Detailed gravimetric quasigeoid QGZÚ-2013 represents a transformation surface enabling transformation between altitudes H in the Baltic Vertical Datum – After Adjustment (Bpv) and ellipsoidal heights h in the European Terrestrial Reference System 1989 (ETRS89) /realization ETRF2000/ above the rotating ellipsoid Geodetic Reference System 1980 (GRS80). Data content creates height anomaly zeta expressed in the nodal points of regular grid (3'' x 3'') of geographical coordinates ETRS89. Height anomalies implements own transformation relationship that has the form h = H + zeta. Total mean square error of height anomaly is on the territory of the Czech Republic 1 cm, in the mountainous terrain and in border areas (up to 10 km from the border) can reach higher values, but not more than 3 cm. Quasigeoid model was computed using combined regional solution of linear gravimetric boundary value task for the correcting gravitational potential of the Earth, with the significant contribution of complete revised dataset of detailed points of gravimetric mapping of the Czech Republic performed in the frame of geophysical mapping between 1950 – 2010, and with the other data.

Digital geographical model of territory of the Czech Republic (Data250). Minimal positional accuracy is 125 m and the level of detail corresponds to the scale 1:250,000. The content of Data250 consists of 50 feature types. The database is organised into eight thematic groups – administrative boundaries, hydrography, transportation, settlements, geographic names, miscellaneous objects, vegetation, surface and altimetry. Data is provided as open data in SHP data format.

Data50 is a geograpfical model of territory of the Czech Republic. It has been derived from a cartographic database for Base map CR 1 : 50 000 and it is comprised of 8 thematic groups in total - Settlements and cultural and industrial buildings, Transportation, Pipelines and electric lines, Hydrography, Boundary of territorial units, Vegetation and bare surface, Terrain and Names. Data is provided as open data in SHP data format. The dataset is updated regularly.

Digitální model povrchu vznikl metodou autokorelace obrazových bodů z leteckých měřických snímků z jara roku 2024 jako meziprodukt při tvorbě ortofota. Obsahuje všechny objekty, které se nacházely na zemském povrchu v době snímkování (auta, budovy, stromy, ad.). Původní model byl v rozlišení 10 cm/px, pro webové použití byl generalizován na 25 cm/px. Souřadnicový systém georeferencovaného rastru (TIFF) je S-JTSK (EPSG 5514). Hodnoty výšek jsou v systému Bpv.Image službu lze načíst do programu ArcGIS Pro, vizualizovat pomocí Processing templates (Shaded Relief, Hillshade, ApectSlope, Slope), příp. vlastních při zvolení Processing Template - None, kdy se uživateli zjeví původní hodnoty pixelů a model je tak dostupný k vlastním analýzám.Zde je možné stáhnout data digitálního modelu povrchu v originálním rozlišení (10 cm/px) z aktuálního roku: 2024 a data ve stejném formátu z předchozích let: 2022, 2023. V dřívějších letech byla tvořena data s jinou technickou specifikací. Jako opendata je publikovaný digitální model povrchu z roku 2019, zde odkaz na popis a přímo data ke stažení.Nově je také dostupný Digitální model povrchu - elevation layer, který se hodí jako podklad do lokálních scén 3D prostředí apod.

Rozvodnice dílčích povodí dle vyhlášky 393/2010 Sb. o oblastech povodí. Zdrojové rozvodnice byly odvozeny nad digitálním modelem reliéfu 5. generace (DMR5G) a podklady státního mapového díla ZABAGED.

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
Plocha povodí patří podle normy ČSN 75 1400 mezi standardní hydrologické údaje a je zároveň nezbytným a základním vstupním údajem při odvozování dalších standardních i nestandardních hydrologických údajů (např. N-letých nebo M-denní průtoků). Podle vyhlášky 252/2013 Sb. má za povinnost evidovat plochy povodí a jejich identifikátor Český hydrometeorologický ústav.

