The basic unit of the Ecological Focus Area (EFA) element is represented by the continuous area of agricultural land, as well as non-agricultural land if it fulfils agricultural non-production function. The EFA element could be also represented by other shape that is part of the utilised agricultural area or is adjacent to it. The types of EFA elements are defined in National Regulation 307/2014 Coll.

This dataset created in accordance with Act 252/1997 Coll on agriculture and National Regulation 307/2014 Coll.

This website is updated based on information from regional authorities, which have been issuing permits since 1. 1. 2003.
The types of permits are the following:
Permits according to § 17 paragraphs 1 and 2 of Act 86/2002 Coll. – permits issued until 1. 9. 2012.
Permits according to § 11 paragraph 2 d) of Act 201/2012 Coll. – permits issued after 1. 9. 2012.
Integrated permits according to § 13 paragraph 3 of Act 76/2002 Coll. – for plants meeting certain criteria (primarily capacity constraints) within the categorization according to Annex 1 to Act 76/2002 Coll.

Act No. 262/2024 Coll., on the public hydrometeorological service as amended by implementing regulations

Open dataset contains information on approvals of exploration for reserved minerals. This includes the information on the spatial delimitation of the exploration area, on the mineral for which the exploration was approved, on the validity of this approval and on the organization.

Oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem (Areas of Potential Significant Flood Risk, zkráceno „APSFR“), pro které budou dále zpracovávány mapy povodňového nebezpečí a rizik a plány pro zvládání povodňových rizik, byly identifikovány z pohledu rizika fluviálních povodní. Postup vymezení oblastí s potenciálně významným povodňovým rizikem je podrobně popsán v Návrhu metodiky předběžného vyhodnocení povodňových rizik v České republice (viz příloha č. 1 zprávy Předběžné vyhodnocení povodňových rizik v České republice 2011). Metodika je postavena na možných nepříznivých účincích budoucích povodní (podle čl. 4d Směrnice). Hlavními kritérii výběru byl počet trvale žijících osob a hodnota majetku dotčená teoretickou povodní s pravděpodobností výskytu 5, 20 a 100 let a to pro katastrální území jednotlivých obcí. Kvantitativní vyjádření hledisek předběžného vyhodnocení povodňového rizika bylo založeno na definici rizika, tj. kombinace pravděpodobnosti výskytu nežádoucího jevu (povodně, scénáře nebezpečí) a jeho nepříznivých dopadů na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost. Tento přístup, který zohledňuje více scénářů nebezpečí, umožnil zahrnout do vyhodnocení i přínosy stávajících strukturálních protipovodňových opatření. Výsledné úseky vodních toků, které definují oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem, byly popsány číselným kódem se značkou povodí, říčním kilometrem, slovním vyjádřením vymezení úseku, názvem vodního toku a geografickými souřadnicemi.

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).

Datová sada obsahuje údaje o vymezení rozsahu povodně s dobou opakování 100 let (středně vysoká pravděpodobnost výskytu), formálně upravené pro potřeby reportingu podle směrnice 2007/60/ES (FD). Výchozí datovou sadou jsou rozlivy Q100 I, plánovacího cyklu vytvořené v rámci tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik v roce 2013.

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).

Hodnocení minulých povodní bylo založeno na informacích, které jsou o těchto povodních dostupné, V ČR je současný způsob dokumentace a vyhodnocení povodní upraven §76 vodního zákona. Zprávy o povodních zpracovávají povodňové orgány obcí a správci vodních toků, souhrnnou zprávu za povodí zpracovávají správci povodí a souhrnnou hodnotící zprávu, včetně analýzy rozsahu a výše povodňových škod a účelnosti provedených opatření, zpracovávají povodňové orgány krajů. Evidenci vyhodnocených povodní zajišťují správci povodí. Evidenci povodní z hlediska hydrologického, včetně meteorologických údajů o příčinách přirozených povodní, zajišťuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Významné povodně, které zasáhly rozsáhlá území a způsobily značné škody a ztráty na lidských životech, byly počínaje povodní v roce 1997 vyhodnocovány v rámci komplexních projektů, zpracovaných na základě usnesení vlády ČR a financovaných s podporou státního rozpočtu, Tímto způsobem byly vyhodnoceny povodně v červenci 1997, v srpnu 2002, v březnu až dubnu 2006, přívalové povodně v červnu až červenci 2009, povodně v květnu až červnu 2010 a v srpnu 2010. Zprávy o starších povodních již nejsou úplné a systematicky vedené. Pokud byly zaznamenány ve stanicích pozorovacích sítí ČHMÚ, jsou jejich hydrologické charakteristiky uloženy v databázích ústavu. Zpravidla však již nejsou k dispozici úplné údaje o důsledcích povodní, rozsahu a výši celkových povodňových škod. Zprávy za ucelená povodí jsou uloženy u státních podniků Povodí, většinou i s informacemi o povodňových škodách na tocích a vodohospodářských objektech. Dále jsou pro některé povodně k dispozici zprávy povodňových orgánů územních celků (obcí a krajů).

