Tato datová sada navazuje na datovou sadu Mapa přístupnosti - budovy a zobrazuje místa bezbariérových vstupů do větších budov nebo areálů zmapovaných v rámci této datové sady. Pro propojení obou datových sad (tedy k jednoznačnému určení, který vstup patří ke které budově) slouží Propojovací tabulka budov a vstupů do budov. Vazba mezi oběma datovými sadami je M:N - tedy jedna budova může mít více bezbariérových vstupů a zároveň jeden bezbariérový vstup může vést do více budov. Data jsou aktualizována společně (tedy jednou za 3 roky nebo průběžně např. v případě zjištění chyby). Data jsou zobrazena v aplikaci Mapa přístupnosti Brna. Prostřednictvím této aplikace je možné upozorňovat na chyby v datech a navrhovat přidání nových bezbariérových vstupů. Dále jsou data zobrazena také v tištěných publikacích Atlas přístupnosti centra města Brna pro osoby s omezenou schopností pohybu a Atlas přístupnosti zdravotnických zařízení ve městě Brně vydávaných Magistrátem města Brna. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Významné instituce a další vytipované objekty s informacemi o bezbariérové přístupnosti pro osoby s omezenou schopností pohybu (vozíčkáři, rodiče s kočárky apod.). Jsou zahrnuta zdravotnická zařízení (nemocnice, ordinace a lékárny), kulturní objekty (galerie, divadla, koncertní sály, kina, knihovny, kostely apod.), úřady, finanční instituce (banky, bankomaty, pojišťovny), obchodní domy, restaurace a kavárny, hotely, sportoviště, family pointy a veřejné toalety. Součástí dat jsou kontaktní údaje na budovy (adresa, telefon, webové stránky), u některých budov také podrobné informace o přístupu a pohybu po budově, bezbariérových toaletách apod. Zdravotnická zařízení navíc obsahují další velmi podrobné informace. Je zde popsán přístup k budově od MHD, parkování, nejbližší lékárna (pokud se nachází v budově nebo v její blízkosti), zda je v areálu park či občerstvení. Dále data obsahují informace o informačním systému (navigaci po objektu) a dalších zejména zdravotně-sociálních službách. Stanovení přístupnosti objektů vychází z Metodiky kategorizace přístupnosti objektů od Pražské organizace vozíčkářů. Podrobnější vysvětlení viz podrobná legenda k mapové aplikaci. Popisná data (kromě informací o zdravotnických zařízeních) jsou dostupná i v anglickém jazyce. Všechny objekty kromě zdravotnických zařízení jsou zmapovány pouze v centru města Brna, zdravotnická zařízení jsou zmapována na celém území města Brna. Data jsou aktualizována jednou za 3 roky, případně průběžně, pokud je zjištěna chyba. S těmito daty souvisí datová sada Mapa přístupnosti - vstupy do budov. Data jsou zobrazena v aplikaci Mapa přístupnosti Brna. Prostřednictvím této aplikace je možné upozorňovat na chyby v datech a navrhovat zmapování nových budov. Dále jsou data zobrazena také v tištěných publikacích Atlas přístupnosti centra města Brna pro osoby s omezenou schopností pohybu a Atlas přístupnosti zdravotnických zařízení ve městě Brně vydávaných Magistrátem města Brna. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

Datová sada obsahuje data záplavových území včetně menších přítoků při úrovni povodně Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území města Brna.   Podle Zákona o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. § 66 odst. jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na základě hydrotechnických výpočtů správce dotčeného vodního toku. V zastavěných územích, zastavitelných plochách a dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny stanovuje vodoprávní úřad opatřením obecné povahy. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, v platném znění.   Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od stanoveného záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, zvláštní povodně způsobené porušením vodních děl, ledové jevy apod.   Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z uvedeného vodního toku, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod. Data povodní Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny jsou zobrazeny v aplikaci Voda v Brně. Bližší informace o záplavových územích jsou k dispozici na stránkách „Povodňový plán České republiky“ včetně grafického znázornění v mapové podobě. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.

English description below. Data o kvalitě ovzduší ze stanic na území města Brna. Nejedná se o verifikovaná data. Stanice jsou ve správě ČHMÚ, města Brna a Státního zdravotnického ústavu Ostrava. Data a jejich aktualizace je uvedená níže. Souřadnicový systém: GCS WGS-84SO2_1h (každou hodinu/updated hourly)NO2_1h (každou hodinu/updated hourly)CO_8h (každých 8h/each 8 hours)PM10_1h (každou hodinu/updated hourly)O3_1h (každou hodinu/updated hourly)PM10_24h (24h průměr/daily average)PM2_5_1h (každou hodinu/updated hourly)Air quality data from stations inside the city of Brno. Data is not validated. The stations are managed by the Czech Hydrometeorological Institute, the Brno city municipality and the State Medical Institute Ostrava. Update frequency is described above. Coordinate system: GCS WGS-84

In accordance with Annex 2 of Decree …/2024, which implements certain provisions of the Act on the Public Hydrometeorological Service, the Czech Hydrometeorological Institute (CHMI) provides current operational (unverified) hourly data on outdoor air pollutants (pollutant concentrations from monitoring stations with automated measurement programs, as specified by Act No. 201/2012 Coll., on Air Protection).

