Tato datová sada navazuje na datovou sadu Mapa přístupnosti - budovy a zobrazuje místa bezbariérových vstupů do větších budov nebo areálů zmapovaných v rámci této datové sady. Pro propojení obou datových sad (tedy k jednoznačnému určení, který vstup patří ke které budově) slouží Propojovací tabulka budov a vstupů do budov. Vazba mezi oběma datovými sadami je M:N - tedy jedna budova může mít více bezbariérových vstupů a zároveň jeden bezbariérový vstup může vést do více budov. Data jsou aktualizována společně (tedy jednou za 3 roky nebo průběžně např. v případě zjištění chyby). Data jsou zobrazena v aplikaci Mapa přístupnosti Brna. Prostřednictvím této aplikace je možné upozorňovat na chyby v datech a navrhovat přidání nových bezbariérových vstupů. Dále jsou data zobrazena také v tištěných publikacích Atlas přístupnosti centra města Brna pro osoby s omezenou schopností pohybu a Atlas přístupnosti zdravotnických zařízení ve městě Brně vydávaných Magistrátem města Brna. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Významné instituce a další vytipované objekty s informacemi o bezbariérové přístupnosti pro osoby s omezenou schopností pohybu (vozíčkáři, rodiče s kočárky apod.). Jsou zahrnuta zdravotnická zařízení (nemocnice, ordinace a lékárny), kulturní objekty (galerie, divadla, koncertní sály, kina, knihovny, kostely apod.), úřady, finanční instituce (banky, bankomaty, pojišťovny), obchodní domy, restaurace a kavárny, hotely, sportoviště, family pointy a veřejné toalety. Součástí dat jsou kontaktní údaje na budovy (adresa, telefon, webové stránky), u některých budov také podrobné informace o přístupu a pohybu po budově, bezbariérových toaletách apod. Zdravotnická zařízení navíc obsahují další velmi podrobné informace. Je zde popsán přístup k budově od MHD, parkování, nejbližší lékárna (pokud se nachází v budově nebo v její blízkosti), zda je v areálu park či občerstvení. Dále data obsahují informace o informačním systému (navigaci po objektu) a dalších zejména zdravotně-sociálních službách. Stanovení přístupnosti objektů vychází z Metodiky kategorizace přístupnosti objektů od Pražské organizace vozíčkářů. Podrobnější vysvětlení viz podrobná legenda k mapové aplikaci. Popisná data (kromě informací o zdravotnických zařízeních) jsou dostupná i v anglickém jazyce. Všechny objekty kromě zdravotnických zařízení jsou zmapovány pouze v centru města Brna, zdravotnická zařízení jsou zmapována na celém území města Brna. Data jsou aktualizována jednou za 3 roky, případně průběžně, pokud je zjištěna chyba. S těmito daty souvisí datová sada Mapa přístupnosti - vstupy do budov. Data jsou zobrazena v aplikaci Mapa přístupnosti Brna. Prostřednictvím této aplikace je možné upozorňovat na chyby v datech a navrhovat zmapování nových budov. Dále jsou data zobrazena také v tištěných publikacích Atlas přístupnosti centra města Brna pro osoby s omezenou schopností pohybu a Atlas přístupnosti zdravotnických zařízení ve městě Brně vydávaných Magistrátem města Brna. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna.   Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění.   Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod.   Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Vymezení ploch definovaných jako tzv. brownfields. Brownfields jsou definované jako "plochy uvnitř urbanizovaného území, které ztratily svoji původní funkci, jsou úplně, popřípadě zčásti opuštěné nebo minimálně využívané". Může se jednat o průmyslové, zemědělské, vojenské areály, drážní pozemky a také o areály veřejné vybavenosti (např. zařízení zdravotnictví, sportu aj.). Fyzicky a ekonomicky negativně ovlivňují své okolí a v důsledku své původní činnosti jsou pravděpodobně kontaminovány nebo jinak zdevastovány, což snižuje jejich atraktivitu pro budoucí využití." Více informací lze nalézt v dokumentu Vymezení lokalit brownfields v zastavěném území města Brna z roku 2014. Součastí dat je původní a doporučené využití plochy, kategorie brownfield a další informace. Data jsou zobrazena v mapové aplikaci Brownfields - rozvojové lokality. