Železniční koleje
Vrstva zobrazující osy železničních kolejí.
Vyhledávání datových sad
Filtry
-
Název vzestupně -
Název sestupně
-
Název vzestupně -
Název sestupně
Esri Shape
Zranitelné oblasti
Zranitelné oblasti jsou § 33 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů definovány jako území, kde se vyskytují: povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Vláda stanovuje zranitelné oblasti nařízením a zároveň v nich akčním programem upravuje používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření. Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu. Zranitelné oblasti jsou stanovené nařízením vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, 12.6.2024 vyšla novela č. 193/2024 Sb., kterou se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů. Datová sada obsahuje seznam katastrálních území aktuálně vymezených jako zranitelné oblasti. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/zranobl
Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.
Zóny havarijního plánování
Stanovené vnitřní a vnější zóny havarijního plánování provozovatelů v Jihomoravském kraji zařazených do skupiny B, dle zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů.
objekt - název provozovatele
plocha/m2 - plocha uvedena v m2
obvod/m - obvod uveden v m
Zonace velkoplošných zvláště chráněných území
Hranice zón ochrany přírody ve velkoplošných zvláště chráněných územích (národní parky, chráněné krajinné oblasti); vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2026
Stanovení režimu ochrany s ohledem na přírodní hodnoty území
Zonace biosférických rezervací UNESCO
Zonace biosférických rezervací UNESCO vymezených v rámci programu Člověk a biosféra (Man and the Biosphere Programme). Vrstvu zpracovala AOPK ČR v roce 2013 ve spolupráci s dalšími správci biosférických rezervací v ČR a s Českým národním komitétem programu MAB na základě požadavku ředitele Divize ekologických věd a věd o Zemi UNESCO. ZONA: 1 = jádrová zóna (core area), 2 = nárazníková zóna (buffer zone), 3 = přechodová zóna (transition zone). © AOPK ČR, 2013
Zonation of Biosphere Reserves under UNESCO's Man and the Biosphere Programme. Composed by Nature Conservation Agency of the Czech Republic in cooperation with other Czech biosphere reserves administrators and with Czech MAB National Committee on the ground of UNESCO MAB Programme requirement. ZONA: 1 = core area, 2 = buffer zone, 3 = transition zone. © AOPK ČR, 2013
Zastávky veřejné dopravy Jihočeského kraje
Sada prostorových dat ve formě bodů představujících označníky zastávek veřejné dopravy (autobus/vlak) v Jihočeském kraji.
Zastávky PID dle druhu dopravy (Geodata)
Všechny zastávky, kterými projíždí linky Pražské integrované dopravy. Datová sada obsahuje pro každou zastávku (název) jeden záznam pro každý druh dopravy a den/noc.
* Aktuální stav popisuje zastávky, kde aktuálně jezdí nějaká linka, v dnešním stavu
* Aktuální stav + týden popisuje aktuální stav pro nejbližších 7 dní včetně dneška
Zastávky MHD
Vrstva zobrazující zastávky MHD Ostrava (DPO)
Záplavová území Q5
Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna. Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění. Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod. Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Záplavová území Q20
Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna. Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění. Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod. Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Záplavová území Q100
Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna. Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění. Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod. Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Záplavová území
Záplavová území jsou podle §66 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území stanovuje Ministerstvo životního prostředí vyhláškou ( vyhláška 79/2018 Sb.). Poznámka: Webová služba WFS prošla topologickou korekturou. Průběh polygonů záplavových území v této vrstvě je pouze orientační, pro získání závazných informací o přesném průběhu kontaktujte místně příslušný vodoprávní úřad nebo správce daného vodního toku. Informace o datové sadě, prohlížečky a data ke stažení zde: https://heis.vuv.cz/isvs/zapluz
Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.
Základní územní jednotky (RSO)
Polygony základních územních jednotek s územními identifikacemi (základní verze). Nesouvislá území jsou reprezentována příslušným počtem prvků (polygonů).
Základní územní jednotky - multi (RSO)
Polygony základních územních jednotek s územními identifikacemi a vybranými statistikami území (multi verze). Nesouvislá území jsou reprezentována jedním multiprvkem (polygonem).
