Tato datová sada navazuje na datovou sadu Mapa přístupnosti - budovy a zobrazuje místa bezbariérových vstupů do větších budov nebo areálů zmapovaných v rámci této datové sady. Pro propojení obou datových sad (tedy k jednoznačnému určení, který vstup patří ke které budově) slouží Propojovací tabulka budov a vstupů do budov. Vazba mezi oběma datovými sadami je M:N - tedy jedna budova může mít více bezbariérových vstupů a zároveň jeden bezbariérový vstup může vést do více budov. Data jsou aktualizována společně (tedy jednou za 3 roky nebo průběžně např. v případě zjištění chyby). Data jsou zobrazena v aplikaci Mapa přístupnosti Brna. Prostřednictvím této aplikace je možné upozorňovat na chyby v datech a navrhovat přidání nových bezbariérových vstupů. Dále jsou data zobrazena také v tištěných publikacích Atlas přístupnosti centra města Brna pro osoby s omezenou schopností pohybu a Atlas přístupnosti zdravotnických zařízení ve městě Brně vydávaných Magistrátem města Brna. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Významné instituce a další vytipované objekty s informacemi o bezbariérové přístupnosti pro osoby s omezenou schopností pohybu (vozíčkáři, rodiče s kočárky apod.). Jsou zahrnuta zdravotnická zařízení (nemocnice, ordinace a lékárny), kulturní objekty (galerie, divadla, koncertní sály, kina, knihovny, kostely apod.), úřady, finanční instituce (banky, bankomaty, pojišťovny), obchodní domy, restaurace a kavárny, hotely, sportoviště, family pointy a veřejné toalety. Součástí dat jsou kontaktní údaje na budovy (adresa, telefon, webové stránky), u některých budov také podrobné informace o přístupu a pohybu po budově, bezbariérových toaletách apod. Zdravotnická zařízení navíc obsahují další velmi podrobné informace. Je zde popsán přístup k budově od MHD, parkování, nejbližší lékárna (pokud se nachází v budově nebo v její blízkosti), zda je v areálu park či občerstvení. Dále data obsahují informace o informačním systému (navigaci po objektu) a dalších zejména zdravotně-sociálních službách. Stanovení přístupnosti objektů vychází z Metodiky kategorizace přístupnosti objektů od Pražské organizace vozíčkářů. Podrobnější vysvětlení viz podrobná legenda k mapové aplikaci. Popisná data (kromě informací o zdravotnických zařízeních) jsou dostupná i v anglickém jazyce. Všechny objekty kromě zdravotnických zařízení jsou zmapovány pouze v centru města Brna, zdravotnická zařízení jsou zmapována na celém území města Brna. Data jsou aktualizována jednou za 3 roky, případně průběžně, pokud je zjištěna chyba. S těmito daty souvisí datová sada Mapa přístupnosti - vstupy do budov. Data jsou zobrazena v aplikaci Mapa přístupnosti Brna. Prostřednictvím této aplikace je možné upozorňovat na chyby v datech a navrhovat zmapování nových budov. Dále jsou data zobrazena také v tištěných publikacích Atlas přístupnosti centra města Brna pro osoby s omezenou schopností pohybu a Atlas přístupnosti zdravotnických zařízení ve městě Brně vydávaných Magistrátem města Brna. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) je jedním ze čtyř základních registrů České republiky, jeho fungování je upraveno zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. Plně funkční je od 1. 7. 2012. Správcem RÚIAN je Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK). Je součástí Informačního systému veřejné správy. RÚIAN vede popisné a lokalizační údaje o územních prvcích, územně evidenčních jednotkách, účelových územních prvcích, jejich vazbách a o adresách. Z pohledu veřejné správy je nejdůležitějším referenčním prvkem RÚIAN adresa, na kterou se odkazují ostatní informační systémy veřejné správy. V rámci projektu RÚIAN funguje agendový Informační systém územní identifikace (ISÚI). Prostřednictvím ISÚI dochází k zápisu nových a aktualizaci či rušení existujících záznamů v RÚIAN. Editory územních prvků jsou, vedle správce registru, obce, stavební úřady a ČSÚ. Pro vnitřní potřeby města Brna byla nad rámec RÚIAN vytvořena datová vrstva specifických čísel stavebních objektů (Identifikační bod objekt - IBO). Tato čísla zajišťují jednoznačnou identifikaci a lokalizaci i těch stavebních objektů ve městě, na které se nevztahuje žádná ze stávajících územních identifikací. Jedná se o: Číslo areálové - slouží k podrobné lokalizaci objektů v areálech a je přidělováno budovám, které v nich leží a nemají přiděleno číslo popisné, popřípadě evidenční. Číslo je složeno z čísla popisného hlavní budovy areálu (zpravidla vrátnice, administrativní centrum apod.) a z dodatečného, v rámci areálu jednoznačného, identifikátoru – tzv. přípony. Přípona může nabývat alfabetických, alfanumerických i numerických hodnot. Číslo zástavby umožňuje lokalizaci objektů, které nemají přiděleno žádné standardní číslo územní identifikace (ani číslo areálové) a je přidělováno všem budovám, které byly identifikovány jako stavební objekty (chaty, komíny, kapličky, regulační stanice, drobné stavební objekty, garáže, ...). Tato datová vrstva je udržována v aplikaci Registr územní identifikace   Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje data o poloze zrealizovaných městských stojanů na území Brna. Ke každému stojanu je přiložena fotografie z místa realizace. Městské stojany jsou ve správě jednotlivých MČ. Údaje o realizovaných stojanech jsou spravovány v gesci Odboru dopravy. Dále datová sada obsahuje stojany mimo správu města, a to zejména soukromých subjektů. Primárním datovým zdrojem pro ostatní stojany je datová sada OpenStreetMap.   Stojany na kola jsou zobrazeny ve veřejné mapové aplikaci Cyklistická opatření nebo v interní aplikaci Cyklistická opatření interní. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Pentlogramy intenzity dopravy zpracovávají pravidelně Brněnské komunikace, a.s. (dále zkráceně BKOM). Výstupy pentlogramů jsou schémata uzlů a úseků mezi nimi. Tato data jsou od roku 2016 zpracována do gisové podoby (SHP) nad uličním grafem a jsou s vydáním nového pentlogramu doplněna. Aktualizace probíhá každé dva roky. Pentlogramy sledují intenzitu motorových vozidel a cyklistů. Číselná hodnota pro jednotlivé roky definuje počet cyklistů (v desítkách) za 24hodin během všedního dne / v neděli. Tato sada je zobrazena v interních mapových aplikacích Mapa dopravy, Mapa BKOM a Cyklistická opatření (interní i veřejná). Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