Datová sada byla vytvořena pro účely reportingu podle směrnice 2007/60/ES (Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik).

Pollutants with air quality limits set for health protection with an averaging period of 1 calendar year:
NO₂_rp_5l: NO₂ – annual average concentration [µg·m⁻³], PM₁₀_rp_5l: PM₁₀ – annual average concentration [µg·m⁻³], PM₂₅_rp_5l: PM₂.₅ – annual average concentration [µg·m⁻³], BZN_rp_5l: benzene – annual average concentration [µg·m⁻³], BaP_rp_5l: benzo[a]pyrene – annual average concentration [ng·m⁻³], As_rp_5l: arsenic – annual average concentration [ng·m⁻³], Pb_rp_5l: lead – annual average concentration [ng·m⁻³], Ni_rp_5l: nickel – annual average concentration [ng·m⁻³], Cd_rp_5l: cadmium – annual average concentration [ng·m⁻³].

Pollutants with air quality limits set for health protection with an averaging period of 24 hours:
PM₁₀h24_5l: PM₁₀ – 36th highest 24-hour average concentration in a calendar year [µg·m⁻³],
SO₂h24_5l: SO₂ – 4th highest 24-hour average concentration in a calendar year [µg·m⁻³].

Pollutants with air quality limits set for the protection of ecosystems and vegetation:
SO₂_rp_5l: SO₂ – annual average concentration [µg·m⁻³],
SO₂_zp_5l: SO₂ – average concentration for the winter period (1.10.–31.3.) [µg·m⁻³],
NOₓ_rp_5l: NOₓ – annual average concentration [µg·m⁻³].

Záplavová území jsou podle §66 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území stanovuje Ministerstvo životního prostředí vyhláškou ( vyhláška 79/2018 Sb.). Poznámka: Webová služba WFS prošla topologickou korekturou. Průběh polygonů záplavových území v této vrstvě je pouze orientační, pro získání závazných informací o přesném průběhu kontaktujte místně příslušný vodoprávní úřad nebo správce daného vodního toku. Informace o datové sadě, prohlížečky a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/zapluz

Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.

This database contains the locations of points at which vertical electrical profiles and sounding curves were measured. The database of VES measurements (vertical electrical sounding) was established in 1994. The layer has been transformed according to the INSPIRE data specification for the Geoph Station object from the Geophysics application scheme.

fullfillment of the requirements of the INSPIRE directive

Yearly updated geographical navigator:
The geographic navigator presents overall annual information about facilities for the incineration and co-incineration of waste, which are obtained from summary operating records. These are the following: identification number (IČ), name of the facility, address of the operator, address of the facility, putting into operation, types of waste incinerated, nominal capacity, amount of waste incinerated in tonnes per year, number and brief description of incineration lines, enumeration of equipment for reducing emissions, annual emissions of all pollutants reported.

Act No. 262/2024 Coll., on the public hydrometeorological service as amended by implementing regulations

Geological Map of the Czech Republic 1 : 500,000 published in 2007, modified to be INSPIRE-compliant (cut-out for the area of the Czech Republic, harmonized data).

fullfillment of the requirements of the INSPIRE directive

This database contains information on geophysical measurements made mainly by Geofyzika Brno state enterprise and its successor organizations since the early 1950s. Areas covered by regional surveys are depicted on 1 : 200,000 scale maps and local small-scale measurements at scale of 1 : 50,000. The layer has been transformed according to the INSPIRE data specification for the Campaign object from the Geophysics application scheme.

fullfillment of the requirements of the INSPIRE directive

Since 2019 is necessary to declare and draw crops in the Farmer's block. Suma of crops declared area must corresponded to area of Farmer's block. Farmers with exception of diversification crops (arable land under 10 ha or ecological farming) do not have to declare the crops.

This dataset is created in accordance with Regulation (EU) 2116/22021 of the European Parliament and of the Council and in accordance with Act 252/1997 Coll. on Agriculture.

