Stavem povrchových vod se podle vodního zákona rozumí obecné vyjádření stavu útvaru povrchové vody určené ekologickým nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší. Ekologickým stavem se rozumí vyjádření kvality struktury a funkce vodních ekosystémů vázaných na povrchové vody. Dobrým stavem povrchových vod se rozumí takový stav útvaru povrchové vody, kdy je jeho ekologický i chemický stav přinejmenším dobrý. Dobrým chemickým stavem povrchových vod se rozumí chemický stav potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí, při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy environmentální kvality. Normou environmentální kvality se rozumí koncentrace znečišťující látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech, která nesmí být překročena z důvodů ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Ekologický potenciál určuje stav silně ovlivněného nebo umělého vodního útvaru povrchové vody. Stav a potenciál útvarů povrchových vod se eviduje v rozsahu údajů o jejich číselném identifikátoru a klasifikaci jejich chemického a ekologického stavu/potenciálu. Stav vodních útvarů je hodnocen v rámci zpracování plánů povodí. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/UtvaryPOVStav

Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb, o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.

Vymezení ploch s odlišnými způsoby péče o maloplošná zvláště chráněná území podle § 2 odst. 1 písm. j vyhlášky č. 45/2018 Sb. (dílčích ploch). Geografická data s vymezením dílčích ploch jsou povinnou součástí plánů péče. Tato vrstva obsahuje platné vymezení všech dílčích ploch doručených do Ústředního seznamu ochrany přírody po roce 2018. Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2024.

Dílčí plochy jsou součástí plánů péče o maloplošná zvláště chráněná území ukládaných v Ústředním seznamu ochrany přírody a zpřístupňovaných veřejnosti na základě zákona č. 114/1992 Sb. a § 12 odst. 2 písm. g) vyhlášky č. 45/2018 Sb.

Summary data from reports in ISPOP (total emissions of operation units, categories of sources operated, types of fuels, total rated thermal input, etc.)

Act No. 262/2024 Coll., on the public hydrometeorological service as amended by implementing regulations

Vodní útvar je dle § 2 odst, 3 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod. Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku. Umělý vodní útvar je vodní útvar povrchové vody vytvořený lidskou činností. Silně ovlivněný vodní útvar je útvar povrchové vody, který má v důsledku lidské činnosti podstatně změněný charakter. Útvary povrchových vod jsou rozděleny do kategorií vod tekoucích ("řeka") a stojatých ("jezero"), případně identifikovány jako silně ovlivněné nebo umělé. Útvary povrchových vod tekoucích jsou tvořeny navazujícími úseky vodních toků. K jednotlivým útvarům je identifikováno příslušné mezipovodí. Vodní útvary povrchových vod se evidují v rozsahu údajů o jejich územní identifikaci, názvu, číselném identifikátoru, kategorii a typu, identifikace silně ovlivněného a umělého útvaru a názvu dílčího povodí a názvu mezinárodní oblasti povodí, do kterých útvar spadá. V rámci plánovaní v oblasti vod představuje útvar povrchových vod jednotku pro hodnocení chemického a ekologického stavu. Vymezení útvarů je platné v rámci celého 6ti letého plánovacího cyklu (2010-2015, 2016-2021, 2022-2027). Před každým plánovacím cyklem může být vymezení revidováno. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/UtvaryPOV

Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy. Vymezení vodních útvarů je předmětem Vyhlášky č. 49/2011 Sb.

The WFD surface water bodies dataset is based on national delineation of surface water bodies (rivers) which was held in 2013. In order to fulfill the requirements of 2016 WFD reporting the coordinate system was changed, small geometric as well as topological adjustment were performed and the attribute structure was changed.

This dataset was created for the purposes of Water Framework Directive: River Basin Management Plans - 2016 Reporting

The WFD surface water bodies dataset is based on national delineation of surface water bodies (rivers) which was held in 2013. In order to fulfill the requirements of 2016 WFD reporting the coordinate system was changed, small geometric as well as topological adjustment were performed and the attribute structure was changed.

This dataset was created for the purposes of Water Framework Directive: River Basin Management Plans - 2016 Reporting

The WFD surface water bodies dataset is based on national delineation of surface water bodies (lakes) which was held in 2013. In order to fulfill the requirements of 2016 WFD reporting the coordinate system was changed, small geometric as well as topological adjustment were performed and the attribute structure was changed.

This dataset was created for the purposes of Water Framework Directive: River Basin Management Plans - 2016 Reporting

The Czech Republic, like all states that are parties to the United Nations Framework Convention on Climate Change (UNFCCC), is obliged to implement international measures to mitigate climate change caused by anthropogenic activities, within the framework of which it must also regularly publish projections of greenhouse gas emissions. By reporting projections, the Czech Republic also fulfils its obligations as an EU Member State under Article 18 of Regulation 2018/1999. The Czech Hydrometeorological Institute (CHMI) is responsible for the implementation and submission of these reports and reports every two years, on 15 March (t-2), to the European Commission and the UNFCCC Secretariat, which then use them to develop further legislation and policy measures to reduce emissions or increase sinks (removals) of greenhouse gases.

This data set contains spatial data of UNESCO world natural heritage sites in Czechia. Buffer zones are included too.

Urban Atlas je součástí služby Copernicus pro monitorování území. Obsahuje podrobné informace o využití území ve městech a jejich okolí a jeho změnách. Jedná se o vektorová data v měřítku cca 1 : 10 000, která jsou vytvářena nad družicovými snímky každých 6 let od roku 2006. Mapována jsou evropská města s více než 50 000 obyvateli (od r. 2012, pro předchozí roky města s více než 100 000 obyvateli). Technické specifikace k jednotlivým vrstvám jsou k dispozici na http://land.copernicus.eu/user-corner/technical-library, obecné informace na http://land.copernicus.eu.

Urban Atlas je vytvářen jako součást služby evropského programu Copernicus pro monitorování území pravidelně každých 6 let. Jedná se o výřez vrstvy na území ČR pro lepší zpřístupnění služby českým uživatelům. Vytvoření dat bylo financováno Evropskou unií.

Vrstva obsahuje metodicky sjednocené vymezení územního systému ekologické stability (ÚSES, dle § 2 vyhl. č. 395/1992 Sb.), všech hierarchických úrovní (lokální, regionální a nadregionální) a typů (biocentra, biokoridory a interakční prvky) na území chráněných krajinných oblastí (CHKO) Beskydy, Bílé Karpaty, Blaník, Blanský les, Broumovsko, České středohoří, Český kras, Český les, Český ráj, Jeseníky, Jizerské hory, Křivoklátsko, Lužické hory, Moravský kras, Orlické hory, Pálava, Slavkovský les, Třeboňsko, Žďárské vrchy a Železné hory. Dále obsahuje hranice aktualizovaných nadregionálních biocenter napříč celou Českou republikou vymezené nad katastrálními příp. lesnickými obrysovými mapami. Proběhla revize (ve smyslu § 3 vyhl. 395/1992 Sb) veškeré stávající dokumentace a aktualizace vymezení skladebných částí místního, regionálního a nadregionálního ÚSES na území výše uvedených CHKO v návaznosti na vymezení ÚSES v sousedních katastrálních územích mimo CHKO. Základním metodickým podkladem pro plány ÚSES byla aktualizovaná Metodika vymezování ÚSES (MŽP, 2017) s ohledem zejména na specifické požadavky ochrany přírody a krajiny na území CHKO. Byl zde zdůrazněn specifický biologický aspekt řešeného území, tedy především zahrnutí vybraných přírodních a přírodě blízkých biotopů a zajištění jejich konektivity. ; © AOPK ČR, 2024

Vrstva ÚSES přispěje k naplnění Státní politiky životního prostředí 2012 – 2020 (MŽP, 2012) a to zejména v oblasti prioritního cíle 3.1.1 - Zvýšení ekologické stability krajiny. Bude moct být využita jako odborný dokument orgánů ochrany přírody, jako podklad pro ÚPD, pozemkové úpravy, lesní hospodářské plán a pro rozhodování o daném území. Zároveň přispěje k účelnému vynakládání finančních prostředků OPŽP na realizaci projektů zaměřených na zakládání biocenter, biokoridorů a interakčních prvků v rámci specifického cíle.