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje nádoby na separovaný odpad rozdělené podle jednotlivých komodit (papír, plasty a nápojové kartony, sklo barevné, sklo bílé, textil a biologický odpad), včetně informací o jejich vývozu. Data jsou součástí pasportu odpadového hospodářství. Data obsahují identifikátor (atribut "stanoviste_ogc_fid"), přes který lze data propojit se stanovišti, na kterých se kontejnery nacházejí. K jednomu stanovišti může být přiřazeno více kontejnerů na separovaný odpad. Reálně jsou kontejnery umístěny buď těsně vedle sebe nebo např. podél ulice i s několika metrovými rozestupy - přestože jsou stanoviště vedena jako bod. Správu mapy nádob na tříděný odpad zajišťuje OŽP MMB ve spolupráci se svozovou společností SAKO Brno, a.s. Data jsou zobrazena ve veřejné mapové aplikaci Mapa nádob na tříděný odpad a v interní aplikaci Mapa odpadového hospodářství . Součástí těchto aplikací je také vrstva Docházkové vzdálenosti, která vzniká automaticky vytvořením obalové zóny nad jednotlivými kontejnery na separovaný odpad. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

English description below. Bodová vrstva všech pítek v Brně. Data obsahují také obrázek jednotlivých pítek. Data jsou ve GCS WGS84 a aktualizace probíhají v nepravidelných intervalech.Point layer of all drinking fountains in Brno. The data also contains an image of each fountain. The data is in GCS WGS84 coordinate system and updates take place at irregular intervals.

Vrstva povodňového rizika byla získána od Povodí Moravy, s. p. Povodňové riziko je stanoveno pomocí matice rizika s využitím povodňového ohrožení a informací o zranitelnosti území.  Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Vrstva povodňového ohrožení byla získána od Povodí Moravy, s. p. Hodnoty povodňového ohrožení vychází z rychlosti proudění a hloubky vody, pomocí nichž se určuje intenzita povodně. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna.   Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění.   Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod.   Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna.   Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění.   Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod.   Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna.   Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění.   Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod.   Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada je součástí dat zaměřujících se na inženýrsko-geologickou charakteristiku území. Ta je řešena ve třech úrovních. V první vrstvě je celé území Brna orientačně rozděleno na oblasti z hlediska základových poměrů. Data poskytují prvotní informaci o tom, zda jde o území s jednoduchými nebo složitými základovými poměry a to jak pro běžnou zástavbu, tak pro náročné stavby a údaje o možném výskytu rizikových faktorů (svahové nestability a velmi mocné navážky). Ve druhé vrstvě jsou vyznačeny oblasti již zdokumentovaných svahových nestabilit a skalních řícení s podrobnými informacemi o podstatě inženýrsko-geologického rizika, stupni aktivity sesuvu, omezení stavební činnosti a sanačních opatřeních.  Třetí vrstva zahrnuje vrtnou prozkoumanost území. Data k inženýrsko-geologickým vrtům obsahují dokumentaci vrtu (přesnou lokalizaci, výšku terénu, údaje o hladině podzemní vody) a petrografický popis zastižených hornin s jejich geotechnickým zatříděním (obj. tíha, modul deformace – Edef, únosnost základové půdy – Rdt).              Data jsou součástí pasportu geologie, hydrogeologie a inženýrské geologie (nyní Georizika) města Brna, který byl vytvořen v roce 2004 a je vždy ke konci roku aktualizován externí firmou. Generel byl vytvořen pro pracovníky úřadů, kteří se odborně vyjadřují k investičním akcím, projektové dokumentaci nebo vydávají rozhodnutí dle příslušných zákonů (stavební zákon, vodní zákon). Nyní je využíván i pracovníky příspěvkových organizací (např. KAM) a poskytován jako podklad pro zpracovatele studií zadávaných Statutárním městem Brno (SMB). Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada je součástí dat zaměřujících se na kontaminaci podzemních vod. Tu tvoří hydrogeologické objekty - průzkumné a monitorovací vrty, studny, čerpané vrty (tj. objekty pravidelně čerpané převážně pro technologické účely), sanačně čerpané vrty a vrty zasahující do neogenní zvodně (zasahuje-li vrt do neogenní zvodně a zároveň je jímacím vrtem, je zařazen do vrtů zasahujících do neogenní zvodně). Dále se data zaměřují na zdokumentovaný nebo předpokládaný tranzit kontaminace (ClU a NEL). Součástí dat je název objektu, využití (typ) objektu, příp. oskenovaná vodoprávní rozhodnutí o nakládání s podzemními vodami - povolení k čerpání podzemních vod (rozhodnutí jsou zároveň připojena i k areálům, pro které byla rozhodnutí vydána). Data obsahují dále dokumentaci vrtu (rok vyhloubení, lokalizace, výškové zaměření, údaje o hloubce vrtu a jeho technickém provedení), petrografický popis vrtného jádra a stratigrafie vrtného profilu (u vrtů zasahujících do neogenní zvodně), údaje o hladině podzemní vody a odkazy na zprávy, ze kterých byla data čerpána. Dokumentace vrtu rovněž zahrnuje koncentrace kontaminantů stanovené při posledních třech odběrech podzemní vody, pokud zde byly provedené. Sledovanými kontaminanty jsou ropné látky (uhlovodíky C10 – C40), CIU (chlorované uhlovodíky), BTEX (benzen, toluen, ethylbenzen, xylen), PAU (polycyklické aromaticé uhlovodíky), fenoly, PCB (polychlorované bifenyly) a těžké kovy. U koncentrace jednotlivých kontaminantů je uvedeno porovnání s kritériem znečištění stanoveným MP MŽP v roce 2014. Data jsou součástí pasportu geologie, hydrogeologie a inženýrské geologie (nyní Georizika) města Brna, který byl vytvořen v roce 2004 a je vždy ke konci roku aktualizován externí firmou. Generel byl vytvořen pro pracovníky úřadů, kteří se odborně vyjadřují k investičním akcím, projektové dokumentaci nebo vydávají rozhodnutí dle příslušných zákonů (stavební zákon, vodní zákon). Nyní je využíván i pracovníky příspěvkových organizací (např. KAM) a poskytován jako podklad pro zpracovatele studií zadávaných Statutárním městem Brno (SMB). Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada je součástí dat zaměřujících se na hydrogeologii území. Jsou zde obsaženy vrstvy znázorňující průběh vodních toků Svratky, Svitavy a Ponávky v současnosti a zároveň původní koryta těchto vodních toků před jejich napřímením a regulací. Vzhledem ke snížené kvalitě historických podkladů je původní trasa toků pouze orientační. Další vrstvy obsahují informace o hloubkovém intervalu, ve kterém se nachází hladina podzemní vody v místech hydrogeologických vrtů a studní a údaje o podmínkách pro výstavbu zasahující pod hladinu podzemní vody, která může dlouhodobě změnit režim podzemních vod, a to s uvedením odkazů na použité materiály a studie. Dále je součástí vrstva obsahující graficky znázorněné předpokládané směry proudění podzemních vod. Data jsou součástí pasportu geologie, hydrogeologie a inženýrské geologie (nyní Georizika) města Brna, který byl vytvořen v roce 2004 a je vždy ke konci roku aktualizován externí firmou. Generel byl vytvořen pro pracovníky úřadů, kteří se odborně vyjadřují k investičním akcím, projektové dokumentaci nebo vydávají rozhodnutí dle příslušných zákonů (stavební zákon, vodní zákon). Nyní je využíván i pracovníky příspěvkových organizací (např. KAM) a poskytován jako podklad pro zpracovatele studií zadávaných Statutárním městem Brno (SMB). Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada je součástí dat zaměřujících se na inženýrsko-geologickou charakteristiku území. Ta je řešena ve třech úrovních. V první vrstvě je celé území Brna orientačně rozděleno na oblasti z hlediska základových poměrů. Data poskytují prvotní informaci o tom, zda jde o území s jednoduchými nebo složitými základovými poměry a to jak pro běžnou zástavbu, tak pro náročné stavby a údaje o možném výskytu rizikových faktorů (svahové nestability a velmi mocné navážky). Ve druhé vrstvě jsou vyznačeny oblasti již zdokumentovaných svahových nestabilit a skalních řícení s podrobnými informacemi o podstatě inženýrsko-geologického rizika, stupni aktivity sesuvu, omezení stavební činnosti a sanačních opatřeních.  