Oblasti povrchových vod využívaných ke koupání („koupací oblasti“) jsou vodním zákonem definovány jako povrchové vody využívané ke koupání osob pro vyhovující jakost vody, které obvykle používá ke koupání větší počet osob, Dne 27.5. 2011 vstoupila v platnost vyhláška č. 157/2011 Sb., kterou se zrušuje vyhláška č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob, ve znění pozdějších předpisů. Počínaje rokem 2012 je každoročně před koupací sezónou sestavován seznam dle § 6g odst. 1 písm, a) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 151/2011 Sb, (dále jen seznam). Tento seznam je vytvářen Ministerstvem zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/koupobl
Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb, o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.
Sezónně očištěno, NACE Rev. 2
Číselník bezpečnostních složek vyjadřujících se k žádosti. Jedná se o seznam bezpečnostních složek či konkrétních útvarů, které se vyjadřují a připomínkují podané žádosti. Číselník kóduje údaje z AIS (Informačního systému dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy (ISDŘ)).
Číselník bezpečnostních složek vyjadřujících se k žádosti. Jedná se o seznam bezpečnostních složek či konkrétních útvarů, které se vyjadřují a připomínkují podané žádosti. Číselník kóduje údaje z AIS (Informačního systému dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy (ISDŘ)).
Bezpečnostní úroveň cloud computingu vyjadřuje možné dopady kybernetického bezpečnostního incidentu na nabízený cloud computing. Bezpečnostní úrovně jsou nízká (1), střední (2), vysoká (3) nebo kritická (4). Číselník kóduje údaje z AIS (Informační systém cloud computingu).
Bezpečnostní úroveň cloud computingu vyjadřuje možné dopady kybernetického bezpečnostního incidentu na nabízený cloud computing. Bezpečnostní úrovně jsou nízká (1), střední (2), vysoká (3) nebo kritická (4). Číselník kóduje údaje z AIS (Informační systém cloud computingu).
Datová sada obsahuje data o poloze zrealizovaných městských stojanů na území Brna. Ke každému stojanu je přiložena fotografie z místa realizace. Městské stojany jsou ve správě jednotlivých MČ. Údaje o realizovaných stojanech jsou spravovány v gesci Odboru dopravy. Dále datová sada obsahuje stojany mimo správu města, a to zejména soukromých subjektů. Primárním datovým zdrojem pro ostatní stojany je datová sada OpenStreetMap. Stojany na kola jsou zobrazeny ve veřejné mapové aplikaci Cyklistická opatření nebo v interní aplikaci Cyklistická opatření interní. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Pentlogramy intenzity dopravy zpracovávají pravidelně Brněnské komunikace, a.s. (dále zkráceně BKOM). Výstupy pentlogramů jsou schémata uzlů a úseků mezi nimi. Tato data jsou od roku 2016 zpracována do gisové podoby (SHP) nad uličním grafem a jsou s vydáním nového pentlogramu doplněna. Aktualizace probíhá každé dva roky. Pentlogramy sledují intenzitu motorových vozidel a cyklistů. Číselná hodnota pro jednotlivé roky definuje počet cyklistů (v desítkách) za 24hodin během všedního dne / v neděli. Tato sada je zobrazena v interních mapových aplikacích Mapa dopravy, Mapa BKOM a Cyklistická opatření (interní i veřejná). Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.
Datová sada obsahuje statistické údaje o počtu vyjíždějících osob za jednotlivé okresy a Hlavní město Prahu, jejichž pracoviště bylo v rozhodný okamžik sčítání (26. 3. 2011) v jiné obci než byla obec obvyklého pobytu. Jedná se tedy o vyjížďku mezi okresy České republiky, včetně vyjížďky do Hlavního města Prahy a do zahraničí.
Bilanční územní celky (BUC) jsou dílčí statistické celky vytvořené spojením příslušných základních sídelních jednotek (ZSJ) na základě logických vazeb v území z hlediska veřejné vybavenosti se zohledněním přiměřené velikosti a územní celistvosti, vnitřních dopravních vazeb, přírodních i umělých bariér a respektován hranic městských částí. Hlavním smyslem BUC je rozdělení velkých městských částí do menších územní celků pro analýzu veřejné vybavenosti.
Hranice 366 typů biochor, 94 bioregionů a 4 biogeografických podprovincií na území České republiky publikované v: CULEK, M. et al. (2005). Biogeografické členění České republiky: II. díl. Vydání 1. Praha: AOPK ČR. 590 s., 1 CD. ISBN 80-86064-82-4.; (vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © Culek et al., 2005) a následně zaktualizované dle publikace: Culek M., Grulich V., Laštůvka Z., Divíšek J. (2013): Biogeografické regiony České republiky. - Masarykova univerzita. Brno. 447 s. + mapová příloha. ISBN 978-80-210-6693-9.; (vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © Culek et al., 2013). Digitalizovala AOPK ČR.
Podklad pro vymezení ÚSES a územní plánování
Hranice biosférických rezervací vymezených v rámci programu Člověk a biosféra (Man and the Biosphere Programme) na území ČR; vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2013
Evidence mezinárodně významných částí přírody
Obytné budovy v Mostě - tzv. bloky.
Datová sada poskytuje údaje o počtu řidičů – cizinců, kterým byly zaznamenány body za protiprávní jednání v provozu na pozemních komunikacích. Stavy bodového hodnocení osob jsou aktuální k datu generování statistiky (31. 03. 2026). Údaje jsou čerpány z Informačního systému Centrálního registru řidičů. Za cizince jsou považovány osoby, které nemají občanství České republiky.
Na území ČR výrazně převládá výskyt porostů s jednoduchou strukturou. Porosty s bohatou strukturou se nacházejí především v přirozených lesních ekosystémech a porostech s výběrným způsobem hospodaření, jejichž výskyt na našem území je velmi řídký. Ve větší míře se u nás vyskytují porosty, které se svojí prostorovou a věkovou skladbou porostům s bohatou strukturou pouze blíží, a to především ve fázi obnovy, případně jde o porosty spontánně vznikající na dříve nelesních pozemcích (sukcese). Vytvořeno z podkladových dat organizace Národní lesnický institut.
Hladina rybníka měřená jako výška nad mořem
Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008. Bonita klimatu - komplexní charakteristika dle všech hodnocených klimatologických hledisek
Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data: Digitalní referenční mapa Praha-bloková mapa budovy Liniová vrstva uličních úseku Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o. Digitální model terénu DMR25 Ortofotosnímky ČR.
Výsledná mapa bonity vznikla na základě váženého průměru dílčích map pomocí mapové algebry.
Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008. Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data: Digitalní referenční mapa Praha-bloková mapa budovy Liniová vrstva uličních úseku Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o. Digitální model terénu DMR25 Ortofotosnímky ČR.
Vrstva vznikla kombinací vrstvy vegetačního pokryvu a rastrové vrstvy urbanizace, která byla vytvořená z uzlových bodů 25x25 m. Pro každý bod se vypočítal poměr ploch zástavby ve čtverci 100 x 100 m k celkové ploše zájmového území. Výslednávrstva byla překlasifikována do pěti kategorií (I - nejlepší pro kvalitu bonity, V - nejhorší)
Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008. Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data: Digitalní referenční mapa Praha-bloková mapa budovy Liniová vrstva uličních úseku Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o. Digitální model terénu DMR25 Ortofotosnímky ČR.
Vrstva vznikla na základě algoritmu pro výpočet globální solární radiace.Výslednávrstva byla překlasifikována do pěti kategorií (I - nejlepší pro kvalitu bonity, V - nejhorší)
Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008. Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data: Digitalní referenční mapa Praha-bloková mapa budovy Liniová vrstva uličních úseku Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o. Digitální model terénu DMR25 Ortofotosnímky ČR.
Vrstva vznikla váženou kombinací vrstvy topografickcýh překážek v 8 směrech proudění a vrstvy četností větru v těchto směrech.Výslednávrstva byla překlasifikována do pěti kategorií (I - nejlepší pro kvalitu bonity, V - nejhorší)
Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008. Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data: Digitalní referenční mapa Praha-bloková mapa budovy Liniová vrstva uličních úseku Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o. Digitální model terénu DMR25 Ortofotosnímky ČR.
Vrstva vznikla interpolací uzlových bodů rychlosti větru v hladině 10 m nad terénem.Výslednávrstva byla překlasifikována do pěti kategorií (I - nejlepší pro kvalitu bonity, V - nejhorší)
Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008. Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data: Digitalní referenční mapa Praha-bloková mapa budovy Liniová vrstva uličních úseku Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o. Digitální model terénu DMR25 Ortofotosnímky ČR.
Vrstva vznikla interpolací uzlových bodů četností bezvětří v hladině 10 m nad terénem. Výsledná vrstva byla překlasifikována do pěti kategorií (I - nejlepší pro kvalitu bonity, V - nejhorší)