Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) je jedním ze čtyř základních registrů České republiky, jeho fungování je upraveno zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. Plně funkční je od 1. 7. 2012. Správcem RÚIAN je Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK). Je součástí Informačního systému veřejné správy. RÚIAN vede popisné a lokalizační údaje o územních prvcích, územně evidenčních jednotkách, účelových územních prvcích, jejich vazbách a o adresách. Z pohledu veřejné správy je nejdůležitějším referenčním prvkem RÚIAN adresa, na kterou se odkazují ostatní informační systémy veřejné správy. V rámci projektu RÚIAN funguje agendový Informační systém územní identifikace (ISÚI). Prostřednictvím ISÚI dochází k zápisu nových a aktualizaci či rušení existujících záznamů v RÚIAN. Editory územních prvků jsou, vedle správce registru, obce, stavební úřady a ČSÚ. Pro vnitřní potřeby města Brna byla nad rámec RÚIAN vytvořena datová vrstva specifických čísel stavebních objektů (Identifikační bod objekt - IBO). Tato čísla zajišťují jednoznačnou identifikaci a lokalizaci i těch stavebních objektů ve městě, na které se nevztahuje žádná ze stávajících územních identifikací. Jedná se o: Číslo areálové - slouží k podrobné lokalizaci objektů v areálech a je přidělováno budovám, které v nich leží a nemají přiděleno číslo popisné, popřípadě evidenční. Číslo je složeno z čísla popisného hlavní budovy areálu (zpravidla vrátnice, administrativní centrum apod.) a z dodatečného, v rámci areálu jednoznačného, identifikátoru – tzv. přípony. Přípona může nabývat alfabetických, alfanumerických i numerických hodnot. Číslo zástavby umožňuje lokalizaci objektů, které nemají přiděleno žádné standardní číslo územní identifikace (ani číslo areálové) a je přidělováno všem budovám, které byly identifikovány jako stavební objekty (chaty, komíny, kapličky, regulační stanice, drobné stavební objekty, garáže, ...). Tato datová vrstva je udržována v aplikaci Registr územní identifikace Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna. Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění. Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod. Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Evidence odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace či vzdouvání povrchových vod ve vodních nádržích je jednotlivými správci povodí zřízena, vedena a aktualizována v rámci zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod [§ 21 odst. 2 písm. c) bod 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vodní zákon“].
Evidence odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace či vzdouvání povrchových vod ve vodních nádržích je jednotlivými správci povodí zřízena, vedena a aktualizována v rámci zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod [§ 21 odst. 2 písm. c) bod 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vodní zákon“].
Vymezení území, která nesplňují charakteristiku zón ochrany přírody národních parků a neslouží k dosažení cíle zóny národního parku, ale jejich zařazení do příslušné zóny je nezbytné z důvodů udržení celistvosti plochy segmentu zóny. Tato data úzce souvisejí s datovou sadou Zonace velkoplošných zvláště chráněných území a doporučuje se je používat s touto datovou sadou společně. Vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2020
Hranice 366 typů biochor, 94 bioregionů a 4 biogeografických podprovincií na území České republiky publikované v: CULEK, M. et al. (2005). Biogeografické členění České republiky: II. díl. Vydání 1. Praha: AOPK ČR. 590 s., 1 CD. ISBN 80-86064-82-4.; (vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © Culek et al., 2005) a následně zaktualizované dle publikace: Culek M., Grulich V., Laštůvka Z., Divíšek J. (2013): Biogeografické regiony České republiky. - Masarykova univerzita. Brno. 447 s. + mapová příloha. ISBN 978-80-210-6693-9.; (vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © Culek et al., 2013). Digitalizovala AOPK ČR.
Hranice biosférických rezervací vymezených v rámci programu Člověk a biosféra (Man and the Biosphere Programme) na území ČR; vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2013
Biotop vybraných druhů (vlk, rys, medvěd, los) vymezený v rozsahu nutném pro zachování jejich existence na území ČR. Vymezení je založeno na recentních datech o výskytu těchto druhů, prostorové habitatové analýze a terénní kontrole fragmentace v krajině.