Evidence obsahuje údaje o vymezení a charakteristikách útvarů podzemních vod v ČR. Vodní útvar je dle vodního zákona definován jako vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod. Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech; kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr. Útvary podzemních vod jsou vymezeny v hloubkové svrchní, základní a hlubinné vrstvě a jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vrstvách hydrogeologických rajónů (svrchní vrstvy kvartérních sedimentů a coniaku, základní vrstvy a hlubinné vrstvy bazálního křídového kolektoru). Útvary podzemních vod se evidují v rozsahu údajů o jejich územní identifikaci, názvu a číselném identifikátoru, názvu a číselném identifikátoru hydrogeologického rajonu, a jejich příslušnosti k mezinárodní oblasti povodí, dílčímu povodí, správci povodí, správnímu obvodu kraje, popřípadě krajů. Aktuální vymezení útvarů povrchových vod je určeno vyhláškou č. 5/2011 Sb,, o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod, ve znění pozdějších předpisů. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: http://heis.vuv.cz/isvs/UtvaryPZV

Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb., a zákona č. 150/2010 Sb. Údaje o vymezení útvarů podzemních vod jsou evidovány v souladu s § 22 odst, 4 písm, a) vodního zákona, Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.

The WFD groundwater bodies dataset is based on national delineation of groundwater bodies which was held in 2004 and actualized in 2011. In order to fulfill the requirements of 2016 WFD reporting the coordinate system was changed, small geometric as well as topological adjustments were performed and the attribute structure was changed.

This dataset was created for the purposes of Water Framework Directive: River Basin Management Plans - 2016 Reporting

Prahové hodnoty podzemních vod určují hranice koncentrací znečišťujících látek mezi dobrým a špatným (nevyhovujícím) stavem útvarů podzemních vod. Protože se chemický stav útvarů podzemních vod hodnotí podle různých kritérií, jsou některé prahové hodnoty vykazovány nikoliv jedinou hodnotou, ale rozsahem. Kromě prahových hodnot se také vykazuje, podle kterých kritérií byly prahové hodnoty odvozeny - jestli podle požadavků na užívání, což v případě ČR znamená, že podle limitů pro pitné vody; podle limitů pro povrchové vody (to se týká relevantních prioritních látek) nebo podle jiných kritérií (např. na základě přirozeného pozadí nebo expertního odhadu). Naprostá většina ukazatelů má jen jednu prahovou hodnotu s výjimkou dusičnanů, amonných iontů a fosforečnanů, pro ně je jednak určena hodnota pro podzemní vodu jako takovou - podle pitných vod, ale pro vybrané lokality, kde jsou související povrchové vody, jsou limity na úrovni hranice mezi dobrým a středním ekologickým stavem povrchových vod. Protože tyto ukazatele jsou pro povrchové vody typově specifické (tj. hranice mezi dobrým a středním ekologickým stavem je různá podle typu povrchové vody), liší se i prahové hodnoty podle toho, jakého typu jsou související povrchové vody.

High Resolution Layers (HRL) are raster data with 10m (20m for change layer) spatial resolution, which are part of the Copernicus Land Monitoring Service. The Forest product contains 3 data sets: Tree Cover Density (TCD), Dominant Leaf Type (DLT) and Dominant Leaf Type Change (DLTC). Data is created by semi-automatic procedures over satellite imagery every 3 years. You can find technical specifications here: https://land.copernicus.eu/user-corner/technical-library/hrl-imperviousness-technical-document-prod-2015, information on the program at http://land.copernicus.eu.

High Resolution Layers are created as part of the Copernicus Land Monitoring Service every 3 years. This is a cut layers of the Czech Republic in the coordinate system S-JTSK (EPSG:5514) for better access services Czech users. Data generation was funded by the European Union. Data was produced with funding by the European Union. Copyright Copernicus Programme

High Resolution Layers (HRL) are raster data with 10m (20m for change layer) and 100 m spatial resolution, which are part of the Copernicus Land Monitoring Service. The product contains 2 data sets: Grassland that contains classified Grassland layer (GRA) and Grassland Change (GRAC). Data is created by semi-automatic procedures over satellite imagery every 3 years. You can find technical specifications here: https://land.copernicus.eu/user-corner/technical-library/hrl-grassland-technical-document-prod-2015/view, information on the program at http://land.copernicus.eu.

High Resolution Layers are created as part of the Copernicus Land Monitoring Service every 3 years. This is a cut layers of the Czech Republic in the coordinate system S-JTSK (EPSG:5514) for better access services Czech users. Data generation was funded by the European Union. Data was produced with funding by the European Union. Copyright Copernicus Programme.

High Resolution Layers (HRL) are raster data with 10m (20m for change layer) and 100m spatial resolution, which are part of the Copernicus Land Monitoring Service. The Imperviousness product contains 3 data sets: Degree of Imperviousness (IMD), Degree of Imperviousness change (IMC), and Degree of Imperviousness change classified (IMCC). Data is created by semi-automatic procedures over satellite imagery every 3 years. You can find technical specifications here: https://land.copernicus.eu/user-corner/technical-library/hrl-imperviousness-technical-document-prod-2015, information on the program at http://land.copernicus.eu.

