Subunits in the Czech republic (10 subunits), adjusted to the WFD 2016 reporting Requirements,
This dataset was created for the purposes of Water Framework Directive: River Basin Management Plans - 2016 Reporting
The dataset containing the representation of moitoring sites was compiled from the source databases of several national and regional subjects. The selection of monitoring sites as well as the formal adjustment of the dataset follows the requirements of WFD 2016 reporting.
This dataset was created for the purposes of Water Framework Directive: River Basin Management Plans - 2016 Reporting
Zranitelné oblasti jsou § 33 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů definovány jako území, kde se vyskytují: povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Vláda stanovuje zranitelné oblasti nařízením a zároveň v nich akčním programem upravuje používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření. Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu. Zranitelné oblasti jsou stanovené nařízením vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, 12.6.2024 vyšla novela č. 193/2024 Sb., která se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů. Datová sada obsahuje seznam katastrálních území aktuálně vymezených jako zranitelné oblasti. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/zranobl
Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.
Pro vymezení rozlivů bylo kombinováno více zdrojů dat, především leteckých snímků, údajů z terénních měření, satelitních snímků, ale i záznamů od veřejnosti dostupných na internetu. Za rozliv je zde považováno území, které bylo zaplaveno vylitím vody z koryta toku. Nezahrnuje tedy plochy, kde k výskytu vody došlo jiným způsobem, jako např. zachycením deště v terénních depresích.
I přes velké množství dostupných dat zůstává v procesu vymezení rozlivů vysoká míra nejistoty a jejich přesné stanovení v plném rozsahu povodně není reálně dosažitelné. Prioritně byly zpracovány nejvíce zasažené lokality, kde zároveň bylo k dispozici nejvíce dat včetně terénního zaměření. U méně postižených území byly mnohdy jediným zdrojem dat satelitní snímky a z pravidla je na nich rozliv povodně určen s výrazně nižší přesností.
Rozlivy byly zpracovány ve dvou kategoriích přesnosti. První kategorie s vyšší přesností zahrnuje území, kde byl dostatek dat pro relativně přesné stanovení rozlivu a kde byla nalezena shoda na jejich vymezení s příslušnými státními podniky Povodí. První kategorie je oficiálním výstupem hodnotící zprávy z povodně. Jedná se zpravidla o úseky vodních toků, kde N-letost kulminačního průtoku přesáhla 20 let. Do druhé kategorie pak spadají rozlivy stanovené s řádově nižší přesností. Lze je využít k různým účelům, ale je třeba vždy uvážit nejistoty v nich obsažené.
Datová sada obsahuje jednotlivé údaje o bodech vypouštění z čistíren odpadních vod, individuálních vhodných systémech nebo volných výústech. Zahrnuty jsou informace o oblastech vypouštění odpadních vod a souvisejících vodních útvarech (řekách, povodích).
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 91/271/EHS (Směrnice o čištění městských odpadních vod - Urban Waste Water Treatment Directive).
Datová sada obsahuje jednotlivé údaje o čistírnách odpadních vod v aglomeracích nad 2000 EO včetně lokalit bez připojení na stokovou soustavu, včetně informací o kapacitě čistíren odpadních vod, typu čištění, odstraňování dusíku a fosforu a údaje o účinnosti čištění.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 91/271/EHS (Směrnice o čištění městských odpadních vod - Urban Waste Water Treatment Directive).
Povrchové vody na území České republiky jsou podle § 15 odst, 1 nařízení vlády č. 401/2015 Sb. ve znění pozdějších předpisů všechny vymezeny jako citlivé oblasti.
Datová sada obsahuje základní údaje o vymezení aglomerací nad 2000 EO v ČR, formálně upravené pro potřeby reportingu podle Směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod. Popisná složka zahrnuje údaje o odvádění a způsobu čištění odpadních vod ze všech aglomerací nad 2 000 EO včetně názvů, souřadnic, množství přiváděného znečištění a informací o napojení na stokovou soustavu.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 91/271/EHS (Směrnice o čištění městských odpadních vod - Urban Waste Water Treatment Directive),
The WFD surface water bodies dataset is based on national delineation of surface water bodies (lakes) which was held in 2013. In order to fulfill the requirements of 2016 WFD reporting the coordinate system was changed, small geometric as well as topological adjustment were performed and the attribute structure was changed.
This dataset was created for the purposes of Water Framework Directive: River Basin Management Plans - 2016 Reporting
The WFD surface water bodies dataset is based on national delineation of surface water bodies (rivers) which was held in 2013. In order to fulfill the requirements of 2016 WFD reporting the coordinate system was changed, small geometric as well as topological adjustment were performed and the attribute structure was changed.
This dataset was created for the purposes of Water Framework Directive: River Basin Management Plans - 2016 Reporting
Vodní útvar je dle § 2 odst, 3 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod. Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku. Umělý vodní útvar je vodní útvar povrchové vody vytvořený lidskou činností. Silně ovlivněný vodní útvar je útvar povrchové vody, který má v důsledku lidské činnosti podstatně změněný charakter. Útvary povrchových vod jsou rozděleny do kategorií vod tekoucích ("řeka") a stojatých ("jezero"), případně identifikovány jako silně ovlivněné nebo umělé. Útvary povrchových vod tekoucích jsou tvořeny navazujícími úseky vodních toků. K jednotlivým útvarům je identifikováno příslušné mezipovodí. Vodní útvary povrchových vod se evidují v rozsahu údajů o jejich územní identifikaci, názvu, číselném identifikátoru, kategorii a typu, identifikace silně ovlivněného a umělého útvaru a názvu dílčího povodí a názvu mezinárodní oblasti povodí, do kterých útvar spadá. V rámci plánovaní v oblasti vod představuje útvar povrchových vod jednotku pro hodnocení chemického a ekologického stavu. Vymezení útvarů je platné v rámci celého 6ti letého plánovacího cyklu (2010-2015, 2016-2021, 2022-2027). Před každým plánovacím cyklem může být vymezení revidováno. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/UtvaryPOV
Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy. Vymezení vodních útvarů je předmětem Vyhlášky č. 49/2011 Sb.
The WFD surface water bodies dataset is based on national delineation of surface water bodies (rivers) which was held in 2013. In order to fulfill the requirements of 2016 WFD reporting the coordinate system was changed, small geometric as well as topological adjustment were performed and the attribute structure was changed.
This dataset was created for the purposes of Water Framework Directive: River Basin Management Plans - 2016 Reporting
Stavem povrchových vod se podle vodního zákona rozumí obecné vyjádření stavu útvaru povrchové vody určené ekologickým nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší. Ekologickým stavem se rozumí vyjádření kvality struktury a funkce vodních ekosystémů vázaných na povrchové vody. Dobrým stavem povrchových vod se rozumí takový stav útvaru povrchové vody, kdy je jeho ekologický i chemický stav přinejmenším dobrý. Dobrým chemickým stavem povrchových vod se rozumí chemický stav potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí, při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy environmentální kvality. Normou environmentální kvality se rozumí koncentrace znečišťující látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech, která nesmí být překročena z důvodů ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Ekologický potenciál určuje stav silně ovlivněného nebo umělého vodního útvaru povrchové vody. Stav a potenciál útvarů povrchových vod se eviduje v rozsahu údajů o jejich číselném identifikátoru a klasifikaci jejich chemického a ekologického stavu/potenciálu. Stav vodních útvarů je hodnocen v rámci zpracování plánů povodí. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/UtvaryPOVStav
Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb, o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.
Evidence obsahuje údaje o vyhodnocení stavu útvarů podzemních vod v ČR. Stavem podzemních vod vodní zákon rozumí obecné vyjádření stavu útvaru podzemní vody určené kvantitativním nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší. Dobrým stavem podzemních vod se rozumí takový stav útvaru podzemních vod, kdy je jeho kvantitativní i chemický stav přinejmenším dobrý, Dobrým chemickým stavem podzemních vod se rozumí chemický stav potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí (§ 23a), při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy environmentální kvality. Normou environmentální kvality se rozumí koncentrace znečišťující látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech, která nesmí být překročena z důvodů ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Kvantitativním stavem podzemních vod se rozumí vyjádření míry ovlivnění útvaru podzemních vod přímými a nepřímými odběry. Hodnocení stavu útvarů podzemních vod spočívá v hodnocení jejich chemického a kvantitativního stavu. Pro hodnocení stavu útvarů podzemních vod se využívají výsledky získané ze sítě zjišťování stavu podzemních vod, analýz všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí a hodnocení dopadů lidské činnosti na stav útvarů podzemních vod. Stav vodních útvarů je hodnocen v rámci zpracování plánů povodí. Stav útvarů podzemních vod se eviduje v rozsahu údajů o jejich identifikátoru a klasifikaci jejich chemického a kvantitativního stavu. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/UtvaryPZVStav
Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb,, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb. Údaje o stavu útvarů podzemních vod jsou evidovány v souladu s § 22 odst, 4 písm, b) vodního zákona. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.
Evidence obsahuje údaje o vymezení citlivých oblastí v ČR, Údaje evidence zpracovává a do informačního systému veřejné správy ukládá Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce. Citlivé oblasti jsou vodním zákonem definovány jako vodní útvary povrchových vod: a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod, b) které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l, nebo c) u nichž je z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem nutný vyšší stupeň čištění odpadních vod. Citlivé oblasti vymezuje vláda nařízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá přezkoumání v pravidelných intervalech nepřesahujících 4 roky, Pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do povrchových vod ovlivňujících kvalitu vody v citlivých oblastech stanovuje vláda nařízením ukazatele přípustného znečištění odpadních vod a jejich hodnoty. Citlivé oblasti jsou aktuálně stanoveny nařízením vlády č, 401/2015 Sb, o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Podle § 15 odst, 1 nařízení vlády č, 401/2015 Sb, ve znění pozdějších předpisů jsou všechny povrchové vody na území České republiky vymezeny jako citlivé oblasti.
Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č, 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí, Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č, 252/2013 Sb, o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy,
Nařízení vlády č. 71/2003 stanovuje povrchové vody, které jsou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, s rozdělením na vody lososové a kaprové, za účelem zvýšení ochrany těchto vod před znečištěním a zlepšení jejich jakosti tak, aby se staly trvale vhodnými pro podporu života ryb náležejících k původním druhům zajišťujícím přirozenou rozmanitost nebo k druhům, jejichž přítomnost je vhodná; dále toto nařízení upravuje způsob zjišťování a hodnocení stavu jakosti uvedených povrchových vod. Pro účely tohoto nařízení se rozumí: lososovými vodami – povrchové vody, které jsou nebo se stanou vhodnými pro život ryb lososovitých (Salmonidae) a lipana (Thymallus thymallus) kaprovými vodami – povrchové vody, které jsou nebo se stanou vhodnými pro život ryb kaprovitých (Cyprinidae) nebo jiných druhů jako je štika (Esox lucius), okoun (Perca fluviatilis) a úhoř (Anguilla anguilla). Lososové/kaprové vody jsou tvořeny úseky vodních toků (kmenový tok nebo jeho úsek a jeho přítoky). K jednotlivým kaprovým/lososovýn vodám je identifikováno příslušné dílčí povodí. Lososové/kaprové vody se evidují v rozsahu údajů o jejich územní identifikaci, názvu, číselném identifikátoru, názvu vodního toku, druhu a hodnocení stavu jakosti vzhledem k požadovaným hodnotám. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/rybvod
Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí, Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.
Ochranná pásma vodních zdrojů slouží podle vodního zákona k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok a zdrojů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité vody. Ochranná pásma vodních zdrojů stanovuje vodoprávní úřad a to na návrh anebo z vlastního podnětu. Návrh podává zpravidla vlastník (převážně státní podniky Povodí). Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou, než je uvedeno výše. Vodoprávní úřad může ze závažných důvodů své rozhodnutí o stanovení ochranného pásma též změnit, popřípadě je zrušit. Stanovení ochranných pásem je vždy veřejným zájmem. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/opvz
Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb, o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy. Rozsah evidovaných údajů o ochranných pásmech vodních zdrojů pro informační systém veřejné zprávy je stanoven vyhláškou č. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci ve znění vyhlášky č. 619/2004 Sb, a vyhlášky č. 7/2007 Sb.
