B, dle zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů.
objekt - název provozovatele
plocha/m2 - plocha uvedena v m2
obvod/m - obvod uveden v m
Hranice zón ochrany přírody ve velkoplošných zvláště chráněných územích (národní parky, chráněné krajinné oblasti); vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2026
Stanovení režimu ochrany s ohledem na přírodní hodnoty území
Zonace biosférických rezervací UNESCO vymezených v rámci programu Člověk a biosféra (Man and the Biosphere Programme). Vrstvu zpracovala AOPK ČR v roce 2013 ve spolupráci s dalšími správci biosférických rezervací v ČR a s Českým národním komitétem programu MAB na základě požadavku ředitele Divize ekologických věd a věd o Zemi UNESCO. ZONA: 1 = jádrová zóna (core area), 2 = nárazníková zóna (buffer zone), 3 = přechodová zóna (transition zone). © AOPK ČR, 2013
Zonation of Biosphere Reserves under UNESCO's Man and the Biosphere Programme. Composed by Nature Conservation Agency of the Czech Republic in cooperation with other Czech biosphere reserves administrators and with Czech MAB National Committee on the ground of UNESCO MAB Programme requirement. ZONA: 1 = core area, 2 = buffer zone, 3 = transition zone. © AOPK ČR, 2013
Sada prostorových dat ve formě bodů představujících označníky zastávek veřejné dopravy (autobus/vlak) v Jihočeském kraji.
Všechny zastávky, kterými projíždí linky Pražské integrované dopravy. Datová sada obsahuje pro každou zastávku (název) jeden záznam pro každý druh dopravy a den/noc.
* Aktuální stav popisuje zastávky, kde aktuálně jezdí nějaká linka, v dnešním stavu
* Aktuální stav + týden popisuje aktuální stav pro nejbližších 7 dní včetně dneška
Vrstva zobrazující zastávky MHD Ostrava (DPO)
Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna. Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění. Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod. Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna. Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění. Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod. Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna. Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění. Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod. Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Polygony základních územních jednotek s územními identifikacemi (základní verze). Nesouvislá území jsou reprezentována příslušným počtem prvků (polygonů).
Polygony základních územních jednotek s územními identifikacemi a vybranými statistikami území (multi verze). Nesouvislá území jsou reprezentována jedním multiprvkem (polygonem).
Adresy přiřazené dle spádovosti k jednotlivým základním školám. Data obsahují všechny brněnské adresní body s kódem škol pro přiřazení ke spádovým základním školám. Data byla vytvořena dle přílohy platné vyhlášky o spádovosti základních škol. Data jsou zobrazena v mapové aplikaci Spádovost základních škol a na webu Zápis žáků do základních škol ve městě Brně. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Sídla základních škol, u kterých je zřizovatelem město Brno - dle seznamu Odboru školství, mládeže a tělovýchovy (OŠMT). Seznam neobsahuje církevní a soukromé školy. Součástí dat je kód školy dle Katalogu mateřských škol, základních škol a školních jídelen, název školy a adresa. Data jsou zobrazena v mapové aplikaci Spádovost základních škol a na webu Zápis žáků do základních škol ve městě Brně. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Polygony základních sídelních jednotek s územními identifikacemi (základní verze).
Polygony základních sídelních jednotek s územními identifikacemi a vybranými statistikami území (multi verze).
Zóny se zákazem šíření reklamy na veřejně přístupných místech mimo provozovnu stanovené nařízením města.
Zóny se zákazem konzumace alkoholických nápojů na veřejných prostranstvích stanovené obecně závaznou vyhláškou.
Definiční bod území/NUTS 1 odvozený od významových středů základních sídelních jednotek.
Definiční bod státu/NUTS 0 odvozený od významových středů základních sídelních jednotek.
Definiční body základních sídelních jednotek umístěné do pozice významných sídelních prvků v rámci daného území.
Definiční body územně technických jednotek odvozené od významových středů základních sídelních jednotek.
Definiční body správních obvodů hlavního města Prahy odvozené od významových středů základních sídelních jednotek.
Definiční body regionů soudržnosti odvozené od významových středů základních sídelních jednotek.
Definiční body pověřených obecních úřadů odvozené od významových středů základních sídelních jednotek.