High Resolution Layers are created as part of the Copernicus Land Monitoring Service every 3 years. This is a cut layers of the Czech Republic in the coordinate system S-JTSK (EPSG:5514) for better access services Czech users. Data generation was funded by the European Union. Data creation was funded by the European Union.
Data was produced with funding by the European Union. Copyright Copernicus Programme.

High Resolution Layers (HRL) are raster data with 5m spatial resolution, which are part of the Copernicus Land Monitoring Service. The Small Woody Features product contains information on linear structures such as hedgerows, as well as patches (from 200 m² to 5000 m²) of woody features. Data is created by semi-automatic procedures over satellite imagery every 3 years. You can find technical specifications here: https://land.copernicus.eu/user-corner/technical-library, information on the program at http://land.copernicus.eu

High Resolution Layers are created as part of the Copernicus Land Monitoring Service every 3 years. This is a cut layers of the Czech Republic in the coordinate system S-JTSK (EPSG:5514) for better access services Czech users. Data generation was funded by the European Union. Data was produced with funding by the European Union. Copyright Copernicus Programme

High Resolution Layers (HRL) are raster data with 10m (20m for change layer) and 100m spatial resolution, which are part of the Copernicus Land Monitoring Service. The Water and Wetness product contains 2 data sets: Water and Wetness (WAW) and Water-Wetness-Probability-Index (WWPI). Data is created by semi-automatic procedures over satellite imagery every 3 years. You can find technical specifications here: https://land.copernicus.eu/user-corner/technical-library/hrl-imperviousness-technical-document-prod-2015, information on the program at http://land.copernicus.eu.

High Resolution Layers are created as part of the Copernicus Land Monitoring Service every 3 years. This is a cut layers of the Czech Republic in the coordinate system S-JTSK (EPSG:5514) for better access services Czech users. Data generation was funded by the European Union. Data creation was funded by the European Union.
Data was produced with funding by the European Union. Copyright Copernicus Programme.

Informative Inventory Report – IIR pursuant to Directive No. 2016/2284 on the reduction of national emissions of certain air pollutants and Protocols to CLRTAP

Act No. 262/2024 Coll., on the public hydrometeorological service as amended by implementing regulations

Zones and agglomerations layer for air quality assessment and management in the Czech Republic. The zones and agglomerations are defined on the basis of the legislative specifications of the EU Directive 2008/50/EC and Act No. 201/2012 Coll., on Air Protection. A zone is an area defined by the Ministry of the Environment for the purpose of monitoring and managing air quality; an agglomeration shall mean a zone that is a conurbation with a population in excess of 250 000 inhabitants.

Concentrations of air pollutants in the 1x1 km grid, year 2023. Limit values for the protection of human health SO2 - 4th highest 24-hour SO2 concentration [µg.m-3], PM10 - annual average concentration [µg.m-3], PM10 - 36th highest 24-hour average concentration [µg.m-3], PM2.5 - annual average concentration [µg. m-3], NO2 - annual average concentration [µg.m-3], O3 - 26th highest maximum daily 8-hour moving average concentration averaged over 3 years, 2019-2021 [µg.m-3], As - annual average concentration [ng.m-3], Cd - annual average concentration [ng.m-3], benzo[a]pyrene - annual average concentration [ng.m-3], benzene - annual average concentration [µg.m-3]. Areas with exceedances of limit values without O3. Areas with exceedances of the limit values with the inclusion of O3. Limit values for the protection of ecosystems and vegetation O3 - AOT40 exposure index values, 5-year average, 2019-2023 [µg.m-3], NOx - annual average concentration [µg.m-3], SO2 - annual (annual average) and winter period (winter average) [µg.m-3].

Legislation (Act 201/2012 Coll., as amended) requires that the primary source of assessment be the results of stationary measurements. Measured concentrations may be supplemented by modelling and indicative measurements in the production of pollutant maps to ensure that the resulting estimate provides sufficient information on the spatial distribution of air pollutant concentrations. In the Czech Republic, the Eulerian chemical dispersion model CAMx is mainly used, additionally also the Gaussian model SYMOS and the European Eulerian model EMEP. In addition, in the case of individual pollutants, e.g. altitude or population density.

Act No. 201/2012 Coll., on Air Protection, as amended

The network of measuring stations registered in the ISKO database in 2023. The basis for the air quality assessment is the concentrations measured at the monitoring stations. The measurement network is densest in the areas with the highest concentrations of pollutants, but covers the whole Czech Republic. The backbone network of monitoring stations is the National Air Quality Monitoring Network (NAQMN), operated by the CHMI. It includes both stations with an automated monitoring programme (AIM) and stations with a manual monitoring programme (MIM), from which the samples taken are analysed in the laboratories of the CHMI. In many cases, air pollution at one site is monitored simultaneously by both automatic and manual methods. The national network of concentration monitoring is supplemented by monitoring stations of other organisations, whose measurements are also used in the assessment of air quality.