3D model mostů zobrazuje mosty na území města Brna v jednoduché podobě ploch ve 3D. Model mostů vznikl v roce 2017 metodou stereofotogrammetrie z leteckých měřických snímků z března 2017. Přesnost zjištění výšky a souřadnic metodou stereofotogrammetrie je odhadována do 20 cm.Model je ke stažení v několika formátech:DGN (SJTSK)DWG (SJTSK)SHP (SJTSK)

English description below. 3D model budov v první úrovni detailu. Model je ke stažení v několika formátech:DGN (SJTSK)DWG (SJTSK)SHP (SJTSK)3D model of Brno buldings in LOD1. Model is available for download:DGN (SJTSK)DWG (SJTSK)SHP (SJTSK)

Data je možné si prohlédnout v Mapě slunečního osvitu, kde je možné je zjišťovat hodnoty slunečního ozáření pro jednotlivé domy v Brně.Hodnoty intenzity slunečního záření pro území města Brna vypočetla firma TopGis, sr.o. za použití dat Digitálního modelu povrchu Brna 2019 (sterefotogrammetrický) s rozlišením 1 m. Výpočet byl proveden pro všech 365 dnů roku po půlhodině. Hodnoty jednotlivých pixelů rastru jsou tedy součtem intenzity záření přímého a difúzního v kWh za celý rok.Pro provádění vlastních analýz v ArcGIS Pro, je nutno ve službě změnit Processing Template na None (pravým tlačítkem na položku v Contents -> Processing Templates -> Processing Template -> None).Data jsou volně ke stažení ve formátu TIFF zde.

Vymezení ploch definovaných jako tzv. brownfields. Brownfields jsou definované jako "plochy uvnitř urbanizovaného území, které ztratily svoji původní funkci, jsou úplně, popřípadě zčásti opuštěné nebo minimálně využívané". Může se jednat o průmyslové, zemědělské, vojenské areály, drážní pozemky a také o areály veřejné vybavenosti (např. zařízení zdravotnictví, sportu aj.). Fyzicky a ekonomicky negativně ovlivňují své okolí a v důsledku své původní činnosti jsou pravděpodobně kontaminovány nebo jinak zdevastovány, což snižuje jejich atraktivitu pro budoucí využití." Více informací lze nalézt v dokumentu Vymezení lokalit brownfields v zastavěném území města Brna z roku 2014. Součastí dat je původní a doporučené využití plochy, kategorie brownfield a další informace. Data jsou zobrazena v mapové aplikaci Brownfields - rozvojové lokality. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) je jedním ze čtyř základních registrů České republiky, jeho fungování je upraveno zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. Plně funkční je od 1. 7. 2012. Správcem RÚIAN je Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK). Je součástí Informačního systému veřejné správy. RÚIAN vede popisné a lokalizační údaje o územních prvcích, územně evidenčních jednotkách, účelových územních prvcích, jejich vazbách a o adresách. Z pohledu veřejné správy je nejdůležitějším referenčním prvkem RÚIAN adresa, na kterou se odkazují ostatní informační systémy veřejné správy. V rámci projektu RÚIAN funguje agendový Informační systém územní identifikace (ISÚI). Prostřednictvím ISÚI dochází k zápisu nových a aktualizaci či rušení existujících záznamů v RÚIAN. Editory územních prvků jsou, vedle správce registru, obce, stavební úřady a ČSÚ. Pro vnitřní potřeby města Brna byla nad rámec RÚIAN vytvořena datová vrstva specifických čísel stavebních objektů (Identifikační bod objekt - IBO). Tato čísla zajišťují jednoznačnou identifikaci a lokalizaci i těch stavebních objektů ve městě, na které se nevztahuje žádná ze stávajících územních identifikací. Jedná se o: Číslo areálové - slouží k podrobné lokalizaci objektů v areálech a je přidělováno budovám, které v nich leží a nemají přiděleno číslo popisné, popřípadě evidenční. Číslo je složeno z čísla popisného hlavní budovy areálu (zpravidla vrátnice, administrativní centrum apod.) a z dodatečného, v rámci areálu jednoznačného, identifikátoru – tzv. přípony. Přípona může nabývat alfabetických, alfanumerických i numerických hodnot. Číslo zástavby umožňuje lokalizaci objektů, které nemají přiděleno žádné standardní číslo územní identifikace (ani číslo areálové) a je přidělováno všem budovám, které byly identifikovány jako stavební objekty (chaty, komíny, kapličky, regulační stanice, drobné stavební objekty, garáže, ...). Tato datová vrstva je udržována v aplikaci Registr územní identifikace   Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Katastr nemovitostí (KN) tvoří vybrané části Souboru popisných informací (SPI) a Souboru grafických informací (SGI) automatizovaného informačního systému Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ISKN) vyjádřené ve formě digitální katastrální mapy (DKM) a databázových informací. Předmětem zobrazení souboru katastrálního stavu je polohopis a popis. Polohopis obsahuje hranice parcel, kultur a druhů pozemků a jejich vnitřní členění tak, jak je zachyceno v katastru nemovitostí. Popis obsahuje čísla parcel a další doplňující informace převzaté z katastru nemovitostí. DKM (SGI i SPI) spravuje a v aktuálním stavu udržuje Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj (KÚ JMK). Tento úřad předává aktuální informace ke zpracování pro potřeby SMB v pravidelných, smluvně dohodnutých intervalech – vždy k prvnímu každého měsíce. Přesnost DKM na území města Brna je odvozena dle původu katastrální mapy a je charakterizována třídou přesnosti a charakteristikami kvality podrobných bodů. Je doložena rozborem a soustavou kontrolně měřených prvků v rámci obnovy SGI. Za správnost údajů o přesnosti DKM odpovídá její správce ČÚZK. Součástí dat jsou i hranice katastrálních území a názvy těchto území, která jsou k dispozici ke stažení jako open data. Tato data byla vytvořena s využitím dat RÚIAN od Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK), proto je možné užívat a šířit pouze za splnění podmínek ČÚZK. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

English description below. Data z veřejně dostupných parkovacích ploch v Brně. Aktualizace datové sady probíhá každých 5 minut a zobrazují základní atributy o počtu volných míst, kapacitě. Bližší popis obsažených atributů je uveden zde. Data s historickými záznamy rok zpětně jsou dostupná na vyžádání: data@brno.cz. Souřadnicový systém: GCS WGS84.The data of publicly available car parks in Brno. The dataset is updated every 5 minutes and contains attributes about the number of available spaces, capacity. A more detailed description of the included attributes can be found here. Historical data up to year old are avaliable per request : data@brno.cz. Coordinate system: GCS WGS84.

Hranice hřbitovů vytvořené přibližně nad podkladem digitální katastrální mapy (DKM). Data jsou zobrazena v aplikaci Brněnské hřbitovy. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Vrstva obsahuje automaty na svíčky, infotabule, vchody, odpadkové koše, kontejnery, kaple, kříže, pomníky, sochy, zdroje vody. Data vytvořena na základě podkladů od Správy hřbitovů a terénního šetření. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Hranice statutárního města Brna. Data byla vytvořena s využitím dat RÚIAN od Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK), která je možné užívat a šířit pouze za splnění podmínek ČÚZK. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Hranice 29 městských částí statutárního města Brna a jejich názvy. Data byla vytvořena s využitím dat RÚIAN od Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK), která je možné užívat a šířit pouze za splnění podmínek ČÚZK. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Parcely dle vlastnických vztahů jsou majetkové selekce grafických, vektorových dat dle požadavků Majetkového odboru a Odboru územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna z dat ISKN. Jsou to prakticky parcelní polygony s vizualizací k příslušné majetkové kategorii. Fyzickou přípravu/aktualizaci dat provádí T-MAPY spol. s r.o.  Data jsou zobrazena v mapové aplikaci Mapa majetku města. Součástí datové sady jsou parcely ve výlučném vlastnictví města Brna, která jsou k dispozici ke stažení formou open dat.  Pozor! Dodatečně generované formáty na data.brno.cz - CSV, Shapefile, File Geodatabase, KML a GeoJSON v souřadnicovém systému WGS jsou dočasně chybové. Pro stažení použijte prosím dodatečně generované formáty, které najdete v dolní části panelu pro stažení dat.   Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje nádoby na separovaný odpad rozdělené podle jednotlivých komodit (papír, plasty a nápojové kartony, sklo barevné, sklo bílé, textil a biologický odpad), včetně informací o jejich vývozu. Data jsou součástí pasportu odpadového hospodářství. Data obsahují identifikátor (atribut "stanoviste_ogc_fid"), přes který lze data propojit se stanovišti, na kterých se kontejnery nacházejí. K jednomu stanovišti může být přiřazeno více kontejnerů na separovaný odpad. Reálně jsou kontejnery umístěny buď těsně vedle sebe nebo např. podél ulice i s několika metrovými rozestupy - přestože jsou stanoviště vedena jako bod. Správu mapy nádob na tříděný odpad zajišťuje OŽP MMB ve spolupráci se svozovou společností SAKO Brno, a.s. Data jsou zobrazena ve veřejné mapové aplikaci Mapa nádob na tříděný odpad a v interní aplikaci Mapa odpadového hospodářství . Součástí těchto aplikací je také vrstva Docházkové vzdálenosti, která vzniká automaticky vytvořením obalové zóny nad jednotlivými kontejnery na separovaný odpad. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje zrealizovaná cyklistická opatření v rámci území Brna např. (cyklostezky, jízdní pruhy pro cyklisty, cykloobousměrky a další). Data jsou spravována Odborem dopravy a aktualizována v co nejkratší době po realizaci daného opatření. Data jsou k nahlédnutí v aplikaci Cyklistická opatření. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahující bodově znázorněné cykloboxy. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Digitální model povrchu vznikl metodou autokorelace obrazových bodů z leteckých měřických snímků z jara roku 2024 jako meziprodukt při tvorbě ortofota. Obsahuje všechny objekty, které se nacházely na zemském povrchu v době snímkování (auta, budovy, stromy, ad.). Původní model byl v rozlišení 10 cm/px, pro webové použití byl generalizován na 25 cm/px. Souřadnicový systém georeferencovaného rastru (TIFF) je S-JTSK (EPSG 5514). Hodnoty výšek jsou v systému Bpv.Image službu lze načíst do programu ArcGIS Pro, vizualizovat pomocí Processing templates (Shaded Relief, Hillshade, ApectSlope, Slope), příp. vlastních při zvolení Processing Template - None, kdy se uživateli zjeví původní hodnoty pixelů a model je tak dostupný k vlastním analýzám.Zde je možné stáhnout data digitálního modelu povrchu v originálním rozlišení (10 cm/px) z aktuálního roku: 2024 a data ve stejném formátu z předchozích let: 2022, 2023. V dřívějších letech byla tvořena data s jinou technickou specifikací. Jako opendata je publikovaný digitální model povrchu z roku 2019, zde odkaz na popis a přímo data ke stažení.Nově je také dostupný Digitální model povrchu - elevation layer, který se hodí jako podklad do lokálních scén 3D prostředí apod.

Vrstva povodňového rizika byla získána od Povodí Moravy, s. p. Povodňové riziko je stanoveno pomocí matice rizika s využitím povodňového ohrožení a informací o zranitelnosti území.  Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Vrstva povodňového ohrožení byla získána od Povodí Moravy, s. p. Hodnoty povodňového ohrožení vychází z rychlosti proudění a hloubky vody, pomocí nichž se určuje intenzita povodně. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna.   Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění.   Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod.   Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna.   Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění.   Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod.   Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.