Definiční body adresních míst s adresními a územními identifikacemi
Klasifikace pokryvu zemského povrchu v rozsahu ČR. Cílem projektu CORINE Land Cover 1990 (CLC_90) bylo vytvořit databázi krajinného pokryvu na základě jednotné metodiky. Databáze byla vytvořena interpretací snímků družice LANDSAT nasnímaných mezi roky 1986 – 1995. Výstupem je mapa vegetačního pokryvu v měřítku 1:100 000, rozděleného do 44 tříd. S pomocí této databáze lze zajistit podporu ochraně ekosystémů, sledovat důsledky klimatických změn, vyhodnocovat rozvoj v zemědělství atd.
Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.
Změnová databáze CLC2000-Changes (CHA2000_CZ) byla odvozena za databáze CLC1990 vizuálním porovnáním rastrových podkladů z roku 1990 a 2000. Identifikuje plochy s různým krajinným pokryvem v databázích CLC90 a CLC2000. Zaznamenány byly všechny změny splňující mapovací kritéria (rozloha > 5 ha, posun hranic > 100 m). Více o popisu metodologie zpracování v Büttner, G., Kosztra, B. 2007. CLC2006 Technical Guidelines, European Environment Agency (EEA).
Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.
Databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v rozsahu ČR v roce 2000. CORINE Land Cover 2000 (CLC_2000) je aktualizací databáze krajinného pokryvu z roku 1990. Na území České republiky je registrováno 28 kategorií krajinného pokryvu z celkového počtu 44 kategorií, které zahrnuje databáze CLC2000. Tyto třídy jsou uspořádány v hierarchické struktuře o třech úrovních, v nejvyšší úrovni jsou rozděleny do pěti skupin (urbanizovaná území, zemědělské plochy, lesy a polopřírodní oblasti, humidní území, vodní plochy).
Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.
Změnová databáze CLC2006-Changes (CHA06_CZ) byla odvozena za databáze CLC2000 vizuálním porovnáním rastrových podkladů z roku 2000 a 2006. Zaznamenány byly všechny změny splňující mapovací kritéria (rozloha > 5 ha, posun hranic > 100 m). Více o popisu metodologie zpracování v Büttner, G., Kosztra, B. 2007. CLC2006 Technical Guidelines, European Environment Agency (EEA).
Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.
Databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v rozsahu ČR v roce 2006 vznikla v rámci projektu GMES Fast Track Service, zahajeném Evropskou agenturou životního prostředí (EEA). V České republice byl projekt spolufinancován Ministerstvem životního prostředí. Databáze CLC2006 (CLC06_CZ) byla interpretována z aktualizované databáze CLC2000. Velikost nejmenší mapovací jednotky pro polygony CLC2006 byla stanovena na 25 ha. Více o popisu metodologie zpracování v Büttner, G., Kosztra, B. 2007. CLC2006 Technical Guidelines, European Environment Agency (EEA).
Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.
Změnová databáze CORINE Land Cover 2012 byla odvozena z databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v roce 2006 vizuálním porovnáním rastrových podkladů z roku 2006 a 2012. Zaznamenány byly všechny změny splňující mapovací kritéria (rozloha > 5 ha, posun hranic > 100 m).
Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.
Databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v rozsahu ČR v roce 2012. Databáze CLC2012 byla interpretována z aktualizované databáze CLC2006. Velikost nejmenší mapovací jednotky pro polygony CLC2012 byla stanovena na 25 ha.
Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.
Revidovaná databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v rozsahu ČR v roce 2012. V rámci tvorby databáze CLC2018 byla revidována a aktualizována databáze CLC2012. Velikost nejmenší mapovací jednotky pro polygony CLC2012 je stanovena na 25 ha.
Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.
Změnová databáze CORINE Land Cover 2018 byla odvozena z databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v roce 2012 vizuálním porovnáním rastrových podkladů z roku 2012 a 2018. Zaznamenány byly všechny změny splňující mapovací kritéria (rozloha > 5 ha, posun hranic > 100 m).
Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.
Databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v rozsahu ČR v roce 2018. Databáze CLC2018 byla interpretována z aktualizované databáze CLC2012. Velikost nejmenší mapovací jednotky pro polygony CLC2018 byla stanovena na 25 ha.
Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.
Polygony částí obce s územními identifikacemi a vybranými statistikami území
Polygony dílů základních sídelních jednotek s územními identifikacemi a vybranými statistikami území
Oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem (Areas of Potential Significant Flood Risk, zkráceno „APSFR“), pro které budou dále zpracovávány mapy povodňového nebezpečí a rizik a plány pro zvládání povodňových rizik, byly identifikovány z pohledu rizika fluviálních povodní. Postup vymezení oblastí s potenciálně významným povodňovým rizikem je podrobně popsán v Návrhu metodiky předběžného vyhodnocení povodňových rizik v České republice (viz příloha č. 1 zprávy Předběžné vyhodnocení povodňových rizik v České republice 2011). Metodika je postavena na možných nepříznivých účincích budoucích povodní (podle čl. 4d Směrnice). Hlavními kritérii výběru byl počet trvale žijících osob a hodnota majetku dotčená teoretickou povodní s pravděpodobností výskytu 5, 20 a 100 let a to pro katastrální území jednotlivých obcí. Kvantitativní vyjádření hledisek předběžného vyhodnocení povodňového rizika bylo založeno na definici rizika, tj. kombinace pravděpodobnosti výskytu nežádoucího jevu (povodně, scénáře nebezpečí) a jeho nepříznivých dopadů na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost. Tento přístup, který zohledňuje více scénářů nebezpečí, umožnil zahrnout do vyhodnocení i přínosy stávajících strukturálních protipovodňových opatření. Výsledné úseky vodních toků, které definují oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem, byly popsány číselným kódem se značkou povodí, říčním kilometrem, slovním vyjádřením vymezení úseku, názvem vodního toku a geografickými souřadnicemi.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).
