Jedná se o časové řady hodnot příjmů, výdajů, salda, zdrojů a užití a dluhu veřejných rozpočtů ČR, včetně jejich dílčích položek, v metodice GFS 2001; a dále o časové řady hodnot příjmů, výdajů, salda a dluhu sektoru vládních institucí ČR, včetně jejich dílčích položek, a o stručný přehled salda, dluhu a transakcí sektorů vládních institucí členských států EU v metodice ESA 2010.

Jedná se o časové řady hodnot příjmů, výdajů, salda, zdrojů a užití a dluhu veřejných rozpočtů ČR, včetně jejich dílčích položek, v metodice GFS 2001; a dále o časové řady hodnot příjmů, výdajů, salda a dluhu sektoru vládních institucí ČR, včetně jejich dílčích položek, a o stručný přehled salda, dluhu a transakcí sektorů vládních institucí členských států EU v metodice ESA 2010.

Jedná se o časové řady hodnot příjmů, výdajů, salda, zdrojů a užití a dluhu veřejných rozpočtů ČR, včetně jejich dílčích položek, v metodice GFS 2001; a dále o časové řady hodnot příjmů, výdajů, salda a dluhu sektoru vládních institucí ČR, včetně jejich dílčích položek, a o stručný přehled salda, dluhu a transakcí sektorů vládních institucí členských států EU v metodice ESA 2010.

Jedná se o časové řady hodnot příjmů, výdajů, salda, zdrojů a užití a dluhu veřejných rozpočtů ČR, včetně jejich dílčích položek, v metodice GFS 2001; a dále o časové řady hodnot příjmů, výdajů, salda a dluhu sektoru vládních institucí ČR, včetně jejich dílčích položek, a o stručný přehled salda, dluhu a transakcí sektorů vládních institucí členských států EU v metodice ESA 2010.

Jedná se o časové řady hodnot příjmů, výdajů, salda, zdrojů a užití a dluhu veřejných rozpočtů ČR, včetně jejich dílčích položek, v metodice GFS 2001; a dále o časové řady hodnot příjmů, výdajů, salda a dluhu sektoru vládních institucí ČR, včetně jejich dílčích položek, a o stručný přehled salda, dluhu a transakcí sektorů vládních institucí členských států EU v metodice ESA 2010.

Jedná se o časové řady hodnot příjmů, výdajů, salda, zdrojů a užití a dluhu veřejných rozpočtů ČR, včetně jejich dílčích položek, v metodice GFS 2001; a dále o časové řady hodnot příjmů, výdajů, salda a dluhu sektoru vládních institucí ČR, včetně jejich dílčích položek, a o stručný přehled salda, dluhu a transakcí sektorů vládních institucí členských států EU v metodice ESA 2010.

Jedná se o časové řady hodnot příjmů, výdajů, salda, zdrojů a užití a dluhu veřejných rozpočtů ČR, včetně jejich dílčích položek, v metodice GFS 2001; a dále o časové řady hodnot příjmů, výdajů, salda a dluhu sektoru vládních institucí ČR, včetně jejich dílčích položek, a o stručný přehled salda, dluhu a transakcí sektorů vládních institucí členských států EU v metodice ESA 2010.

Jedná se o časové řady hodnot příjmů, výdajů, salda, zdrojů a užití a dluhu veřejných rozpočtů ČR, včetně jejich dílčích položek, v metodice GFS 2001; a dále o časové řady hodnot příjmů, výdajů, salda a dluhu sektoru vládních institucí ČR, včetně jejich dílčích položek, a o stručný přehled salda, dluhu a transakcí sektorů vládních institucí členských států EU v metodice ESA 2010.

Pollutants with air quality limits set for health protection with an averaging period of 1 calendar year:
NO₂_rp_5l: NO₂ – annual average concentration [µg·m⁻³], PM₁₀_rp_5l: PM₁₀ – annual average concentration [µg·m⁻³], PM₂₅_rp_5l: PM₂.₅ – annual average concentration [µg·m⁻³], BZN_rp_5l: benzene – annual average concentration [µg·m⁻³], BaP_rp_5l: benzo[a]pyrene – annual average concentration [ng·m⁻³], As_rp_5l: arsenic – annual average concentration [ng·m⁻³], Pb_rp_5l: lead – annual average concentration [ng·m⁻³], Ni_rp_5l: nickel – annual average concentration [ng·m⁻³], Cd_rp_5l: cadmium – annual average concentration [ng·m⁻³].

Pollutants with air quality limits set for health protection with an averaging period of 24 hours:
PM₁₀h24_5l: PM₁₀ – 36th highest 24-hour average concentration in a calendar year [µg·m⁻³],
SO₂h24_5l: SO₂ – 4th highest 24-hour average concentration in a calendar year [µg·m⁻³].

Pollutants with air quality limits set for the protection of ecosystems and vegetation:
SO₂_rp_5l: SO₂ – annual average concentration [µg·m⁻³],
SO₂_zp_5l: SO₂ – average concentration for the winter period (1.10.–31.3.) [µg·m⁻³],
NOₓ_rp_5l: NOₓ – annual average concentration [µg·m⁻³].

Vrstva povodňového rizika byla získána od Povodí Moravy, s. p. Povodňové riziko je stanoveno pomocí matice rizika s využitím povodňového ohrožení a informací o zranitelnosti území.  Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Geographical delimitation of flood spills in 2024 with selected statistical data on the population and housing stock.

Vrstva povodňového ohrožení byla získána od Povodí Moravy, s. p. Hodnoty povodňového ohrožení vychází z rychlosti proudění a hloubky vody, pomocí nichž se určuje intenzita povodně. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Záplavová území jsou podle §66 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území stanovuje Ministerstvo životního prostředí vyhláškou ( vyhláška 79/2018 Sb.). Poznámka: Webová služba WFS prošla topologickou korekturou. Průběh polygonů záplavových území v této vrstvě je pouze orientační, pro získání závazných informací o přesném průběhu kontaktujte místně příslušný vodoprávní úřad nebo správce daného vodního toku. Informace o datové sadě, prohlížečky a data ke stažení zde: https://heis.vuv.cz/isvs/zapluz

Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.

Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna.   Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění.   Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod.   Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna.   Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění.   Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod.   Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna.   Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění.   Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod.   Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

The legal form of the accounting unit under the Commercial Code.

Code list of forms of social services

Code list of study forms

Datová sada obsahující oblasti obrátkového stání od BKOM. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Fund classification, consists of base classification, spatial classification and intrument classification.

Provides a sorting of expenditure in terms of their belonging to the programs under § 12 and 13 and the budgetary rules.

Počet fyzických osob v exekuci s trvalým pobytem v jednotlivých obcích, celková výše vymáhaného peněžitého plnění od fyzických osob s trvalým pobytem v jednotlivých obcích, průměr a medián vymáhaného peněžitého plnění na jednu osobu v exekuci s trvalým pobytem v jednotlivých obcích, údaj o věkové kategorii fyzických osob v exekuci s trvalým pobytem v jednotlivých obcích; věkové kategorie jsou rozděleny v pětiletých intervalech.\n§ 125a odst. 11 písm. b), d), e) a f) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů

Počet fyzických osob v exekuci s trvalým pobytem v jednotlivých obcích, celkový počet exekucí vůči fyzickým osobám s trvalým pobytem v jednotlivých obcích\n§ 125a odst. 11 písm. b) a c) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů

Datová sada obsahuje přehled kreativců publikovaných v Galerii kreativců Karlovarského kraje. Jsou uvedena data: název kreativce, kategorie kreativity, webová stránka na webu Kreativní Česko (pokud je kreativec evidován na této platformě), webová stránka v Galerii kreativců Karlovarského kraje, webová stránka kreativce, dále pokud byly k předány k dispozici - telefonní kontakt, kontaktní e-mail, obchodní název, identifikační číslo, právní forma a přesná prostorová lokalizace kanceláře kreativce. Souřadnicový systém je použit WGS 1984.Zdrojem dat je Krajské inovační centrum Karlovarského kraje, p.o.