Indexy vybrané dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2152 ze dne 27. listopadu 2019. Obsah jednotlivých Hlavních průmyslových skupin je tvořen třímístnými skupinami CZ-CPA 2015. Meziprodukty: B.081, B.089, B.099, B.091, CA106, CA109, CB132, CC161, CC162, CC171, CC172, CE201, CE203, CE205, CG221, CG222, CG231, CG232, CG233, CG234, CG235, CG236, CG237, CG239, CH241, CH242, CH243, CH244, CH245, CH255, CH256, CH257, CH259, CI261, CJ271, CJ272, CJ273, CJ274, CJ279. Výrobky investiční povahy: CH251, CH252, CH253, CI262, CI263, CI265, CK281, CK282, CK283, CK284, CK289, CL291, CL292, CL293, CL302, CM325, CM331, CM332. Zboží dlouhodobé spotřeby: CI267, CJ275, CL309, CM310, CM321, CM322. Zboží krátkodobé spotřeby: CA101, CA102, CA103, CA104, CA105, CA107, CA108, CA110, CA120, CB139, CB141, CB143, CB151, CB152, CC181, CE204, CF212, CM324, CM329 Energie: B.051, B.052, B.061, B.062, CD191, CD192, D.351, D.352, D.353, E.360.
An Agricultural area of Reference parcel is defined as continuous area of agricultural land with a minimum area of 0.01 hectare with define culture (arable land, permanent grassland and permanent crop). The boundaries of Reference parcel should be identifiable in terrain. The physical or legal entity should carry out the agricultural activity on a given Reference parcel under its own name and responsibility. And the Reference parcel is represented by continuous piece of one type of agricultural cover/culture (defined in details by National Regulation 307/2014 Coll.) or landscape feature.
This dataset was created in accordance with the Regulation (EU) 2021/2115 of the European Parliament and the Council, Regulation (EU) 2021/2116 of the European Parliament and the Council and in accordance with Act 252/1997 Coll on agriculture.
Zones and agglomerations layer for air quality assessment and management in the Czech Republic. The zones and agglomerations are defined on the basis of the legislative specifications of the EU Directive 2008/50/EC and Act No. 201/2012 Coll., on Air Protection. A zone is an area defined by the Ministry of the Environment for the purpose of monitoring and managing air quality; an agglomeration shall mean a zone that is a conurbation with a population in excess of 250 000 inhabitants.
Concentrations of air pollutants in the 1x1 km grid, years 2018–2022. Limit values for the protection of human health SO2 - 4th highest 24-hour SO2 concentration [µg.m-3], PM10 - annual average concentration [µg.m-3], PM10 - 36th highest 24-hour average concentration [µg.m-3], PM2.5 - annual average concentration [µg. m-3], NO2 - annual average concentration [µg.m-3], O3 - 26th highest maximum daily 8-hour moving average concentration averaged over 3 years, 2019-2021 [µg.m-3], As - annual average concentration [ng.m-3], Cd - annual average concentration [ng.m-3], benzo[a]pyrene - annual average concentration [ng.m-3], benzene - annual average concentration [µg.m-3]. Areas with exceedances of limit values without O3. Areas with exceedances of the limit values with the inclusion of O3. Limit values for the protection of ecosystems and vegetation O3 - AOT40 exposure index values, 5-year average, 2019-2023 [µg.m-3], NOx - annual average concentration [µg.m-3], SO2 - annual (annual average) and winter period (winter average) [µg.m-3].
Legislation (Act 201/2012 Coll., as amended) requires that the primary source of assessment be the results of stationary measurements. Measured concentrations may be supplemented by modelling and indicative measurements in the production of pollutant maps to ensure that the resulting estimate provides sufficient information on the spatial distribution of air pollutant concentrations. In the Czech Republic, the Eulerian chemical dispersion model CAMx is mainly used, additionally also the Gaussian model SYMOS and the European Eulerian model EMEP. In addition, in the case of individual pollutants, e.g. altitude or population density.
Act No. 201/2012 Coll., on Air Protection, as amended
The network of measuring stations registered in the ISKO database in 2018–2022. The basis for the air quality assessment is the concentrations measured at the monitoring stations. The measurement network is densest in the areas with the highest concentrations of pollutants, but covers the whole Czech Republic. The backbone network of monitoring stations is the National Air Quality Monitoring Network (NAQMN), operated by the CHMI. It includes both stations with an automated monitoring programme (AIM) and stations with a manual monitoring programme (MIM), from which the samples taken are analysed in the laboratories of the CHMI. In many cases, air pollution at one site is monitored simultaneously by both automatic and manual methods. The national network of concentration monitoring is supplemented by monitoring stations of other organisations, whose measurements are also used in the assessment of air quality.
