3D model budov v LOD 2.3
3D model budov v LOD 2.3
Vyhledávání datových sad
Filtry
-
Název vzestupně -
Název sestupně
-
Název vzestupně -
Název sestupně
Esri Shape
3D model mostů 2017
3D model mostů zobrazuje mosty na území města Brna v jednoduché podobě ploch ve 3D. Model mostů vznikl v roce 2017 metodou stereofotogrammetrie z leteckých měřických snímků z března 2017. Přesnost zjištění výšky a souřadnic metodou stereofotogrammetrie je odhadována do 20 cm.Model je ke stažení v několika formátech:DGN (SJTSK)DWG (SJTSK)SHP (SJTSK)
Adresní body (RSO)
Definiční body adresních míst s adresními a územními identifikacemi.
Aktivní zóna záplavového území
Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna. Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění. Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod. Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Akumulace vod ve vodních nádržích 2015-2025
Evidence odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace či vzdouvání povrchových vod ve vodních nádržích je jednotlivými správci povodí zřízena, vedena a aktualizována v rámci zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod [§ 21 odst. 2 písm. c) bod 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vodní zákon“].
Akumulace vod ve vodních nádržích 2020
Evidence odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace či vzdouvání povrchových vod ve vodních nádržích je jednotlivými správci povodí zřízena, vedena a aktualizována v rámci zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod [§ 21 odst. 2 písm. c) bod 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vodní zákon“].
Akumulace vod ve vodních nádržích 2021
Evidence odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace či vzdouvání povrchových vod ve vodních nádržích je jednotlivými správci povodí zřízena, vedena a aktualizována v rámci zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod [§ 21 odst. 2 písm. c) bod 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vodní zákon“].
Akumulace vod ve vodních nádržích 2022
Evidence odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace či vzdouvání povrchových vod ve vodních nádržích je jednotlivými správci povodí zřízena, vedena a aktualizována v rámci zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod [§ 21 odst. 2 písm. c) bod 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vodní zákon“].
Akumulace vod ve vodních nádržích 2023
Evidence odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace či vzdouvání povrchových vod ve vodních nádržích je jednotlivými správci povodí zřízena, vedena a aktualizována v rámci zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod [§ 21 odst. 2 písm. c) bod 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vodní zákon“].
Akumulace vod ve vodních nádržích 2024
Evidence odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace či vzdouvání povrchových vod ve vodních nádržích je jednotlivými správci povodí zřízena, vedena a aktualizována v rámci zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod [§ 21 odst. 2 písm. c) bod 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vodní zákon“].
Akumulace vod ve vodních nádržích 2025
Evidence odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace či vzdouvání povrchových vod ve vodních nádržích je jednotlivými správci povodí zřízena, vedena a aktualizována v rámci zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod [§ 21 odst. 2 písm. c) bod 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vodní zákon“].
Arondace zón národních parků dle § 18 odst. 3 zák. č. 114/1992 Sb.
Vymezení území, která nesplňují charakteristiku zón ochrany přírody národních parků a neslouží k dosažení cíle zóny národního parku, ale jejich zařazení do příslušné zóny je nezbytné z důvodů udržení celistvosti plochy segmentu zóny. Tato data úzce souvisejí s datovou sadou Zonace velkoplošných zvláště chráněných území a doporučuje se je používat s touto datovou sadou společně. Vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2020
Stanovení režimu ochrany s ohledem na přírodní hodnoty území
Autobusové zastávky Integrovaného dopravního systému IDOL
Autobusové zastávky Integrovaného dopravního systému IDOL na území Liberckého kraje
správa Integrovaného dopravního systému Libereckého kraje IDOL v rámci samostatné působnosti kraje
Biogeografické členění ČR
Hranice 366 typů biochor, 94 bioregionů a 4 biogeografických podprovincií na území České republiky publikované v: CULEK, M. et al. (2005). Biogeografické členění České republiky: II. díl. Vydání 1. Praha: AOPK ČR. 590 s., 1 CD. ISBN 80-86064-82-4.; (vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © Culek et al., 2005) a následně zaktualizované dle publikace: Culek M., Grulich V., Laštůvka Z., Divíšek J. (2013): Biogeografické regiony České republiky. - Masarykova univerzita. Brno. 447 s. + mapová příloha. ISBN 978-80-210-6693-9.; (vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © Culek et al., 2013). Digitalizovala AOPK ČR.
Podklad pro vymezení ÚSES a územní plánování
Biosférické rezervace UNESCO
Hranice biosférických rezervací vymezených v rámci programu Člověk a biosféra (Man and the Biosphere Programme) na území ČR; vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2013
Evidence mezinárodně významných částí přírody
Biotop vybraných zvláště chráněných druhů velkých savců
Biotop vybraných druhů (vlk, rys, medvěd, los) vymezený v rozsahu nutném pro zachování jejich existence na území ČR. Vymezení je založeno na recentních datech o výskytu těchto druhů, prostorové habitatové analýze a terénní kontrole fragmentace v krajině.
Vymezení prostorů omezujích průchodnost migračních koridorů
Bonitované půdně ekologické jednotky - Hlavní město Praha
Vektorová vrstva bonitovaných půdně ekologických jednotek, klasifikujících zemědělskou půdu dle pedologických, klimatických, geomorfologických a geologických podmínek
Bonitované půdně ekologické jednotky - Jihočeský kraj
Vektorová vrstva bonitovaných půdně ekologických jednotek, klasifikujících zemědělskou půdu dle pedologických, klimatických, geomorfologických a geologických podmínek
Bonitované půdně ekologické jednotky - Jihomoravský kraj
Vektorová vrstva bonitovaných půdně ekologických jednotek, klasifikujících zemědělskou půdu dle pedologických, klimatických, geomorfologických a geologických podmínek
Bonitované půdně ekologické jednotky - Karlovarský kraj
Vektorová vrstva bonitovaných půdně ekologických jednotek, klasifikujících zemědělskou půdu dle pedologických, klimatických, geomorfologických a geologických podmínek
Bonitované půdně ekologické jednotky - Kraj Vysočina
Vektorová vrstva bonitovaných půdně ekologických jednotek, klasifikujících zemědělskou půdu dle pedologických, klimatických, geomorfologických a geologických podmínek
Bonitované půdně ekologické jednotky - Královéhradecký kraj
Vektorová vrstva bonitovaných půdně ekologických jednotek, klasifikujících zemědělskou půdu dle pedologických, klimatických, geomorfologických a geologických podmínek
Bonitované půdně ekologické jednotky - Liberecký kraj
Vektorová vrstva bonitovaných půdně ekologických jednotek, klasifikujících zemědělskou půdu dle pedologických, klimatických, geomorfologických a geologických podmínek
Bonitované půdně ekologické jednotky - Moravskoslezský kraj
Vektorová vrstva bonitovaných půdně ekologických jednotek, klasifikujících zemědělskou půdu dle pedologických, klimatických, geomorfologických a geologických podmínek
Bonitované půdně ekologické jednotky - Olomoucký kraj
Vektorová vrstva bonitovaných půdně ekologických jednotek, klasifikujících zemědělskou půdu dle pedologických, klimatických, geomorfologických a geologických podmínek