Hodnocení minulých povodní bylo založeno na informacích, které jsou o těchto povodních dostupné, V ČR je současný způsob dokumentace a vyhodnocení povodní upraven §76 vodního zákona. Zprávy o povodních zpracovávají povodňové orgány obcí a správci vodních toků, souhrnnou zprávu za povodí zpracovávají správci povodí a souhrnnou hodnotící zprávu, včetně analýzy rozsahu a výše povodňových škod a účelnosti provedených opatření, zpracovávají povodňové orgány krajů. Evidenci vyhodnocených povodní zajišťují správci povodí. Evidenci povodní z hlediska hydrologického, včetně meteorologických údajů o příčinách přirozených povodní, zajišťuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Významné povodně, které zasáhly rozsáhlá území a způsobily značné škody a ztráty na lidských životech, byly počínaje povodní v roce 1997 vyhodnocovány v rámci komplexních projektů, zpracovaných na základě usnesení vlády ČR a financovaných s podporou státního rozpočtu, Tímto způsobem byly vyhodnoceny povodně v červenci 1997, v srpnu 2002, v březnu až dubnu 2006, přívalové povodně v červnu až červenci 2009, povodně v květnu až červnu 2010 a v srpnu 2010. Zprávy o starších povodních již nejsou úplné a systematicky vedené. Pokud byly zaznamenány ve stanicích pozorovacích sítí ČHMÚ, jsou jejich hydrologické charakteristiky uloženy v databázích ústavu. Zpravidla však již nejsou k dispozici úplné údaje o důsledcích povodní, rozsahu a výši celkových povodňových škod. Zprávy za ucelená povodí jsou uloženy u státních podniků Povodí, většinou i s informacemi o povodňových škodách na tocích a vodohospodářských objektech. Dále jsou pro některé povodně k dispozici zprávy povodňových orgánů územních celků (obcí a krajů).
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).
Datová sada obsahuje údaje o vymezení rozsahu povodně s dobou opakování 100 let (středně vysoká pravděpodobnost výskytu), formálně upravené pro potřeby reportingu podle směrnice 2007/60/ES (FD). Výchozí datovou sadou jsou rozlivy Q100 I, plánovacího cyklu vytvořené v rámci tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik v roce 2013.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).
Polygony územní působnosti finančních úřadů s územními identifikacemi a vybranými statistikami území
Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) jsou § 28 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) definovány jako oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod. V těchto oblastech se zákonem č. 254/2001 Sb., v rozsahu stanoveném nařízením vlády, zakazuje: (a) zmenšovat rozsah lesních pozemků, (b) odvodňovat lesní pozemky, (c) odvodňovat zemědělské pozemky, (d) těžit rašelinu, (e) těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, (f) těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, (g) ukládat radioaktivní odpady, Vláda tyto oblasti vyhlašuje nařízením. Hranice těchto oblastí jsou vymezeny v nařízeních vlády č.40/1978 Sb., č.10/1979 Sb., č.85/1981 Sb., Evidence je vedena v rozsahu územní identifikace, popisu hranic a názvu chráněné oblasti. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: https://heis.vuv.cz/isvs/chopav
Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí, Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.
Polygony katastrálních území s územními identifikacemi a vybranými statistikami území
Polygony krajů (NUTS3) s územními identifikacemi a vybranými statistikami území
Maloplošná zvláště chráněná území Jihomoravského kraje. Vrstva všech maloplošných zvláště chráněných území v Jihomoravském kraji a jejich ochranných pásem.
KOD - kód území dle Ústředního seznamu ochrany přírody
KAT - kategorie zvláště chráněného území
NAZEV - název území
OP - (vyplněno pouze u polygonů ochranného pásma) typ ochranného pásma (ZAK - ze zákona 50 m od hranice, VYH - specifické ochranné pásmo vyhlášené)
OKRES - okres, ve kterém se zvláště chráněné území nalézá
plocha/m2 - plocha uvedena v m2
obvod/m - obvod uveden v m
Polygony územní působnosti matričních úřadů s územními identifikacemi a vybranými statistikami území
Vrstva Natura 2000 je součástí služby Copernicus pro monitorování území. Obsahuje podrobné informace o využití území v chráněných oblastech soustavy Natura 2000, které jsou bohaté na travnaté porosty ve 39 evropských státech. Jedná se o vektorová data v měřítku cca 1 : 10 000, aktuálně dostupná za roky 2006 a 2012. Technické specifikace jsou k dispozici na http://land.copernicus.eu/user-corner/technical-library, obecné informace na http://land.copernicus.eu.
Vrstva Natura 2000 je vytvářena jako součást služby evropského programu Copernicus pro monitorování území. Jedná se o výřez vrstvy na území ČR pro lepší zpřístupnění služby českým uživatelům. Vytvoření dat bylo financováno Evropskou unií.
Datová sada obsahuje místa monitoringu podzemních vod vybraná a vyhodnocená pro potřeby Nitrátové směrnice. Prostorová i popisná složka dat byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting podle Nitrátové směrnice v roce 2016.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 91/676/EHS (Směrnice o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů - Nitrátová směrnice).
Datová sada obsahuje místa monitoringu povrchových vod vybraná a vyhodnocená pro potřeby Nitrátové směrnice. Prostorová i popisná složka dat byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting podle Nitrátové směrnice v roce 2016.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 91/676/EHS (Směrnice o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů - Nitrátová směrnice).