Základní školy - spádové oblasti
Adresy přiřazené dle spádovosti k jednotlivým základním školám. Data obsahují všechny brněnské adresní body s kódem škol pro přiřazení ke spádovým základním školám. Data byla vytvořena dle přílohy platné vyhlášky o spádovosti základních škol. Data jsou zobrazena v mapové aplikaci Spádovost základních škol a na webu Zápis žáků do základních škol ve městě Brně. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Základní školy - seznam
Sídla základních škol, u kterých je zřizovatelem město Brno - dle seznamu Odboru školství, mládeže a tělovýchovy (OŠMT). Seznam neobsahuje církevní a soukromé školy. Součástí dat je kód školy dle Katalogu mateřských škol, základních škol a školních jídelen, název školy a adresa. Data jsou zobrazena v mapové aplikaci Spádovost základních škol a na webu Zápis žáků do základních škol ve městě Brně. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Základní sídelní jednotky (RSO)
Polygony základních sídelních jednotek s územními identifikacemi (základní verze).
Základní sídelní jednotky - multi (RSO)
Polygony základních sídelních jednotek s územními identifikacemi a vybranými statistikami území (multi verze).
Zákaz reklam
Zóny se zákazem šíření reklamy na veřejně přístupných místech mimo provozovnu stanovené nařízením města.
Zákaz konzumace alkoholu
Zóny se zákazem konzumace alkoholických nápojů na veřejných prostranstvích stanovené obecně závaznou vyhláškou.
WFD Útvary povrchových vod včetně silně ovlivněných vodních útvarů a umělých vodních útvarů - středové linie
Datová sada obsahuje údaje o vymezení útvarů povrchových vod v ČR, formálně upravené pro potřeby reportingu podle směrnice 2000/60/ES (WFD). Výchozí datovou sadou jsou útvary povrchových vod II, plánovacího cyklu schválené v roce 2013 a vedené v evidenci ISVS, Prostorová i popisná složka útvarů byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting Plánů oblastí povodí v roce 2016. Vrstva Centrelinie představuje úsekový model souvislé hydrologické sítě složené z povrchových vod tekoucích a virtuálních úseků nahrazujících povrchové vody stojaté.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 2000/60/ES (Rámcová směrnice o vodě - Water Framework Directive).
WFD Útvary povrchových vod včetně silně ovlivněných vodních útvarů a umělých vodních útvarů - linie
Datová sada obsahuje údaje o vymezení útvarů povrchových vod v ČR, formálně upravené pro potřeby reportingu podle směrnice 2000/60/ES (WFD). Výchozí datovou sadou jsou útvary povrchových vod II. plánovacího cyklu schválené v roce 2013 a vedené v ISVS. Prostorová i popisná složka útvarů byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting Plánů oblastí povodí v roce 2016. Vrstva linie představuje znázornění útvarů povrchových vod tekoucích v modelu multipart bez virtuálních úseků.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 2000/60/ES (Rámcová směrnice o vodě - Water Framework Directive).
WFD Útvary povrchových vod včetně silně ovlivněných vodních útvarů a umělých vodních útvarů - jezera
Datová sada obsahuje údaje o vymezení útvarů povrchových vod v ČR, formálně upravené pro potřeby reportingu podle směrnice 2000/60/ES (WFD). Výchozí datovou sadou jsou útvary povrchových vod II. plánovacího cyklu schválené v roce 2013 a vedené v ISVS. Prostorová i popisná složka útvarů byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting Plánů oblastí povodí v roce 2016. Vrstva polygonů představuje znázornění povrchových vod stojatých.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 2000/60/ES (Rámcová směrnice o vodě - Water Framework Directive).
WFD Útvary podzemních vod
Datová sada obsahuje údaje o vymezení útvarů podzemních vod v ČR, formálně upravené pro potřeby reportingu podle směrnice 2000/60/ES (WFD). Výchozí datovou sadou jsou útvary podzemních vod vedené v evidenci ISVS. Prostorová i popisná složka útvarů byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting Plánů oblastí povodí v roce 2016.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 2000/60/ES (Rámcová směrnice o vodě - Water Framework Directive).
WFD Oblasti povodí
Vrstva obsahuje vymezení oblastí hlavních povodí České republiky (oblasti povodí Labe, Dunaje a Odry) formálně upravené pro potřeby podle směrnice 2000/60/ES (WFD). Mezinárodní i dílčí oblasti povodí definuje vyhláška 393/2010 Sb. o oblastech povodí. Prostorová i popisná složka byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting Plánů oblastí povodí v roce 2016.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 2000/60/ES (Rámcová směrnice o vodě - Water Framework Directive).