Datová sada s prostorovou lokalizací autobusových zastávek v rámci Veřejné dopravy Královéhradeckého kraje (VDKHK). Nejsou zde obsaženy zastávky MHD. Zdrojem dat je Odbor dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu Královéhradeckého kraje.

Datová sada obsahuje data o poloze zrealizovaných městských stojanů na území Brna. Ke každému stojanu je přiložena fotografie z místa realizace. Městské stojany jsou ve správě jednotlivých MČ. Údaje o realizovaných stojanech jsou spravovány v gesci Odboru dopravy. Dále datová sada obsahuje stojany mimo správu města, a to zejména soukromých subjektů. Primárním datovým zdrojem pro ostatní stojany je datová sada OpenStreetMap.   Stojany na kola jsou zobrazeny ve veřejné mapové aplikaci Cyklistická opatření nebo v interní aplikaci Cyklistická opatření interní. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

English description below. Data zobrazují intenzity cyklistů a chodců na strategicky umístěných cyklodetektorech v rámci města Brna. Aktualizace probíhá každou hodinu. Data jsou vždy hodinovým souhrnem za dané časové období. Konec časového intervalu je uveden v atributu EndOfInterval, kdy uvedená hodina značí koncovou hodinu období za kterou jsou data sesbíraná. Detektory Kounicova A, Kounicova B, Lidicka A, Lidicka B, Nové sady A, Nové sady B zaznamenávají jenom atribut SecondDirection.Cyclists. Ostatní atributy u těchto detektorů mají zapsanou statickou 0.Bližší popis obsažených atributů je uveden zde. Historická data stará maximálně rok, najdete zde.The data show the intensities of cyclists and pedestrians at strategically located cycling detectors within the city of Brno. The data is updated hourly and is always an hourly summary for a given time period. The end of the time interval is indicated in the EndOfInterval attribute, where the hour indicated marks the end hour of the period for which the data is collected. Kounicova A, Kounicova B, Lidicka A, Lidicka B, Nové sady A, Nové sady B detectors record only the SecondDirection.Cyclists attribute. Other attributes for these detectors have a written non-changing(static) 0.A more detailed description of the included attributes is given here. Historical, up to a year old data, can be found here.

Pentlogramy intenzity dopravy zpracovávají pravidelně Brněnské komunikace, a.s. (dále zkráceně BKOM). Výstupy pentlogramů jsou schémata uzlů a úseků mezi nimi. Tato data jsou od roku 2016 zpracována do gisové podoby (SHP) nad uličním grafem a jsou s vydáním nového pentlogramu doplněna. Aktualizace probíhá každé dva roky. Pentlogramy sledují intenzitu motorových vozidel a cyklistů. Číselná hodnota pro jednotlivé roky definuje počet cyklistů (v desítkách) za 24hodin během všedního dne / v neděli. Tato sada je zobrazena v interních mapových aplikacích Mapa dopravy, Mapa BKOM a Cyklistická opatření (interní i veřejná). Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Bilanční územní celky (BUC) jsou dílčí statistické celky vytvořené spojením příslušných základních sídelních jednotek (ZSJ) na základě logických vazeb v území z hlediska veřejné vybavenosti se zohledněním přiměřené velikosti a územní celistvosti, vnitřních dopravních vazeb, přírodních i umělých bariér a respektován hranic městských částí. Hlavním smyslem BUC je rozdělení velkých městských částí do menších územní celků pro analýzu veřejné vybavenosti.

Hranice 366 typů biochor, 94 bioregionů a 4 biogeografických podprovincií na území České republiky publikované v: CULEK, M. et al. (2005). Biogeografické členění České republiky: II. díl. Vydání 1. Praha: AOPK ČR. 590 s., 1 CD. ISBN 80-86064-82-4.; (vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © Culek et al., 2005) a následně zaktualizované dle publikace: Culek M., Grulich V., Laštůvka Z., Divíšek J. (2013): Biogeografické regiony České republiky. - Masarykova univerzita. Brno. 447 s. + mapová příloha. ISBN 978-80-210-6693-9.; (vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © Culek et al., 2013). Digitalizovala AOPK ČR.

Podklad pro vymezení ÚSES a územní plánování

Hranice biosférických rezervací vymezených v rámci programu Člověk a biosféra (Man and the Biosphere Programme) na území ČR; vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2013

Evidence mezinárodně významných částí přírody

Obytné budovy v Mostě - tzv. bloky.

Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008. Bonita klimatu - komplexní charakteristika dle všech hodnocených klimatologických hledisek
Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data: Digitalní referenční mapa Praha-bloková mapa budovy Liniová vrstva uličních úseku Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o. Digitální model terénu DMR25 Ortofotosnímky ČR.
Výsledná mapa bonity vznikla na základě váženého průměru dílčích map pomocí mapové algebry.

Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008. Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data: Digitalní referenční mapa Praha-bloková mapa budovy Liniová vrstva uličních úseku Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o. Digitální model terénu DMR25 Ortofotosnímky ČR.
Vrstva vznikla kombinací vrstvy vegetačního pokryvu a rastrové vrstvy urbanizace, která byla vytvořená z uzlových bodů 25x25 m. Pro každý bod se vypočítal poměr ploch zástavby ve čtverci 100 x 100 m k celkové ploše zájmového území. Výslednávrstva byla překlasifikována do pěti kategorií (I - nejlepší pro kvalitu bonity, V - nejhorší)

Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008. Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data: Digitalní referenční mapa Praha-bloková mapa budovy Liniová vrstva uličních úseku Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o. Digitální model terénu DMR25 Ortofotosnímky ČR.
Vrstva vznikla na základě algoritmu pro výpočet globální solární radiace.Výslednávrstva byla překlasifikována do pěti kategorií (I - nejlepší pro kvalitu bonity, V - nejhorší)

Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008. Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data: Digitalní referenční mapa Praha-bloková mapa budovy Liniová vrstva uličních úseku Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o. Digitální model terénu DMR25 Ortofotosnímky ČR.
Vrstva vznikla váženou kombinací vrstvy topografickcýh překážek v 8 směrech proudění a vrstvy četností větru v těchto směrech.Výslednávrstva byla překlasifikována do pěti kategorií (I - nejlepší pro kvalitu bonity, V - nejhorší)

Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008. Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data: Digitalní referenční mapa Praha-bloková mapa budovy Liniová vrstva uličních úseku Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o. Digitální model terénu DMR25 Ortofotosnímky ČR.
Vrstva vznikla interpolací uzlových bodů rychlosti větru v hladině 10 m nad terénem.Výslednávrstva byla překlasifikována do pěti kategorií (I - nejlepší pro kvalitu bonity, V - nejhorší)

Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008. Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data: Digitalní referenční mapa Praha-bloková mapa budovy Liniová vrstva uličních úseku Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o. Digitální model terénu DMR25 Ortofotosnímky ČR.
Vrstva vznikla interpolací uzlových bodů četností bezvětří v hladině 10 m nad terénem. Výsledná vrstva byla překlasifikována do pěti kategorií (I - nejlepší pro kvalitu bonity, V - nejhorší)

Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008. Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data: Digitalní referenční mapa Praha-bloková mapa budovy Liniová vrstva uličních úseku Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o. Digitální model terénu DMR25 Ortofotosnímky ČR.
Vrstva vznikla kombinací rozložení polí koncentrací NO2 a PM10. Výsledná vrstva byla překlasifikována do pěti kategorií (I - nejlepší pro kvalitu bonity, V - nejhorší)

Datová sada s prostorovou lokalizací botanických zahrad a arboret na území Královéhradeckého kraje. Zdrojem dat je Odbor analýz, podpory řízení a kontroly Krajského úřadu Královéhradeckého kraje.

Datová sada obsahuje kromě místní specifikace rovněž údaje o provozovateli (identifikační číslo, právní forma, sídlo), popis, kontaktní e-mail a telefonní číslo a webové stránky. Použitý souřadnicový systém je WGS 1984.Původním zdrojem dat je Živý kraj – Destinační agentura pro Karlovarský kraj, z.s.

English description below. Polygonová vrstva Brněnské metropolitní oblasti. Data jsou v souřadném systému GCS WGS84. Data jsou odvozena z ArcČR 500.Polygon layer of the Brno metropolitan area. The data is in the GCS WGS84 coordinate system. The data is derived from the ArcČR500.

English description below. Bodová vrstva obsahuje informace získané v rámci průzkumu maloobchodu v Brně (2017). Jde o výsledky sedmého celoplošného sčítání maloobchodních jednotek na území města Brna v období po roce 1990. Nově se průzkum zaměřil také na provozovny služeb nebo obchodní zónu v Modřicích. Průzkum mapuje umístění provozoven, různorodost sortimentu, provozní dobu a velikost prodejní plochy.The point layer contains information obtained within the survey of retail in Brno (2017). These are the results of the seventh area-wide census of retail units in the city of Brno in the period after 1990. Newly, the survey also focused on service establishments or the business zone in Modřice. The survey maps the location of establishments, the diversity of the assortment, operating hours and the size of the sales area.Kompletní závěrečná zpráva časoprostorové analýzy maloobchodní sítě v Brně 2017, obsahující i popis metodiky a koncepce průzkumu, je k dispozici ZDE.Vysvětlivky v CSV formátu ZDE.Předchozí průzkumy maloobchodní sítě města Brna:2013 - ZDE2009 - ZDE2006 - ZDE2003 - ZDESouřadnicový systém: S-JTSK Krovak EastNorth

