Datová sada obsahuje časovou řadu statistických údajů o počtech turistů a přenocování turistů v hromadných ubytovacích zařízeních v České republice od roku 2012, a to i v členění za rezidenty a nerezidenty (zahraniční hosty). Údaje jsou agregovány za celou Českou republiku, za kraje, okresy, správní obvody obcí s rozšířenou působností (SO ORP) a hlavního města Prahy, za turistické oblasti, turistické regiony. Aktualizovaná data jsou k dispozici v datové sadě "Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie - roční data za ČR, kraje, okresy, SO ORP". Zdroj: DataStat [https://data.csu.gov.cz/datastat/dash?aSada=CRU02R]
Datová sada představuje čtvrtletní časovou řadu (od roku 2020) se statistickými údaji o počtech příjezdů turistů, počtech přenocování turistů a průměrném počtu přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních v České republice podle země trvalého pobytu turisty. Údaje jsou agregovány za jednotlivé turistické oblasti DMO podle typu.
Návštěvnost turistických cílů v Olomouckém kraji
Seznam nejnavštěvovanějších turistických cílů v Olomouckém kraji mezi lety 2019-2023 s ročním počtem návštěv turistů, včetně bodové lokalizace.
Seznam nebytových prostor Městské části Praha 3
Neinvestiční financování státních škol Prahy 3 a počty jejich žáků 2009-2019
Nejčastější příčiny vzniku invalidity
Graf nelegálního obchodu s ohroženými druhy chráněnými úmluvou CITES ukazuje rozsah pašování exemplářů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Sledování tohoto tématu je důležité pro ochranu biologické rozmanitosti, omezení tlaku na ohrožené populace a prosazování mezinárodních pravidel obchodu. Souvisí také s ochranou přírody, prevencí environmentální kriminality a odpovědným výkonem veřejné správy při zachování přírodních hodnot. Vytvořeno z podkladových dat organizace Ministerstvo životního prostředí.
Datová sada s prostorovou lokalizací nemocnic na území Královéhradeckého kraje. Zdrojem dat je Odbor analýz, podpory řízení a kontroly Krajského úřadu Královéhradeckého kraje.
Datová sada obsahuje přesnou prostorovou lokalizaci nemocnic v Karlovarském kraji a dále název nemocnice, zřizovatele, identifikační číslo, právní formu, sídlo nemocnice, kód adresy, kontaktní údaje (číslo datové schránky, kontaktní e-mail, telefonní kontakt). Uvedeny jsou nemocnice zřízené Karlovarským krajem i nemocnice soukromé. Souřadnicový systém je použit WGS 1984.Poskytovatelem zdroje dat je Krajské inovační centrum Karlovarského kraje, p.o.
Datová sada představuje datový obsah aplikace Evidence nestátních neziskových organizací, která sdružuje informace o NNO působících v České republice. Za správnost a úplnost informací zveřejněných v ENNO odpovídají jednotlivé NNO.
Datová sada představuje datový obsah aplikace Evidence nestátních neziskových organizací, která sdružuje informace o NNO působících v České republice. Za správnost a úplnost informací zveřejněných v ENNO odpovídají jednotlivé NNO.
Datová sada představuje datový obsah aplikace Evidence nestátních neziskových organizací, která sdružuje informace o NNO působících v České republice. Za správnost a úplnost informací zveřejněných v ENNO odpovídají jednotlivé NNO.
Datová sada představuje datový obsah aplikace Evidence nestátních neziskových organizací, která sdružuje informace o NNO působících v České republice. Za správnost a úplnost informací zveřejněných v ENNO odpovídají jednotlivé NNO.
Data z nástroje [ČTÚ-NetTest](https://nettest.ctu.gov.cz/cs/), provozovaného Českým telekomunikačním úřadem, který měří aktuální kvalitu služby přístupu k internetu v podobě skutečně dosahované rychlosti stahování (download), vkládání (upload) a doby odezvy (ping). Specifikace formátu dat je k dispozici [zde](https://nettest.ctu.gov.cz/cs/DataSpecification). Tato specifikace popisuje informace, které jsou dostupné jako otevřená data.Data jsou publikována speciálně pro akci **Hackathon veřejné správy 2022.** #hackujstat
Mapovací sítě: SitMap_0Rad - základní pole (cca11,1x12 km; středoevropská mapovací síť viz: EHRENDORFER, F.; HAMANN, U. (1965). Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. Berichte der Deutschen Botanischen Gesellschaft. 78, 1, s. 35-50.); SitMap_1Rad - pole síťového mapování vzniklé rozdělením základního pole na čtvrtiny (kvadranty; 1/4) - SLAVÍK, B. (1971). Metodika síťového mapování ve vztahu k připravovanému fytogeografickému atlasu ČSR: Methodik der Netzkartierung in bezug auf den eben bearbeiteten phytogeographischen Atlas der Böhmischen sozialistischen Republik (ČSR). Zprávy Československé botanické společnosti. 6, s. 55-62. ISSN 0009-0662.; SitMap_2Rad - pole síťového mapování vzniklé dvojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/16)- HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_3Rad - pole síťového mapování vzniklé trojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/64) - HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_Botanika - pole síťového mapování vzniklé rozdělením kvadrantu základního pole na 5x5 elementárních polí - KOLBEK, J.; MLADÝ, F.; PETŘÍČEK, V. et al. (1999). Květena Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Křivoklátsko: I. Mapy rozšíření cévnatých rostlin.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. 300 s. ISBN 80-86064-36-0 podklady - Besselův elipsoid, Křovákovo zobrazení, S-JTSK; © AOPK ČR, 2009 EEARefGrid - pole (10x10 km) monitorovací sítě evropsky významných druhů a přírodních stanovišťů; © EEA, 2013
Mapování, monitoring a celkové rozšíření druhů
V zimním období neudržované komunikace v Ostravě. Nařízení města stanovuje rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve schůdnosti místních komunikací a průjezdních úseků silnic a vymezuje úseky, na kterých se nezajišťuje sjízdnost a schůdnost.
This dataset contains news from the official website of Jindřichův Hradec according to the formal open standard.
This dataset contains news according to the formal open standard.
This dataset contains news according to the formal open standard.
Datová sada obcí Moravskoslezského kraje s atributy o trhu práce. Datová sada je aktualizována dle potřeby. Atributy: Podíl nezaměstnaných osob = Vyjadřuje, kolik procent obyvatel v produktivním věku (15–64 let) v obci nemá práci a je evidováno na úřadu práce jako dosažitelní uchazeči.Vývoj nezaměstatnosti = Vyjadřuje, jak se podíl nezaměstnaných v obci vyvíjí během posledních 5 let.Dlouhodobá nezaměstatnost = Vyjadřuje podíl uchazečů o zaměstnání, kteří jsou evidováni na úřadu práce déle než 12 měsíců.
Datová sada obsahuje místa monitoringu podzemních vod vybraná a vyhodnocená pro potřeby Nitrátové směrnice. Prostorová i popisná složka dat byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting podle Nitrátové směrnice v roce 2024.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 91/676/EHS (Směrnice o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů - Nitrátová směrnice).
Datová sada obsahuje místa monitoringu povrchových vod vybraná a vyhodnocená pro potřeby Nitrátové směrnice. Prostorová i popisná složka dat byla upravena podle směrných dokumentů a požadavků Evropské komise na reporting podle Nitrátové směrnice v roce 2024.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 91/676/EHS (Směrnice o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů - Nitrátová směrnice).
Zranitelné oblasti jsou § 33 zákona č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů definovány jako území, kde se vyskytují: povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Vláda stanovuje zranitelné oblasti nařízením a zároveň v nich akčním programem upravuje používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření. Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu. Zranitelné oblasti jsou stanovené nařízením vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. 12.6.2024 vyšla novela č. 193/2024 Sb., která se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb. Datová sada obsahuje vymezení katastrálních území aktuálně určených jako zranitelné oblasti upravené pro potřeby reportingu Evropské komisi.
Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 91/676/EHS (Směrnice o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů - Nitrátová směrnice).