Datová sada obsahuje základní údaje o vymezení aglomerací nad 2000 EO v ČR, formálně upravené pro potřeby reportingu podle Směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod. Popisná složka zahrnuje údaje o odvádění a způsobu čištění odpadních vod ze všech aglomerací nad 2 000 EO včetně názvů, souřadnic, množství přiváděného znečištění a informací o napojení na stokovou soustavu.

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 91/271/EHS (Směrnice o čištění městských odpadních vod - Urban Waste Water Treatment Directive),

Povrchové vody na území České republiky jsou podle § 15 odst, 1 nařízení vlády č. 401/2015 Sb. ve znění pozdějších předpisů všechny vymezeny jako citlivé oblasti.

Datová sada obsahuje jednotlivé údaje o čistírnách odpadních vod v aglomeracích nad 2000 EO včetně lokalit bez připojení na stokovou soustavu, včetně informací o kapacitě čistíren odpadních vod, typu čištění, odstraňování dusíku a fosforu a údaje o účinnosti čištění.

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 91/271/EHS (Směrnice o čištění městských odpadních vod - Urban Waste Water Treatment Directive).

Datová sada obsahuje jednotlivé údaje o bodech vypouštění z čistíren odpadních vod, individuálních vhodných systémech nebo volných výústech. Zahrnuty jsou informace o oblastech vypouštění odpadních vod a souvisejících vodních útvarech (řekách, povodích).

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu plánů povodí podle směrnice 91/271/EHS (Směrnice o čištění městských odpadních vod - Urban Waste Water Treatment Directive).

Zranitelné oblasti jsou § 33 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů definovány jako území, kde se vyskytují: povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Vláda stanovuje zranitelné oblasti nařízením a zároveň v nich akčním programem upravuje používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření. Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu. Zranitelné oblasti jsou stanovené nařízením vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, 12.6.2024 vyšla novela č. 193/2024 Sb., která se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů. Datová sada obsahuje seznam katastrálních území aktuálně vymezených jako zranitelné oblasti. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/zranobl

Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.

Wetlands of national importance based on data published in: Chytil, J. et al. (eds.), 1999: Mokřady České republiky. Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. Český ramsarský výbor, Mikulov, 327 pp.; © Chytil J. et al. (eds.) 1999, AOPK ČR, 2016. This dataset is not updated.

Conservation and sustainable development of wetlands in the Czech Republic

The dataset containing the representation of moitoring sites was compiled from the source databases of several national and regional subjects. The selection of monitoring sites as well as the formal adjustment of the dataset follows the requirements of WFD 2016 reporting.

This dataset was created for the purposes of Water Framework Directive: River Basin Management Plans - 2016 Reporting

Subunits in the Czech republic (10 subunits), adjusted to the WFD 2016 reporting Requirements,

This dataset was created for the purposes of Water Framework Directive: River Basin Management Plans - 2016 Reporting

Fundamental Base of Geographic Data of the Czech Republic (ZABAGED®) is a vector geographic digital model of the territory of the Czech Republic (ČR).At present time the planimetric component of ZABAGED® consists of 136 feature types as settlements, communications, utility networks and pipelines, hydrography, administrative units and protected areas, vegetation and land cover, terrain relief and selected data about survey control points. The features are represented by 2D vector spatial component and a descriptive component containing qualitative and quantitative information about features.