Třetí vrstva zahrnuje vrtnou prozkoumanost území. Data k inženýrsko-geologickým vrtům obsahují dokumentaci vrtu (přesnou lokalizaci, výšku terénu, údaje o hladině podzemní vody) a petrografický popis zastižených hornin s jejich geotechnickým zatříděním (obj. tíha, modul deformace – Edef, únosnost základové půdy – Rdt).              Data jsou součástí pasportu geologie, hydrogeologie a inženýrské geologie (nyní Georizika) města Brna, který byl vytvořen v roce 2004 a je vždy ke konci roku aktualizován externí firmou. Generel byl vytvořen pro pracovníky úřadů, kteří se odborně vyjadřují k investičním akcím, projektové dokumentaci nebo vydávají rozhodnutí dle příslušných zákonů (stavební zákon, vodní zákon). Nyní je využíván i pracovníky příspěvkových organizací (např. KAM) a poskytován jako podklad pro zpracovatele studií zadávaných Statutárním městem Brno (SMB). Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada je součástí dat zaměřujících se na kontaminaci podzemních vod. Tu tvoří hydrogeologické objekty - průzkumné a monitorovací vrty, studny, čerpané vrty (tj. objekty pravidelně čerpané převážně pro technologické účely), sanačně čerpané vrty a vrty zasahující do neogenní zvodně (zasahuje-li vrt do neogenní zvodně a zároveň je jímacím vrtem, je zařazen do vrtů zasahujících do neogenní zvodně). Dále se data zaměřují na zdokumentovaný nebo předpokládaný tranzit kontaminace (ClU a NEL). Součástí dat je název objektu, využití (typ) objektu, příp. oskenovaná vodoprávní rozhodnutí o nakládání s podzemními vodami - povolení k čerpání podzemních vod (rozhodnutí jsou zároveň připojena i k areálům, pro které byla rozhodnutí vydána). Data obsahují dále dokumentaci vrtu (rok vyhloubení, lokalizace, výškové zaměření, údaje o hloubce vrtu a jeho technickém provedení), petrografický popis vrtného jádra a stratigrafie vrtného profilu (u vrtů zasahujících do neogenní zvodně), údaje o hladině podzemní vody a odkazy na zprávy, ze kterých byla data čerpána. Dokumentace vrtu rovněž zahrnuje koncentrace kontaminantů stanovené při posledních třech odběrech podzemní vody, pokud zde byly provedené. Sledovanými kontaminanty jsou ropné látky (uhlovodíky C10 – C40), CIU (chlorované uhlovodíky), BTEX (benzen, toluen, ethylbenzen, xylen), PAU (polycyklické aromaticé uhlovodíky), fenoly, PCB (polychlorované bifenyly) a těžké kovy. U koncentrace jednotlivých kontaminantů je uvedeno porovnání s kritériem znečištění stanoveným MP MŽP v roce 2014. Data jsou součástí pasportu geologie, hydrogeologie a inženýrské geologie (nyní Georizika) města Brna, který byl vytvořen v roce 2004 a je vždy ke konci roku aktualizován externí firmou. Generel byl vytvořen pro pracovníky úřadů, kteří se odborně vyjadřují k investičním akcím, projektové dokumentaci nebo vydávají rozhodnutí dle příslušných zákonů (stavební zákon, vodní zákon). Nyní je využíván i pracovníky příspěvkových organizací (např. KAM) a poskytován jako podklad pro zpracovatele studií zadávaných Statutárním městem Brno (SMB). Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada je součástí dat zaměřujících se na kontaminaci podzemních vod a zemin. Obsahuje graficky vymezené plochy s prokázanou kontaminací podzemních vod, oblasti s předpokládaným tranzitem kontaminace od zdrojů znečištění ve směru proudění podzemních vod a území, ve kterém byla prokázaná kontaminace zemin. Přesné informace o koncentracích kontaminantů v podzemních vodách jsou součástí databáze hydrogeologických objektů (viz Georizika - Hydrogeologické vrty a studny). Porovnání stanovených koncentrací s kritériem znečištění, stanoveným MP MŽP v roce 2014, je uvedeno jak v databázi, tak i v mapovém podkladě v místě odběru podzemní vody z hydrogeologického objektu.  Podkladem údajů pro kontaminaci zemin jsou sondy pro odběr zeminy. Data k uvedeným sondám obsahují dokumentaci sondy (přesné lokalizační údaje, odkaz na zprávu, ze které byly údaje převzaty, datum a hloubky odběru), petrografický popis zastižených hornin a stanovené koncentrace uhlovodíků C10 – C40, chlorovaných uhlovodíků (ClU), skupiny BTEX (benzen, toluen, ethylbenzen, xylen), polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU), polychlorovaných bifenylů (PCB) a těžkých kovů. Zjištěné koncentrace kontaminantů jsou porovnány s kritériem znečištění, stanoveným MP MŽP v roce 2014. V poslední vrstvě této datové sady jsou vyznačena místa, ve kterých v současné době probíhá nebo se v minulosti uskutečnila sanace podzemních vod nebo horninového prostředí. Databázové informace jsou zaměřené na typ a stav sanace, odkazy sanačních zpráv a na sanační rozhodnutí, obsahující sanační limit stanovený ČIŽP.  Data jsou součástí pasportu geologie, hydrogeologie a inženýrské geologie (nyní Georizika) města Brna, který byl vytvořen v roce 2004 a je vždy ke konci roku aktualizován externí firmou. Generel byl vytvořen pro pracovníky úřadů, kteří se odborně vyjadřují k investičním akcím, projektové dokumentaci nebo vydávají rozhodnutí dle příslušných zákonů (stavební zákon, vodní zákon). Nyní je využíván i pracovníky příspěvkových organizací (např. KAM) a poskytován jako podklad pro zpracovatele studií zadávaných Statutárním městem Brno (SMB). Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Průmyslové areály, kde v minulosti bylo nebo je nakládáno s látkami škodlivými životnímu prostředí nebo zde byla provozována činnost, při které mohlo dojít k negativnímu ovlivnění životního prostředí. Existuje zde riziko znečištění stavebních konstrukcí, zemin a podzemních vod organickými a anorganickými látkami. Typ potenciální kontaminace závisí na výrobní činnosti provozované v areálu nebo jeho využití. Mezi nejčastější kontaminanty patří ropné látky, chlorované alifatické uhlovodíky (ClU), monocyklické aromatické uhlovodíky (benzen, toluen, ethylbenzen, xyleny, styren, fenoly), polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), polychlorované bifenyly (PCB) a kovy (např. Cd, Cr, Cu, Hg, Pb, Zn). Průmyslový areál může být rovněž zdrojem tranzitní kontaminace, která migruje ve směru proudění podzemních vod i mimo hranice areálu. V současné době je s potencionálními kontaminanty nakládáno podle platných předpisů o ochraně životního prostředí a k úniku těchto látek dochází výjimečně. Prokázané kontaminace jsou především pozůstatkem dřívější výrobní činnosti, jedná se tedy většinou o tzv. staré ekologické zátěže. V případě převodu vlastnictví pozemků v místech těchto areálů, případně připravovaných stavebních prací se zásahem do pozemků, je doporučeno zpracovat průzkum znečištění horninového prostředí nebo rizikovou analýzu. Součástí dat je současný a původní název nebo majitel areálu (aktuálnost negarantujeme), katastrální území, lokalizace (adresa), stručný popis využití areálu v minulosti a v současnosti, bibliografické odkazy na zprávy vztahující se k danému areálu (ekologické audity, rizikové analýzy, zprávy o průzkumu), příp. oskenovaná vodoprávní rozhodnutí o nakládání s podzemními vodami - povolení k čerpání podzemních vod (tato povolení jsou připojena i k hydrogeologickým objektům v datové sadě "Hydrogeologické vrty a studny", pokud bylo možné dokumenty přiřadit ke konkrétním čerpaným objektům), povolení zasakování srážkových odpadních vod do horninového prostředí nebo rozhodnutí o sanačním opatření. Data jsou součástí pasportu geologie, hydrogeologie a inženýrské geologie (nyní Georizika) města Brna, který byl vytvořen v roce 2004 a je vždy ke konci roku aktualizován externí firmou. Generel byl vytvořen pro pracovníky úřadů, kteří se odborně vyjadřují k investičním akcím, projektové dokumentaci nebo vydávají rozhodnutí dle příslušných zákonů (stavební zákon, vodní zákon). Nyní je využíván i pracovníky příspěvkových organizací (např. KAM) a poskytován jako podklad pro zpracovatele studií zadávaných Statutárním městem Brno (SMB). Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Data zobrazují zasakování srážkových vod v závislosti na typu horninového prostředí a míry vhodnosti soustředěného zasakování srážkových vod z hlediska propustnosti horninového prostředí. Rozlišuje se 5 kategorií: - zasakování vhodné I Kolektor tvořený písčitými štěrky vhodný pro zasakování srážkových vod. Technické řešení zasakování se bude odvíjet od mocnosti povodňových hlín překrývajících tento kolektor. Při malé mocnosti povodňových hlín bude vsakovací jímka ukončena přímo ve štěrcích. V případě, že povrch kvartérního propustného kolektoru bude v hloubce větší než 3 m (z důvodu zvýšených mocností navážek), bude nutné uvažovat o propojení vsakovací jímky s kolektorem pomocí hydrogeologického objektu (vsakovací kopané či vrtané studny). - zasakování vhodné II Vsakování dešťových vod v těchto oblastech je možné, přičemž propustnost horninového prostředí je obecně dobrá, pouze lokálně v místech výskytu jílovitohlinitých pokryvů zhoršená. - zasakování podmínečně vhodné Zasakování do sprašových sedimentů je obecně obtížné, jejich propustnost je nízká, přičemž při zvodnění těchto sedimentů se vlivem bobtnání jílovitých minerálů ještě dále snižuje. Do sprašového komplexu lze zasakovat podzemní vody pouze z malých zpevněných ploch cca do 350 m2 (jednotlivé RD, drobné provozovny), u větších areálů je zapotřebí zasakovací systém doplnit o hydrogeologický objekt zahloubený až do dobře propustných fluviálních terasových písčitých štěrků, do kterých by bylo možno prostřednictvím vsakovací vrtané či kopané studny odpadní srážkové vody úspěšně zasakovat. Štěrkové terasy jsou většinou zvodněné pouze při bázi, což je z hlediska zasakování pozitivní faktor. V žádném případě ale nelze připustit vsakování vod přímo pod základy stavebních objektů založených ve spraších z důvodu existence nebezpečí prosedání základů. - zasakování nevhodné Pokud není možno vsakovací jímku vybudovanou ve sprašových sedimentech propojit s propustnějšími klastickými polohami, pojme horninové prostředí jen velmi malé množství zasakovaných vod. V těchto oblastech není možno soustředěně zasakovat odpadní srážkové vody u areálů se zpevněnými plochami nad cca 350 m2, poněvadž by si to vyžádalo vybudování velkokapacitních retenčních nádrží. U objektů se zpevněnými plochami do 350 m2 je zasakování odpadních srážkových vod možné, i když vzhledem k nutnosti vybudování retenčních systémů většinou také neekonomické. - zasakování nerealizovatelné Vzhledem k tomu, že neogenní jíly představují z hydrogeologického hlediska izolátor (pro vodu prakticky nepropustné prostředí), je soustředěné zasakování odpadních srážkových vod do těchto sedimentů neproveditelné. Výjimkou mohou být pouze případné písčité vložky v jílech, které však vzhledem k prostorové omezenosti nejsou většinou pro zasakování rovněž vhodné. Data jsou součástí pasportu geologie, hydrogeologie a inženýrské geologie (nyní Georizika) města Brna, který byl vytvořen v roce 2004 a je vždy ke konci roku aktualizován externí firmou. Generel byl vytvořen pro pracovníky úřadů, kteří se odborně vyjadřují k investičním akcím, projektové dokumentaci nebo vydávají rozhodnutí dle příslušných zákonů (stavební zákon, vodní zákon). Nyní je využíván i pracovníky příspěvkových organizací (např. KAM) a poskytován jako podklad pro zpracovatele studií zadávaných Statutárním městem Brno (SMB). Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Jedná se především o bývalé terénní deprese, které byly v minulosti nelegálně či živelně bez ohledu na ochranu životního prostředí zaváženy odpadem. V případě zakládání objektů nad tělesem skládky je vhodné ověřit v rámci inženýrskogeologického průzkumu rozsah a skladbu skládkovaného materiálu a potenciální obsah nebezpečných složek. V prostoru skládky existuje reálné riziko zhoršených geomechanických vlastností základové půdy projektovaných staveb, včetně jejího prosedání, v okolí skládek může být kontaminována podzemní voda. Součástí dat je popis místa a k.