Železniční koleje
Vrstva zobrazující osy železničních kolejí.
Vyhledávání datových sad
Filtry
-
Název vzestupně -
Název sestupně
-
Název vzestupně -
Název sestupně
DXF
Zastávky MHD
Vrstva zobrazující zastávky MHD Ostrava (DPO)
Záplavová území Q5
Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna. Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění. Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod. Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Záplavová území Q20
Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna. Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění. Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod. Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Záplavová území Q100
Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna. Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění. Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod. Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Základní školy - spádové oblasti
Adresy přiřazené dle spádovosti k jednotlivým základním školám. Data obsahují všechny brněnské adresní body s kódem škol pro přiřazení ke spádovým základním školám. Data byla vytvořena dle přílohy platné vyhlášky o spádovosti základních škol. Data jsou zobrazena v mapové aplikaci Spádovost základních škol a na webu Zápis žáků do základních škol ve městě Brně. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Základní školy - seznam
Sídla základních škol, u kterých je zřizovatelem město Brno - dle seznamu Odboru školství, mládeže a tělovýchovy (OŠMT). Seznam neobsahuje církevní a soukromé školy. Součástí dat je kód školy dle Katalogu mateřských škol, základních škol a školních jídelen, název školy a adresa. Data jsou zobrazena v mapové aplikaci Spádovost základních škol a na webu Zápis žáků do základních škol ve městě Brně. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Zákaz reklam
Zóny se zákazem šíření reklamy na veřejně přístupných místech mimo provozovnu stanovené nařízením města.
Zákaz konzumace alkoholu
Zóny se zákazem konzumace alkoholických nápojů na veřejných prostranstvích stanovené obecně závaznou vyhláškou.
Významné plochy zeleně
Datová sada obsahuje informace o nejvýznamnějších plochách zeleně ve městě Brně. Jejich vymezení je součástí „Seznamu ploch nejvýznamnější zeleně v městě Brně, jejichž plošný rozsah nesmí být zmenšen“, jež tvoří přílohu obecně závazné vyhlášky č. 15/2007 o ochraně zeleně v městě Brně. Jedná se o plochy nejvýznamnějších městských parků, dále menší parky či zelená veřejná prostranství nebo větší plochy městské zeleně např. izolační nebo sídlištní, které hrají v rámci celého území města zásadní roli. Data obsahují název a číslo plochy, přístupnost a poznámku s popisem a stavem dané plochy. Součástí je samozřejmě plošná výměra jednotlivých ploch a jejich grafické znázornění. V případě, že je nezbytné z důvodu stavební nebo jiné činnosti změnit plošnou výměru plochy, je třeba postupovat dle čl. 3 obecně závazné vyhlášky č. 15/2007 o ochraně zeleně v městě Brně. Žadatelem o výjimku může být odbor MMB, do jehož působnosti příslušná stavba náleží, případně starosta městské části, v jehož katastru se stavba nachází. Projektovou dokumentaci včetně výkazu výměr a zdůvodnění nutnosti zásahu do plochy je třeba předložit k vyjádření OŽP MMB, Oddělení ochrany a tvorby zeleně, dále příslušné městské části, Komisi životního prostředí RMB a dále RMB a ZMB dle postupu předkládání materiálů do Rady města Brna a Zastupitelstva města Brna. Správa dat i prostorové vymezení je v kompetenci Odboru životního prostředí, Oddělení ochrany a tvorby zeleně. Aktualizace výjimek z významné plochy zeleně je zaznamenána, jakmile je dokončen celý proces schvalování i následná realizace. Data jsou zobrazena ve veřejné mapové aplikaci Městská zeleň a v interní mapové aplikaci Tvorba a ochrana zeleně. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Významné krajinné prvky
Data vznikla ve firmě Ageris v 90. letech. Od té doby jsou aktualizována Odborem životního prostředí (OŽP) Magistrátu města Brna. Data jsou vedlejším produktem nařízení evidovat zájmové významné krajinné prvky (VKP) a slouží ke správě VKP a pro činnost při územním a stavebním řízení. Významné krajinné prvky jsou dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Data obsahují pouze tzv. registrované významné krajinné prvky − neobsahují oblasti, které jsou významnými krajinnými prvky ze zákona automaticky (lesy, vodní toky,... ). Registraci schvaluje Zastupitelstvo města Brna, data vytváří OŽP Magistrátu města Brna. Součástí dat jsou důvody ochrany, popis ekotopu, biologická a geologická charakteristika, možné ohrožení, způsob ochrany, plány péče, typ (geologický, zoologický, botanický), popis stanoviště - ekotop, zdůvodnění. Data jsou zobrazena v aplikaci Ochrana přírody. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Výškové kóty
Bodová vrstva morfologicky významných kót (lokální maxima, minima, konvexní, konkávní body, body sedel), stav z r. 2008.
Vrstevnice
Vrstva vrstevnic s výškovým intervalem 1 m (stav z r. 2008).
Volné pobíhání psů
Prostranství pro volné pobíhání psů na území města Ostravy. Pravidla pro volný pohyb psů na veřejném prostranství stanoví obecně závazná vyhláška.
Volební místnosti
Volební místnosti zpracované na základě podkladů získaných od příslušných obecních či městských úřadů. Data jsou zobrazena v aplikaci Kam jít volit. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Vodní toky
Osy a názvy vodních toků na území statutárního města Brna. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Vjezdové oblasti
Datová sada obsahující plošně znázorněné vjezdové oblasti a podoblasti v centru města Brna. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Veřejné osvětlení (GIS)
Pasport veřejného osvětlení - svítidla, vedení, sloupy...
Veřejná prostranství
Veřejná prostranství na území města Ostravy stanovená obecně závaznou vyhláškou o místním poplatku za užívání veřejného prostranství.
Uliční síť
Uliční síť v rámci obce s rozšířenou působností (ORP) Ostrava.
Ulice
Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) je jedním ze čtyř základních registrů České republiky, jeho fungování je upraveno zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. Plně funkční je od 1. 7. 2012. Správcem RÚIAN je Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK). Je součástí Informačního systému veřejné správy. RÚIAN vede popisné a lokalizační údaje o územních prvcích, územně evidenčních jednotkách, účelových územních prvcích, jejich vazbách a o adresách. Z pohledu veřejné správy je nejdůležitějším referenčním prvkem RÚIAN adresa, na kterou se odkazují ostatní informační systémy veřejné správy. V rámci projektu RÚIAN funguje agendový Informační systém územní identifikace (ISÚI). Prostřednictvím ISÚI dochází k zápisu nových a aktualizaci či rušení existujících záznamů v RÚIAN. Editory územních prvků jsou, vedle správce registru, obce, stavební úřady a ČSÚ. Pro vnitřní potřeby města Brna byla nad rámec RÚIAN vytvořena datová vrstva specifických čísel stavebních objektů (Identifikační bod objekt - IBO). Tato čísla zajišťují jednoznačnou identifikaci a lokalizaci i těch stavebních objektů ve městě, na které se nevztahuje žádná ze stávajících územních identifikací. Jedná se o: Číslo areálové - slouží k podrobné lokalizaci objektů v areálech a je přidělováno budovám, které v nich leží a nemají přiděleno číslo popisné, popřípadě evidenční. Číslo je složeno z čísla popisného hlavní budovy areálu (zpravidla vrátnice, administrativní centrum apod.) a z dodatečného, v rámci areálu jednoznačného, identifikátoru – tzv. přípony. Přípona může nabývat alfabetických, alfanumerických i numerických hodnot. Číslo zástavby umožňuje lokalizaci objektů, které nemají přiděleno žádné standardní číslo územní identifikace (ani číslo areálové) a je přidělováno všem budovám, které byly identifikovány jako stavební objekty (chaty, komíny, kapličky, regulační stanice, drobné stavební objekty, garáže, ...). Tato datová vrstva je udržována v aplikaci Registr územní identifikace Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Tramvajové koleje (osy)
Vrstva zobrazující osy tramvajových kolejišť používaných pro přepravu osob.
Tramvajové koleje
Vrstva zobrazující osy tramvajových kolejí
Školské obvody mateřských škol
Školské obvody mateřských škol dle platné obecně závazné vyhlášky.
Stojany na kola - stávající
Datová sada obsahuje data o poloze zrealizovaných městských stojanů na území Brna. Ke každému stojanu je přiložena fotografie z místa realizace. Městské stojany jsou ve správě jednotlivých MČ. Údaje o realizovaných stojanech jsou spravovány v gesci Odboru dopravy. Dále datová sada obsahuje stojany mimo správu města, a to zejména soukromých subjektů. Primárním datovým zdrojem pro ostatní stojany je datová sada OpenStreetMap. Stojany na kola jsou zobrazeny ve veřejné mapové aplikaci Cyklistická opatření nebo v interní aplikaci Cyklistická opatření interní. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.