Open dataset contains key information on areas in the Czech Republic, where underground mining or mineral exploration were undertaken in the past. The mine workings are irregularly distributed within the vector representation and at different depths. Polygons can also contain completely unmined sections. The possible damage to the terrain by mining activities is usually smaller than the extent of the vector representation.
The purpose is to inventory areas with detected undermining according to the Geological Act (No. 62/1988 Coll., on geological works, as amended). These areas can have an impact on the development of urban planning documentation and on the environment. CGS provides data on undermined areas to public authorities and spatial planning authorities in accordance with the valid Building Act. Furthermore, this data is used in the assessment of mine workings impacts and the processing of complex information about the territory.
Zones and agglomerations layer for air quality assessment and management in the Czech Republic. The zones and agglomerations are defined on the basis of the legislative specifications of the EU Directive 2008/50/EC and Act No. 201/2012 Coll., on Air Protection. A zone is an area defined by the Ministry of the Environment for the purpose of monitoring and managing air quality; an agglomeration shall mean a zone that is a conurbation with a population in excess of 250 000 inhabitants.
Concentrations of air pollutants in the 1x1 km grid, years 2018–2022. Limit values for the protection of human health SO2 - 4th highest 24-hour SO2 concentration [µg.m-3], PM10 - annual average concentration [µg.m-3], PM10 - 36th highest 24-hour average concentration [µg.m-3], PM2.5 - annual average concentration [µg. m-3], NO2 - annual average concentration [µg.m-3], O3 - 26th highest maximum daily 8-hour moving average concentration averaged over 3 years, 2019-2021 [µg.m-3], As - annual average concentration [ng.m-3], Cd - annual average concentration [ng.m-3], benzo[a]pyrene - annual average concentration [ng.m-3], benzene - annual average concentration [µg.m-3]. Areas with exceedances of limit values without O3. Areas with exceedances of the limit values with the inclusion of O3. Limit values for the protection of ecosystems and vegetation O3 - AOT40 exposure index values, 5-year average, 2019-2023 [µg.m-3], NOx - annual average concentration [µg.m-3], SO2 - annual (annual average) and winter period (winter average) [µg.m-3].
Legislation (Act 201/2012 Coll., as amended) requires that the primary source of assessment be the results of stationary measurements. Measured concentrations may be supplemented by modelling and indicative measurements in the production of pollutant maps to ensure that the resulting estimate provides sufficient information on the spatial distribution of air pollutant concentrations. In the Czech Republic, the Eulerian chemical dispersion model CAMx is mainly used, additionally also the Gaussian model SYMOS and the European Eulerian model EMEP. In addition, in the case of individual pollutants, e.g. altitude or population density.
Act No. 201/2012 Coll., on Air Protection, as amended
The network of measuring stations registered in the ISKO database in 2018–2022. The basis for the air quality assessment is the concentrations measured at the monitoring stations. The measurement network is densest in the areas with the highest concentrations of pollutants, but covers the whole Czech Republic. The backbone network of monitoring stations is the National Air Quality Monitoring Network (NAQMN), operated by the CHMI. It includes both stations with an automated monitoring programme (AIM) and stations with a manual monitoring programme (MIM), from which the samples taken are analysed in the laboratories of the CHMI. In many cases, air pollution at one site is monitored simultaneously by both automatic and manual methods. The national network of concentration monitoring is supplemented by monitoring stations of other organisations, whose measurements are also used in the assessment of air quality.
Concentrations measured by all monitoring networks are stored in the AQIS air pollution database. The database contains data from the beginning of measurements, and sulphur dioxide and suspended particulate matter concentrations from the station networks of the CHMI in North Bohemia and Prague from 1971. Accompanying meteorological data, which are measured at a large part of the automated monitoring stations of the CHMI are used for the evaluation of air quality-meteorological relationships, are also stored in the ISKO database. In addition, the ISKO emission database also includes data provided by cooperating institutions. These include the Public Health Institute in Ostrava, the Public Health Institute in Ústí nad Labem, the National Institute of Health, ČEZ, a. s., municipal authorities and other contributors. The database also includes information from the border areas of Slovakia, Germany, Poland and Austria.
Overview of concentrations of air pollutants for which limit values for the protection of human health have been set, measured at station networks of ambient air quality monitoring in the Czech Republic: r18–r22As - List of stations with annual average concentrations of As, 2018–2022; r18–r22BaP - List of stations with annual average concentrations of benzo[a]pyrene, 2018–2022; r18–r22BZN – List of stations with annual average concentrations of benzene, 2018–2022; r18–r22Cd – List of stations with annual average concentrations of cadmium, 2018–2022; r18–r22NO2 – List of stations with concentrations of NO2 (annual average and 19. highest hourly concentrations), 2018–2022; r18–r22O3 – List of stations with ground-level ozone concentrations (max. daily 8-hour moving average, averaged over 3 years), 2018–2022; r18–r22PM10 – List of stations with PM10 concentrations (annual mean and 36. highest 24-hour concentrations), 2018–2022; r18–r22PM25 – List of stations with PM2.5 annual average concentrations, 2018–2022; r18–r22SO2zdr – List of stations with SO2 concentrations (25th highest hourly concentrations and 4th highest 24-hour concentrations), 2018–2022. Summary of concentrations of air pollutants for which immission limits are set to protect ecosystems and vegetation, measured at station networks of ambient air quality monitoring in the Czech Republic: r18–r22AOT40 – AOT40 exposure index values, 5-year average, 2018–2022 [µg. m-3.h]; r18–r22NOx – List of stations with annual average NOx concentrations, 2018–2022; r18–r22SO2zp – List of stations with SO2 concentrations (winter average), 2018–2022; r18–r22SO2rp – List of stations with annual average SO2 concentrations, 2018–2022.
According to Regulation 2018/1999 of the European Parliament and of the Council of the EU, all EU Member States are required to report their approximate (proxy) GHG emission inventories for year (t-1) by 31 July of the current year (t). These are only approximate estimates. Final GHG emission inventories are published the following year (t+1).
Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) jsou § 28 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) definovány jako oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod. V těchto oblastech se zákonem č. 254/2001 Sb., v rozsahu stanoveném nařízením vlády, zakazuje: (a) zmenšovat rozsah lesních pozemků, (b) odvodňovat lesní pozemky, (c) odvodňovat zemědělské pozemky, (d) těžit rašelinu, (e) těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, (f) těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, (g) ukládat radioaktivní odpady, Vláda tyto oblasti vyhlašuje nařízením. Hranice těchto oblastí jsou vymezeny v nařízeních vlády č.40/1978 Sb., č.10/1979 Sb., č.85/1981 Sb., Evidence je vedena v rozsahu územní identifikace, popisu hranic a názvu chráněné oblasti. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: https://heis.vuv.cz/isvs/chopav
Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí, Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.
This database contains key information on boreholes. The database is generated about twice a year as a layer in a GIS environment for use in the Borehole Surveys application. Individual points in the application represent boreholes and polygons indicate groups of related boreholes.
fullfillment of the requirements of the INSPIRE directive
Co-ordination of information on the environment, classification covers the municipal face in the range of the Czech Rep.
Změnová databáze CLC2000-Changes (CHA2000_CZ) byla odvozena za databáze CLC1990 vizuálním porovnáním rastrových podkladů z roku 1990 a 2000. Identifikuje plochy s různým krajinným pokryvem v databázích CLC90 a CLC2000. Zaznamenány byly všechny změny splňující mapovací kritéria (rozloha > 5 ha, posun hranic > 100 m). Více o popisu metodologie zpracování v Büttner, G., Kosztra, B. 2007. CLC2006 Technical Guidelines, European Environment Agency (EEA).
Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.
Databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v rozsahu ČR v roce 2000. CORINE Land Cover 2000 (CLC_2000) je aktualizací databáze krajinného pokryvu z roku 1990. Na území České republiky je registrováno 28 kategorií krajinného pokryvu z celkového počtu 44 kategorií, které zahrnuje databáze CLC2000. Tyto třídy jsou uspořádány v hierarchické struktuře o třech úrovních, v nejvyšší úrovni jsou rozděleny do pěti skupin (urbanizovaná území, zemědělské plochy, lesy a polopřírodní oblasti, humidní území, vodní plochy).
Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.
Změnová databáze CLC2006-Changes (CHA06_CZ) byla odvozena za databáze CLC2000 vizuálním porovnáním rastrových podkladů z roku 2000 a 2006. Zaznamenány byly všechny změny splňující mapovací kritéria (rozloha > 5 ha, posun hranic > 100 m). Více o popisu metodologie zpracování v Büttner, G., Kosztra, B. 2007. CLC2006 Technical Guidelines, European Environment Agency (EEA).
Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.
Databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v rozsahu ČR v roce 2006 vznikla v rámci projektu GMES Fast Track Service, zahajeném Evropskou agenturou životního prostředí (EEA). V České republice byl projekt spolufinancován Ministerstvem životního prostředí. Databáze CLC2006 (CLC06_CZ) byla interpretována z aktualizované databáze CLC2000. Velikost nejmenší mapovací jednotky pro polygony CLC2006 byla stanovena na 25 ha. Více o popisu metodologie zpracování v Büttner, G., Kosztra, B. 2007. CLC2006 Technical Guidelines, European Environment Agency (EEA).
Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.
Změnová databáze CORINE Land Cover 2012 byla odvozena z databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v roce 2006 vizuálním porovnáním rastrových podkladů z roku 2006 a 2012. Zaznamenány byly všechny změny splňující mapovací kritéria (rozloha > 5 ha, posun hranic > 100 m).
Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.
Revidovaná databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v rozsahu ČR v roce 2012. V rámci tvorby databáze CLC2018 byla revidována a aktualizována databáze CLC2012. Velikost nejmenší mapovací jednotky pro polygony CLC2012 je stanovena na 25 ha.
Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.
Databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v rozsahu ČR v roce 2012. Databáze CLC2012 byla interpretována z aktualizované databáze CLC2006. Velikost nejmenší mapovací jednotky pro polygony CLC2012 byla stanovena na 25 ha.
Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.
Změnová databáze CORINE Land Cover 2018 byla odvozena z databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v roce 2012 vizuálním porovnáním rastrových podkladů z roku 2012 a 2018. Zaznamenány byly všechny změny splňující mapovací kritéria (rozloha > 5 ha, posun hranic > 100 m).
Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.
Databáze s klasifikací pokryvu zemského povrchu v rozsahu ČR v roce 2018. Databáze CLC2018 byla interpretována z aktualizované databáze CLC2012. Velikost nejmenší mapovací jednotky pro polygony CLC2018 byla stanovena na 25 ha.
Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy.
This website is updated based on information from regional authorities, which have been issuing permits since 1. 1. 2003.
The types of permits are the following:
Permits according to § 17 paragraphs 1 and 2 of Act 86/2002 Coll. – permits issued until 1. 9. 2012.
Permits according to § 11 paragraph 2 d) of Act 201/2012 Coll. – permits issued after 1. 9. 2012.
Integrated permits according to § 13 paragraph 3 of Act 76/2002 Coll. – for plants meeting certain criteria (primarily capacity constraints) within the categorization according to Annex 1 to Act 76/2002 Coll.
Act No. 262/2024 Coll., on the public hydrometeorological service as amended by implementing regulations
Open dataset contains information on approvals of exploration for reserved minerals. This includes the information on the spatial delimitation of the exploration area, on the mineral for which the exploration was approved, on the validity of this approval and on the organization.
Oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem (Areas of Potential Significant Flood Risk, zkráceno „APSFR“), pro které budou dále zpracovávány mapy povodňového nebezpečí a rizik a plány pro zvládání povodňových rizik, byly identifikovány z pohledu rizika fluviálních povodní. Postup vymezení oblastí s potenciálně významným povodňovým rizikem je podrobně popsán v Návrhu metodiky předběžného vyhodnocení povodňových rizik v České republice (viz příloha č. 1 zprávy Předběžné vyhodnocení povodňových rizik v České republice 2011). Metodika je postavena na možných nepříznivých účincích budoucích povodní (podle čl. 4d Směrnice). Hlavními kritérii výběru byl počet trvale žijících osob a hodnota majetku dotčená teoretickou povodní s pravděpodobností výskytu 5, 20 a 100 let a to pro katastrální území jednotlivých obcí. Kvantitativní vyjádření hledisek předběžného vyhodnocení povodňového rizika bylo založeno na definici rizika, tj. kombinace pravděpodobnosti výskytu nežádoucího jevu (povodně, scénáře nebezpečí) a jeho nepříznivých dopadů na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost. Tento přístup, který zohledňuje více scénářů nebezpečí, umožnil zahrnout do vyhodnocení i přínosy stávajících strukturálních protipovodňových opatření. Výsledné úseky vodních toků, které definují oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem, byly popsány číselným kódem se značkou povodí, říčním kilometrem, slovním vyjádřením vymezení úseku, názvem vodního toku a geografickými souřadnicemi.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).
Datová sada obsahuje údaje o vymezení rozsahu povodně s dobou opakování 100 let (středně vysoká pravděpodobnost výskytu), formálně upravené pro potřeby reportingu podle směrnice 2007/60/ES (FD). Výchozí datovou sadou jsou rozlivy Q100 I, plánovacího cyklu vytvořené v rámci tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik v roce 2013.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).
Hodnocení minulých povodní bylo založeno na informacích, které jsou o těchto povodních dostupné, V ČR je současný způsob dokumentace a vyhodnocení povodní upraven §76 vodního zákona. Zprávy o povodních zpracovávají povodňové orgány obcí a správci vodních toků, souhrnnou zprávu za povodí zpracovávají správci povodí a souhrnnou hodnotící zprávu, včetně analýzy rozsahu a výše povodňových škod a účelnosti provedených opatření, zpracovávají povodňové orgány krajů. Evidenci vyhodnocených povodní zajišťují správci povodí. Evidenci povodní z hlediska hydrologického, včetně meteorologických údajů o příčinách přirozených povodní, zajišťuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Významné povodně, které zasáhly rozsáhlá území a způsobily značné škody a ztráty na lidských životech, byly počínaje povodní v roce 1997 vyhodnocovány v rámci komplexních projektů, zpracovaných na základě usnesení vlády ČR a financovaných s podporou státního rozpočtu, Tímto způsobem byly vyhodnoceny povodně v červenci 1997, v srpnu 2002, v březnu až dubnu 2006, přívalové povodně v červnu až červenci 2009, povodně v květnu až červnu 2010 a v srpnu 2010. Zprávy o starších povodních již nejsou úplné a systematicky vedené. Pokud byly zaznamenány ve stanicích pozorovacích sítí ČHMÚ, jsou jejich hydrologické charakteristiky uloženy v databázích ústavu. Zpravidla však již nejsou k dispozici úplné údaje o důsledcích povodní, rozsahu a výši celkových povodňových škod. Zprávy za ucelená povodí jsou uloženy u státních podniků Povodí, většinou i s informacemi o povodňových škodách na tocích a vodohospodářských objektech. Dále jsou pro některé povodně k dispozici zprávy povodňových orgánů územních celků (obcí a krajů).
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).
Záplavová území jsou podle §66 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území stanovuje Ministerstvo životního prostředí vyhláškou ( vyhláška 79/2018 Sb.). Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/zapluz
Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.
This database contains the locations of points at which vertical electrical profiles and sounding curves were measured. The database of VES measurements (vertical electrical sounding) was established in 1994. The layer has been transformed according to the INSPIRE data specification for the Geoph Station object from the Geophysics application scheme.
fullfillment of the requirements of the INSPIRE directive