Číselník všech potenciálních aktérů v ISDŘ. Aktéři jsou celkem 4 - DIA, veřejnost, žadatel a bezpečnostní složky. Číselník kóduje údaje z AIS (Informačního systému dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy (ISDŘ)).
Základní ukazatele o licencích na některou z ochran průmyslového vlastnictví poskytnutých subjekty z ČR.
Concentrations measured by all monitoring networks are stored in the AQIS air pollution database. The database contains data from the beginning of measurements, and sulphur dioxide and suspended particulate matter concentrations from the station networks of the CHMI in North Bohemia and Prague from 1971. Accompanying meteorological data, which are measured at a large part of the automated monitoring stations of the CHMI are used for the evaluation of air quality-meteorological relationships, are also stored in the ISKO database. In addition, the ISKO emission database also includes data provided by cooperating institutions. These include the Public Health Institute in Ostrava, the Public Health Institute in Ústí nad Labem, the National Institute of Health, ČEZ, a. s., municipal authorities and other contributors. The database also includes information from the border areas of Slovakia, Germany, Poland and Austria.
Overview of concentrations of air pollutants for which limit values for the protection of human health have been set, measured at station networks of ambient air quality monitoring in the Czech Republic: r18–r22As - List of stations with annual average concentrations of As, 2018–2022; r18–r22BaP - List of stations with annual average concentrations of benzo[a]pyrene, 2018–2022; r18–r22BZN – List of stations with annual average concentrations of benzene, 2018–2022; r18–r22Cd – List of stations with annual average concentrations of cadmium, 2018–2022; r18–r22NO2 – List of stations with concentrations of NO2 (annual average and 19. highest hourly concentrations), 2018–2022; r18–r22O3 – List of stations with ground-level ozone concentrations (max. daily 8-hour moving average, averaged over 3 years), 2018–2022; r18–r22PM10 – List of stations with PM10 concentrations (annual mean and 36. highest 24-hour concentrations), 2018–2022; r18–r22PM25 – List of stations with PM2.5 annual average concentrations, 2018–2022; r18–r22SO2zdr – List of stations with SO2 concentrations (25th highest hourly concentrations and 4th highest 24-hour concentrations), 2018–2022. Summary of concentrations of air pollutants for which immission limits are set to protect ecosystems and vegetation, measured at station networks of ambient air quality monitoring in the Czech Republic: r18–r22AOT40 – AOT40 exposure index values, 5-year average, 2018–2022 [µg. m-3.h]; r18–r22NOx – List of stations with annual average NOx concentrations, 2018–2022; r18–r22SO2zp – List of stations with SO2 concentrations (winter average), 2018–2022; r18–r22SO2rp – List of stations with annual average SO2 concentrations, 2018–2022.
Analytické ukazatele pohybu obyvatel od roku 1920
Datová sada obsahuje polygony dílů půdních bloků, na které byly v roce 2022 aplikovány čistírenské kaly. Uvedené díly půdních bloků jsou extrahovány z prostorové datové sady Veřejného registru půdy (LPIS), verze z července 2023. (Viz např. https://eagri.cz/public/app/eagriapp/lpisdata/ nebo https://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny2/plpis/.) V databázi LPIS se podařilo identifikovat 95,7% všech dílů půdních bloků, na které byly čistírenské kaly aplikovány – poskytovaný výstup tedy není zcela kompletní. Seznam dílů půdních bloků na které byly aplikovány čistírenské kaly byl poskytnut Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (www.ukzuz.cz). Tato metadata jsou prozatímní, budou doplněna ve spolupráci s MŽP
Applications using open data registered at the Czech open data portal.
Approval of accounting statements
Approval of accounting statements
Approval of accounting statements
Approval of accounting statements
Approval of accounting statements
Approval of accounting statements
Approval of accounting statements
Approval of accounting statements
Approval of accounting statements
Approval of accounting statements
Approval of accounting statements
Approval of accounting statements
Approval of accounting statements
Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) jsou § 28 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) definovány jako oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod. V těchto oblastech se zákonem č. 254/2001 Sb., v rozsahu stanoveném nařízením vlády, zakazuje: (a) zmenšovat rozsah lesních pozemků, (b) odvodňovat lesní pozemky, (c) odvodňovat zemědělské pozemky, (d) těžit rašelinu, (e) těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, (f) těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, (g) ukládat radioaktivní odpady, Vláda tyto oblasti vyhlašuje nařízením. Hranice těchto oblastí jsou vymezeny v nařízeních vlády č.40/1978 Sb., č.10/1979 Sb., č.85/1981 Sb., Evidence je vedena v rozsahu územní identifikace, popisu hranic a názvu chráněné oblasti. Informace o datové sadě a data ke stažení zde: https://heis.vuv.cz/isvs/chopav
Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženo zákonem č. 254/2001 Sb, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence ve vedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí, Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanoven vyhláškou č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.