English description below. Bodová vrstva obsahuje informace získané v rámci průzkumu maloobchodu v Brně (2021). Jde o výsledky osmého celoplošného sčítání maloobchodních jednotek na území města Brna v období po roce 1990. Průzkum se zaměřil také na obchody a provozovny služeb v komerční zóně v Modřicích. Průzkum mapuje umístění provozoven, různorodost sortimentu, provozní dobu a velikost prodejní plochy.The point layer contains information obtained within the survey of retail in Brno (2021). These are the results of the eighth area-wide census of retail units in the city of Brno in the period after 1990. The survey also focused on stores and service establishments located in the business zone in Modřice. The survey maps the location of shops, the diversity of the assortment, operating hours and the size of the sales area.Kompletní závěrečná zpráva časoprostorové analýzy maloobchodní sítě v Brně 2021, obsahující i popis metodiky a koncepce průzkumu, je k dispozici ZDE.Vysvětlivky v CSV formátu ZDE.Předchozí průzkumy maloobchodní sítě města Brna:2017 - ZDE2013 - ZDE2009 - ZDE2006 - ZDE2003 - ZDESouřadnicový systém: S-JTSK Krovak EastNorth

Databáze brownfields a greenfields v Libereckém kraji představuje komplexní přehled pozemků a nemovitostí vhodných pro investice, přestavbu nebo rozvoj. Brownfields jsou opuštěné, zanedbané nebo nedostatečně využívané objekty a pozemky, často s průmyslovou, zemědělskou či jinou historickou funkcí, které vyžadují revitalizaci. Naopak greenfields označují nedotčené pozemky, obvykle mimo zastavěné oblasti, které jsou určeny pro nové investiční projekty bez nutnosti předchozí sanace.

Polygonový obraz budov ve starém Mostě vytvořený vektorizací historického plánu města Mostu z roku 1938.

Hranice ochranných pásem ze zákona a vyhlášených ochranných pásem maloplošných zvláště chráněných území ; vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2025

Evidence vyhlášených zvláště chráněných území

English description below. Datová sada obsahuje body vybraných brněnských kulturních dominant, která byla vstupem pro analýzu viditelnosti provedenou v bakalářské práci Denisy Konvalinové na Mendelově univerzitě. V práci bylo mimo jiné zhodnoceno - atribut "vyhlidkove_body" - kolik stavebních dominant může pozorovatel vidět z jednotlivých vyhlídkových bodů (datová sada Vyhlídkové body / Viewpoints). Analýza byla provedena v programu QGIS pomocí pluginu LoS Tools na podkladu digitálního modelu povrchu (aktuální verze je dostupná zde).Souřadnicový systém: GCS WGS84 (EPSG 4326).Dataset contains points of selected cultural landmarks of the city of Brno which served as an input for visibility analysis conducted in bachelor thesis (Denisa Konvalinová, Mendel University in Brno). Thesis evaluated how many building landmarks can be seen from analysed viewpoints (dataset Vyhlídkové body / Viewpoints). Analysis was made using QGIS software, plugin LoS Tools and digital surface model (most recent version available here).Coordinate system: GCS WGS84 (EPSG 4326). Attributes:nazev_dominanty - name of the building landmarkvyhlidkove_body - count of viewpoints from which can be landmark seen

Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) je jedním ze čtyř základních registrů České republiky, jeho fungování je upraveno zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. Plně funkční je od 1. 7. 2012. Správcem RÚIAN je Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK). Je součástí Informačního systému veřejné správy. RÚIAN vede popisné a lokalizační údaje o územních prvcích, územně evidenčních jednotkách, účelových územních prvcích, jejich vazbách a o adresách. Z pohledu veřejné správy je nejdůležitějším referenčním prvkem RÚIAN adresa, na kterou se odkazují ostatní informační systémy veřejné správy. V rámci projektu RÚIAN funguje agendový Informační systém územní identifikace (ISÚI). Prostřednictvím ISÚI dochází k zápisu nových a aktualizaci či rušení existujících záznamů v RÚIAN. Editory územních prvků jsou, vedle správce registru, obce, stavební úřady a ČSÚ. Pro vnitřní potřeby města Brna byla nad rámec RÚIAN vytvořena datová vrstva specifických čísel stavebních objektů (Identifikační bod objekt - IBO). Tato čísla zajišťují jednoznačnou identifikaci a lokalizaci i těch stavebních objektů ve městě, na které se nevztahuje žádná ze stávajících územních identifikací. Jedná se o: Číslo areálové - slouží k podrobné lokalizaci objektů v areálech a je přidělováno budovám, které v nich leží a nemají přiděleno číslo popisné, popřípadě evidenční. Číslo je složeno z čísla popisného hlavní budovy areálu (zpravidla vrátnice, administrativní centrum apod.) a z dodatečného, v rámci areálu jednoznačného, identifikátoru – tzv. přípony. Přípona může nabývat alfabetických, alfanumerických i numerických hodnot. Číslo zástavby umožňuje lokalizaci objektů, které nemají přiděleno žádné standardní číslo územní identifikace (ani číslo areálové) a je přidělováno všem budovám, které byly identifikovány jako stavební objekty (chaty, komíny, kapličky, regulační stanice, drobné stavební objekty, garáže, ...). Tato datová vrstva je udržována v aplikaci Registr územní identifikace   Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.