The data made available include key pollutants with ambient air quality limits under current legislation: nitrogen dioxide (NO₂), nitrogen oxides (NOₓ), ground-level ozone (O₃), suspended particles PM₁₀ and PM₂.₅, sulfur dioxide (SO₂), and carbon monoxide (CO).

The data are based on measurements taken at stations owned by CHMI.

In accordance with Annex 2 of Decree …/2024, which implements certain provisions of the Act on the Public Hydrometeorological Service, the Czech Hydrometeorological Institute (CHMI) has made operational (unverified) primary and aggregated data available for outdoor air pollutants (pollutant concentrations from automatic monitoring stations, provided in the scope and temporal aggregations specified by Act No. 201/2012 Coll., on Air Protection).

The data include key pollutants with ambient air limit values under current legislation: arsenic (As), benzene, benzo[a]pyrene, cadmium (Cd), carbon monoxide (CO), nickel (Ni), nitrogen dioxide (NO₂), nitrogen oxides (NOₓ), ground-level ozone (O₃), lead (Pb), suspended particles PM₁₀, suspended particles PM₂.₅, and sulfur dioxide (SO₂).

The data are based on measurements from CHMI-owned stations since 1969. Primary data are provided in measurement intervals of 30 minutes, 1 hour, or 24 hours, depending on the type of measurement. Aggregated data are calculated from the aforementioned primary data and include the following: daily averages, monthly averages, annual averages, and the number of exceedances of ambient air limit values. Preliminary data include air quality information that is older than one hour. Verified data can be found in the dataset *Air Quality Measurements – Verified Data*, in accordance with the data verification process. Verification is carried out once a year, no later than July 1st (YYYY-1).

The Air Quality Index (IKO) provides a summary of air quality at a specific monitoring station. This index was developed by the Air Quality Division of the Czech Hydrometeorological Institute (ČHMÚ) in collaboration with the National Institute of Public Health (SZÚ). Specific advice and recommendations from SZÚ aimed at protecting human health can be found here: www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/d_szu.pdf. The rules for determining the IKO and its calculation are available at https://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/iko3h_cz.pdf.

Information for the public provided through a simple and comprehensible indicator that comprehensively reflects air quality, considering health-based recommendations from the World Health Organization.

The Air Quality Index (IKO) provides a summary of air quality at a specific monitoring station. This index was developed by the Air Quality Division of the Czech Hydrometeorological Institute (ČHMÚ) in collaboration with the National Institute of Public Health (SZÚ). Specific advice and recommendations from SZÚ aimed at protecting human health can be found here: www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/d_szu.pdf. The rules for determining the IKO and its calculation are available at https://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/iko3h_cz.pdf.

Information for the public provided through a simple and comprehensible indicator that comprehensively reflects air quality, considering health-based recommendations from the World Health Organization.

In accordance with Annex 2 of Decree …/2024, which implements certain provisions of the Act on the Public Hydrometeorological Service, the Czech Hydrometeorological Institute (CHMI) has made verified primary and aggregated data available for outdoor air pollutants (pollutant concentrations from Concentration of pollutants from monitoring stations with automatic and manual programs, provided in the scope and temporal aggregations specified by Act No. 201/2012 Coll., on Air Protection).

The data include key pollutants with ambient air limit values under current legislation: arsenic (As), benzene, benzo[a]pyrene, cadmium (Cd), carbon monoxide (CO), nickel (Ni), nitrogen dioxide (NO₂), nitrogen oxides (NOx), ground-level ozone (O₃), lead (Pb), suspended particles PM10, suspended particles PM2.5, and sulfur dioxide (SO₂).

The data are based on measurements from CHMI-owned stations since 1969. Primary data are provided in measurement intervals of 30 minutes, 1 hour, or 24 hours, depending on the type of measurement. Aggregated data are calculated from the aforementioned primary data and include the following: daily averages, monthly averages, annual averages, and the number of exceedances of ambient air limit values.

The most recent verified data available date back approximately 18 months from the current date, in accordance with the data verification process.

English Description below Dataset zahrnuje denní průměry jednotlivých parametrů kvality ovzduší na 12 lokalitách v různých částech Brna. Tyto lokality se od sebe vzájemně odlišují nejen polohou v rámci města, ale také charakterem okolí – některé z lokalit jsou umístěny poblíž frekventované dopravní komunikace, jiné naopak na relativně odlehlém místě poblíž zeleně.Pro přehlednost byl každé lokalitě přidělen třípísmenný kód (identifikátor), který je uveden v následujícím hodnocení. Tento identifikátor téměř ve všech případech odpovídá zkratce městské části, ve které se daná lokalita nachází, s výjimkou jedné lokality, kdy z důvodu dvou lokalit v jedné městské části je identifikátor odvozen od jména daného místa (Klajdovka). Naměřené veličiny: PM10, PM2_5, NO, NO2, NOx, O3, SO2, CO a dále rychlost větru, vlhkost a teplota. Měření proběhlo v rámci projektu Tromso a neplánuje se jeho opakování. Souřadnicový systém: GCS WGS-84 The dataset includes daily averages of air quality parameters at 12 locations in different parts of Brno. These sites differ from each other not only by their location within the city, but also by the nature of their surroundings - some sites are located near busy traffic roads, others in relatively remote locations near green areas.For the sake of clarity, each site has been assigned a three-letter code (identifier), which is presented in the following assessment. In almost all cases, this identifier corresponds to the abbreviation of the urban district in which the site is located, with the exception of one site where, because of two sites in one urban district, the identifier is derived from the name of the site (Klajdovka). Measured variables: PM10, PM2_5, NO, NO2, NOx, O3, SO2, CO as well as wind speed, humidity and temperature. The measurements were carried out within the Tromso project and there are no plans to repeat them. GCS WGS-84 coordinate system.

Vývoj alokace prostředků z fondů EU na projekty v oblasti ochrany životního prostředí od roku 2000, zahrnující alokace v rámci ISPA, OPI a OPŽP. Vytvořeno z podkladových dat organizace Ministerstvo financí.

According to Regulation 2018/1999 of the European Parliament and of the Council of the EU, all EU Member States are required to report their approximate (proxy) GHG emission inventories for year (t-1) by 31 July of the current year (t). These are only approximate estimates. Final GHG emission inventories are published the following year (t+1).

Vymezení území, která nesplňují charakteristiku zón ochrany přírody národních parků a neslouží k dosažení cíle zóny národního parku, ale jejich zařazení do příslušné zóny je nezbytné z důvodů udržení celistvosti plochy segmentu zóny. Tato data úzce souvisejí s datovou sadou Zonace velkoplošných zvláště chráněných území a doporučuje se je používat s touto datovou sadou společně. Vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2020

Stanovení režimu ochrany s ohledem na přírodní hodnoty území

Autorizované osoby podle paragrafu 32 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, mohou na základě jejich autorizace vykonávat následující činnosti, které slouží pro podporu výkonu státní správy v oblasti ochrany ovzduší: Jednorázové měření emisí, Měření úrovně znečištění, Dohled nad tepelným zpracováním odpadu, Zpracování odborného posudku, Zpracování rozptylové studie, Certifikace biopaliv a ověřování zprávy o emisích Rozhodnutí o autorizaci vydává Ministerstvo životního prostředí na dobu neurčitou. Autorizace vydané podle předchozího zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, (jejichž lhůta platnosti vypršela po datu 1. 9. 2012) jsou i nadále platné a není potřeba je dále prodlužovat.

Hranice 366 typů biochor, 94 bioregionů a 4 biogeografických podprovincií na území České republiky publikované v: CULEK, M. et al. (2005). Biogeografické členění České republiky: II. díl. Vydání 1. Praha: AOPK ČR. 590 s., 1 CD. ISBN 80-86064-82-4.; (vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © Culek et al., 2005) a následně zaktualizované dle publikace: Culek M., Grulich V., Laštůvka Z., Divíšek J. (2013): Biogeografické regiony České republiky. - Masarykova univerzita. Brno. 447 s. + mapová příloha. ISBN 978-80-210-6693-9.; (vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © Culek et al., 2013). Digitalizovala AOPK ČR.

Podklad pro vymezení ÚSES a územní plánování

Hranice biosférických rezervací vymezených v rámci programu Člověk a biosféra (Man and the Biosphere Programme) na území ČR; vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2013

Evidence mezinárodně významných částí přírody

Na území ČR výrazně převládá výskyt porostů s jednoduchou strukturou. Porosty s bohatou strukturou se nacházejí především v přirozených lesních ekosystémech a porostech s výběrným způsobem hospodaření, jejichž výskyt na našem území je velmi řídký. Ve větší míře se u nás vyskytují porosty, které se svojí prostorovou a věkovou skladbou porostům s bohatou strukturou pouze blíží, a to především ve fázi obnovy, případně jde o porosty spontánně vznikající na dříve nelesních pozemcích (sukcese). Vytvořeno z podkladových dat organizace Národní lesnický institut.

Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008. Bonita klimatu - komplexní charakteristika dle všech hodnocených klimatologických hledisek
Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data: Digitalní referenční mapa Praha-bloková mapa budovy Liniová vrstva uličních úseku Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o. Digitální model terénu DMR25 Ortofotosnímky ČR.
Výsledná mapa bonity vznikla na základě váženého průměru dílčích map pomocí mapové algebry.

Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008. Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data: Digitalní referenční mapa Praha-bloková mapa budovy Liniová vrstva uličních úseku Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o. Digitální model terénu DMR25 Ortofotosnímky ČR.
Vrstva vznikla kombinací vrstvy vegetačního pokryvu a rastrové vrstvy urbanizace, která byla vytvořená z uzlových bodů 25x25 m. Pro každý bod se vypočítal poměr ploch zástavby ve čtverci 100 x 100 m k celkové ploše zájmového území. Výslednávrstva byla překlasifikována do pěti kategorií (I - nejlepší pro kvalitu bonity, V - nejhorší)

Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008. Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data: Digitalní referenční mapa Praha-bloková mapa budovy Liniová vrstva uličních úseku Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o. Digitální model terénu DMR25 Ortofotosnímky ČR.
Vrstva vznikla na základě algoritmu pro výpočet globální solární radiace.Výslednávrstva byla překlasifikována do pěti kategorií (I - nejlepší pro kvalitu bonity, V - nejhorší)

Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008. Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data: Digitalní referenční mapa Praha-bloková mapa budovy Liniová vrstva uličních úseku Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o. Digitální model terénu DMR25 Ortofotosnímky ČR.
Vrstva vznikla váženou kombinací vrstvy topografickcýh překážek v 8 směrech proudění a vrstvy četností větru v těchto směrech.Výslednávrstva byla překlasifikována do pěti kategorií (I - nejlepší pro kvalitu bonity, V - nejhorší)

Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008. Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data: Digitalní referenční mapa Praha-bloková mapa budovy Liniová vrstva uličních úseku Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o. Digitální model terénu DMR25 Ortofotosnímky ČR.
Vrstva vznikla interpolací uzlových bodů rychlosti větru v hladině 10 m nad terénem.Výslednávrstva byla překlasifikována do pěti kategorií (I - nejlepší pro kvalitu bonity, V - nejhorší)

Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008. Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data: Digitalní referenční mapa Praha-bloková mapa budovy Liniová vrstva uličních úseku Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o. Digitální model terénu DMR25 Ortofotosnímky ČR.
Vrstva vznikla interpolací uzlových bodů četností bezvětří v hladině 10 m nad terénem. Výsledná vrstva byla překlasifikována do pěti kategorií (I - nejlepší pro kvalitu bonity, V - nejhorší)

Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy - aktualizace 2008. Data byla vytvořená pomocí prostředku ArcGIS 9.2, Spatial Analyst. Vrstva byla převedena z rastrové vrstvy bonita, s horizontálním rozlišením 25m. Pro realizaci této mapy byla využita tato data: Digitalní referenční mapa Praha-bloková mapa budovy Liniová vrstva uličních úseku Vektorová data tématické vrstvy Úpn-doprava-liniová vrstva silniční sítě Výstupy z Modelového hodnocení kvality ovzduší v Praze-aktualizace 2006 firmou ATEM s.r.o. Digitální model terénu DMR25 Ortofotosnímky ČR.
Vrstva vznikla kombinací rozložení polí koncentrací NO2 a PM10. Výsledná vrstva byla překlasifikována do pěti kategorií (I - nejlepší pro kvalitu bonity, V - nejhorší)

Vymezení ploch definovaných jako tzv. brownfields. Brownfields jsou definované jako "plochy uvnitř urbanizovaného území, které ztratily svoji původní funkci, jsou úplně, popřípadě zčásti opuštěné nebo minimálně využívané". Může se jednat o průmyslové, zemědělské, vojenské areály, drážní pozemky a také o areály veřejné vybavenosti (např. zařízení zdravotnictví, sportu aj.). Fyzicky a ekonomicky negativně ovlivňují své okolí a v důsledku své původní činnosti jsou pravděpodobně kontaminovány nebo jinak zdevastovány, což snižuje jejich atraktivitu pro budoucí využití." Více informací lze nalézt v dokumentu Vymezení lokalit brownfields v zastavěném území města Brna z roku 2014. Součastí dat je původní a doporučené využití plochy, kategorie brownfield a další informace. Data jsou zobrazena v mapové aplikaci Brownfields - rozvojové lokality. Podrobnější informace najdete v dokumentaci. Data jsou v souřadnicovém systému GCS WGS84.