Vektorová vrstva bonitovaných půdně ekologických jednotek, klasifikujících zemědělskou půdu dle pedologických, klimatických, geomorfologických a geologických podmínek
Vektorová vrstva bonitovaných půdně ekologických jednotek, klasifikujících zemědělskou půdu dle pedologických, klimatických, geomorfologických a geologických podmínek
Vektorová vrstva bonitovaných půdně ekologických jednotek, klasifikujících zemědělskou půdu dle pedologických, klimatických, geomorfologických a geologických podmínek
Vektorová vrstva bonitovaných půdně ekologických jednotek, klasifikujících zemědělskou půdu dle pedologických, klimatických, geomorfologických a geologických podmínek
Vektorová vrstva bonitovaných půdně ekologických jednotek, klasifikujících zemědělskou půdu dle pedologických, klimatických, geomorfologických a geologických podmínek
Vektorová vrstva bonitovaných půdně ekologických jednotek, klasifikujících zemědělskou půdu dle pedologických, klimatických, geomorfologických a geologických podmínek
Vektorová vrstva bonitovaných půdně ekologických jednotek, klasifikujících zemědělskou půdu dle pedologických, klimatických, geomorfologických a geologických podmínek
Vektorová vrstva bonitovaných půdně ekologických jednotek, klasifikujících zemědělskou půdu dle pedologických, klimatických, geomorfologických a geologických podmínek
Vektorová vrstva bonitovaných půdně ekologických jednotek, klasifikujících zemědělskou půdu dle pedologických, klimatických, geomorfologických a geologických podmínek
Vektorová vrstva bonitovaných půdně ekologických jednotek, klasifikujících zemědělskou půdu dle pedologických, klimatických, geomorfologických a geologických podmínek
Vektorová vrstva bonitovaných půdně ekologických jednotek, klasifikujících zemědělskou půdu dle pedologických, klimatických, geomorfologických a geologických podmínek
Vektorová vrstva bonitovaných půdně ekologických jednotek, klasifikujících zemědělskou půdu dle pedologických, klimatických, geomorfologických a geologických podmínek
Vektorová vrstva bonitovaných půdně ekologických jednotek, klasifikujících zemědělskou půdu dle pedologických, klimatických, geomorfologických a geologických podmínek
Vektorová vrstva bonitovaných půdně ekologických jednotek, klasifikujících zemědělskou půdu dle pedologických, klimatických, geomorfologických a geologických podmínek
Vymezení ploch definovaných jako tzv. brownfields. Brownfields jsou definované jako "plochy uvnitř urbanizovaného území, které ztratily svoji původní funkci, jsou úplně, popřípadě zčásti opuštěné nebo minimálně využívané". Může se jednat o průmyslové, zemědělské, vojenské areály, drážní pozemky a také o areály veřejné vybavenosti (např. zařízení zdravotnictví, sportu aj.). Fyzicky a ekonomicky negativně ovlivňují své okolí a v důsledku své původní činnosti jsou pravděpodobně kontaminovány nebo jinak zdevastovány, což snižuje jejich atraktivitu pro budoucí využití." Více informací lze nalézt v dokumentu Vymezení lokalit brownfields v zastavěném území města Brna z roku 2014. Součastí dat je původní a doporučené využití plochy, kategorie brownfield a další informace. Data jsou zobrazena v mapové aplikaci Brownfields - rozvojové lokality. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
English description below. Data z veřejně dostupných parkovacích ploch v Brně. Aktualizace datové sady probíhá každých 5 minut a zobrazují základní atributy o počtu volných míst, kapacitě. Bližší popis obsažených atributů je uveden zde. Data s historickými záznamy rok zpětně jsou dostupná na vyžádání: data@brno.cz. Souřadnicový systém: GCS WGS84.The data of publicly available car parks in Brno. The dataset is updated every 5 minutes and contains attributes about the number of available spaces, capacity. A more detailed description of the included attributes can be found here. Historical data up to year old are avaliable per request : data@brno.cz. Coordinate system: GCS WGS84.
Cenová mapa je určena pro vyhledávání cenových pásem ve všech katastrálních územích města Ostravy. V cenové mapě je v graficky vymezených skupinách parcel obdobných stavebníchpozemků vyznačeno číslo, které vyjadřuje cenu v Kč/m². Stavební pozemky, jejichž část je začleněna do skupiny parcel neoceněných nebo ve skupině parcel s jinou cenou se ocení podle příslušného ustanovení § 23 vyhlášky Ministerstva financí č. 279/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů.