Tato datová sada navazuje na datovou sadu Mapa přístupnosti - budovy a zobrazuje místa bezbariérových vstupů do větších budov nebo areálů zmapovaných v rámci této datové sady. Pro propojení obou datových sad (tedy k jednoznačnému určení, který vstup patří ke které budově) slouží Propojovací tabulka budov a vstupů do budov. Vazba mezi oběma datovými sadami je M:N - tedy jedna budova může mít více bezbariérových vstupů a zároveň jeden bezbariérový vstup může vést do více budov. Data jsou aktualizována společně (tedy jednou za 3 roky nebo průběžně např. v případě zjištění chyby). Data jsou zobrazena v aplikaci Mapa přístupnosti Brna. Prostřednictvím této aplikace je možné upozorňovat na chyby v datech a navrhovat přidání nových bezbariérových vstupů. Dále jsou data zobrazena také v tištěných publikacích Atlas přístupnosti centra města Brna pro osoby s omezenou schopností pohybu a Atlas přístupnosti zdravotnických zařízení ve městě Brně vydávaných Magistrátem města Brna. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Významné instituce a další vytipované objekty s informacemi o bezbariérové přístupnosti pro osoby s omezenou schopností pohybu (vozíčkáři, rodiče s kočárky apod.). Jsou zahrnuta zdravotnická zařízení (nemocnice, ordinace a lékárny), kulturní objekty (galerie, divadla, koncertní sály, kina, knihovny, kostely apod.), úřady, finanční instituce (banky, bankomaty, pojišťovny), obchodní domy, restaurace a kavárny, hotely, sportoviště, family pointy a veřejné toalety. Součástí dat jsou kontaktní údaje na budovy (adresa, telefon, webové stránky), u některých budov také podrobné informace o přístupu a pohybu po budově, bezbariérových toaletách apod. Zdravotnická zařízení navíc obsahují další velmi podrobné informace. Je zde popsán přístup k budově od MHD, parkování, nejbližší lékárna (pokud se nachází v budově nebo v její blízkosti), zda je v areálu park či občerstvení. Dále data obsahují informace o informačním systému (navigaci po objektu) a dalších zejména zdravotně-sociálních službách. Stanovení přístupnosti objektů vychází z Metodiky kategorizace přístupnosti objektů od Pražské organizace vozíčkářů. Podrobnější vysvětlení viz podrobná legenda k mapové aplikaci. Popisná data (kromě informací o zdravotnických zařízeních) jsou dostupná i v anglickém jazyce. Všechny objekty kromě zdravotnických zařízení jsou zmapovány pouze v centru města Brna, zdravotnická zařízení jsou zmapována na celém území města Brna. Data jsou aktualizována jednou za 3 roky, případně průběžně, pokud je zjištěna chyba. S těmito daty souvisí datová sada Mapa přístupnosti - vstupy do budov. Data jsou zobrazena v aplikaci Mapa přístupnosti Brna. Prostřednictvím této aplikace je možné upozorňovat na chyby v datech a navrhovat zmapování nových budov. Dále jsou data zobrazena také v tištěných publikacích Atlas přístupnosti centra města Brna pro osoby s omezenou schopností pohybu a Atlas přístupnosti zdravotnických zařízení ve městě Brně vydávaných Magistrátem města Brna. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

English description below. Data o kvalitě ovzduší ze stanic na území města Brna. Nejedná se o verifikovaná data. Stanice jsou ve správě ČHMÚ, města Brna a Státního zdravotnického ústavu Ostrava. Data a jejich aktualizace je uvedená níže. Souřadnicový systém: GCS WGS-84SO2_1h (každou hodinu/updated hourly)NO2_1h (každou hodinu/updated hourly)CO_8h (každých 8h/each 8 hours)PM10_1h (každou hodinu/updated hourly)O3_1h (každou hodinu/updated hourly)PM10_24h (24h průměr/daily average)PM2_5_1h (každou hodinu/updated hourly)Air quality data from stations inside the city of Brno. Data is not validated. The stations are managed by the Czech Hydrometeorological Institute, the Brno city municipality and the State Medical Institute Ostrava. Update frequency is described above. Coordinate system: GCS WGS-84

English Description below Dataset zahrnuje denní průměry jednotlivých parametrů kvality ovzduší na 12 lokalitách v různých částech Brna. Tyto lokality se od sebe vzájemně odlišují nejen polohou v rámci města, ale také charakterem okolí – některé z lokalit jsou umístěny poblíž frekventované dopravní komunikace, jiné naopak na relativně odlehlém místě poblíž zeleně.Pro přehlednost byl každé lokalitě přidělen třípísmenný kód (identifikátor), který je uveden v následujícím hodnocení. Tento identifikátor téměř ve všech případech odpovídá zkratce městské části, ve které se daná lokalita nachází, s výjimkou jedné lokality, kdy z důvodu dvou lokalit v jedné městské části je identifikátor odvozen od jména daného místa (Klajdovka). Naměřené veličiny: PM10, PM2_5, NO, NO2, NOx, O3, SO2, CO a dále rychlost větru, vlhkost a teplota. Měření proběhlo v rámci projektu Tromso a neplánuje se jeho opakování. Souřadnicový systém: GCS WGS-84 The dataset includes daily averages of air quality parameters at 12 locations in different parts of Brno. These sites differ from each other not only by their location within the city, but also by the nature of their surroundings - some sites are located near busy traffic roads, others in relatively remote locations near green areas.For the sake of clarity, each site has been assigned a three-letter code (identifier), which is presented in the following assessment. In almost all cases, this identifier corresponds to the abbreviation of the urban district in which the site is located, with the exception of one site where, because of two sites in one urban district, the identifier is derived from the name of the site (Klajdovka). Measured variables: PM10, PM2_5, NO, NO2, NOx, O3, SO2, CO as well as wind speed, humidity and temperature. The measurements were carried out within the Tromso project and there are no plans to repeat them. GCS WGS-84 coordinate system.

Vymezení území, která nesplňují charakteristiku zón ochrany přírody národních parků a neslouží k dosažení cíle zóny národního parku, ale jejich zařazení do příslušné zóny je nezbytné z důvodů udržení celistvosti plochy segmentu zóny. Tato data úzce souvisejí s datovou sadou Zonace velkoplošných zvláště chráněných území a doporučuje se je používat s touto datovou sadou společně. Vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2020

Hranice 366 typů biochor, 94 bioregionů a 4 biogeografických podprovincií na území České republiky publikované v: CULEK, M. et al. (2005). Biogeografické členění České republiky: II. díl. Vydání 1. Praha: AOPK ČR. 590 s., 1 CD. ISBN 80-86064-82-4.; (vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © Culek et al., 2005) a následně zaktualizované dle publikace: Culek M., Grulich V., Laštůvka Z., Divíšek J. (2013): Biogeografické regiony České republiky. - Masarykova univerzita. Brno. 447 s. + mapová příloha. ISBN 978-80-210-6693-9.; (vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © Culek et al., 2013). Digitalizovala AOPK ČR.

Hranice biosférických rezervací vymezených v rámci programu Člověk a biosféra (Man and the Biosphere Programme) na území ČR; vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2013

Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008. Bonita klimatu - komplexní charakteristika dle všech hodnocených klimatologických hledisek
Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data: Digitalní referenční mapa Praha-bloková mapa budovy Liniová vrstva uličních úseku Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o. Digitální model terénu DMR25 Ortofotosnímky ČR.
Výsledná mapa bonity vznikla na základě váženého průměru dílčích map pomocí mapové algebry.

Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008. Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data: Digitalní referenční mapa Praha-bloková mapa budovy Liniová vrstva uličních úseku Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o. Digitální model terénu DMR25 Ortofotosnímky ČR.
Vrstva vznikla kombinací vrstvy vegetačního pokryvu a rastrové vrstvy urbanizace, která byla vytvořená z uzlových bodů 25x25 m. Pro každý bod se vypočítal poměr ploch zástavby ve čtverci 100 x 100 m k celkové ploše zájmového území. Výslednávrstva byla překlasifikována do pěti kategorií (I - nejlepší pro kvalitu bonity, V - nejhorší)

Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008. Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data: Digitalní referenční mapa Praha-bloková mapa budovy Liniová vrstva uličních úseku Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o. Digitální model terénu DMR25 Ortofotosnímky ČR.
Vrstva vznikla na základě algoritmu pro výpočet globální solární radiace.Výslednávrstva byla překlasifikována do pěti kategorií (I - nejlepší pro kvalitu bonity, V - nejhorší)

Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008. Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data: Digitalní referenční mapa Praha-bloková mapa budovy Liniová vrstva uličních úseku Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o. Digitální model terénu DMR25 Ortofotosnímky ČR.
Vrstva vznikla váženou kombinací vrstvy topografickcýh překážek v 8 směrech proudění a vrstvy četností větru v těchto směrech.Výslednávrstva byla překlasifikována do pěti kategorií (I - nejlepší pro kvalitu bonity, V - nejhorší)

Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008. Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data: Digitalní referenční mapa Praha-bloková mapa budovy Liniová vrstva uličních úseku Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o. Digitální model terénu DMR25 Ortofotosnímky ČR.
Vrstva vznikla interpolací uzlových bodů rychlosti větru v hladině 10 m nad terénem.Výslednávrstva byla překlasifikována do pěti kategorií (I - nejlepší pro kvalitu bonity, V - nejhorší)

Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008. Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data: Digitalní referenční mapa Praha-bloková mapa budovy Liniová vrstva uličních úseku Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o. Digitální model terénu DMR25 Ortofotosnímky ČR.
Vrstva vznikla interpolací uzlových bodů četností bezvětří v hladině 10 m nad terénem. Výsledná vrstva byla překlasifikována do pěti kategorií (I - nejlepší pro kvalitu bonity, V - nejhorší)

Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008. Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data: Digitalní referenční mapa Praha-bloková mapa budovy Liniová vrstva uličních úseku Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o. Digitální model terénu DMR25 Ortofotosnímky ČR.
Vrstva vznikla kombinací rozložení polí koncentrací NO2 a PM10. Výsledná vrstva byla překlasifikována do pěti kategorií (I - nejlepší pro kvalitu bonity, V - nejhorší)

Vymezení ploch definovaných jako tzv. brownfields. Brownfields jsou definované jako "plochy uvnitř urbanizovaného území, které ztratily svoji původní funkci, jsou úplně, popřípadě zčásti opuštěné nebo minimálně využívané". Může se jednat o průmyslové, zemědělské, vojenské areály, drážní pozemky a také o areály veřejné vybavenosti (např. zařízení zdravotnictví, sportu aj.). Fyzicky a ekonomicky negativně ovlivňují své okolí a v důsledku své původní činnosti jsou pravděpodobně kontaminovány nebo jinak zdevastovány, což snižuje jejich atraktivitu pro budoucí využití." Více informací lze nalézt v dokumentu Vymezení lokalit brownfields v zastavěném území města Brna z roku 2014. Součastí dat je původní a doporučené využití plochy, kategorie brownfield a další informace. Data jsou zobrazena v mapové aplikaci Brownfields - rozvojové lokality. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Hranice ochranných pásem ze zákona a vyhlášených ochranných pásem maloplošných zvláště chráněných území ; vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2024

English description below Dataset obsahuje údaje o objektech, které spadají do kategorie cirkulární ekonomiky, tzn. bezobalové obchody, re-use centra, sdílené služby apod. Data jsou updatovaná 1x měsíčně. Souřadnicový systém: GCS WGS84. Datasets includes information about objects which belongs to the circular economy, eg. shared services, re-use centers, etc. App is updated once a month. Coordinates system: GCS WGS84

Datová sada obsahuje nádoby na separovaný odpad rozdělené podle jednotlivých komodit (papír, plasty a nápojové kartony, sklo barevné, sklo bílé, textil a biologický odpad), včetně informací o jejich vývozu. Data jsou součástí pasportu odpadového hospodářství. Data obsahují identifikátor (atribut "stanoviste_ogc_fid"), přes který lze data propojit se stanovišti, na kterých se kontejnery nacházejí. K jednomu stanovišti může být přiřazeno více kontejnerů na separovaný odpad. Reálně jsou kontejnery umístěny buď těsně vedle sebe nebo např. podél ulice i s několika metrovými rozestupy - přestože jsou stanoviště vedena jako bod. Správu mapy nádob na tříděný odpad zajišťuje OŽP MMB ve spolupráci se svozovou společností SAKO Brno, a.s. Data jsou zobrazena ve veřejné mapové aplikaci Mapa nádob na tříděný odpad a v interní aplikaci Mapa odpadového hospodářství . Součástí těchto aplikací je také vrstva Docházkové vzdálenosti, která vzniká automaticky vytvořením obalové zóny nad jednotlivými kontejnery na separovaný odpad. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Hranice území chráněných formou smlouvy s vlastníkem jako alternativní možnost ochrany evropsky významných lokalit případně i dalších území (stromy, návrhy ZCHÚ); vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2024

English description below. Bodová vrstva všech pítek v Brně. Data obsahují také obrázek jednotlivých pítek. Data jsou ve GCS WGS84 a aktualizace probíhají v nepravidelných intervalech.Point layer of all drinking fountains in Brno. The data also contains an image of each fountain. The data is in GCS WGS84 coordinate system and updates take place at irregular intervals.

Vrstva povodňového rizika byla získána od Povodí Moravy, s. p. Povodňové riziko je stanoveno pomocí matice rizika s využitím povodňového ohrožení a informací o zranitelnosti území.  Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Vrstva povodňového ohrožení byla získána od Povodí Moravy, s. p. Hodnoty povodňového ohrožení vychází z rychlosti proudění a hloubky vody, pomocí nichž se určuje intenzita povodně. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna.   Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění.   Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod.   Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna.   Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění.   Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod.   Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna.   Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění.   Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod.   Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.