English description below. Bodová vrstva všech pítek v Brně. Data obsahují také obrázek jednotlivých pítek. Data jsou ve GCS WGS84 a aktualizace probíhají v nepravidelných intervalech.Point layer of all drinking fountains in Brno. The data also contains an image of each fountain. The data is in GCS WGS84 coordinate system and updates take place at irregular intervals.

Vrstva povodňového rizika byla získána od Povodí Moravy, s. p. Povodňové riziko je stanoveno pomocí matice rizika s využitím povodňového ohrožení a informací o zranitelnosti území.  Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Vrstva povodňového ohrožení byla získána od Povodí Moravy, s. p. Hodnoty povodňového ohrožení vychází z rychlosti proudění a hloubky vody, pomocí nichž se určuje intenzita povodně. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna.   Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění.   Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod.   Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna.   Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění.   Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod.   Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna.   Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění.   Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod.   Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje komplexní informace o stavu a správě zeleně v městě Brně (včetně inventarizace) a je zpracována a zobrazena v aplikaci Pasport zeleně.   Dá se rozdělit na 2 části – základní plochy zeleně a biologické, technické prvky a doplňky. Základní plochy zeleně jsou ucelené části území (např. park, areál ZŠ, část sídliště, apod.), na kterých jsou umístěny biologické prvky, technické prvky a doplňky. Jsou to spíše evidenční plochy a jsou důležité zejména u městských částí, které nemají zpracovaný pasport zeleně (na úrovni biologických a technických prvků). Jsou odlišné od Významných ploch zeleně a funkčních ploch zeleně, které jsou součástí aplikace Městská zeleň.  Datová sada obsahuje biologické prvky (např. trávník, stromořadí), technické prvky (např. cesty, pískoviště) a doplňky (např. obrubníky). Jsou to podrobnější údaje, které jsou vždy svázané s danou základní plochou zeleně. Součástí dat je i dendrologie - kvantitativní a kvalitativní informace o biologickém prvku (taxon, rozměry, zdravotní stav, atd.).  Obsahem dat je i silniční zeleň. Správcem silniční zeleně je BKOM a jednotlivé MČ mají na starosti údržbu těchto ploch. Vždy k 30. 9. jsou data od BKOM aktualizována v mapovém projektu PZ a MČ si tyto změny do svých dat zapracují. Datová sada rovněž obsahuje pracovní vrstvu ploch, které jsou dle dat Pasportu zeleně duplicitně ve správě jak OSM, tak jednotlivých MČ. Tato data jsou aktuální k dubnu 2023. Správa dat i prostorové vymezení je v kompetenci jednotlivých správců zeleně na území města (úřady městských částí, Veřejná zeleň města Brna, Správa hřbitovů města Brna, Brněnské komunikace) a liší se tedy v rozsahu mapovaných prvků, přesnosti, míře podrobnosti a způsobu aktualizace. Na základě těchto dat dochází k přidělování finančních prostředků z rozpočtu města Brna. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje komplexní informace o stavu a správě zeleně v městě Brně (včetně inventarizace) a je zpracována a zobrazena v aplikaci Pasport zeleně.   Dá se rozdělit na 2 části – základní plochy zeleně a biologické, technické prvky a doplňky. Základní plochy zeleně jsou ucelené části území (např. park, areál ZŠ, část sídliště, apod.), na kterých jsou umístěny biologické prvky, technické prvky a doplňky. Jsou to spíše evidenční plochy a jsou důležité zejména u městských částí, které nemají zpracovaný pasport zeleně (na úrovni biologických a technických prvků). Jsou odlišné od Významných ploch zeleně a funkčních ploch zeleně, které jsou součástí aplikace Městská zeleň.  Datová sada obsahuje biologické prvky (např. trávník, stromořadí), technické prvky (např. cesty, pískoviště) a doplňky (např. obrubníky). Jsou to podrobnější údaje, které jsou vždy svázané s danou základní plochou zeleně. Součástí dat je i dendrologie - kvantitativní a kvalitativní informace o biologickém prvku (taxon, rozměry, zdravotní stav, atd.).  Obsahem dat je i silniční zeleň. Správcem silniční zeleně je BKOM a jednotlivé MČ mají na starosti údržbu těchto ploch. Vždy k 30. 9. jsou data od BKOM aktualizována v mapovém projektu PZ a MČ si tyto změny do svých dat zapracují. Datová sada rovněž obsahuje pracovní vrstvu ploch, které jsou dle dat Pasportu zeleně duplicitně ve správě jak OSM, tak jednotlivých MČ. Tato data jsou aktuální k dubnu 2023. Správa dat i prostorové vymezení je v kompetenci jednotlivých správců zeleně na území města (úřady městských částí, Veřejná zeleň města Brna, Správa hřbitovů města Brna, Brněnské komunikace) a liší se tedy v rozsahu mapovaných prvků, přesnosti, míře podrobnosti a způsobu aktualizace. Na základě těchto dat dochází k přidělování finančních prostředků z rozpočtu města Brna. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje komplexní informace o stavu a správě zeleně v městě Brně (včetně inventarizace) a je zpracována a zobrazena v aplikaci Pasport zeleně.   Dá se rozdělit na 2 části – základní plochy zeleně a biologické, technické prvky a doplňky. Základní plochy zeleně jsou ucelené části území (např. park, areál ZŠ, část sídliště, apod.), na kterých jsou umístěny biologické prvky, technické prvky a doplňky. Jsou to spíše evidenční plochy a jsou důležité zejména u městských částí, které nemají zpracovaný pasport zeleně (na úrovni biologických a technických prvků). Jsou odlišné od Významných ploch zeleně a funkčních ploch zeleně, které jsou součástí aplikace Městská zeleň.  Datová sada obsahuje biologické prvky (např. trávník, stromořadí), technické prvky (např. cesty, pískoviště) a doplňky (např. obrubníky). Jsou to podrobnější údaje, které jsou vždy svázané s danou základní plochou zeleně. Součástí dat je i dendrologie - kvantitativní a kvalitativní informace o biologickém prvku (taxon, rozměry, zdravotní stav, atd.).  Obsahem dat je i silniční zeleň. Správcem silniční zeleně je BKOM a jednotlivé MČ mají na starosti údržbu těchto ploch. Vždy k 30. 9. jsou data od BKOM aktualizována v mapovém projektu PZ a MČ si tyto změny do svých dat zapracují. Datová sada rovněž obsahuje pracovní vrstvu ploch, které jsou dle dat Pasportu zeleně duplicitně ve správě jak OSM, tak jednotlivých MČ. Tato data jsou aktuální k dubnu 2023. Správa dat i prostorové vymezení je v kompetenci jednotlivých správců zeleně na území města (úřady městských částí, Veřejná zeleň města Brna, Správa hřbitovů města Brna, Brněnské komunikace) a liší se tedy v rozsahu mapovaných prvků, přesnosti, míře podrobnosti a způsobu aktualizace. Na základě těchto dat dochází k přidělování finančních prostředků z rozpočtu města Brna. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje odpadkové koše. Součástí dat je poloha koše, může to být i typ koše, použitý materiál, technický stav a fotografie. Data vznikla na základě potřeb úřadů městských částí vést si a udržovat přehled o městském mobiliáři. Data byla sesbírána terénním mapováním (převážně v letech 2015-2017) nebo byla převzata z pasportu zeleně. Naplnění a údržba dat je v kompetenci jednotlivých úřadů městských částí a liší se tedy v rozsahu mapovaných prvků, míře podrobnosti a způsobu aktualizace. Některé městské části nejsou zmapovány vůbec. Data jsou vedena v rámci Pasportu odpadového hospodářství a jsou zobrazována také v interní aplikaci Mobiliář městských částí. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Data vznikla ve firmě Ageris v 90. letech. Od té doby jsou aktualizována Odborem životního prostředí (OŽP) Magistrátu města Brna. Data jsou vedlejším produktem nařízení evidovat zájmové významné krajinné prvky (VKP) a slouží ke správě VKP a pro činnost při územním a stavebním řízení. Významné krajinné prvky jsou dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Data obsahují pouze tzv. registrované významné krajinné prvky − neobsahují oblasti, které jsou významnými krajinnými prvky ze zákona automaticky (lesy, vodní toky,... ). Registraci schvaluje Zastupitelstvo města Brna, data vytváří OŽP Magistrátu města Brna. Součástí dat jsou důvody ochrany, popis ekotopu, biologická a geologická charakteristika, možné ohrožení, způsob ochrany, plány péče, typ (geologický, zoologický, botanický), popis stanoviště - ekotop, zdůvodnění. Data jsou zobrazena v aplikaci Ochrana přírody. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje informace o nejvýznamnějších plochách zeleně ve městě Brně.  Jejich vymezení je součástí „Seznamu ploch nejvýznamnější zeleně v městě Brně, jejichž plošný rozsah nesmí být zmenšen“, jež tvoří přílohu obecně závazné vyhlášky č. 15/2007 o ochraně zeleně v městě Brně. Jedná se o plochy nejvýznamnějších městských parků, dále menší parky či zelená veřejná prostranství nebo větší plochy městské zeleně např. izolační nebo sídlištní, které hrají v rámci celého území města zásadní roli. Data obsahují název a číslo plochy, přístupnost a poznámku s popisem a stavem dané plochy. Součástí je samozřejmě plošná výměra jednotlivých ploch a jejich grafické znázornění. V případě, že je nezbytné z důvodu stavební nebo jiné činnosti změnit plošnou výměru plochy, je třeba postupovat dle čl. 3 obecně závazné vyhlášky č. 15/2007 o ochraně zeleně v městě Brně. Žadatelem o výjimku může být odbor MMB, do jehož působnosti příslušná stavba náleží, případně starosta městské části, v jehož katastru se stavba nachází. Projektovou dokumentaci včetně výkazu výměr a zdůvodnění nutnosti zásahu do plochy je třeba předložit k vyjádření OŽP MMB, Oddělení ochrany a tvorby zeleně, dále příslušné městské části, Komisi životního prostředí RMB a dále RMB a ZMB dle postupu předkládání materiálů do Rady města Brna a Zastupitelstva města Brna. Správa dat i prostorové vymezení je v kompetenci Odboru životního prostředí, Oddělení ochrany a tvorby zeleně. Aktualizace výjimek z významné plochy zeleně je zaznamenána, jakmile je dokončen celý proces schvalování i následná realizace. Data jsou zobrazena ve veřejné mapové aplikaci Městská zeleň a v interní mapové aplikaci Tvorba a ochrana zeleně.    Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Památné stromy a jejich ochranná pásma na území statutárního města Brna. Součástí dat je název památného stromu, důvod ochrany, číslo dle Ústředního seznamu ochrany přírody (ÚSOP), obvod kmene a poloměr ochranného pásma. Data jsou zobrazena v mapové aplikaci Městská zeleň. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Památné stromy a jejich ochranná pásma na území statutárního města Brna. Součástí dat je název památného stromu, důvod ochrany, číslo dle Ústředního seznamu ochrany přírody (ÚSOP), obvod kmene a poloměr ochranného pásma. Data jsou zobrazena v mapové aplikaci Městská zeleň. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Sídla mateřských škol, u kterých je zřizovatelem město Brno - dle seznamu Odboru školství, mládeže a tělovýchovy (OŠMT). Součástí dat je kód školy dle Katalogu mateřských škol, základních škol a školních jídelen, název mateřské školy a adresa. Data jsou zobrazena v mapové aplikaci Spádovost mateřských škol a na webu Zápis do mateřských škol ve městě Brně. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

English description below. Teplota povrchu v Brněnské metropolitní oblasti získaná z družice Landsat 8. Snímek je ze dne 9. 9. 2020 (pořízení v 9h 44min). Oblačnost 0,98 %. Původní raster vektorizován. Aktualizace dle dostupných snímků 1x ročně. Souřadnicový systém: GCS WGS 84Surface temperature counted from Landsat 8 satellite. Picture was taken at 09/09/2020 (09:44 AM). Cloud cover = 0,98%. Original file was traced. Updated 1/year. Coordinate system: GCS WGS 84

Datová sada klasifikuje krajinu Moravskoslezského kraje podle přírodních, kulturních a funkčních charakteristik. Umožňuje přehled o rozmanitosti prostředí a jeho využití. Datová sada je aktualizována při změně dat (dle potřeby). 

Datová sada obsahuje prvky Územního systému ekologické stability (ÚSES), tedy biocentra a biokoridory. Datová sada je aktualizována při změně dat (dle potřeby). Atributy:KAT - Kategorie úrovně ÚSES (NRBC - nadregionální biocentrum, NRBK - nadregionální biokoridor, RBC regionální biocentrum, RBK - regionální biokoridor) 

English description below. Dataset jakosti vody obsahuje seznam bodů odběrových míst. Každý bod obsahuje adresu odběrového místa a sledované ukazatele barva, zákal, železo, ph, celková tvrdost, amonné ionty, dusičnany, dusitany, chloridy, TOC (organický uhlík), volný chlór, koliformní bakterie, escherichia coli. Ke každému ukazateli bude uvedena aktuální a limitní hodnota. Souřadnicový systém GCS WGS 84. The water quality dataset contains a list of consumption points. Each point contains the address of the consumption point and the monitored indicators: color, turbidity, iron, ph, total hardness, ammonium ions, nitrates, nitrites, chlorides, total organic carbon, chlorine, coliform bacteria, escherichia coli. The current and limit value will be indicated for each indicator. Coordinate system GCS WGS 84.

Osy a názvy vodních toků na území statutárního města Brna. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.