Indikátor ukazuje množství materiálů využitých ekonomikou pro výrobu a spotřebu. Vypočte se jako domácí užitá těžba plus dovozy minus vývozy. Vytvořeno z podkladových dat organizace Český statistický úřad.

English description below. Bodová vrstva všech pítek v Brně. Data obsahují také obrázek jednotlivých pítek. Data jsou ve GCS WGS84 a aktualizace probíhají v nepravidelných intervalech.Point layer of all drinking fountains in Brno. The data also contains an image of each fountain. The data is in GCS WGS84 coordinate system and updates take place at irregular intervals.

Cílené přibližování se vhodné druhové skladbě lesů je klíčovým aspektem přírodě blízkého hospodaření v lesích. Současná druhová skladba lesů je od rekonstruované přirozené i doporučené skladby výrazně odlišná, a to zejména v důsledku plošného vysazování smrkových a borových monokultur v minulosti. Stejnověké monokultury jehličnanů, často nevhodného ekotypu, snižují biodiverzitu a jsou výrazně náchylnější na poškození v důsledku biotických i abiotických faktorů. Vytvořeno z podkladových dat organizace Národní lesnický institut.

The basic unit of the Ecological Focus Area (EFA) element is represented by the continuous area of agricultural land, as well as non-agricultural land if it fulfils agricultural non-production function. The EFA element could be also represented by other shape that is part of the utilised agricultural area or is adjacent to it. The types of EFA elements are defined in National Regulation 307/2014 Coll.

This dataset created in accordance with Act 252/1997 Coll on agriculture and National Regulation 307/2014 Coll.

Datová sada obsahuje časovou řadu statistických údajů o emisích hlavních znečišťujících látek do ovzduší v České republice od roku 2005.

Seznam vydaných osvědčení odborné způsobilosti v geologii podle zákona č. 62/1988 Sb. a vyhlášky č. 206/2001 Sb. o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce.

Open dataset contains information on approvals of exploration for reserved minerals. This includes the information on the spatial delimitation of the exploration area, on the mineral for which the exploration was approved, on the validity of this approval and on the organization.

Dvourozměrná sloučená informace maximální radarové odrazivosti MAX_Z pro území Česka. Informace sloučená z radarů ČHMÚ Brdy-Praha a Skalky (v případě servisních odstávek nebo poruchy radarů jsou do sloučené informace doplňována data ze zahraničních radarů). Maximální radarová odrazivost v každém gridovém bodě udává maximální odrazivost měřenou ve vertikálním sloupci nad daným gridovým bodem. Extrapolační předpověď je prováděna metodou COTREC, kdy poslední dostupná sloučená informace je přesouvána podle vektorů přesunu získaných porovnáním poslední a o 10 minut starší sloučené informace MAX_Z. Předpovídána je pouze změna polohy výskytu radarové odrazivosti nikoli změna její intenzity. Dvourozměrná informace je ukládána v georeferencovaném gridovém poli s prostorovým rozlišením 1x1km v projekci kompatibilní s webovými mapovými podklady OpenStreetMaps/GoogleMaps/Mapy.cz (EPSG:3857). Předpovědní sloučené informace jsou vytvářeny v časovém kroku 5 minut pro předpovědní termíny +10min, +20min, +30min, +40min, +50min, +60min. Předpovědi z jednoho výpočetního termínu jsou uloženy v jednom archivním souboru TAR. Data jsou uložena ve formátu HDF5 dle specifikace ODIM HDF5 dostupné na: https://www.eumetnet.eu/wp-content/uploads/2021/07/ODIM_H5_v2.4.pdf

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Dvourozměrná sloučená informace radarové odrazivosti v konstantní výškové hladině 2km nad hladinou moře PseudoCAPPI_2km. Jedná se o produkt, který je po konverzi pomocí Marshall-Palmerova Z-R vztahu operativně využívaný pro radarový odhad intenzity srážek na zemském povrchu. Informace sloučená z radarů ČHMÚ Brdy-Praha a Skalky (v případě servisních odstávek nebo poruchy radarů jsou do sloučené informace doplňována data ze zahraničních radarů). Extrapolační předpověď je prováděna metodou COTREC, kdy poslední dostupná sloučená informace je přesouvána podle vektorů přesunu získaných porovnáním poslední a o 10 minut starší sloučené informace MAX_Z. Předpovídána je pouze změna polohy výskytu radarové odrazivosti nikoli změna její intenzity. Dvourozměrná informace je ukládána v georeferencovaném gridovém poli s prostorovým rozlišením 1x1km v projekci kompatibilní s webovými mapovými podklady OpenStreetMaps/GoogleMaps/Mapy.cz (EPSG:3857). Předpovědní sloučené informace jsou vytvářeny v časovém kroku 5 minut pro předpovědní termíny +10min, +20min, +30min, +40min, +50min, +60min. Předpovědi z jednoho výpočetního termínu jsou uloženy v jednom archivním souboru TAR. Data jsou uložena ve formátu HDF5 dle specifikace ODIM HDF5 dostupné na: https://www.eumetnet.eu/wp-content/uploads/2021/07/ODIM_H5_v2.4.pdf

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů

Využití pitné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu jednotlivými skupinami odběratelů. Vytvořeno z podkladových dat organizace Český statistický úřad.

Oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem (Areas of Potential Significant Flood Risk, zkráceno „APSFR“), pro které budou dále zpracovávány mapy povodňového nebezpečí a rizik a plány pro zvládání povodňových rizik, byly identifikovány z pohledu rizika fluviálních povodní. Postup vymezení oblastí s potenciálně významným povodňovým rizikem je podrobně popsán v Návrhu metodiky předběžného vyhodnocení povodňových rizik v České republice (viz příloha č. 1 zprávy Předběžné vyhodnocení povodňových rizik v České republice 2011). Metodika je postavena na možných nepříznivých účincích budoucích povodní (podle čl. 4d Směrnice). Hlavními kritérii výběru byl počet trvale žijících osob a hodnota majetku dotčená teoretickou povodní s pravděpodobností výskytu 5, 20 a 100 let a to pro katastrální území jednotlivých obcí. Kvantitativní vyjádření hledisek předběžného vyhodnocení povodňového rizika bylo založeno na definici rizika, tj. kombinace pravděpodobnosti výskytu nežádoucího jevu (povodně, scénáře nebezpečí) a jeho nepříznivých dopadů na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost. Tento přístup, který zohledňuje více scénářů nebezpečí, umožnil zahrnout do vyhodnocení i přínosy stávajících strukturálních protipovodňových opatření. Výsledné úseky vodních toků, které definují oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem, byly popsány číselným kódem se značkou povodí, říčním kilometrem, slovním vyjádřením vymezení úseku, názvem vodního toku a geografickými souřadnicemi.

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).

Datová sada obsahuje údaje o vymezení rozsahu povodně s dobou opakování 100 let (středně vysoká pravděpodobnost výskytu), formálně upravené pro potřeby reportingu podle směrnice 2007/60/ES (FD). Výchozí datovou sadou jsou rozlivy Q100 I, plánovacího cyklu vytvořené v rámci tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik v roce 2013.

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).

Hodnocení minulých povodní bylo založeno na informacích, které jsou o těchto povodních dostupné, V ČR je současný způsob dokumentace a vyhodnocení povodní upraven §76 vodního zákona. Zprávy o povodních zpracovávají povodňové orgány obcí a správci vodních toků, souhrnnou zprávu za povodí zpracovávají správci povodí a souhrnnou hodnotící zprávu, včetně analýzy rozsahu a výše povodňových škod a účelnosti provedených opatření, zpracovávají povodňové orgány krajů. Evidenci vyhodnocených povodní zajišťují správci povodí. Evidenci povodní z hlediska hydrologického, včetně meteorologických údajů o příčinách přirozených povodní, zajišťuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Významné povodně, které zasáhly rozsáhlá území a způsobily značné škody a ztráty na lidských životech, byly počínaje povodní v roce 1997 vyhodnocovány v rámci komplexních projektů, zpracovaných na základě usnesení vlády ČR a financovaných s podporou státního rozpočtu, Tímto způsobem byly vyhodnoceny povodně v červenci 1997, v srpnu 2002, v březnu až dubnu 2006, přívalové povodně v červnu až červenci 2009, povodně v květnu až červnu 2010 a v srpnu 2010. Zprávy o starších povodních již nejsou úplné a systematicky vedené. Pokud byly zaznamenány ve stanicích pozorovacích sítí ČHMÚ, jsou jejich hydrologické charakteristiky uloženy v databázích ústavu. Zpravidla však již nejsou k dispozici úplné údaje o důsledcích povodní, rozsahu a výši celkových povodňových škod. Zprávy za ucelená povodí jsou uloženy u státních podniků Povodí, většinou i s informacemi o povodňových škodách na tocích a vodohospodářských objektech. Dále jsou pro některé povodně k dispozici zprávy povodňových orgánů územních celků (obcí a krajů).

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).

Pollutants with air quality limits set for health protection with an averaging period of 1 calendar year:
NO₂_rp_5l: NO₂ – annual average concentration [µg·m⁻³], PM₁₀_rp_5l: PM₁₀ – annual average concentration [µg·m⁻³], PM₂₅_rp_5l: PM₂.₅ – annual average concentration [µg·m⁻³], BZN_rp_5l: benzene – annual average concentration [µg·m⁻³], BaP_rp_5l: benzo[a]pyrene – annual average concentration [ng·m⁻³], As_rp_5l: arsenic – annual average concentration [ng·m⁻³], Pb_rp_5l: lead – annual average concentration [ng·m⁻³], Ni_rp_5l: nickel – annual average concentration [ng·m⁻³], Cd_rp_5l: cadmium – annual average concentration [ng·m⁻³].

Pollutants with air quality limits set for health protection with an averaging period of 24 hours:
PM₁₀h24_5l: PM₁₀ – 36th highest 24-hour average concentration in a calendar year [µg·m⁻³],
SO₂h24_5l: SO₂ – 4th highest 24-hour average concentration in a calendar year [µg·m⁻³].

Pollutants with air quality limits set for the protection of ecosystems and vegetation:
SO₂_rp_5l: SO₂ – annual average concentration [µg·m⁻³],
SO₂_zp_5l: SO₂ – average concentration for the winter period (1.10.–31.3.) [µg·m⁻³],
NOₓ_rp_5l: NOₓ – annual average concentration [µg·m⁻³].

Vrstva povodňového rizika byla získána od Povodí Moravy, s. p. Povodňové riziko je stanoveno pomocí matice rizika s využitím povodňového ohrožení a informací o zranitelnosti území.  Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Vrstva povodňového ohrožení byla získána od Povodí Moravy, s. p. Hodnoty povodňového ohrožení vychází z rychlosti proudění a hloubky vody, pomocí nichž se určuje intenzita povodně. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Záplavová území jsou podle §66 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území stanovuje Ministerstvo životního prostředí vyhláškou ( vyhláška 79/2018 Sb.). Poznámka: Webová služba WFS prošla topologickou korekturou. Průběh polygonů záplavových území v této vrstvě je pouze orientační, pro získání závazných informací o přesném průběhu kontaktujte místně příslušný vodoprávní úřad nebo správce daného vodního toku. Informace o datové sadě, prohlížečky a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/zapluz

Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.

Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna.   Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění.   Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod.   Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna.   Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění.   Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod.   Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna.   Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění.   Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod.   Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.