National parts of the international River Basin Districts in the Czech republic (Elbe, Danube, Odra), adjusted to the WFD 2016 reporting Requirements.
This dataset was created for the purposes of Water Framework Directive: River Basin Management Plans - 2016 Reporting
Datová sada "Řád vodních toků podle Strahlera" obsahuje údaje o řádu vodních toků na území ČR v klasifikaci podle Strahlera. Datovou sadu vytvořil VÚV TGM, v. v. i., pro potřebu vymezení a určení typologie útvarů povrchových vod v souvislosti s implementací Rámcové směrnice o vodách (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000). Klasifikace byla zpracována nad datovou sadou (resp. geografickou vrstvou) úsekového modelu říční sítě ("jemné úseky") v měřítku 1:10 000, která byla vytvořena v rámci DIBAVOD (VÚV TGM 2006).
The dataset represents water depending protected areas which were not reported under other directives, It contains the represtentations of Ramsar wetlands and small areas under particular protection, In order to fulfill the requirements of 2016 WFD reporting the coordinate system was changed, small geometric as well as topological adjustment were performed and the attribute structure was changed,
This dataset was created for the purposes of Water Framework Directive: River Basin Management Plans - 2016 Reporting
Datová sada obsahuje údaje o vymezení pracovních jednotek útvarů podzemních vod pro potřeby plánování v oblasti vod podle Rámcové směrnice o vodách (2000/60/ES). Pracovní jednotky útvarů podzemních vod byly vymezeny zejména pro hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod a člení velké útvary podzemních vod na menší prostorové jednotky. Datovou sadu zpracoval VÚV TGM, v.v.i., podle údajů o vymezení útvarů podzemních a povrchových vod pro 1. plánovací cyklus(VÚV TGM, v.v.i.) a rozvodnic povodí 4. řádu. Dělení se netýkalo útvarů podzemních vod, zahrnující hlubší pánevní struktury s hydraulicky spojitou hladinou podzemní vody. Tyto útvary (včetně útvarů svrchní vrstvy a plošně menších útvarů podzemních vod) nebyly dále děleny. Datová sada je vedena v rozsahu údajů o územní identifikaci (plygon), jedinečném identifikátoru pracovní jednotky (UPZVJED_ID), její rozloze v km2 (PLO_UPZJED) a identifikátoru příslušného útvaru povrchové vody (UPZV_ID).
Zranitelné oblasti jsou § 33 zákona č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů definovány jako území, kde se vyskytují: povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Vláda stanovuje zranitelné oblasti nařízením a zároveň v nich akčním programem upravuje používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření. Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu. Zranitelné oblasti jsou stanovené nařízením vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. 12.6.2024 vyšla novela č. 193/2024 Sb., která se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb. Datová sada obsahuje vymezení katastrálních území aktuálně určených jako zranitelné oblasti upravené pro potřeby reportingu Evropské komisi.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 91/676/EHS (Směrnice o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů - Nitrátová směrnice).
Datová sada obsahuje místa monitoringu povrchových vod vybraná a vyhodnocená pro potřeby Nitrátové směrnice. Prostorová i popisná složka dat byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting podle Nitrátové směrnice v roce 2024.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 91/676/EHS (Směrnice o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů - Nitrátová směrnice).
Datová sada obsahuje místa monitoringu podzemních vod vybraná a vyhodnocená pro potřeby Nitrátové směrnice. Prostorová i popisná složka dat byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting podle Nitrátové směrnice v roce 2024.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 91/676/EHS (Směrnice o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů - Nitrátová směrnice).
Mapy jsou zpracovány pro oblasti s významným povodňovým rizikem, které jsou definovány úseky toků. Mapy povodňového nebezpečí zobrazují rozsah povodně, hloubky zaplavení a rychlosti proudění pro povodňové scénáře 5, 20, 100 a 500 let. Mapy povodňového ohrožení rozdělují zaplavované území do čtyř kategorií na základě intenzity povodně (kombinace hloubek a rychlostí). Mapy povodňového rizika znázorňují plochy, které jsou v riziku vzhledem k jejich zranitelnosti (tj. jejich využití). Vytvářet a aktualizovat tyto mapy v šestiletém cyklu je povinnost daná evropskou směrnicí 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik.