Records of surface and groundwater withdrawals, wastewater and mine water releases, and surface water accumulation or discharge in reservoirs are established, maintained and updated by individual river basin authorities as part of the survey and assessment of the status of surface and groundwater (§ 21(2)(c)(4) of Act No. 254/2001 Coll., on Water, as amended, further referred to as the "Water Act").

Records of surface and groundwater withdrawals, wastewater and mine water releases, and surface water accumulation or discharge in reservoirs are established, maintained and updated by individual river basin authorities as part of the survey and assessment of the status of surface and groundwater (§ 21(2)(c)(4) of Act No. 254/2001 Coll., on Water, as amended, further referred to as the "Water Act").

Information on the number of pedestrian crossings and cyclist passages at Republic Square in Pilsen

According to Regulation 2018/1999 of the European Parliament and of the Council of the EU, all EU Member States are required to report their National Inventory Report to the European Commission annually by 15 March of the following year (t+1) together with the official reporting tables (CRF – Common Reporting Format); and to the UNFCCC Secretariat by 15 September, which has been implemented since 2024 under the new terms of the Paris Agreement, now in the CRT (Common Reporting Tables) format. Under the Paris Agreement, the Czech Republic, as an EU member state, has agreed to jointly reduce greenhouse gas emissions by at least 40 % by 2030 compared to 1990.

English description below. Vnitrobloky a zrevitalizované objekty z programu Ekodotace Brno. Data jsou sbírána od roku 2018 a aktualizována 1x ročně. Souřadnicový systém: GCS WGS84.Revitalized courtyards and greenery in public places. Coordinate system: GCS WGS84. Updated once a year (May).

Riparian Zones (Břehové zóny) jsou součástí služby Copernicus pro monitorování území. Obsahuje podrobné informace o využití území v okolí vodních toků a zmapovaných zelených lineárních prvků (Green Linear Elements) ve 39 evropských státech. Jedná se o vektorová data v měřítku cca 1 : 10 000. Technické specifikace jsou k dispozici na http://land.copernicus.eu/user-corner/technical-library, obecné informace na http://land.copernicus.eu.

Vrstva Riparian Zones je vytvářena jako součást služby evropského programu Copernicus pro monitorování území. Jedná se o výřez vrstvy na území ČR pro lepší zpřístupnění služby českým uživatelům. Vytvoření dat bylo financováno Evropskou unií.

National parts of the international River Basin Districts in the Czech republic (Elbe, Danube, Odra), adjusted to the WFD 2016 reporting Requirements.

This dataset was created for the purposes of Water Framework Directive: River Basin Management Plans - 2016 Reporting

Datová série obsahuje tři datové sady – ukazatel nasycení, potenciálně nebezpečné srážky a riziko přívalové povodně

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů.

Potenciálně rizikové úhrny srážek za danou dobu trvání jsou odvozovány denně k 6. hodině UTC (resp. k 8:00 SELČ). Hodnoty představují úhrn srážek pro území velikosti 3x3 km, který by potenciálně mohl způsobit povrchový odtok, který by za aktuálního stavu nasycení mohl způsobit významnější povrchový odtok z daného území. Na urbanizovaných plochách a na zemědělských pozemcích, kde je uplatňován nevhodný způsob hospodaření, mohou být tyto hodnoty oproti prezentovaným údajům nižší, a tím i potenciální riziko vzniku významnějšího povrchového odtoku může být i mnohem vyšší.
Aktualizace dat probíhá každý den v termínech 7:05, 10:05, 13:05 UTC

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů.

Ukazatel nasycení reprezentuje odhad aktuální nasycenosti území vodou k 6. hodině UTC (resp. k 8:00 SELČ). Vysoká nasycenost představuje potenciální riziko zvýšeného povrchového odtoku při výskytu intenzivních srážek. S klesající nasyceností území roste infiltrační schopnost půdy, a tím se riziko významnějšího povrchového odtoku zmenšuje.
Aktualizace dat probíhá každý den v termínech 7:05, 10:05, 13:05 UTC

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů.

Aktuální riziko pro obce s rozšířenou působností (ORP) může představovat:
- riziko lokálního zatopení následkem odtoku z pozemků v obci a jejím blízkém okolí,
- riziko přívalové povodně, kdy se voda dostává již do stálých či občasných vodních toků a hrozí vylití vody z břehů a zaplavení pozemků v blízkosti vodního toku.
Souhrnné riziko pro ORP je vyjádřeno ve třech úrovních: nízké až střední (žlutá), vysoké (oranžová) a velmi vysoké (červená).
Riziko lokálního zatopení se odvozuje v pravidelné čtvercové síti o velikosti 3x3 km na základě překročení kritické velikosti odtoku, který vychází ze spadlých srážek za 2 uplynulé hodiny, nebo za 1 uplynulou hodinu a 1 hodinu předpovědi a aktuálního nasycení půdy. Výpočet není prováděn v místech s převahou vodních ploch.
Riziko přívalové povodně se odvozuje v polygonech tvořících systém hydrologicky propojených prvků (povodí a říčních úseků), a to na základě překročení kritické velikosti kulminačního průtoku. Výpočet srážkoodtokového modelu vychází z aktuálního nasycení půdy a ze spadlých srážek za 3 uplynulé hodiny, resp. 30 minut předpovědi srážek. Srážkové úhrny vstupují do výpočtu v 10 minutových sumách.
Aktualizace dat probíhá po 15 minutách vždy v termínu HH:05, HH:20, HH:35, HH:50 (s výjimkou 6:50, 9:50 a 12:50 UTC)

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů.

V rámci projektu CEVOOH byla zkoumáná možnost sledovat přechod České republiky na nové technologie zpracování odpadů, v souladu s novelizací odpadové legislativy a strategických cílů. Metodika byla nastavená podle dat ze systému EIA (Environmental Impact Analysis), který pomůže zjistit, popsat a komplexně vyhodnotit předpokladané vlivy připravovaných záměrů na životné prostředí. Každé nové zařízení a každé rozšíření existujících zařízení v odpadovém sektoru znamená vložení nového záměru do systému EIA, tudíž podle zadaných záměrů je možné posoudit vývoj technologického přístupu České republiky k novým strategickým cílům odpadového hospodářství. Datová sada obsahuje rozšířené záměry z období 2017-2025

Vrstva obsahuje rozvodnice základních ploch povodí 1. řádu, tj. rozvodnice úmoří Baltského, Černého a Severního moře. Rozvodnice povodí 1. řádu jsou odvozené s využitím digitálního modelu reliéfu 5. generace a vodních toků ZABAGED zpřesněných pomocí leteckého laserového skenování (LLS).

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
Plocha povodí patří podle normy ČSN 75 1400 mezi standardní hydrologické údaje a je zároveň nezbytným a základním vstupním údajem při odvozování dalších standardních i nestandardních hydrologických údajů (např. N-letých nebo M-denní průtoků). Podle vyhlášky 252/2013 Sb. má za povinnost evidovat plochy povodí a jejich identifikátor Český hydrometeorologický ústav.

Vrstva obsahuje rozvodnice základních ploch povodí 2. řádu odvozené s využitím digitálního modelu reliéfu 5. generace a vodních toků ZABAGED zpřesněných pomocí leteckého laserového skenování (LLS).

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
Plocha povodí patří podle normy ČSN 75 1400 mezi standardní hydrologické údaje a je zároveň nezbytným a základním vstupním údajem při odvozování dalších standardních i nestandardních hydrologických údajů (např. N-letých nebo M-denní průtoků). Podle vyhlášky 252/2013 Sb. má za povinnost evidovat plochy povodí a jejich identifikátor Český hydrometeorologický ústav.

Vrstva obsahuje rozvodnice základních ploch povodí 3. řádu odvozené s využitím digitálního modelu reliéfu 5. generace a vodních toků ZABAGED zpřesněných pomocí leteckého laserového skenování (LLS).

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
Plocha povodí patří podle normy ČSN 75 1400 mezi standardní hydrologické údaje a je zároveň nezbytným a základním vstupním údajem při odvozování dalších standardních i nestandardních hydrologických údajů (např. N-letých nebo M-denní průtoků). Podle vyhlášky 252/2013 Sb. má za povinnost evidovat plochy povodí a jejich identifikátor Český hydrometeorologický ústav.

Vrstva obsahuje rozvodnice základních ploch povodí 4. řádu odvozené s využitím digitálního modelu reliéfu 5. generace a vodních toků ZABAGED zpřesněných pomocí leteckého laserového skenování (LLS). Vrstva obsahuje informace o ploše povodí a číselném identifikátoru povodí, pramenného povodí a následujícího povodí (číslo hydrologického povodí, ČHP).

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
Plocha povodí patří podle normy ČSN 75 1400 mezi standardní hydrologické údaje a je zároveň nezbytným a základním vstupním údajem při odvozování dalších standardních i nestandardních hydrologických údajů (např. N-letých nebo M-denní průtoků). Podle vyhlášky 252/2013 Sb. má za povinnost evidovat plochy povodí a jejich identifikátor Český hydrometeorologický ústav.

Vrstva obsahuje rozvodnice základních ploch povodí 4. řádu rozšířené o rozvodnice ploch k vodoměrným stanicím ve správě ČHMÚ, mimoúrovňovým křížením a vodním dílům. Rozvodnice povodí 4. řádu plus jsou odvozené s využitím digitálního modelu reliéfu 5. generace a vodních toků ZABAGED zpřesněných pomocí leteckého laserového skenování (LLS). Vrstva obsahuje informace o ploše povodí a číselném identifikátoru povodí, pramenného povodí a následujícího povodí (číslo hydrologického povodí, ČHP).

Zákon č. 262/2024 Sb., o veřejné hydrometeorologické službě ve znění provádějících předpisů
Plocha povodí patří podle normy ČSN 75 1400 mezi standardní hydrologické údaje a je zároveň nezbytným a základním vstupním údajem při odvozování dalších standardních i nestandardních hydrologických údajů (např. N-letých nebo M-denní průtoků). Podle vyhlášky 252/2013 Sb. má za povinnost evidovat plochy povodí a jejich identifikátor Český hydrometeorologický ústav.

Ochranná pásma vodních zdrojů slouží podle vodního zákona k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok a zdrojů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité vody. Ochranná pásma vodních zdrojů stanovuje vodoprávní úřad a to na návrh anebo z vlastního podnětu. Návrh podává zpravidla vlastník (převážně státní podniky Povodí). Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou, než je uvedeno výše. Vodoprávní úřad může ze závažných důvodů své rozhodnutí o stanovení ochranného pásma též změnit, popřípadě je zrušit. Stanovení ochranných pásem je vždy veřejným zájmem. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/opvz

Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb, o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy. Rozsah evidovaných údajů o ochranných pásmech vodních zdrojů pro informační systém veřejné zprávy je stanoven vyhláškou č. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci ve znění vyhlášky č. 619/2004 Sb, a vyhlášky č. 7/2007 Sb.

Nařízení vlády č. 71/2003 stanovuje povrchové vody, které jsou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, s rozdělením na vody lososové a kaprové, za účelem zvýšení ochrany těchto vod před znečištěním a zlepšení jejich jakosti tak, aby se staly trvale vhodnými pro podporu života ryb náležejících k původním druhům zajišťujícím přirozenou rozmanitost nebo k druhům, jejichž přítomnost je vhodná; dále toto nařízení upravuje způsob zjišťování a hodnocení stavu jakosti uvedených povrchových vod. Pro účely tohoto nařízení se rozumí: lososovými vodami – povrchové vody, které jsou nebo se stanou vhodnými pro život ryb lososovitých (Salmonidae) a lipana (Thymallus thymallus) kaprovými vodami – povrchové vody, které jsou nebo se stanou vhodnými pro život ryb kaprovitých (Cyprinidae) nebo jiných druhů jako je štika (Esox lucius), okoun (Perca fluviatilis) a úhoř (Anguilla anguilla). Lososové/kaprové vody jsou tvořeny úseky vodních toků (kmenový tok nebo jeho úsek a jeho přítoky). K jednotlivým kaprovým/lososovýn vodám je identifikováno příslušné dílčí povodí. Lososové/kaprové vody se evidují v rozsahu údajů o jejich územní identifikaci, názvu, číselném identifikátoru, názvu vodního toku, druhu a hodnocení stavu jakosti vzhledem k požadovaným hodnotám. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/rybvod

Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí, Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.

Staré ekologické zátěže, resp. kontaminovaná místa jsou projevem negativních důsledků hospodářské činnosti, a to nejen průmyslu a energetiky. Je proto potřeba zabývat se řešením následků činností těchto sektorů, tj. sanacemi dotčených lokalit. Pomocí sanace lze snižovat počet lokalit starých ekologických zátěží a možná rizika pro ekosystémy i lidské zdraví. Vytvořeno z podkladových dat organizace Ministerstvo životního prostředí.

Bodová vrstva sběrných dvorů v Jihlavě

Přehled evidovaných projektů s vydaným Rozhodnutím ministra (od roku 2020) ze systémů, ve kterých probíhá příjem žádostí. Projekty z programů Národní program životní prostředí, Modernizační fond, Norské fondy, Nová zelená úsporám a Národní plán obnovy. Projekty podané od října 2019 dosud.

Přehled evidovaných projektů s vydaným Rozhodnutím ministra (od roku 2018) ze systémů, ve kterých neprobíhá příjem žádostí. Projekty z programu Národní program životní prostředí. Projekty podané od června 2017 do února 2022.

This database contains state-paid seismic profiles measured in the Czech Republic. The layer has been transformed according to the INSPIRE data specification for the Geoph Profile object from the Geophysics application scheme.

fullfillment of the requirements of the INSPIRE directive

Evidence obsahuje údaje o vymezení citlivých oblastí v ČR, Údaje evidence zpracovává a do informačního systému veřejné správy ukládá Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce. Citlivé oblasti jsou vodním zákonem definovány jako vodní útvary povrchových vod: a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod, b) které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l, nebo c) u nichž je z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem nutný vyšší stupeň čištění odpadních vod. Citlivé oblasti vymezuje vláda nařízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá přezkoumání v pravidelných intervalech nepřesahujících 4 roky, Pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do povrchových vod ovlivňujících kvalitu vody v citlivých oblastech stanovuje vláda nařízením ukazatele přípustného znečištění odpadních vod a jejich hodnoty. Citlivé oblasti jsou aktuálně stanoveny nařízením vlády č, 401/2015 Sb, o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Podle § 15 odst, 1 nařízení vlády č, 401/2015 Sb, ve znění pozdějších předpisů jsou všechny povrchové vody na území České republiky vymezeny jako citlivé oblasti.

Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č, 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí, Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č, 252/2013 Sb, o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy,