ZTM 25/ETRS89 vznikla v roce 2023 ze ZTM 25/S-JTSK jako rozšíření řady státního mapového díla o variantu ZTM 25 v rovinném souřadnicovém systému ETRS89-TMzn. K dispozici je ve formě tiskových souborů PDF (CMYK) s kompletním obsahem mapového listu a v rastrové formě TIFF (RGB, barevná hloubka 24 bit, rozlišení 508 dpi, komprese LZW). Výdejní jednotkou je mapový list ZTM 25/ETRS89. V případě tiskového PDF se jedná o mapový list o rozměru 500 × 790 mm. V případě rastrového dlaždice TIFF se jedná o segment 411 × 522 mm. Umístění jednotlivých dlaždic v souřadnicovém systému zajišťují textové soubory (TFW).

ZTM 250/S-JTSK se začala v roce 2021 tvořit digitální technologií z kartografické databáze Data250 aktualizované na podkladě Základní báze geografických dat České republiky (ZABAGED®) a databáze geografických jmen České republiky Geonames jako náhrada Základní mapy ČR 1 : 200 000 (ZM 200). K dispozici je ve formě tiskových souborů PDF (CMYK) s kompletním obsahem mapového listu, v rastrové formě TIFF (RGB, barevná hloubka 24 bit, rozlišení 508 dpi, komprese LZW) a ve vektorové podobě v SHP a DGN8, které umožňují využít, příp. v určité míře i editovat data ZTM 100/S-JTSK v GIS a CAD aplikacích. Výdejní jednotkou je mapový list ZTM 250/S-JTSK. V případě tiskového PDF se jedná o plochu 400 × 500 mm s přesahem 20 mm ve směru východ-západ a 10 mm ve směru sever-jih, dále o prostor pro rámové a mimorámové údaje (celková plocha PDF je 500 × 720 mm). V případě rastrového dlaždice TIFF se jedná o segment 400 mm × 500 mm (v měřítku mapy 100 km × 125 km). Umístění jednotlivých dlaždic v souřadnicovém systému zajišťují textové soubory (TFW). Stejný prostor zachycují i výdejní jednotky vektorových dat ve formátech SHP a DGN8.

Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 v S-JTSK (ZTM 5/S-JTSK) rozšiřuje od roku 2023 měřítkovou řadu státního mapového díla Zeměměřického úřadu. ZTM 5/S-JTSK se vyhotovuje ze Základní báze geografických dat České republiky (ZABAGED®), digitálního modelu reliéfu České republiky 5. generace (DMR 5G), databáze geografických jmen České republiky Geonames a kartografické databáze Data10. Data se zpracovávají v kartografické databázi ZTM 5 technologické linky IS SMD. Z ní se tvoří tiskové soubory s kompletním obsahem mapového listu ve formátu PDF v barvách CMYK a rastrové soubory mapového pole ve formátu TIFF v barevném prostoru RGB, s barevnou hloubku 24 bit, rozlišením 508 dpi a kompresí LZW. Dále se z kartografické databáze exportují data pro vektorové formáty ZTM 5/S-JTSK – SHP a DGN8, které umožňují určitou míru editace v GIS a CAD aplikacích. Výdejní jednotkou je mapový list ZTM 5, což v případě rastrového souboru TIFF a vektorových dat je segment o velikosti 2,5x2 km, se stranami rovnoběžnými se souřadnicovými osami S-JTSK. Umístění segmentů v souřadnicovém systému zajišťují v případě rastrového formátu textové soubory (TFW) a to pro zobrazení S-JTSK / Krovak EN. Tiskový soubor PDF navíc obsahuje souřadnicové sítě (kilometrová síť S-JTSK, zeměpisná a kilometrová síť ETRS89/TMzn), mapový rám s rámovými údaji (např. směrové údaje vybraných komunikací, názvy spůlných sídel, popis sousedících států, souřadnice) a mimorámové údaje (např. vysvětlivky, tirážní údaje, grafické číselné a sklonové měřítko, grafická vyjádření přehledu správních a katastrálních hranic a hranic chráněných území). Dále je rozšířen prostor mapového pole o přesahový pruh o velikosti 100 metrů ve směru na východ a na západ a 50 metrů ve směru na sever a na jih. ZTM 5/S-JTSK obsahuje polohopis, výškopis a popis. Předmětem polohopisu jsou sídla a jednotlivé objekty, komunikace, vodstvo, hranice správních jednotek a katastrálních území, hranice chráněných území, body polohového bodového pole, porost a povrch půdy. Předmětem výškopisu je terénní reliéf zobrazený vrstevnicemi a terénními stupni. Popis mapy sestává z druhového označení objektů, standardizovaného geografického názvosloví (včetně názvů ulic), kót vrstevnic, výškových kót a čísel popisných. Znázorněny jsou pouze předměty obsahu mapy vyskytující se na území České republiky. Nezbytná generalizace a posuny jednotlivých objektů jsou využívány velice omezeně. Mapa tak poskytuje podrobné informace o vymezeném území s vysokou polohovou přesností a se zachováním tvaru i rozměru zobrazených plošných topografických objektů jako ve zdrojových databázích.

ZTM 100/S-JTSK se začala v roce 2020 tvořit digitální technologií z kartografické databáze Data50 aktualizované na podkladě Základní báze geografických dat České republiky (ZABAGED®) a databáze geografických jmen České republiky Geonames jako náhrada Základní mapy ČR 1 : 100 000 (ZM 100). K dispozici je ve formě tiskových souborů PDF (CMYK) s kompletním obsahem mapového listu, v rastrové formě TIFF (RGB, barevná hloubka 24 bit, rozlišení 508 dpi, komprese LZW) a ve vektorové podobě v SHP a DGN8, které umožňují využít, příp. v určité míře i editovat data ZTM 100/S-JTSK v GIS a CAD aplikacích. Výdejní jednotkou je mapový list ZTM 100/S-JTSK. V případě tiskového PDF se jedná o plochu 400 × 500 mm s přesahem 20 mm ve směru východ-západ a 10 mm ve směru sever-jih, dále o prostor pro rámové a mimorámové údaje (celková plocha PDF je 500 × 790 mm). V případě rastrového dlaždice TIFF se jedná o segment 400 mm × 500 mm (v měřítku mapy 40 km × 50 km). Umístění jednotlivých dlaždic v souřadnicovém systému zajišťují textové soubory (TFW). Stejný prostor zachycují i výdejní jednotky vektorových dat ve formátech SHP a DGN8.

ZTM 25/S-JTSK se začala v roce 2020 tvořit digitální technologií ze Základní báze geografických dat České republiky (ZABAGED®) a databáze geografických jmen České republiky Geonames jako náhrada Základní mapy ČR 1 : 25 000 (ZM 25). K dispozici je ve formě tiskových souborů PDF (CMYK) s kompletním obsahem mapového listu, v rastrové formě TIFF (RGB, barevná hloubka 24 bit, rozlišení 508 dpi, komprese LZW) a ve vektorové podobě v SHP a DGN8, které umožňují využít, příp. v určité míře i editovat data ZTM 25/S-JTSK v GIS a CAD aplikacích. Výdejní jednotkou je mapový list ZTM 25/S-JTSK. V případě tiskového PDF se jedná o plochu 400 × 500 mm s přesahem 20 mm ve směru východ-západ a 10 mm ve směru sever-jih, dále o prostor pro rámové a mimorámové údaje (celková plocha PDF je 500 × 790 mm). V případě rastrového dlaždice TIFF se jedná o segment 400 mm × 500 mm (v měřítku mapy 10 km × 12,5 km). Umístění jednotlivých dlaždic v souřadnicovém systému zajišťují textové soubory (TFW). Stejný prostor zachycují i výdejní jednotky vektorových dat ve formátech SHP a DGN8.

ZTM 10/S-JTSK se začala v roce 2020 tvořit digitální technologií ze Základní báze geografických dat České republiky (ZABAGED®) a databáze geografických jmen České republiky Geonames jako náhrada Základní mapy ČR 1 : 10 000 (ZM 10). K dispozici je ve formě tiskových souborů PDF (CMYK) s kompletním obsahem mapového listu, v rastrové formě TIFF (RGB, barevná hloubka 24 bit, rozlišení 508 dpi, komprese LZW) a ve vektorové podobě v SHP a DGN8, které umožňují využít, příp. v určité míře i editovat data ZTM 10/S-JTSK v GIS a CAD aplikacích. Výdejní jednotkou je mapový list ZTM 10/S-JTSK. V případě tiskového PDF se jedná o plochu 400 × 500 mm s přesahem 20 mm ve směru východ-západ a 10 mm ve směru sever-jih, dále o prostor pro rámové a mimorámové údaje (celková plocha PDF je 500 × 790 mm). V případě rastrového dlaždice TIFF se jedná o segment 400 mm × 500 mm (v měřítku mapy 4 km × 5 km). Umístění jednotlivých dlaždic v souřadnicovém systému zajišťují textové soubory (TFW). Stejný prostor zachycují i výdejní jednotky vektorových dat ve formátech SHP a DGN8.

ZTM 100/ETRS89 vznikla v roce 2023 ze ZTM 100/S-JTSK jako rozšíření řady státního mapového díla o variantu ZTM 100 v rovinném souřadnicovém systému ETRS89-TMzn. K dispozici je ve formě tiskových souborů PDF (CMYK) s kompletním obsahem mapového listu a v rastrové formě TIFF (RGB, barevná hloubka 24 bit, rozlišení 508 dpi, komprese LZW). Výdejní jednotkou je mapový list ZTM 100/ETRS89. V případě tiskového PDF se jedná o mapový list o rozměru 500 × 790 mm. V případě rastrového dlaždice TIFF se jedná o segment 411 × 522 mm. Umístění jednotlivých dlaždic v souřadnicovém systému zajišťují textové soubory (TFW).

ZTM 50/S-JTSK se začala v roce 2020 tvořit digitální technologií z kartografické databáze Data50 aktualizované na podkladě Základní báze geografických dat České republiky (ZABAGED®) a databáze geografických jmen České republiky Geonames jako náhrada Základní mapy ČR 1 : 50 000 (ZM 50). K dispozici je ve formě tiskových souborů PDF (CMYK) s kompletním obsahem mapového listu, v rastrové formě TIFF (RGB, barevná hloubka 24 bit, rozlišení 508 dpi, komprese LZW) a ve vektorové podobě v SHP a DGN8, které umožňují využít, příp. v určité míře i editovat data ZTM 50/S-JTSK v GIS a CAD aplikacích. Výdejní jednotkou je mapový list ZTM 50/S-JTSK. V případě tiskového PDF se jedná o plochu 400 × 500 mm s přesahem 20 mm ve směru východ-západ a 10 mm ve směru sever-jih, dále o prostor pro rámové a mimorámové údaje (celková plocha PDF je 500 × 790 mm). V případě rastrového dlaždice TIFF se jedná o segment 400 mm × 500 mm (v měřítku mapy 20 km × 25 km). Umístění jednotlivých dlaždic v souřadnicovém systému zajišťují textové soubory (TFW). Stejný prostor zachycují i výdejní jednotky vektorových dat ve formátech SHP a DGN8.

ZTM 10/ETRS89 vznikla v roce 2023 ze ZTM 10/S-JTSK jako rozšíření řady státního mapového díla o variantu ZTM 10 v rovinném souřadnicovém systému ETRS89-TMzn. K dispozici je ve formě tiskových souborů PDF (CMYK) s kompletním obsahem mapového listu a v rastrové formě TIFF (RGB, barevná hloubka 24 bit, rozlišení 508 dpi, komprese LZW). Výdejní jednotkou je mapový list ZTM 10/ETRS89. V případě tiskového PDF se jedná o mapový list o rozměru 500 × 790 mm. V případě rastrového dlaždice TIFF se jedná o segment 411 × 522 mm. Umístění jednotlivých dlaždic v souřadnicovém systému zajišťují textové soubory (TFW).

ZTM 50/ETRS89 vznikla v roce 2023 ze ZTM 50/S-JTSK jako rozšíření řady státního mapového díla o variantu ZTM 50 v rovinném souřadnicovém systému ETRS89-TMzn. K dispozici je ve formě tiskových souborů PDF (CMYK) s kompletním obsahem mapového listu a v rastrové formě TIFF (RGB, barevná hloubka 24 bit, rozlišení 508 dpi, komprese LZW). Výdejní jednotkou je mapový list ZTM 50/ETRS89. V případě tiskového PDF se jedná o mapový list o rozměru 500 × 790 mm. V případě rastrového dlaždice TIFF se jedná o segment 411 × 522 mm. Umístění jednotlivých dlaždic v souřadnicovém systému zajišťují textové soubory (TFW).

ZTM 250/ETRS89 vznikla v roce 2023 ze ZTM 250/S-JTSK jako rozšíření řady státního mapového díla o variantu ZTM 250 v rovinném souřadnicovém systému ETRS89-TMzn. K dispozici je ve formě tiskových souborů PDF (CMYK) s kompletním obsahem mapového listu a v rastrové formě TIFF (RGB, barevná hloubka 24 bit, rozlišení 508 dpi, komprese LZW). Výdejní jednotkou je mapový list ZTM 250/ETRS89. V případě tiskového PDF se jedná o mapový list o rozměru 570 × 820 mm. V případě rastrového dlaždice TIFF se jedná o segment 485 × 637 mm. Umístění jednotlivých dlaždic v souřadnicovém systému zajišťují textové soubory (TFW).

Open dataset contains key information on areas in the Czech Republic, where underground mining or mineral exploration were undertaken in the past. The mine workings are irregularly distributed within the vector representation and at different depths. Polygons can also contain completely unmined sections. The possible damage to the terrain by mining activities is usually smaller than the extent of the vector representation.

The purpose is to inventory areas with detected undermining according to the Geological Act (No. 62/1988 Coll., on geological works, as amended). These areas can have an impact on the development of urban planning documentation and on the environment. CGS provides data on undermined areas to public authorities and spatial planning authorities in accordance with the valid Building Act. Furthermore, this data is used in the assessment of mine workings impacts and the processing of complex information about the territory.

Tato datová sada navazuje na datovou sadu Mapa přístupnosti - budovy a zobrazuje místa bezbariérových vstupů do větších budov nebo areálů zmapovaných v rámci této datové sady. Pro propojení obou datových sad (tedy k jednoznačnému určení, který vstup patří ke které budově) slouží Propojovací tabulka budov a vstupů do budov. Vazba mezi oběma datovými sadami je M:N - tedy jedna budova může mít více bezbariérových vstupů a zároveň jeden bezbariérový vstup může vést do více budov. Data jsou aktualizována společně (tedy jednou za 3 roky nebo průběžně např. v případě zjištění chyby). Data jsou zobrazena v aplikaci Mapa přístupnosti Brna. Prostřednictvím této aplikace je možné upozorňovat na chyby v datech a navrhovat přidání nových bezbariérových vstupů. Dále jsou data zobrazena také v tištěných publikacích Atlas přístupnosti centra města Brna pro osoby s omezenou schopností pohybu a Atlas přístupnosti zdravotnických zařízení ve městě Brně vydávaných Magistrátem města Brna. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Významné instituce a další vytipované objekty s informacemi o bezbariérové přístupnosti pro osoby s omezenou schopností pohybu (vozíčkáři, rodiče s kočárky apod.). Jsou zahrnuta zdravotnická zařízení (nemocnice, ordinace a lékárny), kulturní objekty (galerie, divadla, koncertní sály, kina, knihovny, kostely apod.), úřady, finanční instituce (banky, bankomaty, pojišťovny), obchodní domy, restaurace a kavárny, hotely, sportoviště, family pointy a veřejné toalety. Součástí dat jsou kontaktní údaje na budovy (adresa, telefon, webové stránky), u některých budov také podrobné informace o přístupu a pohybu po budově, bezbariérových toaletách apod. Zdravotnická zařízení navíc obsahují další velmi podrobné informace. Je zde popsán přístup k budově od MHD, parkování, nejbližší lékárna (pokud se nachází v budově nebo v její blízkosti), zda je v areálu park či občerstvení. Dále data obsahují informace o informačním systému (navigaci po objektu) a dalších zejména zdravotně-sociálních službách. Stanovení přístupnosti objektů vychází z Metodiky kategorizace přístupnosti objektů od Pražské organizace vozíčkářů. Podrobnější vysvětlení viz podrobná legenda k mapové aplikaci. Popisná data (kromě informací o zdravotnických zařízeních) jsou dostupná i v anglickém jazyce. Všechny objekty kromě zdravotnických zařízení jsou zmapovány pouze v centru města Brna, zdravotnická zařízení jsou zmapována na celém území města Brna. Data jsou aktualizována jednou za 3 roky, případně průběžně, pokud je zjištěna chyba. S těmito daty souvisí datová sada Mapa přístupnosti - vstupy do budov. Data jsou zobrazena v aplikaci Mapa přístupnosti Brna. Prostřednictvím této aplikace je možné upozorňovat na chyby v datech a navrhovat zmapování nových budov. Dále jsou data zobrazena také v tištěných publikacích Atlas přístupnosti centra města Brna pro osoby s omezenou schopností pohybu a Atlas přístupnosti zdravotnických zařízení ve městě Brně vydávaných Magistrátem města Brna. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna.   Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění.   Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod.   Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

English description below. Data o kvalitě ovzduší ze stanic na území města Brna. Nejedná se o verifikovaná data. Stanice jsou ve správě ČHMÚ, města Brna a Státního zdravotnického ústavu Ostrava. Data a jejich aktualizace je uvedená níže. Souřadnicový systém: GCS WGS-84SO2_1h (každou hodinu/updated hourly)NO2_1h (každou hodinu/updated hourly)CO_8h (každých 8h/each 8 hours)PM10_1h (každou hodinu/updated hourly)O3_1h (každou hodinu/updated hourly)PM10_24h (24h průměr/daily average)PM2_5_1h (každou hodinu/updated hourly)Air quality data from stations inside the city of Brno. Data is not validated. The stations are managed by the Czech Hydrometeorological Institute, the Brno city municipality and the State Medical Institute Ostrava. Update frequency is described above. Coordinate system: GCS WGS-84

Zones and agglomerations layer for air quality assessment and management in the Czech Republic. The zones and agglomerations are defined on the basis of the legislative specifications of the EU Directive 2008/50/EC and Act No. 201/2012 Coll., on Air Protection. A zone is an area defined by the Ministry of the Environment for the purpose of monitoring and managing air quality; an agglomeration shall mean a zone that is a conurbation with a population in excess of 250 000 inhabitants.

Concentrations of air pollutants in the 1x1 km grid, years 2018–2022. Limit values for the protection of human health SO2 - 4th highest 24-hour SO2 concentration [µg.m-3], PM10 - annual average concentration [µg.m-3], PM10 - 36th highest 24-hour average concentration [µg.m-3], PM2.5 - annual average concentration [µg. m-3], NO2 - annual average concentration [µg.m-3], O3 - 26th highest maximum daily 8-hour moving average concentration averaged over 3 years, 2019-2021 [µg.m-3], As - annual average concentration [ng.m-3], Cd - annual average concentration [ng.m-3], benzo[a]pyrene - annual average concentration [ng.m-3], benzene - annual average concentration [µg.m-3]. Areas with exceedances of limit values without O3. Areas with exceedances of the limit values with the inclusion of O3. Limit values for the protection of ecosystems and vegetation O3 - AOT40 exposure index values, 5-year average, 2019-2023 [µg.m-3], NOx - annual average concentration [µg.m-3], SO2 - annual (annual average) and winter period (winter average) [µg.m-3].

Legislation (Act 201/2012 Coll., as amended) requires that the primary source of assessment be the results of stationary measurements. Measured concentrations may be supplemented by modelling and indicative measurements in the production of pollutant maps to ensure that the resulting estimate provides sufficient information on the spatial distribution of air pollutant concentrations. In the Czech Republic, the Eulerian chemical dispersion model CAMx is mainly used, additionally also the Gaussian model SYMOS and the European Eulerian model EMEP. In addition, in the case of individual pollutants, e.g. altitude or population density.

Act No. 201/2012 Coll., on Air Protection, as amended

The network of measuring stations registered in the ISKO database in 2018–2022. The basis for the air quality assessment is the concentrations measured at the monitoring stations. The measurement network is densest in the areas with the highest concentrations of pollutants, but covers the whole Czech Republic. The backbone network of monitoring stations is the National Air Quality Monitoring Network (NAQMN), operated by the CHMI. It includes both stations with an automated monitoring programme (AIM) and stations with a manual monitoring programme (MIM), from which the samples taken are analysed in the laboratories of the CHMI. In many cases, air pollution at one site is monitored simultaneously by both automatic and manual methods. The national network of concentration monitoring is supplemented by monitoring stations of other organisations, whose measurements are also used in the assessment of air quality.

English Description below Dataset zahrnuje denní průměry jednotlivých parametrů kvality ovzduší na 12 lokalitách v různých částech Brna. Tyto lokality se od sebe vzájemně odlišují nejen polohou v rámci města, ale také charakterem okolí – některé z lokalit jsou umístěny poblíž frekventované dopravní komunikace, jiné naopak na relativně odlehlém místě poblíž zeleně.Pro přehlednost byl každé lokalitě přidělen třípísmenný kód (identifikátor), který je uveden v následujícím hodnocení. Tento identifikátor téměř ve všech případech odpovídá zkratce městské části, ve které se daná lokalita nachází, s výjimkou jedné lokality, kdy z důvodu dvou lokalit v jedné městské části je identifikátor odvozen od jména daného místa (Klajdovka). Naměřené veličiny: PM10, PM2_5, NO, NO2, NOx, O3, SO2, CO a dále rychlost větru, vlhkost a teplota. Měření proběhlo v rámci projektu Tromso a neplánuje se jeho opakování. Souřadnicový systém: GCS WGS-84 The dataset includes daily averages of air quality parameters at 12 locations in different parts of Brno. These sites differ from each other not only by their location within the city, but also by the nature of their surroundings - some sites are located near busy traffic roads, others in relatively remote locations near green areas.For the sake of clarity, each site has been assigned a three-letter code (identifier), which is presented in the following assessment. In almost all cases, this identifier corresponds to the abbreviation of the urban district in which the site is located, with the exception of one site where, because of two sites in one urban district, the identifier is derived from the name of the site (Klajdovka). Measured variables: PM10, PM2_5, NO, NO2, NOx, O3, SO2, CO as well as wind speed, humidity and temperature. The measurements were carried out within the Tromso project and there are no plans to repeat them. GCS WGS-84 coordinate system.

Meteorologická data měřená v intervalu 10 minut (dostupnost dat se liší dle pozorovacího programu stanic), seznam pozorovaných prvků na jednotlivých stanicích je uveden v metadatech stanic. Měřené prvky: teplota vzduchu (°C), maximální teplota vzduchu (°C), minimální teplota vzduchu (°C), přízemní teplota vzduchu (°C), relativní vlhkost vzduchu (%), tlak vzduchu (hPa), trvání slunečního svitu (s), úhrn srážek (mm), výška sněhové pokrývky (cm), vodní hodnota sněhové pokrývky (mm), směr a rychlost větru (stupně, m/s), průměrný směr a rychlost větru (stupně, m/s), maximální náraz větru a jeho směr(m/s, stupně), čas výskytu maximálního nárazu větru (kód), teplota půdy v 5, 10, 20, 50 a 100 cm (°C), průměrná intenzita globálního záření(W/m2), průměrná intenzita rozptýleného záření (W/m2), průměrná intenzita erythemového UV záření (mW/m2). Prvky odvozené z 10minutových měření automatických meteorologických stanic, prvky měřené a pozorované v intervalu 1 hodina a dopočtené charakteristiky v intervalu 1 hodina: tlak vodní páry (hPa), úhrn trvání slunečního svitu (h), úhrn srážek (mm), pokrytí oblohy oblačností (osminy), teplota rosného bodu (°C),, vodorovná dohlednost (kód), tlak vzduchu (hPa), tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře (hPa), geopotenciální výška standardní tlakové hladiny 925 hPa (m), geopotenciální výška standardní tlakové hladiny 850 hPa (m), tlaková tendence (hPa), stav počasí v termínu pozorování (kód), průběh počasí (kód).

Opatření č. 2/20 MŽP o vydání úplného znění zřizovací listiny státní organizace ČHMÚ

Concentrations measured by all monitoring networks are stored in the AQIS air pollution database. The database contains data from the beginning of measurements, and sulphur dioxide and suspended particulate matter concentrations from the station networks of the CHMI in North Bohemia and Prague from 1971. Accompanying meteorological data, which are measured at a large part of the automated monitoring stations of the CHMI are used for the evaluation of air quality-meteorological relationships, are also stored in the ISKO database. In addition, the ISKO emission database also includes data provided by cooperating institutions. These include the Public Health Institute in Ostrava, the Public Health Institute in Ústí nad Labem, the National Institute of Health, ČEZ, a. s., municipal authorities and other contributors. The database also includes information from the border areas of Slovakia, Germany, Poland and Austria.

Overview of concentrations of air pollutants for which limit values for the protection of human health have been set, measured at station networks of ambient air quality monitoring in the Czech Republic: r18–r22As - List of stations with annual average concentrations of As, 2018–2022; r18–r22BaP - List of stations with annual average concentrations of benzo[a]pyrene, 2018–2022; r18–r22BZN – List of stations with annual average concentrations of benzene, 2018–2022; r18–r22Cd – List of stations with annual average concentrations of cadmium, 2018–2022; r18–r22NO2 – List of stations with concentrations of NO2 (annual average and 19. highest hourly concentrations), 2018–2022; r18–r22O3 – List of stations with ground-level ozone concentrations (max. daily 8-hour moving average, averaged over 3 years), 2018–2022; r18–r22PM10 – List of stations with PM10 concentrations (annual mean and 36. highest 24-hour concentrations), 2018–2022; r18–r22PM25 – List of stations with PM2.5 annual average concentrations, 2018–2022; r18–r22SO2zdr – List of stations with SO2 concentrations (25th highest hourly concentrations and 4th highest 24-hour concentrations), 2018–2022. Summary of concentrations of air pollutants for which immission limits are set to protect ecosystems and vegetation, measured at station networks of ambient air quality monitoring in the Czech Republic: r18–r22AOT40 – AOT40 exposure index values, 5-year average, 2018–2022 [µg. m-3.h]; r18–r22NOx – List of stations with annual average NOx concentrations, 2018–2022; r18–r22SO2zp – List of stations with SO2 concentrations (winter average), 2018–2022; r18–r22SO2rp – List of stations with annual average SO2 concentrations, 2018–2022.

According to Regulation 2018/1999 of the European Parliament and of the Council of the EU, all EU Member States are required to report their approximate (proxy) GHG emission inventories for year (t-1) by 31 July of the current year (t). These are only approximate estimates. Final GHG emission inventories are published the following year (t+1).

Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) jsou § 28 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) definovány jako oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod. V těchto oblastech se zákonem č. 254/2001 Sb., v rozsahu stanoveném nařízením vlády, zakazuje: (a) zmenšovat rozsah lesních pozemků, (b) odvodňovat lesní pozemky, (c) odvodňovat zemědělské pozemky, (d) těžit rašelinu, (e) těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, (f) těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, (g) ukládat radioaktivní odpady, Vláda tyto oblasti vyhlašuje nařízením. Hranice těchto oblastí jsou vymezeny v nařízeních vlády č.40/1978 Sb., č.10/1979 Sb., č.85/1981 Sb., Evidence je vedena v rozsahu územní identifikace, popisu hranic a názvu chráněné oblasti. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: https://heis.vuv.cz/isvs/chopav

Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí, Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.

Vymezení území, která nesplňují charakteristiku zón ochrany přírody národních parků a neslouží k dosažení cíle zóny národního parku, ale jejich zařazení do příslušné zóny je nezbytné z důvodů udržení celistvosti plochy segmentu zóny. Tato data úzce souvisejí s datovou sadou Zonace velkoplošných zvláště chráněných území a doporučuje se je používat s touto datovou sadou společně. Vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2020