Hranice zón ochrany přírody ve velkoplošných zvláště chráněných územích (národní parky, chráněné krajinné oblasti); vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2025
Stanovení režimu ochrany s ohledem na přírodní hodnoty území
Zonace biosférických rezervací UNESCO vymezených v rámci programu Člověk a biosféra (Man and the Biosphere Programme). Vrstvu zpracovala AOPK ČR v roce 2013 ve spolupráci s dalšími správci biosférických rezervací v ČR a s Českým národním komitétem programu MAB na základě požadavku ředitele Divize ekologických věd a věd o Zemi UNESCO. ZONA: 1 = jádrová zóna (core area), 2 = nárazníková zóna (buffer zone), 3 = přechodová zóna (transition zone). © AOPK ČR, 2013
Zonation of Biosphere Reserves under UNESCO's Man and the Biosphere Programme. Composed by Nature Conservation Agency of the Czech Republic in cooperation with other Czech biosphere reserves administrators and with Czech MAB National Committee on the ground of UNESCO MAB Programme requirement. ZONA: 1 = core area, 2 = buffer zone, 3 = transition zone. © AOPK ČR, 2013
GIS layer of wetlands of international importance designated within the framework of Ramsar Convention in the territory of the Czech Republic based on data published in: Chytil, J. et al. (eds.), 1999: Mokřady České republiky. Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. Český ramsarský výbor, Mikulov, 327 pp.; © Chytil J. et al. (eds.) 1999, AOPK ČR, 2017
Designation of internationally significant areas of nature, international convention impletion
Wetlands of national importance based on data published in: Chytil, J. et al. (eds.), 1999: Mokřady České republiky. Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. Český ramsarský výbor, Mikulov, 327 pp.; © Chytil J. et al. (eds.) 1999, AOPK ČR, 2016. This dataset is not updated.
Conservation and sustainable development of wetlands in the Czech Republic
Lokalizace vchodů veřejnosti zpřístupněných jeskyní; vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features). Vrstva obsahuje bodové objekty - hlavní vstupy do zpřístupněných jeskyní. Lokalizace podle Správy jeskyní ČR. © AOPK ČR, 2022
Evidence objektů obecné ochrany
Hranice územních obvodů regionálních pracovišť AOPK ČR; © AOPK ČR, 2025
Informace pro žadatele
Vrstva obsahuje metodicky sjednocené vymezení územního systému ekologické stability (ÚSES, dle § 2 vyhl. č. 395/1992 Sb.), všech hierarchických úrovní (lokální, regionální a nadregionální) a typů (biocentra, biokoridory a interakční prvky) na území chráněných krajinných oblastí (CHKO) Beskydy, Bílé Karpaty, Blaník, Blanský les, Broumovsko, České středohoří, Český kras, Český les, Český ráj, Jeseníky, Jizerské hory, Křivoklátsko, Lužické hory, Moravský kras, Orlické hory, Pálava, Slavkovský les, Třeboňsko, Žďárské vrchy a Železné hory. Dále obsahuje hranice aktualizovaných nadregionálních biocenter napříč celou Českou republikou vymezené nad katastrálními příp. lesnickými obrysovými mapami. Proběhla revize (ve smyslu § 3 vyhl. 395/1992 Sb) veškeré stávající dokumentace a aktualizace vymezení skladebných částí místního, regionálního a nadregionálního ÚSES na území výše uvedených CHKO v návaznosti na vymezení ÚSES v sousedních katastrálních územích mimo CHKO. Základním metodickým podkladem pro plány ÚSES byla aktualizovaná Metodika vymezování ÚSES (MŽP, 2017) s ohledem zejména na specifické požadavky ochrany přírody a krajiny na území CHKO. Byl zde zdůrazněn specifický biologický aspekt řešeného území, tedy především zahrnutí vybraných přírodních a přírodě blízkých biotopů a zajištění jejich konektivity. ; © AOPK ČR, 2025
Vrstva ÚSES přispěje k naplnění Státní politiky životního prostředí 2012 – 2020 (MŽP, 2012) a to zejména v oblasti prioritního cíle 3.1.1 - Zvýšení ekologické stability krajiny. Bude moct být využita jako odborný dokument orgánů ochrany přírody, jako podklad pro ÚPD, pozemkové úpravy, lesní hospodářské plán a pro rozhodování o daném území. Zároveň přispěje k účelnému vynakládání finančních prostředků OPŽP na realizaci projektů zaměřených na zakládání biocenter, biokoridorů a interakčních prvků v rámci specifického cíle.
Informace o dokumentech zveřejněných na úřední desce Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky
This data set contains spatial data of UNESCO world natural heritage sites in Czechia. Buffer zones are included too.
GIS layer of geoparks under the auspices of the UNESCO; © AOPK ČR, 2021
Records of the internationally significant areas of nature, base for land planing
Lokalizace objektů památných stromů (jednotlivý strom, stromořadí, skupina stromů) vyhlášených dle § 46 zákona č. 114/1992 Sb. Data o poloze památných stromů jsou vedena ve třech vrstvách: 1. Památné stromy s určenou polohou jedinců - body, 2. Památné stromy bez určení polohy jedinců - linie, 3. Památné stromy bez určení polohy jedinců - polygony. Pro získání kompletního přehledu všech památných stromů v ČR je nutno pracovat se všemi třemi vrstvami. Vrstva Památné stromy s určenou polohou jedinců zahrnuje solitery, aleje a skupiny, pokud mají určenou polohu jedinců. K jednomu řádku v atributové tabulce může existovat více bodů (jedinců PS). (Multipart Features) © AOPK ČR, 2025
Evidence památných stromů
Vymezení ploch s odlišnými způsoby péče o maloplošná zvláště chráněná území podle § 2 odst. 1 písm. j vyhlášky č. 45/2018 Sb. (dílčích ploch). Geografická data s vymezením dílčích ploch jsou povinnou součástí plánů péče. Tato vrstva obsahuje platné vymezení všech dílčích ploch doručených do Ústředního seznamu ochrany přírody po roce 2018. Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2025.
Dílčí plochy jsou součástí plánů péče o maloplošná zvláště chráněná území ukládaných v Ústředním seznamu ochrany přírody a zpřístupňovaných veřejnosti na základě zákona č. 114/1992 Sb. a § 12 odst. 2 písm. g) vyhlášky č. 45/2018 Sb.
Hranice vyhlášených maloplošných zvláště chráněných území (národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace, přírodní památky); vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2025
Evidence vyhlášených zvláště chráněných území
Bodová lokalizace sídel pracovišť AOPK ČR (ředitelství, regionální pracoviště a jejich detašovaná pracoviště); © AOPK ČR, 2025
Informace pro veřejnost
Od účinnosti zákona o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb. - ZOPK), ve kterém byl zaveden institut ochrany významných krajinných prvků (VKP) včetně VKP údolní niva, nebyly zpracovány dostatečné nástroje k jejich praktické ochraně. Údolní nivy jsou přitom krajinným prvkem, který je v území obtížně identifikovatelný a současně je ohrožován rozvojem a využíváním jeho území. Proto byl vytvořen a ověřen postup vymezování niv aplikovatelný v praxi orgánů ochrany přírody (OOP). Postup byl doplněn o návrh kategorizace údolních niv a identifikaci jejich funkcí, které jsou klíčové pro rozhodování OOP. Výsledkem jsou prostorová data a metodika pro OOP a další orgány státní správy pro rozhodování v území, a také pro uplatnění ochrany území VKP údolní niva v územním plánování pro referenční měřítko 1:25 000; © EKOTOXA s.r.o./GISAT s.r.o./DHP Conservation s.r.o.
Nástroj pro přesnější sumarizaci předpokládaných finančních nákladů, odborný odhad a analýzu revitalizačního efektu, srovnání variant a doplnění návrhů revitalizačních opatření v souladu s aktuálními poznatky, platnými metodickými pokyny MŽP v oboru revitalizace krajiny, přírodě blízkými protipovodňovými opatřeními a s věcnými požadavky Rámcové směrnice 2000/60/ES.
Vrstva opakovaného výskytu vlka vychází z nálezových dat o výskytu vlka obecného v Česku a vymezuje oblast, ve které je možné žádat o finanční podporu na realizaci zabezpečení chovů z Operačního programu Životní prostředí, a zároveň čerpat náhradu újmy za ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka obecného dle vyhlášky č. 43/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 432/2005 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření. Toto vymezení je platné pro posuzování nároku za období do 9. 7. 2024.
Vymezení oblasti, ve které je možné žádat o finanční podporu na realizaci zabezpečení chovů z Operačního programu Životní prostředí, a zároveň čerpat náhradu újmy za ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka obecného dle vyhlášky č. 43/2024 Sb
Vrstva opakovaného výskytu vlka vychází z nálezových dat o výskytu vlka obecného v Česku a vymezuje oblast, ve které je možné žádat o finanční podporu na realizaci zabezpečení chovů z Operačního programu Životní prostředí, a zároveň čerpat náhradu újmy za ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka obecného dle vyhlášky č. 43/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 432/2005 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření.
Vymezení oblasti, ve které je možné žádat o finanční podporu na realizaci zabezpečení chovů z Operačního programu Životní prostředí, a zároveň čerpat náhradu újmy za ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka obecného dle vyhlášky č. 43/2024 Sb
Mapovací sítě: SitMap_0Rad - základní pole (cca11,1x12 km; středoevropská mapovací síť viz: EHRENDORFER, F.; HAMANN, U. (1965). Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. Berichte der Deutschen Botanischen Gesellschaft. 78, 1, s. 35-50.); SitMap_1Rad - pole síťového mapování vzniklé rozdělením základního pole na čtvrtiny (kvadranty; 1/4) - SLAVÍK, B. (1971). Metodika síťového mapování ve vztahu k připravovanému fytogeografickému atlasu ČSR: Methodik der Netzkartierung in bezug auf den eben bearbeiteten phytogeographischen Atlas der Böhmischen sozialistischen Republik (ČSR). Zprávy Československé botanické společnosti. 6, s. 55-62. ISSN 0009-0662.; SitMap_2Rad - pole síťového mapování vzniklé dvojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/16)- HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_3Rad - pole síťového mapování vzniklé trojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/64) - HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_Botanika - pole síťového mapování vzniklé rozdělením kvadrantu základního pole na 5x5 elementárních polí - KOLBEK, J.; MLADÝ, F.; PETŘÍČEK, V. et al. (1999). Květena Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Křivoklátsko: I. Mapy rozšíření cévnatých rostlin.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. 300 s. ISBN 80-86064-36-0 podklady - Besselův elipsoid, Křovákovo zobrazení, S-JTSK; © AOPK ČR, 2009 EEARefGrid - pole (10x10 km) monitorovací sítě evropsky významných druhů a přírodních stanovišťů; © EEA, 2013
Mapování, monitoring a celkové rozšíření druhů
Hranice ptačích oblastí vymezených v rámci soustavy Natura 2000 a určených k ochraně ptačích druhů dle platných nařízení vlády, kterými se vymezují ptačí oblasti, a dle směrnice 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků; vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2025
Evidence vyhlášených zvláště chráněných území
Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (čl. 4.1) a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES, o ochraně volně žijících ptáků (čl. 4.3) ukládá členským státům EU předkládat Evropské komisi informace o soustavě Natura 2000 na svém území prostřednictvím formátu SDF (definován rozhodnutím Komise 2011/484/EU). Standardní datový formulář (SDF) obsahuje mimo jiné základní údaje o lokalitě (lokalizace, vyhlašovací předpisy), předmětech ochrany (populace, rozloha a kvalita stanoviště), ochraně a vlivech působících na lokalitu. SDF za Českou republiku zpracovává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Ekologické informace, které jsou obsahem této datové sady, jsou informace o populaci druhů a rozloze a kvalitě přírodních stanovišť, předmětů ochrany. Od roku 2020 probíhá aktualizace těchto údajů - u stanovišť ve vazbě na aktualizaci mapování biotopů a u druhů na podkladu údajů z Nálezové databáze ochrany přírody za 6leté období (aktuálně 2013-2018). © AOPK ČR
Zpracování SDF pro Evropskou komisi
Hranice evropsky významných lokalit vymezených v rámci soustavy Natura 2000 a určených k ochraně přírodních stanovišť a nebo populací druhů dle platného nařízení vlády, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, a dle směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin; vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2025
Evidence vyhlášených zvláště chráněných území
Vymezení území s omezeným pohybem osob z důvodu umožnění nerušeného vývoje ekosystémů nebo jejich složek, které jsou citlivé na nadměrný pohyb osob a zranitelné působením rušivých vlivů s ním spojených. Území jsou vyhlášená Ministerstvem životního prostředí v souladu § 17 zákona č. 114/1992 Sb. Vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2022
Stanovení režimu ochrany s ohledem na přírodní hodnoty území
Lokality výskytu vybraných zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem (dříve Lokality zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem, resp. národně významných druhů) jsou založeny na interpretaci dat o výskytu těchto druhů. Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2025
Poskytování údajů o území pro územně analytické podklady
Boundaries of declared large-scale specially protected areas (national parks, protected landscape areas) and their protective zones; Layer contains composite elements (Multipart Features); © AOPK ČR, 2025
Informace o vybraných speleologických objektech na celém území ČR. Databáze obsahuje informace o krasových a pseudokrasových jeskyních (přirozených podzemních prostorách), závrtech, vývěrech a ponorech, dalších krasových objektech. Rozsah shromažďovaných informací odpovídá vyhlášce MŽP č. 667/2004 Sb., kterou se stanoví obsah a rozsah dokumentace jeskyní. V databázi je uvedena lokalizace bodových objektů - vstupů do vybraných jeskyní, všech ponorů, vývěrů, centroidů závrtů, dalších krasových objektů. Podrobné informace o JESO byly uveřejněny např. v časopise Ochrana přírody – 2010, 65, č. 4. Informace jsou zejména od členů České speleologické společnosti, z publikované literatury i nepublikovaných zdrojů. Na zpřesňování a doplňování informací spolupracuje AOPK ČR zejména se Správou jeskyní ČR a Českou speleologickou společností. © AOPK ČR, 2025
Evidence speleologických objektů