ú., kde se skládka nachází, označení číslem ze zprávy "Identifikace starých skládek a zátěží na území města Brna" (Hlavinková, 1998, 1999, 2005), stručný popis rozsáhlejších skládek (kdy byla založena, současný stav, ukládaný materiál) a bibliografické odkazy na zprávy vztahující se k dané skládce. Data jsou součástí pasportu geologie, hydrogeologie a inženýrské geologie (nyní Georizika) města Brna, který byl vytvořen v roce 2004 a je vždy ke konci roku aktualizován externí firmou. Generel byl vytvořen pro pracovníky úřadů, kteří se odborně vyjadřují k investičním akcím, projektové dokumentaci nebo vydávají rozhodnutí dle příslušných zákonů (stavební zákon, vodní zákon). Nyní je využíván i pracovníky příspěvkových organizací (např. KAM) a poskytován jako podklad pro zpracovatele studií zadávaných Statutárním městem Brno (SMB). Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada je součástí dat zaměřujících se na oblast nerostných surovin. V datové sadě jsou obsažena data o chráněných ložiskových územích, průzkumných územích, dobývacích prostorech a ložiskách. Součástí dat jsou informace o umístění plochy v rámci k.ú., název či označení plochy, údaj o surovině, která se ve vybraném území nachází a je nebo byla v minulosti těžena, o stavu těžby a subjektu, který těžbu provádí. Dále je zde dostupný odkaz na rozhodnutí orgánů státní správy ohledně povolení těžby a vymezení území prostřednictvím souřadnic. Zásady ochrany a hospodárného využívání nerostného bohatství jsou stanoveny prostřednictvím zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) na ochranu ložiska nerostných surovin. Data jsou součástí pasportu geologie, hydrogeologie a inženýrské geologie (nyní Georizika) města Brna, který byl vytvořen v roce 2004 a je vždy ke konci roku aktualizován externí firmou. Generel byl vytvořen pro pracovníky úřadů, kteří se odborně vyjadřují k investičním akcím, projektové dokumentaci nebo vydávají rozhodnutí dle příslušných zákonů (stavební zákon, vodní zákon). Nyní je využíván i pracovníky příspěvkových organizací (např. KAM) a poskytován jako podklad pro zpracovatele studií zadávaných Statutárním městem Brno (SMB). Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada je součástí dat zaměřujících se na oblast nerostných surovin. V datové sadě jsou obsažena data o chráněných ložiskových územích, průzkumných územích, dobývacích prostorech a ložiskách. Součástí dat jsou informace o umístění plochy v rámci k.ú., název či označení plochy, údaj o surovině, která se ve vybraném území nachází a je nebo byla v minulosti těžena, o stavu těžby a subjektu, který těžbu provádí. Dále je zde dostupný odkaz na rozhodnutí orgánů státní správy ohledně povolení těžby a vymezení území prostřednictvím souřadnic. Zásady ochrany a hospodárného využívání nerostného bohatství jsou stanoveny prostřednictvím zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) na ochranu ložiska nerostných surovin. Data jsou součástí pasportu geologie, hydrogeologie a inženýrské geologie (nyní Georizika) města Brna, který byl vytvořen v roce 2004 a je vždy ke konci roku aktualizován externí firmou. Generel byl vytvořen pro pracovníky úřadů, kteří se odborně vyjadřují k investičním akcím, projektové dokumentaci nebo vydávají rozhodnutí dle příslušných zákonů (stavební zákon, vodní zákon). Nyní je využíván i pracovníky příspěvkových organizací (např. KAM) a poskytován jako podklad pro zpracovatele studií zadávaných Statutárním městem Brno (SMB). Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada je součástí dat zaměřujících se na oblast nerostných surovin. V datové sadě jsou obsažena data o chráněných ložiskových územích, průzkumných územích, dobývacích prostorech a ložiskách. Součástí dat jsou informace o umístění plochy v rámci k.ú., název či označení plochy, údaj o surovině, která se ve vybraném území nachází a je nebo byla v minulosti těžena, o stavu těžby a subjektu, který těžbu provádí. Dále je zde dostupný odkaz na rozhodnutí orgánů státní správy ohledně povolení těžby a vymezení území prostřednictvím souřadnic. Zásady ochrany a hospodárného využívání nerostného bohatství jsou stanoveny prostřednictvím zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) na ochranu ložiska nerostných surovin. Data jsou součástí pasportu geologie, hydrogeologie a inženýrské geologie (nyní Georizika) města Brna, který byl vytvořen v roce 2004 a je vždy ke konci roku aktualizován externí firmou. Generel byl vytvořen pro pracovníky úřadů, kteří se odborně vyjadřují k investičním akcím, projektové dokumentaci nebo vydávají rozhodnutí dle příslušných zákonů (stavební zákon, vodní zákon). Nyní je využíván i pracovníky příspěvkových organizací (např. KAM) a poskytován jako podklad pro zpracovatele studií zadávaných Statutárním městem Brno (SMB). Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Jedná se o oblasti, ve kterých existuje riziko kontaminace hlubinné zvodně neogenních vod, protože nad kolektorem neogenních vod chybí nadložní izolátor neogenních jílů zabezpečující přirozenou ochranu neogenních vod proti průniku kontaminace. V datech jsou rozlišena místa, kde nad neogenním kolektorem chybí nadložní izolátor neogenních jílů a kolektor je překryt pouze kvartérním izolátorem, a místa, kde nad neogenním kolektorem chybí neogenní i kvartérní izolátor a neogenní kolektor je přímo propojen s kvartérním kolektorem. V takto rizikových oblastech se doporučuje dodržovat přísnější ochranné podmínky při umisťování rizikových provozů: zpevněné rizikové plochy opatřovat zádržnými systémy, zasakovat výhradně srážkové vody bez rizika znečištění, neumisťovat provozy rizikové z hlediska úniku kontaminantů do horninového prostředí V rámci zpracování projektů pro novou výstavbu je vhodné vyhotovení hydrogeologického posudku, řešícího případná rizika projektované stavby pro kvalitu podzemních vod i rizika z pohledu založení stavby (např. riziko enormního přítoku podzemních vod do stavební jámy - např. v k.ú. Komárov, Černovice). Data jsou součástí pasportu geologie, hydrogeologie a inženýrské geologie (nyní Georizika) města Brna, který byl vytvořen v roce 2004 a je vždy ke konci roku aktualizován externí firmou. Generel byl vytvořen pro pracovníky úřadů, kteří se odborně vyjadřují k investičním akcím, projektové dokumentaci nebo vydávají rozhodnutí dle příslušných zákonů (stavební zákon, vodní zákon). Nyní je využíván i pracovníky příspěvkových organizací (např. KAM) a poskytován jako podklad pro zpracovatele studií zadávaných Statutárním městem Brno (SMB). Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada je součástí dat zaměřujících se na oblast nerostných surovin. V datové sadě jsou obsažena data o chráněných ložiskových územích, průzkumných územích, dobývacích prostorech a ložiskách. Součástí dat jsou informace o umístění plochy v rámci k.ú., název či označení plochy, údaj o surovině, která se ve vybraném území nachází a je nebo byla v minulosti těžena, o stavu těžby a subjektu, který těžbu provádí. Dále je zde dostupný odkaz na rozhodnutí orgánů státní správy ohledně povolení těžby a vymezení území prostřednictvím souřadnic. Zásady ochrany a hospodárného využívání nerostného bohatství jsou stanoveny prostřednictvím zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) na ochranu ložiska nerostných surovin. Data jsou součástí pasportu geologie, hydrogeologie a inženýrské geologie (nyní Georizika) města Brna, který byl vytvořen v roce 2004 a je vždy ke konci roku aktualizován externí firmou. Generel byl vytvořen pro pracovníky úřadů, kteří se odborně vyjadřují k investičním akcím, projektové dokumentaci nebo vydávají rozhodnutí dle příslušných zákonů (stavební zákon, vodní zákon). Nyní je využíván i pracovníky příspěvkových organizací (např. KAM) a poskytován jako podklad pro zpracovatele studií zadávaných Statutárním městem Brno (SMB). Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.